4.4 Identifikátory přidělené Úřadem pro publikace
Od roku 2001 působí Úřad pro publikace jako úřední orgán pro udělování následujících identifikátorů publikacím orgánů, institucí nebo jiných subjektů Evropské unie: ISBN (mezinárodní standardní číslo knihy), ISSN (mezinárodní standardní číslo seriálových publikací a ostatních pokračujících zdrojů) a DOI (identifikátor digitálního objektu). Tyto mezinárodní identifikátory slouží k jednoznačné a výlučné evidenci publikací v celém světě. Každému produktu (kniha, brožurka, plakát atd.) na jakémkoli nosiči (papírovém, elektronickém, CD/DVD atd.) je také přidělen vnitřní identifikátor (katalogové číslo).
Aby příslušné publikaci mohly být přiděleny identifikátory, odevzdají autorské útvary Úřadu pro publikace dvě fyzické kopie publikace a zároveň zašlou její elektronickou verzi (PDF).
Úřad přiděluje identifikátory automaticky při každé žádosti o vydání.
4.4.1 Mezinárodní standardní číslo knihy (ISBN)
Každému vydání monografie (viz oddíl 4.3.1) přiděluje Úřad pro publikace mezinárodní standardní číslo knihy (ISBN).
Z hlediska vlastnických práv k dotčenému dílu nebo z hlediska jeho obsahu nemá přidělení čísla ISBN žádný právní význam nebo hodnotu.
Po přidělení určitému produktu nesmí být dané číslo ISBN měněno, nahrazeno nebo znovu použito.
Zvláštní číslo ISBN se požaduje:
V případě více svazků se číslo ISBN přiděluje každému svazku zvlášť a jedno společné číslo ISBN celému souboru svazků. Společné číslo ISBN a číslo svazku musí být uvedeno na rubu titulní strany každého svazku.
V případě společného zveřejnění publikace nebo společného vydání dvěma nebo více vydavateli může každý z nich přidělit své vlastní číslo ISBN a uvést ho na stránce, která obsahuje údaje o copyrightu. Ovšem ve formě čárového kódu smí být na publikaci uvedeno pouze jedno číslo ISBN.
Číslo ISBN se rovněž uděluje publikacím tvořeným volnými listy a se stanoveným koncem vydávání (to znamená publikacím, které nebudou vycházet bez časového omezení). Naopak publikacím tvořeným volnými, průběžně aktualizovanými listy (integrované zdroje) nebo aktualizovaným zvláštním částem se číslo ISBN neuděluje.
Umístění a zobrazení čísla ISBN
Od 1. ledna 2007 číslo ISBN, které musí být nadále uvedeno přímo na předmětu, sestává ze 13 prvků rozdělených do 5 částí, před nimiž předchází zkratka ISBN s následnou mezerou:
ISBN 978-92-79-00077-5
Tištěné publikace
Na tištěných publikacích musí být číslo ISBN uvedeno na rubu titulní stranyspolečně s dalšími identifikátory (viz příklad v oddíle 5.3.1). Pokud to není možné, musí se objevit ve spodní části titulní stránky nebo musí být připojeno k informaci o copyrightu.
Je také třeba, aby bylo napsáno ve spodní části strany IV obálky (a ve spodní části přebalu) (viz příklad v oddíle 5.1.1).
Elektronické publikace nebo jiné formy netištěných produktů
U on-line publikací musí být číslo ISBN uvedeno na stránce se zobrazením názvu nebo podobného označení a/nebo na stránce s informací o autorských právech.
U všech dalších produktů (CD-ROM, DVD atd.) musí být číslo ISBN uvedeno na štítku trvale upevněném na produktu, a pokud to není možné, ve spodní části zadní strany stálého obalu předmětu (krabička, pouzdro, rámeček atd.).
Číslo ISBN musí být také zahrnuto do všech metadat, která jsou součástí publikace nebo produktu.
V případě publikace v různých formátech spojených do jedné sady stačí jedno číslo ISBN; pokud jsou ale šířeny odděleně, musí mít každá verze své číslo ISBN. Na každé verzi k tomu musí být společně uvedena všechna čísla ISBN se zkrácenou informací o formátu, jako je tomu u následujícího příkladu:
EPUB
HTMLISBN 978-951-45-9693-3
ISBN 978-951-45-9694-0
ISBN 978-951-45-9695-7
ISBN 978-951-45-9696-4
Číslo ISBN musí být také uvedeno na všech materiálech přiložených k publikaci.
Mezinárodní agentura ISBN:
https://www.isbn-international.org (en)
Příručka uživatele ISBN:
https://www.isbn-international.org/content/isbn-users-manual (en)
Často kladené otázky o ISBN:
https://www.isbn.org/faqs_general_questions (en)
Systém EAN.UCC:
https://www.gs1.org/ (en)
ISO 2108:2017: Mezinárodní standardní číslo knihy (ISBN)
https://www.iso.org/standard/65483.html (en)
Normy ISO lze získat od členů ISO, jejichž seznam je uveden na adrese
https://www.iso.org/members.html (en)
4.4.2 Mezinárodní standardní číslo seriálových publikací (ISSN)
Pokračující zdroje (seriálové publikace a stálé integrující zdroje – viz oddíl 4.3.2) musí být identifikovány pomocí mezinárodního standardního čísla seriálové publikace (ISSN), které přiděluje Úřad pro publikace.
Z hlediska vlastnických práv k dotčenému dílu nebo z hlediska jeho obsahu nemá přidělení čísla ISSN žádný právní význam nebo hodnotu.
Číslo ISSN se přiděluje výlučně:
V případě více částí se číslo ISSN uděluje klíčovému názvu bez ohledu na počet částí, ze kterých se skládá. Číslo ISSN může být také přiděleno edici monografií jako takových (číslo ISBN je potom přiděleno každému titulu edice).
Číslo ISSN je trvale spojeno s „klíčovým názvem“ vytvořeným sítí ISSN v okamžiku zaevidování zdroje. Klíčový název je výlučný pro každý jednotlivý pokračující zdroj.
Nové číslo ISSN (a nový klíčový název) se musí přidělit pokračujícímu zdroji v případě:
Vlastní číslo ISSN (a tedy zvláštní klíčový název) se musí přidělit každé příloze nebo vedlejší sérii, která může případně provázet pokračující zdroj.
Umístění a zobrazení čísla ISSN
Číslo ISSN sestává ze dvou částí o čtyřech číslicích (arabských) oddělených spojovníkem, jimž předchází zkratka ISSN s následnou mezerou. Poslední znak (kontrolní znak) může tvořit X:
ISSN 0251-1479
ISSN 1831-855X
Číslo ISSN musí být jasně uvedeno na prvním vydání nebo uvnitř takového vydání seriálové publikace a poté na všech následujících vydáních nebo uvnitř všech následujících vydání a také na každé verzi nebo uvnitř takové verze stálého integračního zdroje.
Pokud ISSN provází jiný identifikátor (jako např. číslo ISBN v případě titulu edice), musí být uvedena obě čísla a každému z nich předchází požadovaná zkratka (ISBN, ISSN, DOI atd.).
Pokud má pokračující zdroj více čísel ISSN z důvodu různých názvů (jako např. název hlavní edice a názvy podedic), všechna přidělená čísla ISSN musí být na tomto zdroji uvedena, odlišena například pomocí celého nebo zkráceného názvu uvedeného v závorce.
V případě publikování na různých nosičích (s přidělením různých čísel ISSN a různých klíčových názvů) mohou být související čísla ISSN uvedena na pokračujících zdrojích se vzájemným odlišením, jako v následujícím příkladu:
HTMLISSN 1562-6585
ISSN 1063-7710
U tištěných publikací musí být toto číslo uvedeno u každého vydání v pravém horním rohu obálky, a pokud obálka neexistuje, jasným a dobře viditelným způsobem na místech s následujícím pořadím významu: titulní strana, hlavní titulek, vydavatelský záznam, poslední strana, tiráž nebo stránky vydavatele.
U publikací na elektronickém nosiči (on-line publikace, CD-ROM atd.) musí být číslo uvedeno na stránce se zobrazením názvu či případně na hlavním menu a pokud možno na každém štítku upevněném trvale na publikaci. Není-li možné uvést číslo ISSN na produktu nebo na jeho štítku, je třeba ho zobrazit na obalu.
U on-line zdrojů musí být toto číslo také uvedeno v metadatech (v políčku identifikace).
Spojující ISSN (ISSN-L)
Podle normy ISO 3297:2020 (ISSN) se spojovací ISSN (ISSN-L) přiděluje pokračujícímu zdroji (viz oddíl 4.3.2) z důvodu seskupení různých fyzických nosičů uvedeného zdroje bez ohledu na jejich počet (každý z těchto nosičů musí mít výlučné číslo ISSN).
ISSN-L má tvar dvou skupin o čtyřech číslicích oddělených spojovníkem, jimž předchází zkratka ISSN-L s následnou mezerou.
ISSN-L 0251-1479
ISSN-L se musí změnit v případě, kdy názvy všech fyzických nosičů daného zdroje projdou ve stejný okamžik zásadní změnou. V tomto případě je každému odlišnému nosiči přiděleno nové číslo ISSN a celku nové číslo ISSN-L.
Mezinárodní centrum ISSN:
https://www.issn.org (en)
Příručka ISSN:
https://www.issn.org2-23364-ISSN-Manual.php (en)
ISO 3297:2020: Mezinárodní standardní číslo seriálových publikací (ISSN)
https://www.iso.org/standard/73846.html (en)
Normy ISO lze získat od členů ISO, jejichž seznam je uveden na adrese
https://www.iso.org/members.html (en)
4.4.3 Identifikátor digitálního objektu (DOI)
Identifikátor digitálního objektu (DOI – digital object identifier) je identifikační systém děl přístupných v digitální podobě, který má zajistit trvalost hypertextových odkazů. Může být uplatněn u:
Každý DOI je výlučný a trvalý. Dokument si uchovává svůj DOI po celou dobu své existence, a pokud by byl odstraněn, jeho DOI nebude znovu použit.
Číslo DOI sestává z prefixu a sufixu oddělených lomítkem. Musí být uváděno v následující podobě (předchází mu zkratka „doi“ v malých písmenech s následnou dvojtečkou bez mezery):
doi:10.2788/14231
Jeho umístění se v zásadě řídí stejnými pokyny jako u čísel ISBN nebo ISSN.
Mezinárodní nadace DOI (International DOI Foundation – IDF):
https://www.doi.org (en)
Příručka (DOI® handbook)::
https://www.doi.org/hb.html (en)
Informace a pokyny k DOI:
https://www.crossref.org/education/metadata/persistent-identifiers/doi-display-guidelines (en)
4.4.4 Katalogové číslo
Vedle mezinárodních identifikátorů dostává každé dílo vydané Úřadem pro publikace vnitřní identifikátor, katalogové číslo.
Jedná se o vnitřní správní nástroj Úřadu pro publikace používaný pro potřeby šíření publikací. Slouží mimo jiné k evidování publikací v katalozích. Používá se také jako identifikační klíč v různých počítačových aplikacích.
Katalogové číslo je vytištěno v pravém horním rohu strany IV obálky, a pokud obálka neexistuje, musí být na díle uvedeno zřetelným způsobem.