ISSN 1831-5380
Mapa stránek | Právní upozornění | Cookies | Často kladené otázky | Kontakt | Vytisknout stranu

5.10 Citování

Citát se skládá:

z úryvku převzatého z jiného díla,
ze slov a myšlenek v přímé řeči.

Z typografického hlediska existuje pro začlenění citátů několik možností, např. použití menšího písma nebo uvozovek či pomlček:

běžný citát (věty nebo izolovaná slova v přímé řeči) se vkládá do uvozovek v písmu stejné velikosti a typu jako hlavní text,
citáty, do kterých jsou vloženy další citáty, se navzájem odlišují různými typy uvozovek (viz oddíl 4.2.3).

Pokud je v textu vynecháno slovo nebo větší část citátu, nahradí se třemi tečkami (podle níže uvedených pravidel).

Je-li vynechán celý odstavec, nahradí se třemi tečkami v hranatých závorkách umístěných na samostatném řádku:

„Xxxxx xxxxx xxxxxxxxx.

[…]

Xxxxx xxxxx xxxxxxxx.“

Interpunkce v citátech

Citáty, tři tečky a hranaté závorky

Tři tečky nahrazují vypuštěnou část citátu; v tomto případě jsou umístěny do hranatých závorek, které následují po standardní mezeře:

„Rada měla v úmyslu přijmout řadu opatření […]; nakonec od tohoto úmyslu upustila.“
„Dorazil chvíli poté […]. Bylo po všem. […]“

Tento způsob se používá rovněž tehdy, je-li třeba vyhnout se záměně s třemi tečkami, které do textu vložil sám autor, jak ukazuje úryvek z textu N. Sarrautové:

„[…] C’est parfait… une vraie surprise, une chance… une harmonie exquise, ce rideau de velours, un velours très épais, […] d’un vert profond […]“
Pozn.:
Pokud autorský útvar pro vypuštěné pasáže v citátu hranaté závorky nepoužije, korektoři Úřadu pro publikace jsou nuceni, vzhledem k tomu, že nemohou odlišit vypuštěnou pasáž citátu od odmlky, zvolit konvenční pracovní postup: tři tečky jsou od textu odděleny běžnými mezerami, a to ve všech případech:
„Rada měla v úmyslu přijmout řadu opatření … nakonec od tohoto úmyslu upustila.“
„Dorazil chvíli poté … Bylo po všem …“
„Komise předložila návrh … nařízení o … rovnosti příležitostí …“
Citáty v uvozovkách (uvozovky, dvojtečka, tečka)

Je-li citát pokračováním uvozovací věty, nepoužije se dvojtečka a tečka na konci věty následuje za horní uvozovkou. Toto pravidlo se uplatňuje rovněž tehdy, je-li citovaná pasáž v uvozovkách uvedena ve zvláštním odstavci:

Ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl, že „existence dominantního postavení […] je značně pravděpodobná“.
Ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl, že
„existence dominantního postavení […] je značně pravděpodobná“.

Předchází-li citátu dvojtečka, začíná citát velkým písmenem a je zakončen tečkou, po níž následuje horní uvozovka. Toto pravidlo se uplatňuje rovněž tehdy, je-li citovaná pasáž v uvozovkách uvedena ve zvláštním odstavci:

Ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl: „Existence dominantního postavení […] je značně pravděpodobná.“
Ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl:
„Existence dominantního postavení […] je značně pravděpodobná.“

Pokud je za citátem uveden odkaz na poznámku pod čarou, tečka za větou se vždy nachází až za tímto odkazem:

Ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl:  „Existence dominantního postavení […] je značně pravděpodobná“ (1).
Ve zmíněné věci Soudní dvůr rozhodl, že „existence dominantního postavení […] je značně pravděpodobná“ (1).

Při citování uvozujících částí aktů (právní východiska, odůvodnění) jsou interpunkční znaménka těchto částí součástí citátu:

Komise změnila poslední bod odůvodnění takto: „(3) Dohoda by měla být podepsána a schválena,“.
Pozn.:
Různé typy uvozovek viz oddíl 4.2.3.
Poslední aktualizace: 15. 6. 2015
Začátek strany
Předchozí stranaDalší strana