14.6.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

CE 168/45


Středa, 14. prosince 2011
Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly

P7_TA(2011)0577

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2011 o sdělení nazvaném „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“ (2010/2311(INI))

2013/C 168 E/06

Evropský parlament,

s ohledem na Listinu základních práv, na články 2,3 a 6 Smlouvy o Evropské unii a na příslušné články Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na evropskou bezpečnostní strategii z roku 2003 (1) a na zprávu o jejím provádění z roku 2008 (2),

s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2002/475/SVV (3) o boji proti terorismu ze dne 13. června 2002 pozměněné rámcovým rozhodnutím 2008/919/SVV (4) a zejména na článek 10 tohoto rozhodnutí o ochraně obětí terorismu a pomoci těmto obětem,

s ohledem na Strategii EU pro boj proti terorismu z roku 2005 (5),

s ohledem na Strategii EU pro boj proti radikalizaci a náboru teroristů (6),

s ohledem na dokument „Stockholmský program – otevřená a bezpečná Evropa, která slouží svým občanům a chrání je“ (7) a na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 20. dubna 2010 nazvané „Poskytování prostoru svobody, bezpečnosti a práva evropským občanům: Akční plán provádění Stockholmského programu“ (KOM(2010)0171),

s ohledem na zprávu Europolu o situaci v oblasti terorismu a jejím vývoji v EU z roku 2011 (TE-SAT 2011),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě ze dne 20. července 2010 nazvané „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“ (KOM(2010)0386),

s ohledem na stanovisko evropského inspektora ochrany údajů ze dne 24. listopadu 2010 ke sdělení „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“ (8),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení „Politika EU pro boj proti terorismu: dosažené úspěchy a budoucí úkoly“ (9),

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě nazvané „Strategie vnitřní bezpečnosti Evropské unie: pět kroků směrem k bezpečnější Evropě“ (KOM(2010)0673),

s ohledem na Úmluvu Rady Evropy o odškodnění obětí násilných trestných činů (CETS č. 116) z roku 1983, Úmluvu Rady Evropy o prevenci terorismu (CETS č. 196) z roku 2005, pokyny Rady Evropy o ochraně obětí teroristických činů z roku 2005, doporučení Rady Evropy (2006)8 týkající se pomoci obětem trestných činů z roku 2006 a na návrh směrnice, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (KOM(2011)0275), který vypracovala Komise,

s ohledem na přezkum 7. rámcového programu pro výzkum v polovině období a na zelenou knihu nazvanou „Učiňme z problémů výhody: na cestě ke společnému strategickému rámci pro financování výzkumu a inovací v EU“,

s ohledem na různá usnesení týkající se boje proti terorismu,

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 2580/2001 ze dne 27. prosince 2001 o zvláštních omezujících opatřeních namířených proti některým osobám a subjektům s cílem bojovat proti terorismu (10) a na společný postoj Rady 2001/931/SZBP ze dne 27. prosince 2001 o užití zvláštních opatření pro boj s terorismem (11),

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanoviska Výboru pro zahraniční věci a Výboru pro právní záležitosti (A7-0286/2011),

A.

vzhledem k tomu, že po brutálních útocích z 11. září 2001 bylo první desetiletí 21. století poznamenáno „válkou proti terorismu“, zejména s ohledem na přístup USA; vzhledem k tomu, že ačkoli k těmto i k jiným útokům podobného rozsahu nedošlo na evropské půdě, plánování a přípravy útoků probíhaly částečně v Evropě a mnoho Evropanů je vnímalo jako útok na své hodnoty a způsob života;

B.

vzhledem k tomu, že Evropská unie byla ve 21. století častěji terčem a obětí teroristických útoků a že čelí stále přítomné hrozbě;

C.

vzhledem k tomu, že závažné teroristické útoky na půdě EU, k nimž došlo po útocích v USA z 11. září 2001, včetně teroristických útoků v Madridu v roce 2004 a v Londýně v roce 2005, měly významný dopad na vnímání obecné bezpečnosti mezi občany EU;

D.

vzhledem k tomu, že zpráva o situaci v oblasti terorismu a jejím vývoji v EU z roku 2011 (TE-SAT 2011), kterou vydal Europol, naznačuje, že hrozba teroristických útoků v EU je i nadále vážná a že se zdá, že dochází k upevňování vazeb mezi terorismem a organizovanou trestnou činností, a poukazuje na skutečnost, že ve srovnání s rokem 2006 existuje klesající trend teroristických útoků, k nimž se hlásí separatistické teroristické organizace nebo které se jim připisují, ačkoli dosud podnikly většinu teroristických útoků v EU právě tyto organizace;

E.

vzhledem k tomu, že Stockholmský program stanovuje dvě hrozby pro vnitřní bezpečnost – mezinárodní terorismus a organizovanou trestnou činnost –, jež mohou v mnoha případech působit ve stejných oblastech činnosti, jako je například obchodování se zbraněmi a drogami;

F.

vzhledem k tomu, že terorismus není novým jevem; vzhledem k tomu, že v posledních desetiletích terorismus nabyl nových forem, jako je počítačový terorismus, a teroristické sítě se v minulých desetiletích staly složitější, co do struktury, prostředků a financování, čímž se teroristická hrozba ještě více prohloubila; vzhledem k tomu, že boj proti terorismu byl vždy součástí pravomoci členských států a obvyklého prosazování práva; vzhledem k tomu, že 11. září 2001 a útoky v Madridu a v Londýně způsobily zásadní změnu ve vnímání terorismu jako fenoménu a v postupech a nástrojích používaných v boji proti terorismu; vzhledem k tomu, že v důsledku těchto útoků se terorismus stal jevem ovlivňujícím bezpečnost celé Evropské unie, a nikoli pouze národní bezpečnost členských států, a to s velmi rozdílným právním rámcem;

G.

vzhledem k tomu, že chybí jednoznačná mezinárodní definice terorismu, vymezila EU teroristické činy v rámcovém rozhodnutí 2002/475/SVV;

H.

vzhledem k tomu, že mezinárodní spolupráce je pro zbavení terorismu jeho finanční, logistické a operační základny zásadní;

I.

vzhledem k tomu, že ačkoli se zkušenost s terorismem, jakož i úroveň hrozby v členských státech EU liší, je potřebný společný postup na úrovni EU, neboť operace teroristů mají často celoevropský rozměr a teroristé při páchání svých činů využívají různosti evropských právních předpisů, odlišností ve schopnosti vést boj proti terorismu a zrušení hraničních kontrol;

J.

vzhledem k tomu, že občané EU a další osoby rovněž chtějí, aby byla zaručena jejich bezpečnost a jistota v rámci EU i jinde, a že EU musí hrát v tomto ohledu významnou úlohu;

K.

vzhledem k tomu, že teroristické útoky závažně narušují lidská práva, ohrožují demokracii, mají za cíl destabilizaci legitimně ustavených vlád, podkopávají pluralitní občanskou společnost a ohrožují touhu každého jedince po svobodném životě beze strachu;

L.

vzhledem k tomu, že účelem politik boje proti terorismu by mělo být maření cílů terorismu a vykonávání teroristických činů, jež usilují o zničení struktury svobodné, otevřené a demokratické společnosti; vzhledem k tomu, že prvotním cílem potírání terorismu musí být ochrana a upevňování této struktury demokratické společnosti na základě posilování občanských svobod a demokratické kontroly, zajišťování bezpečnosti evropských občanů, určení subjektů odpovědných za páchání teroristických činů a jejich stíhání a na základě reakce na důsledky teroristických útoků prostřednictvím politik začleňování, přeshraniční soudní a policejní spolupráce a účinné a koordinované strategie na úrovni EU; vzhledem k tomu, že účinnost politik boje proti terorismu musí být posuzována na základě těchto cílů; vzhledem k tomu, že potírání terorismu má největší šanci na úspěch, pokud se zaměří na předcházení násilnému extremismu a jeho eskalaci;

M.

vzhledem k tomu, že strategie Evropské unie pro boj proti terorismu by se tedy měla zabývat nejen následky terorismu, ale také jeho příčinami;

N.

vzhledem k tomu, že boj proti násilnému extremismu je základním prvkem předcházení terorismu a jeho potlačení;

O.

vzhledem k tomu, že boj proti terorismu znamená boj proti všem formám terorismu, včetně počítačového terorismu, narkoterorismu a vzájemné provázanosti teroristických skupin v rámci řady zločineckých operací, jakož i proti strategii, kterou tyto skupiny ke svému fungování používají, jako je nelegální financování, finanční vydírání, praní špinavých peněz a zakrývání operací teroristických skupin falešnými právními subjekty či institucemi;

P.

vzhledem k tomu, že terorismus je problém státu, a je tudíž úkolem demokratických institucí vytvořit a dodržovat hlavní směry politiky boje proti terorismu při hledání co nejširšího politického a společenského konsenzu; vzhledem k tomu, že demokratický boj proti terorismu, nutně v mezích ústavního a právního státu, je věcí všech politických stran zastoupených v demokratických institucích, ať již jsou ve vládě či v opozici; vzhledem k tomu, že proto lze doporučit zachování definice politiky boje proti terorismu, podle níž je tento boj v demokratické společnosti věcí vlád, jež vzešly ze zákonného soupeření politických stran, a tudíž ze soutěže ve volbách;

Q.

vzhledem k tomu, že je vhodné posoudit náklady a přínosy politik boje proti terorismu, neboť tvůrci politik by se měli dozvědět, zda má jejich rozhodnutí očekávané dopady, a občané mají právo volat zvolené zástupce k odpovědnosti;

R.

vzhledem k tomu, že deset let po útocích, které otřásly světem, je nyní na čase zhodnotit dosažené úspěchy v boji proti terorismu; vzhledem k tomu, že hodnocení umožňuje vytvářet účinnější a účelnější politiky a v každé moderní demokracii musí být politická rozhodnutí podrobována častému hodnocení a přezkumu;

S.

vzhledem k tomu, že byla vyvinuta pozoruhodně malá aktivita, pokud jde o hodnocení toho, do jaké míry politiky EU pro boj proti terorismu dosáhly stanovených cílů; vzhledem k tomu, že Parlament opakovaně vyzýval k důkladnému posouzení politik EU pro boj proti terorismu, neboť toto posouzení je podmínkou pro transparentnost a odpovědnost tvůrců politik; vzhledem k tomu, že neexistence řádného posouzení politik EU pro boj proti terorismu je způsobena zejména tím, že její velká část náleží do oblasti zpravodajské a bezpečnostní politiky, kde je tradičně uplatňováno utajení;

T.

vzhledem k tomu, že cílem teroristických útoků bylo opakovaně způsobit hromadné ztráty na zdraví a životech, jež byly následně výzvou pro dostupné institucionální kapacity;

U.

vzhledem k tomu, že pro dosažení svého cíle, kterým je zničení demokracie, se teroristé zaměřují na nevinné civilisty; vzhledem k tomu, že ti, kdo utrpěli zranění, škodu nebo ztrátu milovaných blízkých v teroristických útocích, mají nárok na naši podporu a solidaritu a na odškodnění, náhradu škody a pomoc;

V.

vzhledem k tomu, že je důležité, aby byla zajištěna spravedlnost, aby byli viníci postaveni před soud a aby teroristické zločiny nezůstaly nepotrestány, přičemž zvláštní pozornost vyžaduje postavení obětí jako svědků při soudním řízení;

W.

vzhledem k tomu, že odpovědnost a povinnosti jsou základními faktory demokratické legitimity politik boje proti terorismu; vzhledem k tomu, že chyby, nezákonné jednání a porušování mezinárodního práva a práva v oblasti lidských práv se musí vyšetřit a soudně stíhat;

X.

vzhledem k tomu, že opatření pro boj proti terorismu musí respektovat práva zakotvená v Listině základních práv Evropské unie a žádné opatření přijaté v této oblasti nesmí mít reciproční dopad na občanské svobody;

Y.

vzhledem k tomu, že klíčovým prvkem politik boje proti terorismu se stal masový dohled, a vzhledem k tomu, že pro účely předcházení terorismu se používá rozsáhlé shromažďování osobních údajů, detekční a identifikační technologie, lokalizace a sledování, získávání údajů a vytváření profilů, posuzování rizika a analýza chování; vzhledem k tomu, že tyto nástroje s sebou nesou riziko přesunu důkazního břemene na občana; vzhledem k pochybné míře účinnosti a úspěchu těchto nástrojů prevence; vzhledem k nedostatečné míře výměny informací mezi agenturami;

Z.

vzhledem k tomu, že orgány veřejné správy stále více využívají údajů shromažďovaných pro obchodní a soukromé účely; vzhledem k tomu, že soukromé společnosti v různých odvětvích mají povinnost uchovávat a poskytovat osobní údaje ze svých databází zákazníků; vzhledem ke značným nákladům spojeným s uchováváním a získáváním dat (což představuje jak investice do infrastruktury, tak operační náklady);

AA.

vzhledem k tomu, že existuje naléhavá potřeba jednotné právní definice pojmu „vytváření profilů“, založené na relevantních normách ochrany základních práv a údajů v zájmu snížení nejistoty, pokud jde o to, jaké činnosti jsou zakázané, a jaké nikoli;

Obecně

1.

vítá sdělení Komise a opět zdůrazňuje, že toto sdělení musí být spojeno s připravovanou vnitřní bezpečnostní strategií EU; lituje však, že jeho rozsah je poněkud úzký, omezuje se na uplatňování dohodnutých politických opatření a nezaměřuje se na vnitrostátní politiky boje proti terorismu či vnitrostátní opatření, kterými jsou do vnitrostátního práva prováděny politiky dohodnuté na evropské či mezinárodní úrovni, a rovněž lituje, že nebylo provedeno důkladnější šetření ohledně možných právních mezer nebo překrývání či zdvojování protiteroristických opatření a nástrojů přijatých na úrovni EU; zdůrazňuje význam jednotného přístupu na úrovni EU i členských států k iniciativám přijatým v oblasti vnitřní bezpečnosti, které se týkají zvláště terorismu a organizovaného zločinu;

2.

lituje rovněž, že sdělení dostatečně nepokrývá a podrobněji nerozvíjí opatření jiných generálních ředitelství než GŘ JLS (např. GŘ TRAN, ENTER nebo MARKT) ani neposkytuje jasnou představu o tom, jak na sebe opatření vzájemně působí, zda se překrývají, či mezi nimi existují mezery; je toho názoru, že je nutné vzít v potaz všechny výše zmíněné úrovně, poněvadž se evropská, vnitrostátní a mezinárodní opatření doplňují, a že posouzení jednotlivých opatření neposkytuje celkový obrázek dopadu politik boje proti terorismu v Evropě;

3.

lituje, že byla promeškána příležitost vysvětlit, jak se určité nástroje EU pro boj proti terorismu, jako je například uchovávání údajů, jmenná evidence cestujících a dohoda Swift, slučují se strategií pro boj proti terorismu;

4.

je přesvědčen, že Listina základních práv by vždy měla být kompasem pro politiky EU v této oblasti a pro členské státy při provádění těchto politik i při spolupráci se třetími stranami a zeměmi;

5.

zdůrazňuje, že je potřeba, aby Evropská unie, její členské státy a partnerské země založily svou strategii pro boj proti mezinárodnímu terorismu na principech právního státu a dodržování základních práv; dále zdůrazňuje, že vnější činnost Unie zaměřená na boj proti mezinárodnímu terorismu by měla být v první řadě zaměřena na prevenci, a upozorňuje, že je nutné prohlubovat dialog, toleranci a porozumění mezi různými kulturami, civilizacemi a náboženstvími;

6.

připomíná, že politiky boje proti terorismu by měly splňovat standardy stanovené s ohledem na nezbytnost, účinnost, přiměřenost, občanské svobody, právní stát, demokratickou kontrolu a odpovědnost, k jejichž uplatňování a rozvoji se Unie zavázala, a že posouzení toho, zda jsou tyto standardy dodržovány, musí být neoddělitelnou součástí hodnocení všech protiteroristických snah EU; domnívá se, že tyto politiky musí být vytvářeny v souladu s ustanoveními primárního práva EU, a zejména že jako prioritu stanoví dodržování práv zakotvených v Listině základních práv Evropské unie;

7.

připomíná, že omezující opatření, jejichž cílem je zabavit, zkonfiskovat či zmrazit aktiva a finanční prostředky spojené s fyzickými nebo právnickými osobami a organizacemi zapojenými do teroristických činů, mohou být užitečná jako protiteroristický nástroj, avšak musí být zcela v souladu s článkem 75 SFEU a s Listinou základních práv;

8.

domnívá se, že prevence, sledování a stíhání teroristické činnosti jsou klíčovými politikami na úrovni EU a musí být součástí systematického přístupu, který není založen na normách pro případ nouze, ale na ucelené strategii založené na nutnosti, a dále musí být účelné a hospodárné a musí bránit zdvojování opatření a změně funkcí příslušných orgánů, agentur a subjektů;

9.

zdůrazňuje, že hodnocení deseti let politik EU v oblasti boje proti terorismu by mělo vést k jasně definovaným politickým cílům;

10.

domnívá se, že terorismus je jev, jenž se neustále vyvíjí, a měl by být potírán prostřednictvím politiky boje proti terorismu, která je schopna na tuto skutečnost reagovat;

11.

považuje rozhodnutí prohloubit a rozvíjet čtyři základní prvky protiteroristické strategie, jimiž jsou prevence, ochrana, pronásledování a reakce, za správné;

12.

je přesvědčen, že prevence, šetření a stíhání teroristických aktivit by mělo být založeno na prohloubení soudní a policejní spolupráce na úrovni EU, ve spojení s plnou parlamentní kontrolou a úplným a včasným dokončením plánu pro stanovení jednotných procesních záruk na vysoké úrovni;

13.

domnívá se, že odborná příprava a zvyšování informovanosti soudních a policejních orgánů musí být prioritou s cílem zlepšit připravenost v celé Evropské unii, pokud jde o boj proti terorismu;

14.

z tohoto hlediska zdůrazňuje význam spolupráce členských států s úřadem OLAF a s agenturami EU, jako je například Europol, Eurojust a CEPOL;

15.

vyzývá Komisi, aby komplexně posoudila soubor politik a opatření přijatých v oblasti boje proti terorismu a aby se zaměřila na budoucí výzvy, k nimž patří reforma Europolu a Eurojustu, a to vzhledem k novému potenciálu, jejž otevírá Lisabonská smlouva, potřebě jednotných norem pro získávání důkazů a vedení vyšetřování, plnému zavedení společných vyšetřovacích týmů, pevnému rámci EU pro odbornou soudní a policejní přípravu nebo k řádným politikám začleňování a integrace;

16.

zastává názor, ze opatření pro boj proti terorismu musí odpovídat úrovni ohrožení a musí být upravována podle zvyšování a snižování úrovně ohrožení; bere na vědomí, že opatření zaměřená na boj proti terorismu musí být z hlediska vládních pravomocí a pravomocí agentur navržena tak, aby je bylo možno posílit nebo zmírnit v závislosti na situaci;

17.

připomíná, že radikalizace a získávání nových členů představuje nejvýraznější a soustavnou dlouhodobou hrozbu, jak bylo zdůrazněno ve sdělení Komise, a tvoří tak osu, na niž se EU musí zaměřit ve strategiích prevence v rámci boje proti terorismu na samém počátku řetězce; zdůrazňuje, že investice do politiky boje proti rasismu a diskriminaci představují klíčový nástroj, jak čelit a předcházet radikalizaci a získávání potenciálních teroristů;

18.

připomíná významný přínos mnoha nevládních organizací a občanské společnosti, které jsou často spolufinancovány ze strany EU a jejích členských států, ke společenskému a hospodářskému rozvoji, k budování míru a státu a k demokratizaci, což jsou nezbytné prvky pro boj proti radikalizaci a získávání nových členů;

19.

žádá vypracování komplexní strategie pro řešení provázanosti mezinárodního organizovaného zločinu, pašování drog a terorismu; vybízí k průběžné analýze nových trendů a rysů z hlediska diverzifikace, radikalizace a získávání nových členů a z hlediska úlohy mezinárodních nevládních organizací při financování teroristické činnosti;

20.

vyzývá v této souvislosti Komisi a členské státy, aby předcházely vzestupu extremismu;

21.

upozorňuje, že je nutné rozšiřovat a rozvíjet stávající a nová strategická partnerství pro boj proti terorismu s mimoevropskými zeměmi, a to za předpokladu, že v jejich rámci budou dodržována lidská práva; klade důraz na strategickou spolupráci mezi Unií a USA a poukazuje na to, že je nutné spolupracovat i s dalšími partnery, přičemž znovu připomíná, že Unie přisuzuje velkou důležitost ochraně osobních údajů občanů a jejich lidských a občanských práv;

22.

podtrhuje, že potírání terorismu je nedílnou součástí vztahů Unie se třetími zeměmi; žádá, aby bylo v rámci příštího nástroje stability vyčleněno více finančních prostředků na opatření na podporu protiteroristických aktivit s cílem zabránit selhání států; v tomto ohledu souhlasí s tím, že prioritními oblastmi jsou jižní Asie, zejména Pákistán a Afghánistán, oblast Sahelu (Mauritánie, Mali, Niger), Somálsko a Jemen; vítá představení strategie EU pro bezpečnost a rozvoj v Sahelu dne 21. března 2011 a vyzývá Radu, aby ji po konzultacích s Evropským parlamentem přijala; vítá začlenění doložek o boji proti terorismu do mezinárodních dohod;

23.

vyzývá Komisi, vysokou představitelku Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku a Radu, aby urychleně provedly opatření k doložce solidarity, kterou zavádí Lisabonská smlouva;

24.

trvá na tom, že je důležité definovat jednotný soubor pravidel pro specifickou ochranu a podporu obětí terorismu, včetně svědků, a to i v rámci návrhu směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu (KOM(2011)0275);

Hodnocení a mapování situace

25.

zdůrazňuje, že řádné desetileté hodnocení politik boje proti terorismu by se mělo zaměřit na přezkoumání toho, zda přijatá opatření na předcházení terorismu v EU a boj proti němu byla založena na důkazech (a nikoli na předpokladech) a vycházela z potřeb, zda byla koherentní a byla součástí komplexní strategie EU proti terorismu založené na důkladném a úplném hodnocení vypracovaném v souladu s článkem 70 SFEU, přičemž Komise předloží zprávu na společné schůzi výborů Evropského parlamentu a členských států, které jsou odpovědné za dohled nad protiteroristickými opatřeními, a to do šesti měsíců od zadání studie, přičemž bude vycházet ze zpráv vyžádaných od relevantních organizací a agentur, jako je Europol, Eurojust, Agentura pro základní práva, Evropský inspektor ochrany údajů, Rada Evropy a OSN;

26.

zastává holistický a komplexní přístup k protiteroristické politice ve formě harmonizace evropské bezpečnostní strategie a strategie vnitřní bezpečnosti a posílení stávajících mechanismů pro koordinaci struktur Rady pro spravedlnost a vnitřní věci, agentur a Evropské služby pro vnější činnost; zdůrazňuje, že kvalitní zpravodajská činnost hraje v boji proti terorismu zásadní úlohu a že EU má jedinečnou možnost usnadňovat výměnu zpravodajských informací mezi členskými státy, pokud bude existovat řádný právní základ pro takovou spolupráci a pokud bude začleněna do řádných rozhodovacích procesů, že však pro výměnu těchto informací musí ve všech členských státech platit stejné standardy týkající se odpovědnosti; proto zdůrazňuje, že zpravodajství lidských zdrojů má vedle všech technických prostředků, jež jsou k dispozici, nezastupitelnou úlohu v boji proti teroristickým sítím a v činnosti zaměřené na včasné předcházení útokům;

27.

vyzývá Komisi, aby vypracovala úplné a podrobné hodnocení na základě veřejně přístupných informací a informací poskytnutých členskými státy v souvislosti s článkem 70 SFEU, které bude zahrnovat alespoň tyto body:

a)

jasnou analýzu reakce na teroristickou hrozbu založenou na definici stanovené v rámcovém rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu ze dne 13. června 2002 a rovněž analýzu rámce protiteroristických opatření na potírání této hrozby, pokud jde o účinnost, bezpečnostní nedostatky, prevenci, stíhání a zvýšení bezpečnosti v Evropě, včetně účinnosti agentur EU a jejich přiměřenosti;

b)

fakta, údaje a tendence související s teroristickou a protiteroristickou činností;

c)

úplný přehled celkového dopadu opatření pro boj proti terorismu na občanské svobody a základní práva, opatření třetích zemí s přímým dopadem v EU a všech opatření přijatých v této oblasti v souvislosti s vnějšími vztahy a judikatury ESLP, Evropského soudního dvora a vnitrostátních soudů;

28.

vyzývá Komisi, aby zmapovala, která opatření mají jiný cíl než potírání terorismu, a dále, u kterých opatření byl jejich původní účel, tj. boj proti terorismu, doplněn o cíle nové, jako je prosazování práva, přistěhovalecká politika, veřejné zdraví nebo veřejný pořádek;

29.

vyzývá Komisi, aby vypracovala souhrnný a podrobný přehled všech stávajících politik boje proti terorismu v Evropě se zvláštním zaměřením na právní předpisy EU a na způsob jejich provedení a uplatňování na úrovni EU; zároveň vyzývá členské státy, aby provedly komplexní hodnocení svých politik boje proti terorismu a zaměřily se zejména na vzájemné působení s politikami EU, překrývání a mezery, aby lépe spolupracovaly při hodnocení politik EU – včetně poskytnutí srovnávacích tabulek, jež určí, která ustanovení právních předpisů členských států provádějí ta která ustanovení aktů EU a včetně poskytnutí příspěvků ve stanovených termínech, jako v případě směrnice o uchovávání údajů;

30.

vyzývá Komisi, aby na základě veřejně přístupných informací a informací poskytnutých členskými státy v souvislosti s článkem 70 SFEU vypracovala úplnou a podrobnou zprávu o veškerých prostředcích vynaložených Evropskou unií, členskými státy EU a soukromými společnostmi přímo či nepřímo na opatření pro boj proti terorismu, včetně opatření zaměřených konkrétně na protiteroristickou činnost, na zaměstnance, systémy a databanky související s bojem proti terorismu v oblasti IT, na ochranu základních práv a ochranu údajů, demokracie a právního státu, na financování výzkumu souvisejícího s bojem proti terorismu, a o rozvoji příslušných rozpočtových položek EU od roku 2001 a aby rovněž upřesnila veškeré prostředky vyčleněné na tuto oblast třetími zeměmi;

31.

vyzývá Komisi, aby zjistila, zda jsou opatření pro boj proti terorismu řádně prováděna, a aby pravidelně informovala Parlament a Radu o svých zjištěních;

32.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii o nákladech na politiky boje proti terorismu, které vznikají soukromému sektoru, a přehled odvětví, která mají z politiky boje proti terorismu přínos;

Demokratická kontrola a odpovědnost

33.

vyzývá Komisi, aby vypracovala studii s cílem zjistit, zda politiky boje proti terorismu podléhají účinné demokratické kontrole, a to na základě veřejně přístupných informací a informací poskytnutých členskými státy v souvislosti s článkem 70 SFEU, a aby tato studie zahrnovala alespoň tyto body:

a)

podrobné posouzení toho, zda vnitrostátní parlamenty nebo Evropský parlament měly plné právo na kontrolu a prostředky na její provádění, jako například přístup k informacím, dostatek času na důkladný postup, a právo na úpravu návrhů opatření pro boj proti terorismu, včetně opatření dojednaných mezinárodními vládními a nevládními subjekty, nelegislativní činnosti vyvíjené či financované EU, jako jsou výzkumné programy, a opatření přijatých třetími zeměmi s extrateritoriálním účinkem v EU;

b)

informace o tom, zda je třeba provést přezkum opatření pro boj proti terorismu, včetně důkladného testu proporcionality;

c)

přehled klasifikace dokumentů, trendů ve využívání klasifikace a údajů o přístupu k dokumentům týkajícím se boje proti terorismu;

d)

přehled nástrojů pro demokratickou kontrolu přeshraniční spolupráce zpravodajských služeb a konkrétně situačního centra (SitCen), pohotovostní složky (Watch-Keeping Capability), krizového centra (Crisis Room), informačního střediska Rady (Council’s Clearing House) a výboru pro vnitřní bezpečnost (COSI);

34.

pokud jde o opatření pro boj proti terorismu, vyzývá navíc k tomu, aby byla zohledněna zásada proporcionality a aby byla dodržována základní práva občanů, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že všechna opatření musí být v souladu s právem a se zásadami právního státu;

35.

vyzývá Komisi, členské státy a příslušné justiční orgány, aby vyšetřily jakékoli nezákonné jednání nebo porušení lidských práv, mezinárodního práva a právního řádu v případě, že existují důkazy nebo podezření o takovém jednání či porušení, a vyzývá členské státy, aby zajistily jejich nápravu;

36.

očekává závěry, které zformuluje výbor Evropského parlamentu TDIP ve své navazující zprávě o údajném převozu a nezákonném zadržování vězňů ze strany CIA v evropských zemích, a vyzývá k provedení všech příslušných doporučení EP;

37.

zdůrazňuje, že EU musí pomoci USA nalézt vhodná řešení pro uzavření Guantánama a zajištění spravedlivého soudu pro vězněné osoby;

38.

v této souvislosti naléhá na Radu a Komisi, aby při revizi opatření související s černou listinou a zmrazením aktiv zohlednily zejména postavení nevládních organizací a občanské společnosti s cílem zajistit, aby nevládní organizace nebyly uvedeny na seznamu „přidružením“ a aby jim nebylo neoprávněně bráněno ve spolupráci s jejich partnerskými organizacemi;

39.

je si vědom toho, že Komise podala odvolání proti rozsudku Tribunálu v nejnovější věci Kadi vs. Komise; vyzývá všechny zúčastněné strany, aby přistoupily k důkladné revizi režimu sankcí a zajistily jeho plný soulad s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv a právního státu, jak to požaduje veškerá relevantní judikatura; má za to, že subjekty, proti nimž sankce směřují, by měly obdržet informace, jež tyto sankce odůvodňují, a že by jim měly být poskytnuty účinné opravné prostředky;

40.

vyzývá Komisi a Radu, aby vyšetřily možné shromažďování osobních údajů pro účely prosazování práva bez přiměřeného právního základu nebo uplatňováním nesprávných či dokonce nezákonných postupů, pokud k takovému shromažďování došlo;

Monitorování a vytváření profilů

41.

naléhavě vyzývá Komisi, aby provedla povinný test proporcionality a úplné posouzení dopadu u každého návrhu zahrnujícího rozsáhlé shromažďování osobních údajů, detekční a identifikační technologie, lokalizaci a sledování, získávání údajů a vytváření profilů, posuzování rizik a analýzy chování nebo podobné metody;

42.

zdůrazňuje potřebu zlepšit používání údajů: shromažďování údajů by mělo být umožněno na základě zásady nezbytnosti, po prokázání, že nedochází k překrývání s jinými existujícími opatřeními a že nejsou možná méně rušivá opatření, a pouze na základě přísného vázání na účel a minimalizace údajů, a pouze pokud dojde k výraznému zlepšení výměny a zpracovávání údajů;

43.

vyzývá evropského inspektora ochrany údajů a Agenturu pro základní práva, aby podávali zprávy o úrovni ochrany základních práv a osobních údajů v oblasti politiky EU pro boj proti terorismu;

44.

naléhavě žádá Komisi a Radu, aby plně vyjasnily rozdělení práce mezi koordinátorem pro boj proti terorismu a vysokou představitelkou;

45.

vyzývá koordinátora pro boj proti terorismu, aby vypracoval zprávu o využívání zpravodajství lidských zdrojů a o spolupráci se zahraničními zpravodajskými službami v evropských politikách boje proti terorismu;

46.

vyzývá Komisi, aby předložila návrhy na posílení ochrany občanských svobod, transparentnosti a demokratické kontroly v souvislosti s politikami boje proti terorismu, jako je zlepšení přístupu k dokumentům vypracováním právního předpisu EU o svobodném přístupu k informacím a posílení pozice Agentury pro základní práva, evropského inspektora ochrany údajů a tzv. pracovní skupiny článku 29;

47.

vyzývá Komisi, aby předložila pozměňovací návrhy k rámcovému rozhodnutí Rady 2002/475/SVV o boji proti terorismu, které bylo naposledy změněno v roce 2008, aby se tak zvýšil standard ochrany lidských práv a základních svobod, mj. prostřednictvím aktualizace vymezení teroristických činů, a aby toto rozhodnutí lépe napojila na stávající nástroje v oblasti lidských práv na úrovni EU, zvláště na Listinu základních práv;

48.

vyzývá Komisi, aby do návrhu zařadila jednotnou právní definici pojmu „vytváření profilů“;

49.

vyzývá Komisi, aby předložila návrh legislativního rámce pro ochranu údajů, a to včetně společné zahraniční a bezpečnostní politiky, na základě článku 16 SFEU, aniž by byla dotčena zvláštní pravidla stanovená v článku 39 SEU;

*

* *

50.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi a vnitrostátním parlamentům.


(1)  Bezpečná Evropa v lepším světě – evropská bezpečnostní strategie, kterou schválila Evropská rada na zasedání v Bruselu dne 12. prosince 2003 a která byla vypracována v rámci úkolů vysokého přestavitele EU Javiera Solany.

(2)  Zpráva o provádění evropské bezpečnostní strategie – Zajišťování bezpečnosti v měnícím se světě S 407/08.

(3)  Úř. věst. L 164, 22.6.2002, s. 3.

(4)  Úř. věst. L 330, 9.12.2008, s. 21.

(5)  Dokument Rady 14469/4/2005.

(6)  Dokument Rady 14781/1/2005. V listopadu 2008 byla strategie revidována. Dokument Rady 15175/2008.

(7)  Úř. věst. C 115, 4.5.2010, s. 1.

(8)  Úř. věst. C 56, 22.2.2011, s. 2.

(9)  SOC 388 – CESE 800/2011.

(10)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 70.

(11)  Úř. věst. L 344, 28.12.2001, s. 93.