25.7.2009   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 194/22


NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 670/2009

ze dne 24. července 2009,

kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1234/2007, pokud jde o veřejnou intervenci prostřednictvím nabídkového řízení pro nákup pšenice tvrdé nebo neloupané rýže, a kterým se mění nařízení (ES) č. 428/2008 a (ES) č. 687/2008

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 1234/2007 ze dne 22. října 2007, kterým se stanoví společná organizace zemědělských trhů a zvláštní ustanovení pro některé zemědělské produkty („jednotné nařízení o společné organizaci trhů“) (1), a zejména na čl. 43 písm. a), c) a k) ve spojení s článkem 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na základě čl. 13 odst. 3 a čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 ve znění nařízení Rady (ES) č. 72/2009 (2) může Komise rozhodnout ode dne 1. července 2009 u pšenice tvrdé a od 1. září 2009 u neloupané rýže o veřejné intervenci, pokud to vyžaduje situace na trhu, a zejména vývoj tržních cen. Je třeba stanovit podmínky, za nichž se mohou uskutečnit veřejné intervence v případě, že Komise rozhodne, že je taková intervence nezbytná, a připomenout, které orgány jsou v této oblasti v členském státě příslušné v souladu s ustanoveními nařízení Komise (ES) č. 884/2006 ze dne 21. června 2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1290/2005, pokud jde o financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a o zaúčtování operací veřejného skladování platebními agenturami členských států (3), a upřesnit, že pro účely tohoto nařízení intervenují tyto orgány pod názvem „intervenční agentury“ včetně případů, kdy platební agentury jednají přímo.

(2)

Aby režim veřejné intervence mohl fungovat co možná nejjednodušeji a nejúčinněji, je třeba stanovit pravidla pro schválení intervenčních center intervenčními agenturami členských států a přijmout předpisy týkající se tohoto schválení. Za tím účelem je třeba stanovit podmínky, které jsou požadovány pro schválení skladovacích zařízení intervenčního centra.

(3)

Podmínky přijatelnosti nabídek pšenice tvrdé a neloupané rýže, které mají být podány intervenčním agenturám, a podmínky převzetí produktů těmito intervenčními agenturami musí být rovněž v nevyšší možné míře jednotné v celém Společenství. Aby se všem hospodářským subjektům zaručilo rovné zacházení, je proto třeba stanovit postupy pro nákup, a zejména pro přijatelnost nabídek, převzetí a související kontroly.

(4)

Pokud skladovací zařízení schváleného intervenčního centra, která se nachází v jiném členském státě, než je členský stát, kde je vykonávána hlavní činnost hospodářského subjektu, umožňují hospodářským subjektům uskutečnit dodávku svých produktů za nižší náklady, je třeba ponechat těmto hospodářským subjektům možnost podat své nabídky v dotyčném členském státě. Z tohoto důvodu, aby se zabránilo dalším správním omezením v případě těchto hospodářských subjektů, je vhodné zmocnit je k provedení formalit vztahujících se k nabídkám prostřednictvím jejich registračního čísla pro účely DPH v členském státě, kde vykonávají svoji hlavní činnost, a umožnit jim složit na podporu jejich nabídky jistotu, kterou obdrží v uvedeném členském státě.

(5)

S cílem zajistit zjednodušené a uspokojivé řízení intervence je třeba stanovit, že předložená šarže musí být stejnorodá a že pokud jde o rýži, musí být tato šarže složena z rýže stejné odrůdy. Je třeba rovněž stanovit minimální množství, pod nímž není intervenční agentura povinna nabídku přijmout, přitom však vzít v úvahu skutečnost, že vyšší minimální množství se může ukázat jako nezbytné, vzhledem k podmínkám a zvyklostem velkoobchodu nebo k pravidlům v oblasti ochrany životního prostředí platným v členském státě. Aby se hospodářským subjektům poskytly informace o platných minimálních množstvích, je třeba stanovit, že intervenční agentury upřesní uvedená minimální množství v každém oznámení o nabídkovém řízení, které zveřejní, a, je-li to nutné, stanoví vyšší minimální množství, než jsou množství stanovená tímto nařízením.

(6)

Pšenice tvrdá a neloupaná rýže, jejichž jakost neumožňuje pozdější použití a přiměřené uskladnění, by neměly být pro intervenci přijímány. Za tímto účelem musí být stanoveny metody nezbytné pro určování jakosti pšenice tvrdé a neloupané rýže.

(7)

Pšenice tvrdá je obilovina, pro kterou jsou stanoveny minimální požadavky na jakost pro lidskou spotřebu a která musí splňovat hygienické normy podle nařízení Rady (EHS) č. 315/93 ze dne 8. února 1993, kterým se stanoví postupy Společenství pro kontrolu kontaminujících látek v potravinách (4). Je třeba stanovit, že se tyto normy použijí při převzetí dotčeného produktu, na který se vztahuje tento režim intervence.

(8)

Rizika spojená s překročením maximálních přípustných limitů kontaminujících látek jsou určena platebními agenturami nebo intervenčními agenturami na základě informací získaných od nabízejících a na základě vlastních kritérií pro analýzu. Za účelem snížení finančních nákladů je proto odůvodněné požadovat analýzy v pravomoci agentur před převzetím produktů pouze na základě provedené analýzy rizika, kterou se zaručí jakost produktů v okamžiku jejich vstupu do intervenčního režimu. Členský stát však převezme přímou odpovědnost za přijetí nepřiměřeného rozhodnutí v okamžiku nákupu produktu, vzhledem k analýze rizika požadované podle těchto předpisů, pokud by se později prokázalo, že produkt neodpovídá předepsaným minimálním normám. Takové rozhodnutí by totiž neumožnilo zaručit jakost produktu a v důsledku toho ani jeho dobré uchování. Podmínky, za nichž členský stát musí nést odpovědnost, je proto třeba upřesnit.

(9)

Při stanovení minimální jakosti neloupané rýže je třeba zohlednit zejména klimatické podmínky v produkčních regionech Společenství.

(10)

Je třeba přesně určit, jaké kontroly mají být prováděny pro zajištění skutečné přítomnosti nabízených produktů ve skladovacích zařízeních určených nabízejícím a pro dodržování stanovených požadavků ohledně hmotnosti a jakosti nabízeného zboží. Je třeba rozlišovat jednak přijetí nabízeného zboží po ověření množství a dodržení požadavků na minimální jakost a jednak stanovení ceny, která má být zaplacena nabízejícímu po provedení analýz nezbytných pro stanovení přesných vlastností každé šarže na základě reprezentativních vzorků.

(11)

S cílem umožnit účinné řízení tohoto intervenčního opatření je třeba stanovit, že nabídky pšenice tvrdé nebo neloupané rýže jsou pevné a konečné. Nemohou být tedy ani pozměněny, ani vzaty zpět a ukazuje se jako nezbytné podmínit podání nabídek složením jistoty a upřesnit podmínky jejího uvolnění a případného propadnutí ve prospěch rozpočtu Společenství v případě nesplnění některých podmínek přijatelnosti uvedených nabídek.

(12)

Ustanovení čl. 18 odst. 2 a odst. 4 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že Komise prostřednictvím nabídkového řízení určuje intervenční cenu pšenice tvrdé, aniž je dotčeno zvýšení nebo snížení ceny v závislosti na jakosti. Je třeba upřesnit tyto změny ceny související s hlavními požadavky na jakost pšenice tvrdé.

(13)

Ustanovení čl. 18 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007 stanoví, že intervenční cena se stanoví u neloupané rýže vymezené standardní jakosti uvedené v části A přílohy IV a že, pokud se jakost rýže nabízené k intervenci liší od standardní jakosti, upraví se intervenční cena zvýšením nebo snížením. Zvýšení nebo snížení má umožnit, aby intervenční cena odrážela cenové rozdíly na trhu s neloupanou rýží z důvodů jakosti. Za tím účelem je vhodné zohlednit základní vlastnosti neloupané rýže, aby mohlo dojít k objektivnímu posouzení jakosti. Zjištění stupně vlhkosti, výnosu při zpracování a vad zrn, které může být provedeno jednoduchými a účinnými metodami, uspokojivě vyhoví tomuto požadavku.

(14)

V zájmu harmonizace se kontroly intervenčních zásob musí provádět za podmínek stanovených v článku 2 nařízení (ES) č. 884/2006.

(15)

Pro účinné řízení systému je třeba stanovit, že se předávání informací požadovaných Komisí provádí elektronickou cestou a že informace požadované Komisí se sdělují na základě metod, které dala Komise členským státům k dispozici.

(16)

Ustanovení týkající se odvětví rýže stanovená tímto nařízením nahrazují platná ustanovení nařízení Komise (ES) č. 489/2005 ze dne 29. března 2005, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1785/2003, pokud jde o určení intervenčních center a o převzetí neloupané rýže intervenčními agenturami (5). Za účelem harmonizace předpisů pro rýži a pšenici tvrdou je však vhodné neuvádět některá ustanovení stanovená nařízením (ES) č. 489/2005.

(17)

Ustanovení týkající se pšenice tvrdé stanovená tímto nařízením nahrazují platná ustanovení nařízení Komise (ES) č. 428/2008 ze dne 8. května 2008, kterým se stanoví intervenční centra pro obiloviny (6). Je proto třeba stanovit, že ode dne 1. července 2009 se uvedená ustanovení již nepoužijí pro pšenici tvrdou.

(18)

Ustanovení týkající se pšenice tvrdé stanovená tímto nařízením nahrazují platná ustanovení nařízení Komise (ES) č. 687/2008 ze dne 18. července 2008, kterým se stanoví postupy pro přejímání obilovin platebními agenturami nebo intervenčními agenturami a metody analýzy pro určování jakosti obilovin (7). Je proto třeba stanovit, že ode dne 1. července 2009 se uvedená ustanovení již nepoužijí pro pšenici tvrdou.

(19)

Je proto třeba odpovídajícím způsobem změnit nařízení (ES) č. 428/2008 a (ES) č. 687/2008 a zrušit nařízení (ES) č. 489/2005.

(20)

Na základě článku 8 nařízení (ES) č. 72/2009 se použijí nová ustanovení, týkající se veřejné intervence, stanovená nařízením (ES) č. 1234/2007 ode dne 1. července 2009 pro pšenici tvrdou a ode dne 1. září 2009 pro odvětví rýže. Je proto třeba, aby se prováděcí pravidla k těmto ustanovením používala od týchž dní.

(21)

Řídící výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů nezaujal stanovisko ve lhůtě stanovené předsedou,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO SCHVÁLENÍ INTERVENČNÍCH CENTER, NÁKUP A NABÍDKY

ODDÍL 1

OBECNÁ PRAVIDLA

Článek 1

Oblast působnosti a definice

1.   Toto nařízení stanoví prováděcí pravidla pro nákup v rámci veřejné intervence stanovený v čl. 13 odst. 3 a čl. 18 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007 v odvětví pšenice tvrdé a rýže.

2.   Nákup uvedený v odstavci 1 se uskutečňuje prostřednictvím platebních agentur nebo agentur pověřených platebními agenturami v souladu s čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 884/2006 (dále jen „intervenční agentury“).

Článek 2

Určení a schválení intervenčních center

1.   Intervenční centra, která budou určena Komisí podle článku 41 nařízení (ES) č. 1234/2007, jsou předem schválena intervenčními agenturami v souladu s ustanoveními tohoto nařízení a pravidly stanovenými nařízením (ES) č. 884/2006, zejména co se týče odpovědnosti a kontrol v souladu s článkem 2 uvedeného nařízení.

2.   Pokud jde o schválení intervenčního centra, intervenční agentury se ujistí, že skladovací zařízení uvedeného centra vyhovují přinejmenším těmto podmínkám:

a)

skladovací kapacita všech skladovacích zařízení uvedeného centra je nejméně 20 000 tun pro pšenici tvrdou nebo 10 000 tun pro rýži;

b)

minimální kapacita vyskladnění umožňuje v pracovní dny u každého skladovacího zařízení denní odprodej ve výši nejméně 5 % skladovaného množství nebo 1 000 tun u pšenice tvrdé a 500 tun u rýže.

3.   Informace týkající se seznamu intervenčních center a jejich skladovacích zařízení, určených Komisí podle článku 41 nařízení (ES) č. 1234/2007, se upravují a jsou dány k dispozici členským státům a veřejnosti v souladu s články 23 a 24 tohoto nařízení.

ODDÍL 2

POSTUP PRO NÁKUP PŠENICE TVRDÉ NEBO NELOUPANÉ RÝŽE PROSTŘEDNICTVÍM NABÍDKOVÉHO ŘÍZENÍ

Článek 3

Nákup

1.   Intervenční agentury přistoupí k nákupu pšenice tvrdé nebo neloupané rýže na základě oznámení o nabídkovém řízení po zahájení nabídkového řízení nařízením přijatým Komisí (dále jen „nařízení o zahájení nabídkového řízení“) postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.   Nařízení o zahájení nabídkového řízení zejména uvádí:

a)

určení produktu s příslušným kódem KN;

b)

dny nabídkových řízení;

c)

den a konečnou hodinu pro předložení nabídek;

d)

den ukončení nabídkového řízení;

e)

členský(é) stát(y) nebo dotyčný(é) region(y), pokud se použije čl. 18 odst. 2 druhý pododstavec nařízení (ES) č. 1234/2007.

3.   V případě neloupané rýže může být nabídkové řízení omezeno na jeden nebo několik druhů rýže definovaných v příloze III části I I.2 nařízení (ES) č. 1234/2007 („kulatozrnná rýže“, „střednězrnná rýže“, „dlouhozrnná rýže A“ nebo „dluhozrnná rýže B“).

4.   Mezi dnem, kdy nařízení o zahájení nabídkového řízení vstupuje v platnost, a dnem, jenž je stanoven jako poslední den první lhůty k předložení nabídek, musí být dodržena lhůta alespoň šesti dnů.

5.   Oznámení o nabídkovém řízení zveřejněné intervenční agenturou zejména upřesňuje minimální množství, jichž se mají nabídky týkat. Tato množství jsou minimálně ve výši 10 tun u pšenice tvrdé a 20 tun u rýže.

Pokud se však s ohledem na podmínky a zvyklosti velkoobchodu nebo pravidla v oblasti ochrany životního prostředí platná v členském státě použijí minimální množství vyšší, než jsou množství stanovená v prvním pododstavci, jsou tato množství stanovena v oznámení o nabídkovém řízení příslušnou intervenční agenturou.

6.   Povinnosti vyplývající z nabídkového řízení jsou nepřenositelné.

Článek 4

Podmínky podání a přijatelnosti nabídek

1.   Nákupy uvedené v článku 3 se uskutečňují na základě nabídek hospodářských subjektů podaných u intervenčních agentur členských států písemně nebo elektronickou cestou s potvrzením o převzetí.

2.   Aby nabídka mohla být intervenční agenturou přijata, musí obsahovat:

a)

formulář poskytnutý členskými státy na základě jednotného vzoru vypracovaného Komisí za podmínek stanovených v článku 24, uvádějící alespoň tyto informace:

i)

jméno nabízejícího, jeho adresu a registrační číslo pro účely DPH v členském státě, kde vykonává svoji hlavní činnost, popř. jeho číslo v zemědělském rejstříku,

ii)

nabízený produkt; u rýže s uvedením druhu a odrůdy,

iii)

místo skladování produktu v době podání nabídky,

iv)

skladovací zařízení intervenčního centra, jimž je nabídka za nejnižší náklady učiněna,

v)

nabízené množství, rok sklizně nabízeného produktu, uvedení jeho původu ve Společenství a produkční oblasti ve Společenství,

vi)

navrhovanou cenu za tunu zboží v minimální jakosti u pšenice tvrdé nebo ve standardní jakosti u rýže dodaného do skladovacích zařízení určeného skladovacího centra a nevyloženého, která je vyjádřena v EUR s přesností nejvýše na dvě desetinná místa. Tato cena se nejvýše rovná referenční ceně uvedené v čl. 8 písm. a) nařízení (ES) č. 1234/2007 pro pšenici tvrdou nebo referenční ceně uvedené v čl. 8 písm. b) uvedeného nařízení pro neloupanou rýži,

vii)

pokud jde o rýži, rostlinolékařská ošetření provedená po sklizni s přesnými údaji o použitých dávkách,

viii)

základní vlastnosti nabízeného produktu;

b)

tyto připojené doklady:

i)

důkaz, že nabízející složil jistotu ve výši 30 EUR za tunu pšenice tvrdé nebo 50 EUR za tunu neloupané rýže před ukončením lhůty k předložení nabídek; tuto jistotu lze složit v členském státě, kde nabízející vykonává svoji hlavní činnost, pokud svoji nabídku podá v jiném členském státě,

ii)

prohlášení nabízejícího potvrzující, že nabízená množství se skutečně nacházejí v místě skladování určeném v písm. a) bodě iii) tohoto odstavce,

iii)

prohlášení nabízejícího potvrzující, že nabídka se týká stejnorodé šarže, že u rýže se tato šarže skládá z neloupané rýže stejné odrůdy a že minimální množství odpovídají množstvím stanoveným v oznámení o nabídkovém řízení, které bylo zveřejněno intervenční agenturou.

3.   Intervenční agentura zaznamená přijatelné nabídky, jejich den obdržení a uvedená množství.

4.   Nabídky jsou pevné a konečné.

Článek 5

Ověření nabídek intervenční agenturou

1.   Intervenční agentury ověří přijatelnost nabídek na základě požadovaných údajů v souladu s čl. 4 odst. 2.

Pokud je nabídka nepřijatelná, intervenční agentura o tom neprodleně uvědomí dotčený hospodářský subjekt.

2.   Ověření souladu dokladů uvedených v čl. 4 odst. 2 písm. b) bodech ii) a iii) může být provedeno po zjištění přijatelnosti nabídek intervenční agenturou, popřípadě s pomocí intervenční agentury příslušné pro místo skladování určené nabízejícím v souladu s čl. 22 odst. 3.

V případě nesouladu některého z dokladů uvedených v prvním pododstavci je nabídka zrušena a použije se čl. 9 odst. 2.

Článek 6

Sdělení nabídek Komisi

1.   Nejpozději ve 14:00 hodin (bruselského času) v den, který následuje po lhůtě k předložení nabídek, sdělí intervenční agentura přijatelné nabídky Komisi za podmínek stanovených v článku 24. Nesdělí však informace o totožnosti účastníků.

Pokud není předložena žádná přijatelná nabídka, členský stát o tom uvědomí Komisi ve stejné lhůtě.

2.   Přijatelné nabídky, které nebyly Komisi sděleny, jsou z nabídkového řízení vyloučeny.

Článek 7

Rozhodnutí na základě nabídek

Na základě předložených nabídek podle čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení rozhodne Komise o odmítnutí obdržených nabídek nebo stanoví maximální kupní cenu v rámci intervence postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

Článek 8

Rozhodnutí o nabídkách

1.   Pokud byla maximální kupní cena v rámci intervence stanovena Komisí v souladu s článkem 7, přijmou intervenční agentury přijatelné nabídky, které se rovnají maximální výši nebo jsou nižší. Všechny ostatní nabídky jsou odmítnuty.

2.   Pokud nebyla stanovena žádná maximální kupní cena v rámci intervence, jsou všechny nabídky odmítnuty.

3.   Po vyhlášení nařízení nebo oznámení rozhodnutí, kterým se stanoví maximální kupní cena v rámci intervence uvedená v článku 7, nebo kterým se oznamuje, že nabídky nebyly přijaty, přijmou intervenční agentury rozhodnutí uvedená v odstavcích 1 a 2.

4.   Příslušná agentura uvědomí každého účastníka nabídkového řízení o výsledku jeho účasti v nabídkovém řízení, a to nejpozději v první pracovní den, který následuje po vyhlášení nebo oznámení uvedeném v odstavci 3.

Článek 9

Uvolnění a propadnutí jistot

1.   Skutečná přítomnost produktů v místě skladování určeném nabízejícím v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iii), předložení stejnorodé šarže, zachování nabídky sdělené Komisi a převzetí produktu příslušnou agenturou představují zásadní požadavky ve smyslu čl. 20 odst. 2 nařízení Komise (EHS) č. 2220/85 (8).

2.   V případě nesplnění zásadních požadavků uvedených v odstavci 1 jistota propadne s výjimkou případů vyšší moci a je zaúčtována jako účelově vázaný příjem v souladu s článkem 12 nařízení Komise (ES) č. 883/2006 (9).

3.   Pro účely použití tohoto nařízení provádějí intervenční agentury kontrolu množství, která se nacházejí v místech skladování, přičemž přiměřeně použijí pravidla a podmínky stanovené nařízením (ES) č. 884/2006, týkající se kontroly fyzické přítomnosti produktů skladovaných v rámci operací veřejného skladování, a zejména pravidla a podmínky stanovené v bodě B.III přílohy I uvedeného nařízení. Tyto kontroly se týkají nejméně 5 % nabídek a 5 % nabízených množství na základě analýzy rizik.

4.   Je-li nabídka odmítnuta, jistota se uvolní ihned po zveřejnění rozhodnutí uvedeného v čl. 8 odst. 3.

5.   U přijatých nabídek se jistota uvolní do pěti pracovních dnů, které následují po dni vypracování záznamu o převzetí uvedeném v čl. 18 odst. 1 třetím pododstavci.

ODDÍL 3

POSTUP PŘEPRAVY PRODUKTŮ

Článek 10

Dodávka

1.   Den resp. dny dodávky do skladovacího zařízení schváleného intervenčního centra určeného nabízejícím jsou stanoveny intervenční agenturou a sděleny nabízejícímu co nejdříve.

Pokud se však dodávka produktů do skladovacích zařízení intervenčního centra určeného nabízejícím nemůže uskutečnit, intervenční agentura určí jiná skladovací zařízení stejného intervenčního centra nebo skladovací zařízení jiného schváleného intervenčního centra, kam se má dodávka uskutečnit za nejnižší náklady, a stanoví den resp. dny dodávky.

2.   Všechny produkty musí být dodány do skladovacího zařízení schváleného intervenčního centra nejpozději do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla nabídka přijata, avšak nejpozději do 30. června, pokud jde o pšenici tvrdou, a do 31. srpna, pokud jde o neloupanou rýži.

3.   Dodávka je přijata zástupcem intervenční agentury za přítomnosti nabízejícího nebo jeho řádně zmocněného zástupce.

4.   Dodané množství se musí zjistit vážením za přítomnosti nabízejícího nebo jeho řádně zmocněného zástupce a zástupce intervenční agentury, kterým musí být osoba nezávislá ve vztahu k nabízejícímu.

Zástupcem intervenční agentury však může být také skladovatel. V tom případě:

a)

provede intervenční agentura do 30 dnů od převzetí kontrolu, která musí zahrnovat přinejmenším objemovou kontrolu; případný rozdíl mezi váženým množstvím a množstvím odhadnutým podle objemové metody nesmí překročit 5 %;

b)

pokud není odchylka překročena, ponese skladovatel veškeré náklady spojené s jakýmkoli případným nedostatkem zjištěným při pozdější kontrole ve vztahu ke hmotnosti uvedené do účetnictví při převzetí;

c)

pokud je odchylka překročena, přistoupí se neprodleně ke zvážení. Výdaje spojené s vážením ponese skladovatel, pokud je zjištěná hmotnost nižší než hmotnost uvedená v účetnictví, v opačném případě ponese náklady členský stát.

Článek 11

Náklady na přepravu

1.   Náklady na přepravu zboží do skladovacího zařízení intervenčního centra určeného nabízejícím za nejnižší náklady v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iv) ponese nabízející pro přepravní vzdálenost do 100 km. Náklady na přepravu po úseku nad 100 km ponese intervenční agentura.

2.   Pokud je skladovací zařízení intervenčního centra určeného nabízejícím změněno intervenční agenturou v souladu s čl. 10 odst. 1 druhým pododstavcem, dodatečné náklady na přepravu ponese intervenční agentura, avšak při spoluúčasti nabízejícího, která odpovídá 20 km. Náklady na přepravu po úseku nad 100 km však plně ponese intervenční agentura.

3.   Náklady intervenční agentury, uvedené v odstavcích 1 a 2, uhradí Komise na nepaušálním základě v souladu s čl. 4 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 884/2006.

KAPITOLA II

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ TÝKAJÍCÍ SE PŠENICE TVRDÉ

Článek 12

Jakost nabízené pšenice tvrdé

1.   Pšenice tvrdá musí být řádné a uspokojivé obchodní jakosti, aby byla přijata k intervenci.

2.   Aby bylo možné stanovit, že je pšenice tvrdá řádné a uspokojivé obchodní jakosti, musí být zcela bezvadná. Za tímto účelem musí splňovat požadavky na jakost z hlediska vlastností definovaných v příloze I části A a minimální požadavky na jakost pšenice tvrdé uvedené v příloze I části B.

Článek 13

Vzorkování a analýzy nabídek pšenice tvrdé

1.   Z každé šarže pšenice tvrdé se sestaví reprezentativní vzorek pro určení jejích jakostních vlastností, který se skládá ze vzorků odebraných při každé dodávce alespoň z každých 60 tun.

2.   Intervenční agentura zajistí, aby byly na její odpovědnost do dvaceti pracovních dnů od sestavení reprezentativního vzorku provedeny analýzy vlastností odebraných vzorků.

3.   Standardní metody, které se používají pro určení jakosti pšenice tvrdé nabízené k intervenci, jsou stanoveny v příloze II takto:

Část A: Standardní metoda pro určení látek, které nejsou ze základních obilovin nesnížené jakosti

Část B: Standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti pšenice tvrdé

Část C: Standardní metoda pro určení míry sklovitého vzhledu pšenice tvrdé

Část D: Jiné metody pro určení jakosti pšenice tvrdé

4.   Členské státy provádějí kontrolu limitů kontaminujících látek, včetně radioaktivity, na základě analýzy rizika s přihlédnutím zejména k informacím, které poskytne nabízející, a k jeho závazkům týkajícím se dodržování stanovených norem, zejména s ohledem na jím obdržené výsledky analýz. Pravidelnost a dopad kontrolních opatření se v případě potřeby stanoví postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007, zejména v případě, kdy může být situace na trhu vážně narušena kontaminujícími látkami.

5.   Nabízející uhradí výdaje spojené:

a)

s analýzou kontaminujících látek;

b)

se zkouškou amylázové aktivity (Hagbergovo pádové číslo);

c)

se stanovením obsahu bílkovin;

d)

se stažením produktů, pokud analýzy prokázaly, že nabízená pšenice tvrdá nesplňuje požadavky na minimální jakost při intervenci.

6.   Výsledky analýz se sdělí nabízejícímu předáním záznamu o převzetí uvedeného v článku 18.

7.   V případě sporu podrobí intervenční agentura dotyčné produkty znovu nezbytným kontrolám a náklady, které s nimi souvisejí, ponese neúspěšná strana.

8.   V případech, kdy analýzy a kontroly neumožňují považovat nabízenou pšenici tvrdou za způsobilou pro přijetí k intervenci, může nabízející dotyčnou šarži nejpozději dvacátý pracovní den po zjištění nahradit, aniž je dotčena lhůta pro dodávku uvedená v čl. 10 odst. 2. Odchylně od článku 11 náklady na přepravu související s tímto nahrazením ponese výhradně nabízející.

Článek 14

Převzetí nabídek pšenice tvrdé

1.   Intervenční agentura převezme nabízenou pšenici tvrdou poté, co se její zástupce přesvědčí, zda celá šarže zboží dodaného do intervenčního centra vyhovuje množství a podmínkám stanoveným v článku 12, v souladu s ustanoveními článku 13.

2.   Převzetí musí proběhnout nejpozději do 60 dnů po poslední dodávce uvedené v čl. 10 odst. 2, avšak nejpozději do 31. července.

V případě použití ustanovení čl. 13 odst. 8 však musí převzetí proběhnout nejpozději do 31. srpna.

KAPITOLA III

ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO RÝŽI

Článek 15

Jakost nabízené neloupané rýže

1.   Neloupaná rýže musí být řádné a uspokojivé obchodní jakosti, aby byla přijata k intervenci.

2.   Neloupaná rýže je považována za rýži řádné a uspokojivé obchodní jakosti, pokud:

a)

vyhovuje požadavkům na základní výnos rýže při zpracování stanoveným v příloze III části A a požadavkům na maximální procenta přípustných vad rýže stanoveným v příloze III části B;

b)

její obsah vlhkosti nepřesahuje 14,5 %;

c)

je bez zápachu a neobsahuje živý hmyz;

d)

úroveň její radioaktivity nepřesahuje maximální přípustné hodnoty stanovené právními předpisy Společenství.

Článek 16

Vzorkování a analýzy nabídek neloupané rýže

1.   Aby mohly být podle článku 15 ověřeny jakostní požadavky nezbytné pro přijetí produktu k intervenci, provede intervenční agentura za přítomnosti nabízejícího nebo jeho řádně zmocněného zástupce odběr vzorků.

Sestaví se tři reprezentativní vzorky o minimální hmotnosti jednoho kilogramu. Jednotlivé vzorky jsou určeny:

a)

nabízejícímu;

b)

skladu, kde dojde k převzetí;

c)

intervenční agentuře.

Aby mohly být sestaveny reprezentativní vzorky, vypočítá se počet odběrů, který je třeba provést tak, že se vydělí nabízené množství šarže deseti tunami. Každý odběr má stejnou váhu. Reprezentativní vzorky se sestaví součtem odběrů děleným třemi.

Prověření jakostních požadavků se provádí na základě reprezentativního vzorku určeného pro sklad, kde dojde k převzetí.

2.   Reprezentativní vzorky se sestaví pro každou dílčí dodávku (nákladní vozidlo, loď, železniční vagon) za podmínek stanovených v odstavci 1.

Kontrola jednotlivé dílčí dodávky před vstupem do intervenčního skladu se může omezit na kontrolu obsahu vlhkosti, obsahu nečistot a nepřítomnosti živého hmyzu. Ukáže-li však následně konečný výsledek kontroly, že dílčí dodávka neodpovídá požadavkům na minimální jakost, odmítne se převzetí šarže. Celá šarže musí být stažena. Náklady spojené se stažením šarže ponese nabízející.

Pokud je intervenční agentura členského státu schopna provést u každé dílčí dodávky kontrolu všech požadavků na minimální jakost před uskladněním, je povinna odmítnout převzetí dílčí dodávky, která tyto požadavky nesplňuje.

3.   Úroveň radioaktivní kontaminace rýže se kontroluje pouze tehdy, vyžaduje-li to situace, a jen po nezbytnou dobu. V případě potřeby se stanoví délka a rozsah kontrolních opatření postupem podle čl. 195 odst. 2 nařízení (ES) č. 1234/2007.

4.   Výsledky analýz se sdělí nabízejícímu předáním záznamu o převzetí uvedeného v článku 18.

5.   V případě sporu podrobí intervenční agentura dotyčné produkty znovu nezbytným kontrolám a náklady, které s nimi souvisejí, ponese neúspěšná strana.

Nová analýza se provede v laboratoři schválené intervenční agenturou na základě nového reprezentativního vzorku sestaveného stejným dílem z reprezentativních vzorků nabízejícího a vzorků intervenční agentury. V případě dílčích dodávek nabízené šarže se výsledek obdrží na základě váženého průměru výsledků analýz nových reprezentativních vzorků z těchto jednotlivých dílčích dodávek.

6.   V případech, kdy analýzy neumožňují považovat nabízenou neloupanou rýži za způsobilou pro přijetí k intervenci, může nabízející dotyčnou šarži nejpozději dvacátý pracovní den po tomto zjištění nahradit, aniž je dotčena lhůta pro dodávku uvedená v čl. 10 odst. 2. Odchylně od článku 11 náklady na přepravu spojené s tímto nahrazením ponese výhradně nabízející.

Článek 17

Převzetí nabídek neloupané rýže

1.   Intervenční agentura převezme nabízenou rýží poté, co se její zástupce přesvědčí, že zboží dodané do intervenčního centra vyhovuje požadavkům na množství a minimální vlastnosti stanoveným v článcích 3 a 15, v souladu s ustanoveními článku 16.

2.   Převzetí musí proběhnout nejpozději do 60 dnů po poslední dodávce uvedené v čl. 10 odst. 2, avšak nejpozději do 30. září.

V případě použití ustanovení čl. 16 odst. 6 však musí převzetí proběhnout nejpozději do 31. října.

KAPITOLA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO PŘEVZETÍ, KONTROLY A SDĚLENÍ

Článek 18

Záznam o převzetí

1.   Intervenční agentura příslušná pro schválení skladovacích zařízení, jimž je nabídka za nejnižší náklady učiněna, vypracuje pro každou šarži záznam o převzetí. Nabízející nebo jeho zástupce mohou být přítomni při vypracování tohoto záznamu.

V záznamu se uvedou alespoň tyto údaje:

a)

počet odebraných vzorků pro sestavení reprezentativního vzorku;

b)

dny kontrol množství a vlastností šarže;

c)

dodaná hmotnost, jakož i odrůda, pokud jde o rýži;

d)

vlastnosti šarže vyplývající z analýz;

e)

agentura, která je zodpovědná za analýzy.

Záznam se opatří datem a je podepsán intervenční agenturou a skladovatelem.

2.   Záznam může být vypracován od okamžiku, kdy je převzato 95 % nabízeného množství.

Článek 19

Určení ceny, která se zaplatí nabízejícímu, a platba

1.   Cena, která se zaplatí nabízejícímu, je nabízená cena uvedená v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě vi) tohoto nařízení, aniž jsou dotčena ustanovení uvedená v článku 11 tohoto nařízení a případná zvýšení nebo snížení ceny uvedená v příloze IV tohoto nařízení, pokud jde o pšenici tvrdou, a v příloze V, pokud jde o neloupanou rýži, nebo stanovená v souladu s čl. 18 odst. 4 písm. b) nařízení (ES) č. 1234/2007.

2.   Platba se provede nejpozději třicátý pátý den následující po dni převzetí, stanoveném pro jednotlivé případy v článcích 14 a 17.

V případě použití čl. 13 odst. 7, pokud jde o pšenici tvrdou, nebo čl. 16 odst. 5, pokud jde o neloupanou rýži, se platba provede co nejdříve po sdělení výsledku poslední analýzy nabízejícímu.

Pokud musí nabízející pro obdržení platby předložit fakturu a není-li tato faktura předložena ve lhůtě podle prvního pododstavce, platba se provede do pěti pracovních dnů po skutečném předložení faktury.

Článek 20

Kontrolní opatření

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly požadované podle tohoto nařízení k převzetí produktů, provádějí se kontroly intervenčních zásob za podmínek stanovených v článku 2 nařízení (ES) č. 884/2006.

2.   Mají-li být provedeny kontroly na základě analýzy rizika uvedené v čl. 13 odst. 4 tohoto nařízení, je za finanční následky vyplývající z nedodržování maximálních přípustných limitů kontaminujících látek finančně odpovědný členský stát podle pravidel stanovených v článku 2 nařízení (ES) č. 884/2006.

V případě ochratoxinu A a aflatoxinu ponese však finanční odpovědnost rozpočet Společenství, pokud dotčený členský stát předloží Komisi uspokojivý důkaz o dodržování norem při vstupu, o dodržování běžných podmínek skladování a o dodržování ostatních povinností skladujícího.

3.   Pokud se místo skladování určené v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iii) nachází v jiném členském státě, než je členský stát, kde je podána nabídka, a pokud intervenční agentura, která nabídku přijala, rozhodne zkontrolovat na místě skutečnou přítomnost produktů, zašle tato intervenční agentura intervenční agentuře příslušné pro uvedené místo skladování žádost o kontrolu, k níž je připojena kopie nabídky. Kontrola na místě se provede ve lhůtě stanovené intervenční agenturou, která nabídku přijala.

Článek 21

Vnitrostátní pravidla

Intervenční agentury přijmou v případě potřeby doplňkové postupy a podmínky pro převzetí, které jsou slučitelné s ustanoveními tohoto nařízení, aby se zohlednily zvláštní podmínky v dotčeném členském státě.

Článek 22

Sdělení o převzetích Komisi a intervenčním agenturám

1.   Každý členský stát sdělí za podmínek stanovených v článku 24 nejpozději každou středu do 14:00 hodin (bruselského času) tyto údaje za předcházející týden rozdělené podle jednotlivých produktů a případně podle jednotlivých druhů produktů:

a)

celková množství odpovídající nabídkám přijatým podle článku 8;

b)

celková množství odpovídající nabídkám zrušeným v souladu s čl. 5 odst. 2 druhým pododstavcem;

c)

celková množství, která byla přijata a nedodána ve lhůtách stanovených v článku 10;

d)

celková množství nevyhovující požadavkům na minimální vlastnosti pro převzetí;

e)

celková převzatá množství.

2.   Každý členský stát sdělí za podmínek stanovených v článku 24 nejpozději do konce měsíce po uplynutí lhůty na převzetí podle čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, a to podle jednotlivých regionů stanovených v příloze III nařízení Rady (EHS) č. 837/90 o statistických informacích poskytovaných členskými státy o produkci obilovin (10), průměrné hodnoty měrné hmotnosti, obsahů vlhkosti, zlomkových zrn a bílkovin zjištěných u převzatých šarží pšenice tvrdé.

3.   Výměna informací mezi intervenčními agenturami o kontrole stanovené v čl. 20 odst. 3 se provádí elektronickou cestou za podmínek stanovených v článku 24.

Článek 23

Sdělení týkající se intervenčních agentur a schválených intervenčních center Komisi

1.   Členské státy sdělí Komisi za podmínek stanovených v článku 24 informace týkající se:

a)

schválených intervenčních agentur uvedených v článku 1 a

b)

schválených intervenčních center uvedených v článku 2 a jejich skladovacích zařízení.

2.   Komise zveřejní seznam intervenčních agentur uvedených v čl. 1 odst. 2 v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

3.   Změny v seznamu intervenčních center a jejich skladovacích zařízení uvedeném v čl. 2 odst. 3 a v seznamu intervenčních agentur uvedeném v odstavci 2 tohoto článku jsou poskytnuty členským státům a veřejnosti jakýmkoli vhodným technickým prostředkem prostřednictvím informačních systémů zřízených Komisí, včetně zveřejnění na internetu.

Článek 24

Postup pro sdělení

1.   Sdělení a výměny informací mezi členskými státy a Komisí stanovené tímto nařízením se provádějí elektronickou cestou prostřednictvím informačních systémů, které Komise nebo členské státy dají příslušným orgánům k dispozici.

2.   Dotyčné doklady jsou vypracovány a předány podle postupů stanovených těmito informačními systémy.

3.   Forma a obsah dokladů vychází ze vzorů nebo postupů poskytnutých uživatelům prostřednictvím informačních systémů. Tyto vzory a postupy se upravují a aktualizují po informování Řídícího výboru pro společnou organizaci zemědělských trhů.

4.   Údaje týkající se sdělení jsou do informačních systémů zanášeny a aktualizovány na odpovědnost příslušného orgánu členského státu v souladu s přístupovými právy udělenými těmito orgány.

KAPITOLA V

ZMĚNY, ZRUŠENÍ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 25

Změna nařízení (ES) č. 428/2008

V příloze I nařízení (ES) č. 428/2008 se zrušuje sloupec 4) týkající se pšenice tvrdé.

Článek 26

Změna nařízení (ES) č. 687/2008

Nařízení (ES) č. 687/2008 se mění takto:

1)

V článku 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„V obdobích uvedených v čl. 11 odst. 1 prvním pododstavci nařízení (ES) č. 1234/2007 mohou držitelé stejnorodých šarží nejméně 80 tun pšenice obecné, ječmene, kukuřice, čiroku sklizených ve Společenství nabídnout tyto obiloviny platební agentuře nebo intervenční agentuře (dále jen ‚intervenční agentura‘).“

2)

V čl. 4 odst. 2 prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pro pšenici obecnou limity určené podle nařízení (EHS) č. 315/93, včetně požadavků stanovených pro limity fusariových toxinů pro pšenici obecnou v bodech 2.4 až 2.7 přílohy nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (11);

3)

V článku 5 se zrušuje písmeno h).

4)

V čl. 7 odst. 2 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

se stanovením obsahu bílkovin v pšenici obecné;“

5)

Článek 10 se mění takto:

a)

písmena c) a d) se nahrazují tímto:

„c)

pokud je procentní podíl zlomkových zrn vyšší než 3 % u pšenice obecné a ječmene a 4 % u kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

d)

pokud je procentní podíl nečistot ze zrn vyšší než 4 % u kukuřice a čiroku a 5 % u pšenice obecné a ječmene, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;“

b)

písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f)

pokud je procentní podíl různých nečistot (Schwarzbesatz) vyšší než 1 % u pšenice obecné, ječmene, kukuřice a čiroku, sníží se cena o 0,1 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;“

c)

písmeno g) se zrušuje.

6)

V příloze I se zrušuje sloupec „Pšenice tvrdá“.

7)

Příloha II se mění takto:

a)

bod 1.2 se mění takto:

i)

v písmenu a) se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Scvrklými zrny se rozumějí zrna, která poté, co se ze vzorku odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o následujících rozměrech: pšenice obecná 2,0 mm, ječmen 2,2 mm.“

ii)

v písmenu d) se zrušuje druhý pododstavec;

b)

bod 1.3 se nahrazuje tímto:

„1.3.   Klíčící zrna

Klíčící zrna jsou zrna, jejichž klíční kořínek nebo vzrostný vrchol jsou jasně viditelné pouhým okem. Při hodnocení obsahu klíčících zrn je však třeba vzít v úvahu celkový vzhled obilovin v daném vzorku. U některých druhů obilovin je klíček vystouplý a osemení pokrývající klíček při zatřesení šarží obilovin praskne. Taková zrna klíčící zrna připomínají, do této skupiny však řazena nejsou. Klíčící zrna jsou pouze zrna, jejichž klíček prodělal jasně viditelné změny, na základě kterých lze klíčící zrna snadno odlišit od zrn normálních.“

c)

bod 2.1 se zrušuje;

8)

V příloze III se bod 1 mění takto:

a)

první pododstavec se nahrazuje tímto:

„U pšenice obecné a ječmene se průměrný vzorek o hmotnosti 250 g prosévá vždy po dobu půl minuty dvěma síty, z nichž první má otvory o velikosti 3,5 mm a druhé o velikosti 1,0 mm.“

b)

sedmý pododstavec se nahrazuje tímto:

„Dílčí vzorek se prosévá půl minuty sítem s otvory o velikosti 2,0 mm pro pšenici obecnou, 2,2 mm pro ječmen. Látky, které propadnou tímto sítem, se považují za scvrklá zrna. Zrna poškozená mrazem a nezralá zelená zrna patří do skupiny ‚scvrklá zrna‘.“

9)

Příloha VI se zrušuje.

Článek 27

Zrušení

Nařízení (ES) č. 489/2005 se zrušuje s účinkem ode dne 1. září 2009.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 28

Vstup v platnost a použití

Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. července 2009 pro pšenici tvrdou a ode dne 1. září 2009 pro odvětví rýže.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. července 2009.

Za Komisi

Mariann FISCHER BOEL

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 299, 16.11.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 30, 31.1.2009, s. 1.

(3)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 35.

(4)  Úř. věst. L 37, 13.2.1993, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 81, 30.3.2005, s. 26.

(6)  Úř. věst. L 129, 17.5.2008, s. 8.

(7)  Úř. věst. L 192, 19.7.2008, s. 20.

(8)  Úř. věst. L 205, 3.8.1985, s. 5.

(9)  Úř. věst. L 171, 23.6.2006, s. 1.

(10)  Úř. věst. L 88, 3.4.1990, s. 1.

(11)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.“


PŘÍLOHA I

(Čl. 12 odst. 2)

ČÁST A

1.   DEFINICE VLASTNOSTÍ, KTERÉ MAJÍ BÝT POSOUZENY PRO URČENÍ ZÁKLADNÍ OBILOVINY NESNÍŽENÉ JAKOSTI

1.1   Zlomková zrna

Všechna zrna, jejichž endosperm je částečně odkrytý, se považují za zlomková zrna. Do této skupiny patří rovněž zrna poškozená drcením a zrna, z nichž byl odstraněn klíček.

1.2   Nečistoty ze zrn

a)

Scvrklá zrna:

Scvrklými zrny se rozumějí zrna, která poté, co se ze vzorku odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o následujících rozměrech: pšenice tvrdá 1,9 mm.

Zrna, která poté, co se odstraní všechny ostatní látky uvedené v této příloze, propadnou síty s otvory o rozměrech 2,0 mm.

Do této skupiny rovněž patří zrna poškozená mrazem a všechna nezralá (zelená) zrna.

b)

Jiné obiloviny:

„Jinými obilovinami“ se rozumějí všechna zrna, která nepatří k druhu obilovin obsaženému ve vzorku.

c)

Zrna napadená škůdci:

Zrna napadená škůdci jsou všechna ohlodaná zrna. Do této skupiny patří také zrna napadená brouky.

d)

Zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna napadená plísněmi a zrna napadená houbami:

Zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, jsou zrna, jejichž osemení je zbarveno do hněda až hnědočerna a jejichž klíček je normální a neklíčí.

U pšenice tvrdé:

se zrna, která jsou zbarvena do hněda až hnědočerna jinde než na samotném klíčku, považují za zrna napadená plísněmi,

se za zrna napadená houbami považují zrna, jejichž osemení je napadeno houbou Fusarium mycelium; taková zrna vypadají mírně scvrklá, vrásčitá a mají růžové nebo bíle nepravidelně roztroušené skvrny s nejasně vymezenými okraji.

e)

Zrna, jež byla při sušení vystavena nadměrné teplotě, jsou zrna, která vykazují vnější znaky pražení, ale nejsou poškozená.

1.3   Klíčící zrna

Klíčící zrna jsou zrna, jejichž klíční kořínek nebo vzrostný vrchol jsou jasně viditelné pouhým okem. Při hodnocení obsahu klíčících zrn je však třeba vzít v úvahu celkový vzhled obilovin v daném vzorku. U některých druhů obilovin, například u pšenice tvrdé, je klíček vystouplý a osemení pokrývající klíček při zatřesení se šarží obilovin praskne. Taková zrna klíčící zrna připomínají, do této skupiny však řazena nejsou. Klíčící zrna jsou pouze zrna, jejichž klíček prodělal jasně viditelné změny, na základě kterých lze klíčící zrna snadno odlišit od zrn normálních.

1.4   Různé nečistoty (Schwarzbesatz)

Zrna základní obiloviny, která jsou poškozená, získaná z námelu nebo zkažená, se klasifikují jako „různé nečistoty“ i v případě, že mají vady, které patří do jiných kategorií.

a)

Cizí semena:

„Cizí semena“ jsou semena rostlin, pěstovaných či nikoliv, jiných než obiloviny. Tato cizí semena zahrnují semena, která nelze zužitkovat, semena, která lze použít jako krmivo, a škodlivá semena.

„Škodlivá semena“ jsou semena, která jsou jedovatá pro lidi a zvířata, semena, která brání nebo komplikují čištění a mletí obilovin, a semena, která mění jakost produktů z obilovin.

b)

Poškozená zrna:

„Poškozená zrna“ jsou zrna, která nelze využít k výživě lidí a u krmných obilovin ani jako krmiva, a to kvůli hnilobě, napadení plísněmi nebo bakteriemi nebo kvůli jiným příčinám.

Mezi poškozená zrna patří rovněž zrna poškozená samovolným zahřátím nebo vystavením nadměrné teplotě při sušení. Tato tepelně poškozená zrna jsou zcela vyvinutá zrna, jejichž osemení je zbarveno do šedohněda až černa a jádro je po proříznutí žlutošedé až hnědočerné.

Zrna napadená plodomorkou pšeničnou se považují za poškozená zrna pouze tehdy, je-li více než polovina povrchu zrna v důsledku sekundárního napadení cizopasnými houbami zbarvena do šeda až černa. Pokud toto zbarvení pokrývá méně než polovinu povrchu zrn, musí být taková zrna řazena mezi zrna napadená škůdci.

c)

Cizí látky:

Všechny látky ve vzorku obilovin, které se zachytí v sítu o velikosti otvorů 3,5 mm (vyjma zrn jiných obilovin a mimořádně velkých zrn základní obiloviny) nebo propadnou sítem o velikosti otvorů 1,0 mm, jsou považovány za cizí látky. Patří sem rovněž kameny, písek, úlomky slámy a jiné nečistoty, které propadnou sítem o velikosti otvorů 3,5 mm a zachytí se v sítu o velikosti otvorů 1,0 mm.

d)

Plevy

e)

Námel

f)

Zkažená zrna

g)

Mrtvý hmyz a části hmyzu.

1.5   Živí škůdci

1.6   Zrna bez sklovitého vzhledu

Zrna pšenice tvrdé bez sklovitého vzhledu jsou zrna, jejichž jádro nelze považovat za zcela sklovité.

1.7   Barva obiloviny

Obilovina má barvu typickou pro tuto obilovinu, je bez zápachu nebo živých škůdců (včetně roztočů) v jakémkoli vývojovém stadiu.

1.8   Kontaminující látky

Přípustné maximální limity kontaminujících látek, včetně radioaktivity, povolené právními předpisy Společenství nepřesahují limity stanovené podle nařízení (EHS) č. 315/93, včetně požadavků v příloze nařízení Komise (ES) č. 1881/2006 (1).

2.   ZVLÁŠTNÍ FAKTORY, KTERÉ SE MUSÍ ZOHLEDNIT PŘI DEFINOVÁNÍ NEČISTOT U PŠENICE TVRDÉ

„Nečistotami ze zrn“ se rozumějí scvrklá zrna, zrna jiných obilovin, zrna napadená škůdci, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna napadená plísněmi nebo houbami a zrna, která byla při sušení vystavena nadměrné teplotě.

Různými nečistotami se rozumějí cizí semena, poškozená zrna, cizí látky, plevy, námel, zkažená zrna, mrtvý hmyz a části hmyzu.

ČÁST B

MINIMÁLNÍ POŽADAVKY NA JAKOST PŠENICE TVRDÉ

A.

Maximální obsah vlhkosti

14,5 %

B.

Maximální procentní podíl látek, které nejsou ze základních obilovin nesnížené jakosti, z čehož maximálně:

12 %

1.

Zlomková zrna

6 %

2.

Nečistoty ze zrn (jiné než uvedené v bodě 3),

5 %

z čehož:

 

a)

scvrklá zrna

 

b)

jiné obiloviny

3 %

c)

zrna napadená škůdci

 

d)

zrna, jejichž klíček má změněnou barvu

 

e)

zrna, jež byla při sušení vystavena nadměrné teplotě

0,50 %

3.

Zrna napadená plísněmi a/nebo houbami,

5 %

z čehož:

 

— zrna napadená houbami

1,5 %

4.

Klíčící zrna

4 %

5.

Různé nečistoty (Schwarzbesatz),

3 %

z čehož:

 

a)

cizí semena:

 

— škodlivá

0,10 %

— ostatní

 

b)

poškozená zrna:

 

— zrna poškozená samovolným zahřátím nebo vystavením nadměrné teplotě při sušení

0,05 %

— ostatní

 

c)

cizí látky

 

d)

plevy

 

e)

námel

0,05 %

f)

zkažená zrna

 

g)

mrtvý hmyz a části hmyzu

 

C.

Maximální procentní podíl zrn, která jsou zcela nebo zčásti bez sklovitého vzhledu

27 %

D.

Maximální obsah taninu (2)

E.

Minimální měrná hmotnost (kg/hl)

78

F.

Minimální obsah bílkovin ( (2)):

11,5 %

G.

Minimální čas pádu v sekundách (Hagbergovo pádové číslo)

220

H.

Minimální Zélényho index (ml)

:

Nepoužije se.


(1)  Úř. věst. L 364, 20.12.2006, s. 5.

(2)  V % sušiny.


PŘÍLOHA II

(Čl. 13 odst. 3)

ČÁST A

1.   STANDARDNÍ METODA PRO URČENÍ LÁTEK, KTERÉ NEJSOU ZE ZÁKLADNÍCH OBILOVIN NESNÍŽENÉ JAKOSTI

Standardní metoda pro určení látek, které nejsou za základních obilovin nesnížené jakosti, je metoda uvedená dále:

1.1   U pšenice tvrdé se průměrný vzorek o hmotnosti 250 g prosévá vždy po dobu půl minuty dvěma síty, z nichž první má otvory o velikosti 3,5 mm a druhé o velikosti 1,0 mm.

Za tím účelem, aby se zajistilo nepřetržité prosévání, se doporučuje použít mechanické síto, např. vibrační stůl s připevněnými síty.

Látky, které se zachytí v sítu s otvory o velikosti 3,5 mm, a látky, které propadnou sítem s otvory o velikosti 1,0 mm, by měly být zváženy společně a považovány za cizí látky. Pokud jsou mezi látkami, které se zachytí v sítu s otvory o velikosti 3,5 mm, složky, které náleží do „jiných obilovin“, nebo nadměrně velká zrna základní obiloviny, vrátí se tyto složky nebo zrna zpět k prosetému vzorku. Při prosévání sítem s otvory o velikosti 1,0 mm je nutno pečlivě kontrolovat, zda ve vzorku nejsou živí škůdci.

Z prosetého vzorku se dělicím přístrojem oddělí vzorek o hmotnosti 50 až 100 gramů. Tento dílčí vzorek by měl být zvážen.

Tento dílčí vzorek se následně rozprostře na stůl a pomocí pinzety nebo špičaté špachtle se z něj odstraní zlomková zrna, jiné obiloviny, klíčící zrna, zrna napadená škůdci, zrna poškozená mrazem, zrna, jejichž klíček má změněnou barvu, zrna napadená plísněmi, cizí semena, námel, poškozená zrna, zkažená zrna, plevy, živí škůdci a mrtvý hmyz.

Pokud dílčí vzorek obsahuje zrna, která jsou ještě v plevách, tato zrna se ručně vyloupnou, přičemž takto získané plevy se považují za části plev. Kameny, písek a úlomky slámy se považují za cizí látky.

Dílčí vzorek se prosévá půl minuty sítem s otvory o velikosti 1,9 mm pro pšenici tvrdou. Látky, které propadnou tímto sítem, se považují za scvrklá zrna. Zrna poškozená mrazem a nezralá zelená zrna patří do skupiny „scvrklá zrna“.

1.2   Skupiny látek, které nejsou ze základních obilovin nesnížené jakosti a které jsou určeny metodou uvedenou v bodě 1, se zváží s přesností na 0,01 g a rozdělí se podle procentního podílu v průměrném vzorku. Do zprávy o analýze se údaje uvedou s přesností na 0,1 %. Uvede se, zda se ve vzorku nacházejí živí škůdci.

Zpravidla se provedou dvě analýzy každého vzorku. Neměly by se od celkového obsahu látek uvedených výše lišit o více než 10 %.

1.3   Pro úkony popsané v bodech 1 a 2 se použije následující zařízení:

a)

přístroj dělící vzorky, např. kuželový přístroj nebo přístroj se žlábky;

b)

přesné nebo analytické váhy;

c)

síta s otvory o velikosti 1,0 mm, 1,8 mm, 1,9 mm, 2,0 mm, 2,2 mm a 3,5 mm a síta s kruhovými otvory o průměru 1,8 mm a 4,5 mm. Síta mohou být případně připevněna na vibrační stůl.

ČÁST B

2.   STANDARDNÍ METODA PRO URČENÍ OBSAHU VLHKOSTI PŠENICE TVRDÉ

Standardní metoda pro určení obsahu vlhkosti pšenice tvrdé je metoda uvedená dále. Členské státy však mohou použít i jiné metody založené na stejném principu nebo metodu ISO 712:1998 nebo metodu založenou na technologii využívající infračervené záření. V případě pochybnosti jsou přijaty pouze výsledky získané použitím metody uvedené v příloze II části B.

2.1   Princip

Produkt se suší při teplotě 130 až 133 °C za normálního atmosférického tlaku po dobu odpovídající velikosti částic.

2.2   Rozsah použitelnosti

Tato metoda sušení se použije pro mleté obiloviny, z nichž nejméně 50 % propadne sítem s otvory o velikosti 0,5 mm, přičemž na sítu s kruhovými otvory o průměru 1,0 mm se nezachytí více než 10 % zbytků. Použije se také pro mouku.

2.3   Zařízení

Přesné váhy.

Přístroj na mletí vyrobený z materiálu, který nevstřebává vlhkost, snadno se čistí a umožňuje rychlé a rovnoměrné mletí bez přehřívání, omezuje co nejvíce styk s okolním vzduchem a splňuje požadavky uvedené bodě 2 (např. vyměnitelný kuželový mlýnek).

Nádobka z kovu odolného vůči korozi nebo ze skla, opatřená dostatečně těsným víkem, jejíž pracovní plocha umožní rozprostření zkušebního vzorku do vrstvy 0,3 g/cm2.

Elektricky vyhřívaná isotermická sušicí pec, nastavená na teplotu 130 až 133 °C (1), s dostatečným odvětráním (2).

Exsikátor s kovovou, případně porcelánovou deskou (silnou, s otvory) obsahující produkt, který dostatečně vstřebává vlhkost.

2.4   Postup

Sušení

V předem zvážené nádobce se s přesností na 1 mg zváží přibližně 5 g mletých drobnozrnných obilovin nebo 8 g mleté kukuřice. Otevřená nádobka se vloží do sušicí pece vyhřáté na teplotu 130 až 133 °C. Nádobka se vloží co nejrychleji, aby se zamezilo přílišnému poklesu teploty. Poté, co teplota uvnitř sušicí pece znovu dosáhne 130 až 133 °C, nechají se drobnozrnné obiloviny sušit 2 hodiny a kukuřice 4 hodiny. Potom se nádobka vyjme ze sušicí pece, rychle se uzavře víčkem, nechá se asi 30 až 45 minut vychladnout v exsikátoru a zváží se (s přesnosti na l mg).

2.5   Metoda výpočtu a vzorce

E

=

počáteční hmotnost zkušebního vzorku v gramech

M

=

hmotnost zkušebního vzorku v gramech po úpravě

M′

=

hmotnost zkušebního vzorku v gramech po rozemletí

m

=

hmotnost vysušeného zkušebního vzorku v gramech

Obsah vlhkosti, vyjádřený procentním podílem produktu, se rovná:

bez předchozí úpravy: (E – m) × 100/E,

s předchozí úpravou ((M′ – m)M/M′ + E – M) × 100/E = 100 (1 – Mm/EM′).

Zkoušky se provedou nejméně dvakrát.

2.6   Opakování

Rozdíl mezi hodnotami získanými ze dvou stanovení provedených současně nebo krátce po sobě tímtéž pracovníkem by neměl být větší než 0,15 g vlhkosti na 100 g vzorku. Pokud je rozdíl větší, zkoušky se zopakují.

ČÁST C

3.   STANDARDNÍ METODA PRO URČENÍ MÍRY SKLOVITÉHO VZHLEDU PŠENICE TVRDÉ

Standardní metoda pro určení míry sklovitého vzhledu pšenice tvrdé je metoda uvedená dále:

3.1   Princip

Pro určení procentního podílu zrn, která částečně nebo zcela ztratila sklovitý vzhled, se použije pouze část vzorku. Zrna se rozřežou pomocí Pohlovy řezačky zrn nebo rovnocenného nástroje.

3.2   Vybavení a přístroje

Pohlova řezačka zrn nebo rovnocenný nástroj,

pinzeta, skalpel,

tác nebo miska.

3.3   Postup

a)

Pro určení se použije vzorek o hmotnosti 100 g po odstranění všech látek, které nejsou ze základních obilovin nesnížené jakosti.

b)

Vzorek se rovnoměrně rozprostře na tácku.

c)

Do řezačky zrn se vloží destička a na mřížce se rozprostře hrst zrn. Silným poklepem je nutno zajistit, aby v každém otvoru bylo jen jedno zrno. Přiklopí se pohyblivá část, která přidržuje zrna na místě, a potom se zrna rozříznou.

d)

Je nutno připravit tolik destiček, aby se získalo nejméně 600 rozříznutých zrn.

e)

Spočítají se zrna, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled.

f)

Vypočte se procentní podíl zrn, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled.

3.4   Vyjádření výsledků

I

=

hmotnost látek, které nejsou ze základních obilovin nesnížené jakosti v gramech.

M

=

procentní podíl vyčištěných zrn, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled.

3.5   Výsledek

Procentní podíl zrn v části zkušebního vzorku, která zcela nebo zčásti ztratila sklovitý vzhled:

M × (100 – I)/100 = …

ČÁST D

4.   JINÉ METODY PRO URČENI JAKOSTI PŠENICE TVRDÉ

4.1   Standardní metoda pro určení Hagbergova pádového čísla (zkouška amylázové aktivity) se určí v souladu s metodou ISO 3093:2004.

4.2   Standardní metoda pro určení měrné hmotnosti je metoda ISO 7971/2:1995.

4.3   Metody pro odběr vzorků a metody referenční analýzy pro určení míry mykotoxinů jsou metody uvedené v příloze nařízení (ES) č. 1881/2006 a stanovené v přílohách I a II nařízení Komise (ES) č. 401/2006 (3).


(1)  Teplota vzduchu uvnitř sušicí pece.

(2)  Výhřevnost sušicí pece by měla být taková, aby pec po přednastavení na teplotu 130 až 133 °C opět dosáhla této teploty nejvýše do 45 minut po vložení maximálního počtu zkušebních vzorků, které se mají sušit současně. Odvětrání by mělo být takové, aby se během 2 hodin sušení drobnozrnných obilovin (pšenice obecné, pšenice tvrdé, ječmene a čiroku) nebo během 4 hodin sušení kukuřice, a to všech zkušebních vzorků krupičky nebo případně kukuřice, které se do sušicí pece vejdou, výsledky nelišily o více než 0,15 % od výsledků získaných po 3 hodinách sušení drobnozrnných obilovin a 5 hodinách sušení kukuřice.

(3)  Úř. věst. L 70, 9.3.2006, s. 12.


PŘÍLOHA III

(Čl. 15 odst. 2 písm. a))

ČÁST A

ZÁKLADNÍ VÝNOS RÝŽE PŘI ZPRACOVÁNÍ

Aby měla rýže řádnou a uspokojivou obchodní jakost, nesmí být výnos rýže při zpracování o více než pět bodů nižší ve srovnání se základními výnosy uvedenými dále:

Označení odrůdy

Výnos v celých zrnech

(v %)

Celkový výnos

(v %)

Argo, Selenio, Couachi

66

73

Alpe, Arco, Balilla, Balilla GG, Balilla Sollana, Bomba, Bombon, Colina, Elio, Flipper, Frances, Lido, Riso, Matusaka, Monticili, Pegonil, Sara, Strella, Thainato, Thaiperla, Ticinese, Veta, LEDA, Mareny, Clot, Albada, Guadiamar

65

73

Ispaniki A, Makedonia

64

73

Bravo, Europa, Loto, Riva, Rosa Marchetti, Savio, Veneria

63

72

Tolima

63

71

Inca

63

70

ALFA, Ariete, Bahia, Carola, Cigalon, Corallo, Cripto, Cristal, Drago, Eolo, Girona, Gladio, Graldo, Indio, Italico, Jucar, Koral, Lago, Lemont, Mercurio, Miara, Molo, Navile, Niva, Onda, Padano, Panda, Pierina, Marchetti, Ribe, Ringo, Rio, S. Andrea, Saturno, Senia, Sequial, Smeraldo, Star, Stirpe, Vela, Vitro, Calca, Dion, Zeus

62

72

Strymonas

62

71

Anseatico, Baldo, Belgioioso, Betis, Euribe, Italpatna, Marathon, Redi, Ribello, Rizzotto, Rocca, Roma, Romanico, Romeo, Tebre, Volano

61

72

Bonnet Bell, Rita, Silla, Thaibonnet, L 202, Puntal

60

72

Evropi, Melas

60

70

Arborio, Blue Belle, Blue Belle „E“, Blue Bonnet, Calendal, Razza 82, Rea

58

72

Maratelli, Precoce Rossi

58

70

Carnaroli, Elba, Vialone Nano

57

72

Axios

57

67

Roxani

57

66

Pygmalion

52

71

Nepojmenované odrůdy

64

72

ČÁST B

MAXIMÁLNÍ PROCENTA VAD RÝŽE

Aby měla rýže řádnou a uspokojivou obchodní jakost, nepřesahují procentní podíl různých nečistot, procentní podíl zrn rýže jiných odrůd a procentní podíl zrn, jež neodpovídají jakosti podle přílohy III nařízení (ES) č. 1234/2007, u jednotlivých druhů rýže maximální procenta uvedená dále.

„Různými nečistotami“ se rozumějí cizí látky jiné než rýže.

Vady zrn

Kulatozrnná rýže

Kód KN 1006 10 92

Střednězrnná a dlouhozrnná rýže A

Kódy KN 1006 10 94 a 1006 10 96

Dlouhozrnná rýže B

Kód KN 1006 10 98

Křídově bílá zrna

6

4

4

Červeně pruhovaná zrna

10

5

5

Zrna se skvrnami

4

2,75

2,75

Jantarově žlutá skvrna

1

0,50

0,50

Žlutá zrna

0,175

0,175

0,175

Různé nečistoty

1

1

1

Zrna jiných odrůd rýže

5

5

5


PŘÍLOHA IV

(Čl. 19 odst. 1)

ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ CENY PŠENICE TVRDÉ

Zvýšení a snížení ceny pšenice tvrdé se použijí jednotně ve výši stanovené dále:

a)

pokud je obsah vlhkosti pšenice tvrdé nabízené k intervenci nižší než 14 %, zvýšení ceny, která mají být použita, jsou zvýšení uvedená v níže uvedené tabulce I:

Tabulka I

Zvýšení ceny pro obsah vlhkosti pšenice tvrdé

Obsah vlhkosti

(%)

Zvýšení

(EUR/t)

13,4

0,1

13,3

0,2

13,2

0,3

13,1

0,4

13,0

0,5

12,9

0,6

12,8

0,7

12,7

0,8

12,6

0,9

12,5

1,0

12,4

1,1

12,3

1,2

12,2

1,3

12,1

1,4

12,0

1,5

11,9

1,6

11,8

1,7

11,7

1,8

11,6

1,9

11,5

2,0

11,4

2,1

11,3

2,2

11,2

2,3

11,1

2,4

11,0

2,5

10,9

2,6

10,8

2,7

10,7

2,8

10,6

2,9

10,5

3,0

10,4

3,1

10,3

3,2

10,2

3,3

10,1

3,4

10,0

3,5

b)

pokud je obsah vlhkosti vyšší než 14 %, snížení ceny, která mají být použita, jsou snížení uvedená v níže uvedené tabulce II:

Tabulka II

Snížení ceny pro obsah vlhkosti pšenice tvrdé

Obsah vlhkosti

(%)

Snížení

(EUR/t)

14,5

1,0

14,4

0,8

14,3

0,6

14,2

0,4

14,1

0,2

c)

pokud je procentní podíl zlomkových zrn vyšší než 3 % u pšenice tvrdé, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

d)

pokud je procentní podíl nečistot ze zrn vyšší než 2 % u pšenice tvrdé, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

e)

pokud je procentní podíl klíčících zrn vyšší než 2,5 %, sníží se cena o 0,05 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

d)

pokud je procentní podíl různých nečistot (Schwarzbesatz) vyšší než 0,5 % u pšenice tvrdé, sníží se cena o 0,1 EUR pro každou dodatečnou odchylku o 0,1 %;

g)

pokud je procentní podíl zrn pšenice tvrdé bez sklovitého vzhledu vyšší než 20 %, sníží se cena o 0,2 EUR za každé další procento nebo jeho část.


PŘÍLOHA V

(Čl. 19 odst. 1)

ZVÝŠENÍ A SNÍŽENÍ CENY RÝŽE

1.

Zvýšení nebo snížení ceny rýže se použijí na intervenční cenu neloupané rýže nabízené k intervenci tak, že se tato cena vynásobí součtem procent zvýšení a snížení stanovených takto:

a)

dojde-li k rozdílu mezi výnosem při zpracování rýže a základním výnosem při zpracování stanoveným pro určitou odrůdu v příloze III části A tohoto nařízení, zvýšení nebo snížení ceny, která mají být použita, jsou stanovena pro jednotlivé odrůdy rýže v níže uvedené tabulce I;

Tabulka I

Zvýšení a snížení ceny na základě výnosů rýže při zpracování

Výnos neloupané rýže ve formě celých zrn omleté rýže

Zvýšení a snížení na jednotku výnosu

Vyšší než základní výnos

Zvýšení o 0,75 %

Nižší než základní výnos

Snížení o 1 %


Celkový výnos neloupané rýže ve formě omleté rýže

Zvýšení a snížení na jednotku výnosu

Vyšší než základní výnos

Zvýšení o 0,60 %

Nižší než základní výnos

Snížení o 0,80 %

b)

překročí-li vady zrn neloupané rýže přípustné odchylky pro standardní jakost neloupané rýže, procento snížení intervenční ceny, které má být použito, je stanoveno pro jednotlivé druhy rýže v níže uvedené tabulce II;

Tabulka II

Snížení ceny na základě vad zrn rýže

Vady zrn

Procento vadných zrn, které má za následek snížení intervenční ceny

Procento snížení (1) použitelné při další odchylce od dolní hranice

Kulatozrnná rýže

Kód KN 1006 10 92

Střednězrnná a dlouhozrnná rýže A

Kódy KN 1006 10 94 a 1006 10 96

Dlouhozrnná rýže B

Kód KN 1006 10 98

Křídově bílá zrna

od 2 do 6 %

od 2 do 4 %

od 1,5 do 4 %

1 % za každou další odchylku o 0,5 %

Červeně pruhovaná zrna

od 1 do 10 %

od 1 do 5 %

od 1 do 5 %

1 % za každou další odchylku o 1 %

Zrna se skvrnami

od 0,50 do 4 %

od 0,50 do 2,75 %

od 0,50 do 2,75 %

0,8 % za každou další odchylku o 0,25 %

Jantarově žlutá zrna

od 0,05 do 1 %

od 0,05 do 0,50 %

od 0,05 do 0,50 %

1,25 % za každou další odchylku o 0,25 %

Žlutá zrna

od 0,02 do 0,175 %

od 0,02 do 0,175 %

od 0,02 do 0,175 %

6 % za každou další odchylku o 0,125 %

c)

překročí-li obsah vlhkosti neloupané rýže 13 %, rovná se procento snížení intervenční ceny rozdílu mezi procentem vlhkosti neloupané rýže nabízené k intervenci, naměřeným s přesností jedné desetiny, 13 %;

d)

překročí-li procento různých nečistot u neloupané rýže 0,1 %, použije se při jejím intervenčním nákupu snížení intervenční ceny ve výši 0,02 % za každou dodatečnou odchylku v rozsahu 0,01 %;

e)

dojde-li k nabídce šarže neloupané rýže určité odrůdy pro intervenci, která obsahuje procentní podíl zrn rýže jiných odrůd vyšší než 3 %, použije se při nákupu této šarže snížení intervenční ceny ve výši 0,1 % za každou dodatečnou odchylku v rozsahu 0,1 %.

2.

Zvýšení a snížení ceny uvedená v odstavci 1 jsou stanovena na základě váženého průměru výsledků analýz reprezentativních vzorků definovaných v článku 16.


(1)  Každá odchylka se odečte počínaje druhou desetinou z procenta vadných zrn.


PŘÍLOHA VI

(Čl. 27 druhý pododstavec)

Srovnávací tabulka

Nařízení (ES) č. 489/2005

Toto nařízení

Článek 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 4 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 2 odst. 2

Čl. 3 odst. 1

Čl. 15 odst. 1

Čl. 3 odst. 2

Čl. 15 odst. 2

Čl. 3 odst. 3

Příloha III část B

Článek 4

Příloha V

Článek 5

Čl. 6 odst. 1 první pododstavec

Čl. 4 odst. 1

Čl. 6 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 6 odst. 2 a 3

Čl. 4 odst. 2 písm. a)

Čl. 6 odst. 4

Čl. 4 odst. 3

Čl. 6 odst. 5

Čl. 5 odst. 1

Článek 7

Čl. 8 odst. 1 a 2

Čl. 11 odst. 1

Čl. 8 odst. 3

Čl. 9 odst. 1

Čl. 10 odst. 1 první pododstavec

Čl. 9 odst. 2 první pododstavec

Čl. 10 odst. 2

Čl. 9 odst. 2 druhý pododstavec

Čl. 9 odst. 3

Čl. 10 odst. 3

Čl. 10 odst. 1

Čl. 17 odst. 1

Čl. 10 odst. 2

Čl. 10 odst. 4 první pododstavec

Čl. 10 odst. 3

Čl. 10 odst. 4 druhý pododstavec

Článek 11

Čl. 12 odst. 1 a 2

Čl. 16 odst. 1 a 2

Čl. 12 odst. 3

Čl. 13 odst. 1 první pododstavec

Článek 14

Čl. 13 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 16 odst. 4

Čl. 13 odst. 2

Čl. 16 odst. 5

Článek 14

Článek 18

Čl. 15 odst. 1 první pododstavec

Čl. 19 odst. 1 první pododstavec

Čl. 15 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 15 odst. 2 první a druhý pododstavec

Čl. 19 odst. 2

Čl. 15 odst. 2 třetí pododstavec

Čl. 19 odst. 2 třetí pododstavec

Článek 16

Článek 17

Čl. 16 odst. 3

Článek 18

Článek 21

Příloha I

Příloha II část A

Příloha III část A

Příloha II část B

Příloha V

Příloha III

Příloha III část B

Příloha IV

Příloha V

Příloha V

Příloha VI