7.2 Jazyky
7.2.1 Kódy ISO a pořadí jazykových verzí (vícejazyčné texty)
Obecné zásady
Jazykové verze by měly být uváděny v abecedním pořadí podle oficiálních názvů ve své původní psané podobě (používané kódy jsou platné kódy ISO 639-1, kód alpha-2).
Toto pořadí je vyžadováno například pro název díla na vícejazyčné obálce, řazení jazyků ve vícejazyčné publikaci, na úvodní stránce a ve výběru jazyka vícejazyčných webových stránek atd.
Pozn.:
Nezaměňujte pořadí jazykových verzí s pořadím při výčtu jazyků (viz oddíl 7.2.2).
| Název v původním jazyce (1) | Název v češtině | Kód ISO (2) |
|---|---|---|
| български (*) | bulharština | bg |
| español (3) | španělština | es |
| čeština | čeština | cs |
| dansk | dánština | da |
| Deutsch | němčina | de |
| eesti keel | estonština | et |
| ελληνικά (*) | řečtina | el |
| English | angličtina | en |
| français | francouzština | fr |
| Gaeilge | irština (4) | ga |
| hrvatski | chorvatština | hr |
| italiano | italština | it |
| latviešu valoda | lotyština | lv |
| lietuvių kalba | litevština | lt |
| magyar | maďarština | hu |
| Malti | maltština | mt |
| Nederlands | nizozemština | nl |
| polski | polština | pl |
| português | portugalština | pt |
| română | rumunština | ro |
| slovenčina (slovenský jazyk) | slovenština | sk |
| slovenščina (slovenski jezik) | slovinština | sl |
| suomi | finština | fi |
| svenska |
švédština | sv |
| (*)
Latinská transliterace: български = bulgarski; ελληνικά = elliniká.
(1)
Malá a velká písmena se řídí pravopisem původního jazyka.
(2)
Kódy ISO pro jazyky se píší malými písmeny, z typografických důvodů se nicméně užívají rovněž velká písmena.
(3)
Ve španělštině se termín castellano na žádost španělských
úřadů nahrazuje termínem lengua española nebo español. Castellano je sice úřední označení jazyka, ale používá se jen k určení místa.
(4)
Nepoužívejte slovo „gaelština“, nejde o synonyma. Viz oddíl 7.2.4.
|
||
Toto pravidlo je třeba přísně dodržovat v závěrečných formulacích smluv a dohod (stránky s podpisy).
Zvláštní případy
V případě vícejazyčných dokumentů vydávaných na vnitrostátní úrovni podle textů přijatých Radou (cestovní pasy, evropské zdravotní karty) je pořadí většinou stanoveno individuálně aktem Rady. Nejrozšířenější jazyky dotyčných členských států se uvádějí na začátku, obvykle následujícím způsobem:
a)
národní jazyk;
b)
angličtina;
c)
francouzština;
d)
ostatní jazyky v pořadí uvedeném v tabulce výše.
