2020 Audit EU ve zkratce

Prezentace výročních zpráv Evropského účetního dvora za rok 2020

Několik slov o publikaci „Audit EU za rok 2020 ve zkratce“ Dokument „Audit EU za rok 2020 ve zkratce“ podává přehled o našich výročních zprávách o souhrnném rozpočtu EU a Evropském rozvojovém fondu za rok 2020, v nichž předkládáme prohlášení o věrohodnosti týkající se spolehlivosti účetní závěrky a legality a správnosti uskutečněných operací. V hlavních rysech popisuje také nejdůležitější zjištění o příjmech a hlavních výdajových oblastech rozpočtu EU a Evropského rozvojového fondu a dále zjištění o rozpočtovém a finančním řízení a následné kontrole opatření reagujících na naše předchozí doporučení.

Plné znění zpráv je k dispozici na našich internetových stránkách eca.europa.eu.

Evropský účetní dvůr (EÚD) je nezávislý externí kontrolní orgán EU. Varujeme před riziky, poskytujeme ujištění, poukazujeme na nedostatky a osvědčené postupy a nabízíme tvůrcům politik a norem EU pomoc v podobě pokynů, jak řízení politik a programů EU zlepšit. Díky naší práci jsou občané EU informováni o tom, jak jsou jejich peníze vynakládány.

Tato publikace je k dispozici ve 23 jazycích v tomto formátu:
PDF
PDF General Report

Úvodní slovo předsedy

Naše výroční zpráva za rozpočtový rok 2020, poslední za období 2014–2020, se dokončovala v době, která byla pro EU i její členské státy velmi náročná. Jako externí auditor Evropské unie děláme vše pro to, abychom navzdory mimořádné provozní situaci vzniklé v důsledku krize COVID‑19 byli i nadále schopni účinně poskytovat služby v oblasti auditu veřejného sektoru v EU.

Obdobně jako v předchozích letech jsme dospěli k závěru, že účetní závěrka EU podává věrný a poctivý obraz o finanční situaci EU. Vydáváme čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky Evropské unie za rok 2020. Příjmy za rok 2020 byly legální a správné a nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.

Náš odhad celkové míry chyb v kontrolovaných výdajích za rok 2020 činí 2,7 % (2019: 2,7 %).

Pokud jde o významné oblasti výdajů EU, k nimž vydáváme zvláštní posouzení, míra chyb je významná (materiální) v okruzích „Soudržnost“ a „Konkurenceschopnost“. V okruhu „Přírodní zdroje“ se naše odhadovaná míra chyb blíží prahu významnosti (materiality) (2 %), přičemž z našich výsledků vyplývá, že míra chyb u přímých plateb, které představují 69 % plateb v tomto okruhu víceletého finančního rámce, nebyla významná (materiální) a že u výdajových oblastí, v nichž jsme zjistili vyšší riziko (rozvoj venkova, tržní opatření, rybolov, životní prostředí a klimatická opatření), byla ve svém úhrnu významná (materiální). V okruhu „Správa“ je míra chyb pod prahem významnosti (materiality).

Po několik let kontrolujeme příjmy a výdaje EU tak, že rozlišujeme mezi rozpočtovými oblastmi, které považujeme z hlediska legality a správnosti za vysoce rizikové, a oblastmi, kde je podle našeho názoru riziko nízké. Kvůli struktuře rozpočtu EU a jeho vývoji v čase se podíl vysoce rizikových výdajů v kontrolovaném základním souboru ve srovnání s předešlými lety dále zvýšil a představuje zhruba 59 % našeho kontrolovaného základního souboru za rok 2020 (2019: 53 %). Míru chyb u tohoto druhu výdajů odhadujeme na 4,0 % (2019: 4,9 %). Na tomto základě vydáváme o výdajích záporný výrok.

Odhadovaná míra chyb u výdajů s nízkým rizikem (na něž připadalo zbývajících 41 % (2019: 47 %) našeho kontrolovaného základního souboru), byla pod 2% prahem významnosti (materiality).

EU vydá výrazně více finančních prostředků než v předchozím období. V příštích sedmi letech bude Unie schopna uskutečnit výdaje ve výši 1,8 bilionu EUR. Ty kromě revidovaného víceletého finančního rámce na období 2021–2027 ve výši 1,1 bilionu EU zahrnují i 750 miliard EUR na nástroj na podporu oživení Next Generation EU, který je reakcí EU na krizi COVID‑19. Všech 27 členských států se také dohodlo na tom, že tento program na podporu oživení budou částečně financovat vydáním veřejného dluhu. Tato rozhodnutí tak znamenají skutečně historický posun ve financích EU.

Na významu tak ještě získá řádná a účinná správa finančních prostředků EU. To znamená zvýšenou odpovědnost jak pro Komisi, tak pro členské státy, ale i pro nás na Evropském účetním dvoře.

Za této situace jsme vypracovali novou strategii na období 2021–2025. V lednu 2021 jsme se dohodli na třech strategických cílech, jimiž se bude řídit naše činnost při auditu financí EU v nadcházejících letech. Chceme zejména na základě auditu poskytovat vysokou míru jistoty v náročném a měnícím se prostředí. V příštích letech budeme tedy nadále aktivně přispívat k vyvozování odpovědnosti a transparentnosti u všech forem finančních prostředků EU, včetně nástroje Next Generation EU.

Klaus-Heiner LEHNE
předseda Evropského účetního dvora

Celkové výsledky

Hlavní zjištění

Shrnutí prohlášení o věrohodnosti za rok 2020

Vydáváme čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky Evropské unie za rok 2020.

Příjmy za rok 2020 byly legální a správné a nebyly zatíženy významnou (materiální) mírou chyb.

O legalitě a správnost výdajů za rozpočtový rok 2020 vydáváme záporný výrok.

  • Odhadovaná míra chyb ve výdajích z rozpočtu EU na rok 2020 byla celkově významná (materiální) a činila 2,7 % (2019: 2,7 %).
  • výdajů s vysokým rizikem (převážně úhradových plateb), při nichž příjemci musí často dodržovat složitá pravidla, když předkládají výkazy výdajů, které jim vznikly, odhadujeme míru chyb na 4,0 % (2019: 4,9 %). Podíl výdajů s vysokým rizikem v našem kontrolovaném základním souboru dále vzrostl, a to zejména kvůli dalšímu nárůstu výdajů na soudržnost (20 miliard EUR), a s 59 % (2019: 53 %) byl značný. Stejně jako v roce 2019 mají chyby rozsáhlý dopad a o výdajích opět vydáváme záporný výrok.
  • V sedmém a závěrečném roce víceletého finančního rámce (VFR) na období 2014–2020 rostly zbývající závazky a do konce roku 2020 dosáhly 303,2 miliardy EUR. Zejména využívání neboli čerpání evropských strukturálních a investičních (ESI) fondů členskými státy bylo i nadále pomalejší, než se plánovalo. Z celkového objemu prostředků přidělených na závazky z fondů ESI tak zbývá vyčerpat 45 % (209 miliard EUR).
  • Pandemie COVID-19 bude mít zásadní dopad na objem finančních prostředků, které bude EU v budoucích letech vynakládat. Celkové finanční krytí na období 2021–2027 z nástroje NGEU a z VFR se ve srovnání s obdobím předchozího VFR téměř zdvojnásobilo a bude činit 1 824 miliard EUR. Určili jsme, jaká rizika a výzvy budou s čerpáním a řádným finančním řízením těchto prostředků souviset.
  • Všechny případy podezření z podvodu zjištěné v průběhu našich auditů hlásíme Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF). V roce 2020 bylo takových případů šest (2019: devět).

Plné znění výroční zprávy o rozpočtu EU a výroční zprávy o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu za rok 2020 je k dispozici na našich internetových stránkách (eca.europa.eu).

Co jsme kontrolovali

Rozpočet EU na rok 2020 v číslech

Evropský parlament a Rada schvalují roční rozpočet EU v rámci dlouhodobého rozpočtu dohodnutého na období několika let (tzv. víceletý finanční rámec neboli VFR). Náš audit za rok 2020 se vztahoval na poslední rok období, které začalo v roce 2014 a trvalo do roku 2020, ačkoli platby se budou vyplácet i nadále.

Konečnou odpovědnost za řádné vynakládání prostředků z rozpočtu nese Komise. V roce 2020 dosáhly výdaje celkem 173,3 miliardy EUR, což odpovídá 1,1 % souhrnného hrubého národního důchodu (HND) EU‑27 a Spojeného království.

Odkud prostředky pocházejí?

Celkové příjmy roku 2020 činily 174,3 miliardy EUR. Rozpočet EU je financován z různých zdrojů. Největší podíl (123 miliard EUR) hradí členské státy poměrným způsobem podle výše svého HND. K dalším zdrojům patří cla (19,9 miliardy EUR), příspěvek odvozený z daně z přidané hodnoty vybrané členskými státy (17,2 miliardy EUR) a dále příspěvky a náhrady plynoucí z dohod a programů Evropské unie (8,2 miliardy EUR).

Na co se prostředky vynakládají?

Výdaje z ročního rozpočtu EU směřují do mnoha různých oblastí jako:

  • podpora hospodářského rozvoje strukturálně slabších regionů,
  • podpora inovací a výzkumu,
  • projekty dopravní infrastruktury,
  • odborné vzdělávání pro nezaměstnané,
  • zemědělství a podpora biologické rozmanitosti,
  • boj proti změně klimatu,
  • správa hranic,
  • podpora pro sousední a rozvojové země.

Přibližně dvě třetiny rozpočtu se čerpají v rámci tzv. sdíleného řízení. I když konečnou zodpovědnost při tomto způsobu plnění rozpočtu nese Komise, finanční prostředky rozdělují, projekty vybírají a výdaje EU řídí členské státy. Tak je tomu například v případě výdajů na „Přírodní zdroje“ a „Soudržnost“.

Naše prohlášení o věrohodnosti týkající se rozpočtu EU

Každoročně provádíme audit příjmů a výdajů EU a zkoumáme, zda je roční účetní závěrka spolehlivá a zda jsou související příjmové a výdajové operace v souladu s platnými pravidly EU a členských států.

Tato práce je základem našeho prohlášení o věrohodnosti, které jsme v souladu s článkem 287 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) povinni předložit Evropskému parlamentu a Radě. Prověřujeme výdaje poté, co koneční příjemci prostředků EU realizovali činnosti nebo jim vznikly náklady a kdy Komise tyto výdaje schválila. V praxi to znamená, že základní soubor operací zahrnuje průběžné a konečné platby. Zálohové platby provedené v roce 2020 jsme neprověřovali, pokud také nebyly během roku vyúčtovány.

Cestovní omezení spojená s pandemií COVID‑19 nám téměř ve všech případech bránila provést kontroly na místě. Většinu práce jsme proto prováděli prostřednictvím dokumentárních prověrek a pohovorů s kontrolovanými subjekty na dálku. Přestože se v případě, že neproběhnou kontroly na místě, může zvýšit zjišťovací riziko, důkazní informace, které jsme od kontrolovaných subjektů obdrželi, nám umožnily audit dokončit a vyvodit z něj závěry.

Náš kontrolovaný základní soubor za rok 2020 měl hodnotu 147,8 miliardy EUR (viz obrázek 1).

Obrázek 1

Kontrolované výdaje roku 2020

Letos připadá největší podíl našeho celkového kontrolovaného základního souboru na „Přírodní zdroje“ (40,8 %), po nichž následuje „Soudržnost“ (32,8 %) a „Konkurenceschopnost“ (11,0 %).

Více informací o naší koncepci auditu naleznete v oddíle Základní informace.

Co jsme zjistili

Účetní závěrka EU podává věrný a poctivý obraz

Účetní závěrka EU za rok 2020 EU zobrazuje věrně ve všech významných (materiálních) ohledech finanční výsledky EU a její aktiva a pasiva na konci roku v souladu s mezinárodními účetními standardy pro veřejný sektor.

Můžeme tudíž vydat čistý výrok o spolehlivosti účetní závěrky, jak činíme každoročně již od roku 2007.

Rozvaha EU zahrnuje závazek týkající se důchodů a jiných zaměstnaneckých požitků v hodnotě 116 miliard EUR ke konci roku 2020. Tento odhad se dále zvýšil proto, že se snížila nominální diskontní sazba, která odráží snížení globálních úrokových sazeb.

Dne 1. února 2020 přestalo být Spojené království členským státem EU. K 31. prosinci 2020 vykazovala účetní závěrka EU čistou pohledávku od Spojeného království ve výši 47,5 miliardy EUR na základě vzájemných závazků vymezených v dohodě o vystoupení.

Příjmy za rok 2020 jsou legální a správné

Dospěli jsme k závěru, že příjmy nejsou ve významném (materiálním) rozsahu zatíženy chybami.

Chyby ve výdajích za rok 2020 jsou významné (materiální) a mají rozsáhlý dopad

U výdajů odhadujeme celkovou míru chyb v rozpětí 1,8 % až 3,6 %. Středová hodnota tohoto rozpětí, dříve nazývaná nejpravděpodobnější míra chyb, zůstala stejná jako minulý rok a činí 2,7 % (viz obrázek 2).

Obrázek 2

Odhadovaná míra chyb za celý rozpočet EU (2016–2020)

Chybu definujeme jako objem finančních prostředků, které neměly být z rozpočtu EU vyplaceny. K chybám dochází, když finanční prostředky nejsou použity v souladu s platnými předpisy, a nejsou tedy ve shodě s tím, čeho chtěly Rada a Parlament pomocí příslušných právních předpisů EU dosáhnout, nebo když nejsou použity v souladu s konkrétními vnitrostátními předpisy.

Více než polovina našeho kontrolovaného základního souboru je opět zatížena významnou (materiální) mírou chyb

V roce 2020 jsme opět zjistili, že způsob, jakým byly výdaje vypláceny, má dopad na riziko vzniku chyb. V této souvislosti rozlišujeme mezi nárokovými platbami a platbami na úhradu nákladů (viz rámeček).

Co jsou nárokové platby a platby na úhradu nákladů?

Výdaje EU spadají do dvou kategorií, s nimiž jsou spojeny různé formy rizika:

  • nárokové platby, které jsou založeny na splnění určitých (méně složitých) podmínek ze strany příjemců: mezi takové platby patří studentská a výzkumná stipendia (v rámci „Konkurenceschopnosti“), přímá podpora zemědělců („Přírodní zdroje“) a platy a důchody zaměstnanců EU („Správa“).
  • platby na úhradu nákladů, u nichž EU proplácí způsobilé náklady na způsobilé činnosti (a které podléhají složitějším pravidlům): sem patří výzkumné projekty (v rámci „Konkurenceschopnosti“), investice do regionálního rozvoje a rozvoje venkova („Soudržnost“ a „Přírodní zdroje“) a projekty rozvojové pomoci („Globální Evropa“).

K nejběžnějším chybám, které jsme zjistili u vysoce rizikových výdajů, patřily:

  • nezpůsobilé projekty a výdaje a také porušování pravidel vnitřního trhu (zejména nedodržování pravidel státní podpory) v okruhu „Soudržnost“,
  • nezpůsobilé náklady, administrativní chyby a chybějící základní dokumentace ve výdajových oblastech rozvoj venkova, tržní opatření, životní prostředí, opatření v oblasti klimatu a rybolov, na něž dohromady připadá zhruba 31 % celkových výdajů v okruhu „Přírodní zdroje“,
  • nezpůsobilé náklady, zejména přímé náklady na zaměstnance a jiné přímé náklady, ve výdajích na výzkum (Horizont 2020 a 7. rámcový program), které tvoří přibližně 57 % celkových výdajů v okruhu „Konkurenceschopnost“,
  • chybějící základní dokumentace, porušení pravidel pro zadávání veřejných zakázek a dále náklady, které nevznikly, a nezpůsobilé náklady v okruhu „Globální Evropa“.

V roce 2020 se vysoce rizikové výdaje oproti předešlým čtyřem letům dále zvýšily a tvoří jasnou většinu našeho kontrolovaného základního souboru s podílem přibližně 59 % (2019: 53 %). Zvýšený podíl tohoto druhu výdajů byl hlavně způsoben tím, že se náš kontrolovaný základní soubor v okruhu „Soudržnost“ rozšířil o dalších 20 miliard EUR. Míra chyb ve výdajích s vysokým rizikem se odhaduje na 4,0 % (2019: 4,9 %).

Výdaje s nízkým rizikem představovaly zbývajících 41 % našeho kontrolovaného základního souboru (2019: 47 %) a obsahovaly převážně nárokové platby. Odhadovaná míra chyb v této části základního souboru byla pod 2% prahem významnosti (materiality) (viz obrázek 3).

Obrázek 3

Míry chyb odráží míru rizika

Obrázek 4 srovnává odhadované míry chyby v různých výdajových oblastech mezi lety 2016 a 2020. Další informace o výsledcích jsou uvedeny v oddíle Podrobnější pohled na naše výsledky a v příslušných kapitolách naší výroční zprávy za rok 2020.

Obrázek 4

Naše odhady míry chyb ve vybraných výdajových oblastech EU (2016–2020)

Srovnání našich odhadů míry chyb s odhady Komise

Výroční zpráva o řízení a výkonnosti, za niž odpovídá sbor Komisařů, shrnuje hlavní informace o vnitřní kontrole a finančním řízení z výročních zpráv o činnosti. Obsahuje informace o riziku při platbě, což je odhad Komise týkající se částky, která nebyla vyplacena podle platných pravidel. Celkový odhad rizika při platbě za rok 2020 provedený Komisí činí 1,9 %. Tato hodnota je pod naším prahem významnosti (materiality) (2,0 %) i naší odhadovanou mírou chyb (2,7 %).

Kromě toho výroční zpráva o činnosti každého generálního ředitelství (GŘ) Komise obsahuje prohlášení, v němž generální ředitel poskytuje ujištění o tom, že finanční informace jsou ve zprávě řádně zobrazeny a že operace, za něž odpovídá, jsou legální a správné. Pro tyto účely uvádějí všechna generální ředitelství u svých výdajů odhad rizika při platbě.

Domníváme se, že skutečnosti, na něž jsme upozornili minulý rok, týkající se auditů ex post prováděných útvarem interního auditu Komise („Konkurenceschopnost“), kontrol členských států zohledněných v jejich kontrolních statistikách („Přírodní zdroje“), kontrol prováděných auditními orgány členských států („Soudržnost“) a každoročně zadávané studie míry zbytkových chyb („Globální Evropa“) stále existují a ovlivňují odhad rizika při platbě.

Pokud předkládáme zvláštní posouzení okruhu víceletého finančního rámce, srovnali jsme riziko při platbě za rok 2020 stanovené Komisí s vlastní odhadovanou mírou chyb. Srovnání ukazuje, že riziko při platbě stanovené Komisí je nižší než naše odhadovaná míra chyb v okruzích „Konkurenceschopnost“, „Soudržnost“ a „Přírodní zdroje“.

Letos jsme přezkoumali zprávy Komise o finančních opravách a zpětném získávání prostředků a zjistili jsme, že jsou složité a ne vždy jasné. Rovněž jsme se setkali se zpětným získáváním prostředků z roku 2005 a čistými opravami programového období 1994–1999. V oblasti „Soudržnost“ nebyly ke konci roku 2020 v programovém období 2014–2020 ještě provedeny žádné čisté finanční opravy.

Úřadu OLAF jsme postoupili šest případů podezření z podvodu

Všechny případy podezření z podvodu, s nimiž se při své auditní práci setkáváme, hlásíme Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF), který následně rozhoduje, zda bude případ vyšetřovat a dále sledovat, dle nutnosti také ve spolupráci s justičními orgány daného členského státu. V roce 2020 jsme úřadu postoupili šest případů podezření z podvodu (2019: devět). V souvislosti se všemi případy zahájil úřad OLAF vyšetřování. V červnu 2021 jsme začali spolupracovat s Úřadem evropského veřejného žalobce (EPPO) na základě správního ujednání uzavřeného mezi oběma organizacemi.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o hlavních zjištěních jsou uvedeny v kapitole 1 naší výroční zprávy za rok 2020. Plné znění výroční zprávy je k dispozici na našich internetových stránkách (eca.europa.eu).

Podrobnější pohled na naše výsledky

Rozpočtové a finanční řízení

Plnění a čerpání rozpočtu v roce 2020

Disponibilní rozpočet byl téměř plně vyčerpán

Nařízení o VFR stanoví pro každý rok ze sedmi let víceletého finančního rámce maximální částky. Tyto stropy se týkají nových finančních závazků EU (prostředky na závazky) a plateb, které lze z rozpočtu EU provést (prostředky na platby). Viz obrázek 5.

Obrázek 5

Plnění rozpočtu v roce 2020

Prostředky na závazky byly v roce 2020 téměř v plné výši vyčerpány: 172,9 miliardy EUR z konečného rozpočtu ve výši 173,9 miliardy EUR (99,5 %). Prostředky i způsob jejich čerpání přesáhly strop VFR (168,8 miliardy EUR). Překročení stropu bylo možné díky využití zvláštních nástrojů jako Fond solidarity Evropské unie.

V roce 2020 byl strop VFR pro prostředky na platby stanoven na 172,4 miliardy EUR a částka v konečném rozpočtu, která byla na platby k dispozici, činila 164,1 miliardy EUR. Skutečné platby dosáhly celkové výše 161,8 miliardy EUR, tedy o 10,6 miliardy méně než strop.

I když v souvislosti s pandemií COVID‑19 bylo v rozpočtu provedeno mnoho změn, Komise o finančních prostředcích EU použitých k tomuto účelu dosud nepodala zprávu

Aby bylo možno rychle reagovat na pandemii COVID‑19 a poskytnout podporu, byly použity dva nástroje: opravné rozpočty a převody. Celkový objem dodatečných prostředků na závazky doplněných prostřednictvím opravných rozpočtů činil 5,2 miliardy EUR, přičemž na výdaje související s pandemií COVID‑19 připadlo 3,3 miliardy EUR. U prostředků na platby činila celková částka opravných rozpočtů během roku 10,5 miliardy EUR, přičemž na výdaje související s pandemií COVID‑19 připadlo 9,4 miliardy EUR. Dalšími příklady změn souvisejících s pandemií, které se staly možnými na jeden rok, byly převody prostředků mezi regiony, zrušení požadavku soustřeďovat prostředky na konkrétní témata a možnost poskytovat spolufinancování v míře až 100 %. Členské státy také nebyly povinny vrátit do rozpočtu EU 7,6 miliardy EUR nečerpaného předběžného financování z fondů ESI z předchozího roku.

Aby Komise zvýšila transparentnost a vyhověla žádostem Evropského parlamentu o informace, začala v první polovině roku 2020 interně sledovat peněžní prostředky EU použité k účelům souvisejícím s krizí COVID‑19. O finančních prostředcích EU použitých na účely související s pandemií COVID‑19 nezveřejnila Komise dosud žádnou zprávu.

Zbývající závazky přesáhly 300 miliard EUR

Objem zbývajících závazků, které vznikají proto, že závazky jsou vyšší než provedené platby, nadále rostl a na konci roku 2020 dosáhl 303,2 miliardy EUR (viz obrázek 6). Nárůst byl menší než v předešlých letech, zčásti proto, že byly uvolněny dodatečné prostředky na platby na boj s pandemií COVID‑19.

Podle dlouhodobé prognózy Komise, která nezahrnuje nástroj Next Generation EU (NGEU), by měl objem zbývajících závazků zůstat na této vysoké úrovni do roku 2027 poměrně stabilní. Bude to hlavně způsobeno velmi malým ročním rozdílem mezi prostředky na závazky a prostředky na platby ve VFR na období 2021–2027, což v předchozích dvou VFR neplatilo. Pokud však závazky zůstanou vysoké a žádosti o platby kvůli zpožděné realizaci nižší než předpoklad, jak tomu bylo v období 2016–2020, zbývající závazky vzrostou.

Obrázek 6

Zbývající závazky, závazky a platby (2007–2027)

Ačkoli čerpání prostředků z ESI fondů se v roce 2020 zrychlilo, stále bylo pomalejší než v předchozím VFR.

Celková roční míra čerpání ve VFR na období 2014–2020 byla v roce 2020, závěrečném roce současného VFR, 15 %: tedy stejná jako v roce 2013, závěrečném roce předcházejícího VFR na období 2007–2013. Avšak kumulativní míra čerpání byla zhruba o 7 % nižší než v předchozím VFR. I když do konce roku 2020 byly ke všem prostředkům z fondů ESI přiděleným členským státům (465 miliard EUR) přijaty závazky, zbývalo ještě vyčerpat 45 % (209 miliard EUR). Tato částka představuje hlavní podíl z 303 miliard EUR zbývajících závazků na konci roku 2020.

Jak ukazuje obrázek 7, v čerpání prostředků z fondů ESI přidělených členským státům během VFR na období 2014–2020 jsou mezi nimi značné rozdíly. Zatímco například Finsko do konce roku 2020 vyčerpalo 79 % svého celkového přídělu, tři členské státy, v nichž byla míra čerpání nejnižší (Itálie, Chorvatsko a Španělsko), vyčerpaly pouze přibližně 45 % přidělených prostředků.

Obrázek 7

Roční míra čerpání prostředků z fondů ESI v jednotlivých členských státech v období 2014–2020

Z předchozích zkušeností plyne, že míra čerpání se pravděpodobně zvýší, avšak stále to nemusí stačit na to, aby byly vyčerpány všechny prostředky. V roce 2014 zřídila Komise pracovní skupinu pro lepší provádění programů politiky soudržnosti. Přijatá opatření vedla v dotčených členských státech k výrazně vyššímu čerpání zbývajících prostředků z období 2007–2013, avšak zaznamenali jsme nedostatečné zaměření na výsledky.

Hlavní rizika a výzvy pro rozpočet EU v příštích letech

VFR na období 2021– 2027 a nástroj NGEU stojí před riziky a výzvami

Ve VFR na období 2021–2027 bude k dispozici až 750 miliard EUR z nástroje Next Generation EU, jehož cílem je reagovat na účinky pandemie, zachovat cíle stanovené v politikách EU a umožnit členským státům, aby se staly odolnější, udržitelnější a lépe připravené na budoucnost.

Prostředky přidělené na financování z nástroje NGEU a VFR na období 2021–2027 celkově dosáhnou 1 824 miliard EUR (v cenách roku 2018), přičemž samotný VFR poskytne 1 074 miliard EUR, což představuje téměř dvojnásobek částky předchozího VFR.

Určili jsme následující hlavní rizika a výzvy:

  • riziko, že finanční prostředky ve sdíleném řízení budou ve VFR na období 2021–2027 čerpány se zpožděním,
  • výzvy související s řádným finančním řízením při čerpání prostředků v důsledku změn souvisejících s krizí COVID‑19.
Nástroj SURE zvýšil expozici rozpočtu EU vůči finančním rizikům

Celková expozice rozpočtu EU vůči podmíněným závazkům – tj. závazkům, které závisí na tom, zda v budoucnu dojde k určité události, – se zvýšila z 90,5 miliardy EUR na konci roku 2019 na 131,9 miliardy EUR na konci roku 2020, což je nárůst o 46 %. Toto zvýšení bylo téměř zcela způsobeno zavedením evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (nástroje SURE). Do konce roku 2020 se tak expozice zvýšila o 39,5 miliardy EUR v podobě výpůjček členských států (viz obrázek 8). Ačkoli úvěry na základě nástroje SURE zvyšují celkovou expozici, jsou související rizika zmírněna pojistkami zabudovanými do nástroje.

Obrázek 8

Expozice rozpočtu EU

Nástroj NGEU bude mít od roku 2021 zásadní dopad na celkovou expozici

Nástroj NGEU v následujících letech podstatně zvýší celkovou expozici rozpočtu EU až o 750 miliard EUR (v cenách roku 2018).

Komise si prostředky potřebné na financování grantů a rozpočtových záruk (390 miliard EUR) a úvěrů poskytnutých členským státům (až 360 miliard EUR) vypůjčí jménem EU na finančních trzích. Tyto výpůjčky budou zaručeny rozpočtem EU a mohly by zvýšit jeho celkovou expozici až o 940 miliard EUR. Komise tak bude konfrontována s výzvou zvýšit svou správní kapacitu, aby zajistila řádné řízení větších transakcí na kapitálových trzích než kdykoli předtím, včetně vydávání dluhopisů a řízení finančních rizik.

Co doporučujeme

Doporučujeme:

  • aby bylo možné předkládat komplexní zprávy o částkách souvisejících s pandemií COVID‑19, k nimž byly přijaty závazky nebo které byly vyplaceny (včetně částek přislíbených nebo nasmlouvaných v roce 2020), měla by Komise standardizovat zaznamenávání výdajů z rozpočtu EU, které jsou určeny na účely související s pandemií COVID‑19, a po dobu, po níž to bude považováno za nutné, o nich alespoň jednou ročně informovat rozpočtový orgán;
  • s ohledem na snižování celkové míry zbývajících závazků v následujících letech by Komise měla analyzovat činitele přispívajících k vývoji zbývajících závazků a na základě výsledků přijmout vhodná opatření;
  • jelikož v následujících letech podstatně vzroste objem a počet druhů financování EU, které budou k dispozici, včetně částek zbývajících z předchozího VFR, měla by Komise vypracovat taková opatření, aby vnitrostátní orgány měly k dispozici doplňující poradenskou podporu, která bude napomáhat řádnému využívání těchto prostředků členskými státy.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o hlavních zjištěních o rozpočtovém a finančním řízení jsou uvedeny v kapitole 2 naší výroční zprávy za rok 2020.

Příjmy

174,3 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Náš audit se týkal příjmové strany rozpočtu EU, z níž se financují výdaje Evropské unie. Zkoumali jsme určité klíčové kontrolní systémy pro řízení vlastních zdrojů a vzorek příjmových operací.

V roce 2020 připadalo na příspěvky od členských států stanovené na základě hrubého národního důchodu (HND) 70,6 % příjmů EU, zatímco u příjmů odvozených z daně z přidané hodnoty (DPH) to bylo 9,9 %. Tyto příspěvky se vyčíslují na základě makroekonomických statistik a odhadů poskytnutých členskými státy.

Tradiční vlastní zdroje (TVZ), sestávající z dovozních cel vybíraných správními orgány členských států jménem EU, přispěly k příjmům EU dalšími 11,4 %. Zbývajících 8,1 % pocházelo z dalších zdrojů (příspěvky a náhrady v souvislosti s dohodami a programy EU, přebytek z předchozího roku a jiné příjmy).

Co jsme zjistili

Kontrolovaná částka Zatížena významnou (materiální) mírou chyb?
174,3 miliardy EUR Ne – v letech 2020 a 2019 nebyla zatížena významnou (materiální) mírou chyb
Preventivní a nápravná opatření

Systémy související s příjmy, které jsme prověřovali, byly obecně účinné. Avšak hlavní vnitřní kontroly tradičních vlastních zdrojů, které jsme posuzovali v některých členských státech, a uzavření ověřovacího cyklu HND, které jsme prověřovali v Komisi, byly kvůli přetrvávajícím nedostatkům jen částečně účinné.

Značné nedostatky, které je třeba vyřešit na úrovni EU, jsme nalezli v kontrolách členských států zaměřených na snížení neuhrazeného cla. Tyto nedostatky nemají vliv na náš výrok o příjmech, neboť se netýkají operací, na nichž se zakládá účetní závěrka, nýbrž rizika, že tradiční vlastní zdroje jsou neúplné. Ve své nedávné zvláštní zprávě č. 4/2021 o celních kontrolách jsme doporučili zlepšení v této oblasti.

V roce 2020 uzavřela Komise cyklus ověřování údajů o HND pro vlastní zdroje od roku 2010. Komise vydala v tomto ohledu velký počet výhrad k HND, které umožňují provádět změny ve statistických údajích členských států po dobu deseti let. Zvyšuje to rozpočtovou nejistotu ve vnitrostátních rozpočtech, pokud jde o příspěvek založený na HND.

Pokud jde o výhradu k HND související s dopadem globalizace, Komise výjimečně zkrátila období pro revizi údajů tak, že jako výchozí rok pro změny stanovila rok 2018. Taková výjimka však oslabuje srovnatelnost, spolehlivost a úplnost údajů o HND členských států za období 2010 až 2017. Toto omezení není v souladu s pravidly EU pro výpočet vlastního zdroje z HND.

Již pátým rokem ponechalo Generální ředitelství Komise pro rozpočet ve své výroční zprávě o činnosti za rok 2020 výhradu, že výše tradičních vlastních zdrojů odvedených do rozpočtu EU je nesprávná v důsledku podhodnoceného dovozu textilu a obuvi z Číny v období 2011 až 2017. Tato výhrada byla poprvé vyjádřena v roce 2016, kdy byly vyčísleny ztráty tradičních vlastních zdrojů připadající na Spojené království, a v roce 2018 byla její platnost rozšířena i na další členské státy. V řízení o nesplnění povinnosti proti Spojenému království zahájeném Komisí, které se týká ztrát TVZ z důvodu tohoto podhodnoceného dovozu z Číny, se očekává rozsudek Soudního dvora Evropské unie.

Přetrvávají nedostatky ve vnitrostátních kontrolních systémech pro sestavování výkazů TVZ. V konkrétním případě Nizozemska zpochybňujeme spolehlivost výkazů TVZ kvůli omezením celního informačního již od roku 2013.

Co doporučujeme

Doporučujeme, aby:

  • Komise přezkoumala a aktualizovala způsob, jakým bude v budoucích víceletých cyklech ověřovat údaje členských států o HND, aby se proces dále zefektivnil a zkrátilo se období, po něž zůstávají údaje o HND po konci cyklu otevřené;
  • Komise ve spolupráci se statistickými úřady členských států dále zlepšovala zachycování globalizace na národních účtech, a vyřešila tak výhradu k HND v této oblasti za období od roku 2018. Pokud by se měl účinek zrušení výše uvedené výhrady na národní účty mezi členskými státy výrazně lišit, měla by Komise přehodnotit kvalitu údajů o HND z předchozích let, aby mohla rozpočtový orgán informovat o možných důsledcích revidovaných statistických údajů pro příjmový rozpočet od roku 2010;
  • Nizozemsko zajistilo spolehlivost svých měsíčních a čtvrtletních výkazů TVZ tím, že ve svém celním informačním systému odstraní současné nedostatky.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu příjmů EU jsou uvedeny v kapitole 3 naší výroční zprávy za rok 2020.

Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost

Celkem: 24,1 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Výdajové programy v této oblasti politiky hrají významnou úlohu při stimulaci růstu, tvorbě pracovních míst v EU a při rozvoji společnosti podporující začlenění. Většina výdajů připadá na program pro výzkum a inovace Horizont 2020 (a jeho předchůdce sedmý rámcový program (7. RP)) a program pro oblast vzdělávání, odborné přípravy, mládeže a sportu Erasmus+. Z dalších programů se financuje vesmírný program Galileo (globální družicový navigační systém EU), Nástroj pro propojení Evropy a Mezinárodní termonukleární reaktor (ITER).

Za rok 2020 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 16,3 miliardy EUR. Většinu těchto výdajů řídí přímo Komise. Komise poskytuje příjemcům z veřejného i soukromého sektoru zálohy při podpisu grantové dohody, a jak jejich spolufinancované projekty postupují, proplácí po odečtení vyplacených záloh část celkových nákladů, které příjemci vykážou. V případě programu Erasmus+ řídí výdaje z větší části (asi 80 % grantů) národní agentury jménem Komise.

Co jsme zjistili

Kontrolovaná částka Zatížena významnou (materiální) mírou chyb? Odhadovaná nejpravděpodobnější míra chyb
16,3 miliardy EUR Ano 3,9 % (2019: 4,0 %)

Odhadujeme, že míra chyb v okruhu „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ je celkově významná (materiální).

Ze 133 operací v roce 2020, jež jsme prověřovali, bylo 64 (48 %) zatíženo chybami.

Většina chyb se týkala nezpůsobilých nákladů, jako jsou nadhodnocené náklady na zaměstnance, nesprávně vykázané náklady na subdodávky a náklady, které ve skutečnosti nevznikly.

Problémy se subdodávkami se většinou týkaly příjemců, kteří nevěděli o rozdílném účtování přímých nákladů na zaměstnance a nákladů na externí poradce v rámci programů financovaných EU (Horizont 2020 a Nástroj pro propojení Evropy). Riziko takových chyb je obzvláště vysoké u malých a středních podniků, které jsou silně pobízeny k účasti na výzkumných programech, ale mohou mít jen málo zaměstnanců nebo zaměstnance nemusejí mít vůbec, a využívají proto služeb jiných společností.

Příklad – subdodavatelské náklady vykázané jako přímé náklady na zaměstnance, které vedly k nezpůsobilým nepřímým nákladům

Jeden z kontrolovaných malých a středních podniků byl ve skutečnosti krycí společností. Neměl vlastní pracovníky pobírající mzdu ani prostory. Společnost sídlila na soukromé adrese jednoho z vlastníků. Společnost využívala služeb externích pracovníků, kteří pracovali v jiných částech země nebo v zahraničí. Platby provedené ve prospěch externích pracovníků společnost vykázala jako přímé náklady na zaměstnance.

Pokud jde o vlastní práci na projektu, uzavřeli vlastníci s vlastní společností smlouvy o poradenství. Své služby fakturovali společnosti a následně od EU požadovali úhradu ve výši, která téměř trojnásobně přesahovala sazby programu Horizont 2020 stanovené pro vlastníky malých a středních podniků, kteří nedostávají mzdu. Na základě nesprávné klasifikace nákladů na subdodávky jako nákladů na zaměstnance společnost rovněž požadovala 115 000 EUR na nepřímé náklady na zaměstnance a prostory, které neměla k dispozici.

Horizont 2020

Program Horizont 2020 a jeho předchůdce 7. RP zůstávají oblastí s vyšším rizikem a hlavním zdrojem chyb, které zjišťujeme. Ve 28 z 84 operací v oblasti výzkumu a inovací, které jsme prověřovali, jsme zjistili vyčíslitelné chyby v důsledku nezpůsobilých nákladů. Představuje to 66 % naší odhadované míry chyb v tomto podokruhu v roce 2020.

Pravidla pro vykazování nákladů na zaměstnance v rámci programu Horizont 2020 jsou navzdory úsilí o zjednodušení i nadále složitá a jejich výpočet zůstává zásadním zdrojem chyb ve výkazech nákladů.

Auditoři, které si příjemci na konci projektu najímají, předkládají osvědčení o finančních výkazech, která mají Komisi pomoci ověřit, zda jsou náklady vykázané ve finančních výkazech způsobilé. Opakovaně upozorňujeme na nedostatky v těchto osvědčeních. Zjistili jsme, že v roce 2020 auditoři poskytující osvědčení neodhalili v našem vzorku řadu zjistitelných vyčíslitelných chyb.

Zprávy Komise o správnosti

Pokud jde o program Horizont 2020, Generální ředitelství pro výzkum a inovace (GŘ RTD) vykázalo u všech generálních ředitelství a dalších subjektů EU, které řídí výdaje EU na výzkum, očekávanou reprezentativní míru chyb ve výši 2,95 % a zbytkovou míru chyb, která zohledňuje nápravná opatření, ve výši 2,16 %. Související audity ex post provádí společný auditní útvar GŘ RTD (CAS) nebo jeho jménem externí dodavatelé.

U výročních zpráv za rok 2018 a 2019 jsme přezkoumali náhodný vzorek 20 auditů ex post a zjistili jsme, že v 17 případech se nemůžeme spolehnout na příslušné závěry.

Zjistili jsme, že CAS na základě našich doporučení přijal opatření, aby zlepšil kvalitu svých auditů ex post. Znovu jsme však nalezli nedostatky v postupech výběru vzorků, včetně porušení pravidel CAS pro výběr vzorků a v auditní dokumentaci.

Dále jsme zaznamenali, že očekávaná reprezentativní míra chyb obsahuje zvýšení o 0,13 procentního bodu, které má zohlednit kvantitativní zjištění z našich přezkumů auditů ex post. Tato míra chyb však může být podhodnocena, neboť nepřihlíží k tomu, že k chybám, které jsme odhalili, mohlo dojít i v auditech ex post, které nebyly předmětem našeho přezkumu, a naše kvalitativní zjištění, například nedostatky v auditorských postupech, nebylo možno vyčíslit.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme:

  • rozšířit oblast působnosti osvědčení o finančních výkazech tak, aby zahrnovala kategorie jednotkových nákladů nového rámcového programu pro výzkum Horizont Evropa, aby se zvýšila úroveň odhalování a oprav chyb v jednotkových nákladech,
  • provádět opatření, včetně pravidelného přezkumu hlavních příčin chyb ve finančních výkazech, poskytovat pokyny ke složité problematice, například k pravidlům pro subdodávky, a organizovat informační kampaně, aby se snížila míra chyb v programu Horizont 2020,
  • dále zlepšit kvalitu auditů ex post řešením nedostatků v postupech výběru vzorků na úrovni výkazů nákladů a uplatňovat opravy na metodu výpočtu chyb pro program Horizont Evropa.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na okruh „Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost“ jsou uvedeny v kapitole 4 naší výroční zprávy za rok 2020.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

Celkem: 59,5 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Cílem výdajů v tomto podokruhu je posilovat konkurenceschopnost a zmenšovat rozdíly ve stupni rozvoje různých členských států a regionů EU. Financování probíhá prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Fondu soudržnosti (FS), Evropského sociálního fondu (ESF) a jiných režimů, jako je Fond evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD) a nástroj pro propojení Evropy (NPE).

Řízení většiny výdajů sdílí Komise s členskými státy. EU spolufinancuje víceleté operační programy (OP), z nichž se financují projekty. V Komisi odpovídá za provádění EFRR a FS Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a za provádění ESF Generální ředitelství pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování (GŘ EMPL).

V této oblasti jsme pro účely výroční zprávy za rok 2020 kontrolovali výdaje ve výši 48,4 miliardy EUR (2019: 28,4 miliardy EUR). V souladu s naším přístupem zahrnovala tato částka výdaje z předchozích let ve výši 46,1 milionu EUR, které Komise schválila nebo zúčtovala v roce 2020.

Co jsme zjistili

Kontrolovaná částka Zatížena významnou (materiální) mírou chyb? Odhadovaná nejpravděpodobnější míra chyb
48,4 miliardy EUR Ano 3,5 % (2019: 4,4 %)

Důkazní informace celkově svědčí o tom, že míra chyb ve výdajích na „Hospodářskou, sociální a územní soudržnost“ je významná (materiální).

V roce 2020 jsme testovali 227 operací. Našli jsme a vyčíslili 23 chyb, které auditní orgány členských států neodhalily. Při zohlednění 64 chyb, které auditní orgány zjistily, a oprav (v celkové výši 834 milionů EUR za obě programová období), které uplatnily programové orgány členských států, odhadujeme míru chyb na 3,5 %.

K odhadované míře chyb přispěly nejvíce nezpůsobilé projekty a náklady, porušení pravidel vnitřního trhu (zejména nedodržování pravidel státní podpory) a chybějící základní dokumentace. Počet a dopad zjištěných chyb prokazují, že zavedené kontroly dosud dostatečně nezmírňují vysoké přirozené riziko chyb v této oblasti. To se týká zejména řídicích orgánů a zprostředkujících subjektů. Jejich prvostupňové kontroly nejsou účinné při prevenci nebo odhalování nesrovnalostí u výdajů vykázaných příjemci.

Příklad projektu s nezpůsobilými náklady na zaměstnance

U výzkumného projektu v Polsku byly náklady projektového manažera na zaměstnance v plném rozsahu vykázány jako náklady projektu. Grantová dohoda však stanovila, že řízení projektu má být hrazeno paušální sazbou na nepřímé náklady. Z tohoto důvodu neměly být náklady na řízení projektu vykázány samostatně a jsou nezpůsobilé.

Použití čl. 14 odst. 1 nařízení o ESF vedlo v prvním roce provádění k nepřiměřené nerovnováze ve prospěch členského státu

Příjemci pěti operací ESF v našem vzorku z operačního programu v Itálii správně vykázali způsobilé náklady na základě metody zjednodušeného vykazování nákladů stanovené řídicím orgánem. V každém z případů však byla částka, kterou řídicí orgán vykázal Komisi, stanovena podle standardních stupnic jednotkových nákladů Komise. V důsledku toho byly částky vyplacené z rozpočtu EU za každou dotčenou operaci o více než 20 % vyšší než částky vyplacené příjemcům. Tento postup dosud v období 2014–2020 vytvořil nerovnováhu ve prospěch členského státu ve výši více než 43 milionů EUR. Standardní stupnice jednotkových nákladů Komise pro tento operační program jsou ve své současné podobě pro členský stát příliš velkorysé.

Posouzení práce auditních orgánů

Činnost auditních orgánů v členských státech je klíčovou součástí rámce získávání jistoty a kontroly v oblasti „Soudržnosti“. Především zajišťuje, aby míra zbytkových chyb zůstala pod 2% prahem významnosti (materiality).

Všechny členské státy každoročně předkládají Komisi soubor dokumentů k poskytnutí jistoty ve vztahu k fondům ESI. Obsahuje účetní závěrku, její shrnutí, zprávu o kontrole, prohlášení řídicího subjektu a výrok auditora. Od roku 2017 jsme prověřovali práci 34 ze 116 auditních orgánů ve vztahu k 26 souborům dokumentů k poskytnutí jistoty za období 2014–2020. Ve všech těchto případech vykázaly auditní orgány zbytkovou míru chyb nižší než 2 %. Přestože záměrem naší práce není vyvodit závěry o správnosti míry chyb stanovené auditními orgány jako takové, nalezli jsme chyby, které auditní orgány nezjistily. U 12 z 26 souborů dokumentů k poskytnutí jistoty, které jsme přezkoumávali, jsme na základě své práce zjistili podhodnocení vykázaných měr chyb, které byly ve skutečnosti vyšší než 2 %.

Podobně vedlo prověřování tří souborů dokumentů týkajících se uzávěrky z období 2007–2013 ve dvou případech k úpravě zbytkové míry chyb na hodnotu přesahující 2% práh významnosti (materiality).

V uplynulých čtyřech letech, kdy jsme prověřovali práci auditních orgánů, jsme zjistili, že celkově v přibližně polovině (podle počtu i hodnoty) prověřovaných souborů dokumentů k poskytnutí jistoty, které jsme vybrali ke kontrole, nesprávně vykázaly míru zbytkových chyb jako nižší než 2 %. Nedostatky zjištěné v práci několika auditních orgánů nadále omezují rozsah, v jakém se můžeme na jejich práci spoléhat.

Rovněž jsme zjistili, že auditní orgány si neudržují přehled o riziku podvodů, neboť auditní dokumentaci, která toto riziko řádně zohledňuje, mělo pouze 21 % operací v našem vzorku.

Zprávy GŘ REGIO a GŘ EMPL o správnosti výdajů na soudržnost

Výroční zprávy o činnosti jsou hlavním nástrojem generálních ředitelství Komise, jehož prostřednictvím prohlašují, zda mají přiměřenou jistotu, že kontrolní postupy členských států zajišťují správnost výdajů.

Výroční zprávy o činnosti rovněž uvádějí míru chyb jako klíčový ukazatel výkonnosti informující o správnosti. V roce 2020 GŘ REGIO vykázalo hodnotu klíčového ukazatele výkonnosti vyšší než 2% práh významnosti (materiality) (2,1 %), kdežto GŘ EMPL vykázalo míru nižší (1,4 %). Ve výroční zprávě za rok 2018 jsme dospěli k závěru, že míra chyb, která slouží jako klíčový ukazatel výkonnosti, by z různých důvodů měla být považována za minimální míru.

Ve své výroční zprávě o řízení a výkonnosti za rok 2020 Komise prostřednictvím této míry chyb informovala o správnosti v oblasti soudržnosti. Vykázala celkové riziko při platbě v rozmezí 1,9 % a 2,4 %. Avšak kvůli nedostatkům v práci auditních orgánů a problémům, které jsme zjistili a které se týkaly klíčových ukazatelů výkonnosti vykázaných ve výročních zprávách o činnosti zmíněných dvou generálních ředitelství, se domníváme, že souhrnné míry ve výroční zprávě o řízení a výkonnosti mohou být pouze minimálními odhady.

Generální ředitelství Komise uvedla ve výroční zprávě o činnosti výhradu k operačnímu programu, u něhož nedostatky v systému řízení a kontroly příslušného členského státu znamenají významné (materiální) riziko pro rozpočet EU. Za tímto účelem by ředitelství měla zohledňovat veškeré informace, které jsou v době posuzování k dispozici, včetně měr chyb vykázaných auditními orgány. Zjistili jsme však, že tyto míry chyb byly povětšinou předběžnými mírami výdajů uvedených v účetních závěrkách, které Komise dosud neschválila. Výhrady proto nemusely zohledňovat všechna významná (materiální) rizika.

Co doporučujeme

Komisi kromě jiného doporučujeme:

  • pozorně sledovat, jak členské státy využívají standardní stupnice jednotkových nákladů, aby režim nevedl k nepřiměřené nerovnováze ve prospěch členských států. Komise by měla členské státy vyzvat k tomu, aby upravily nepřiměřené sazby a odstranily nerovnováhu, aby tak případně nevznikaly při uzávěrce programů zisky;
  • výslovně vyzvat auditní orgány, aby do svých kontrolních seznamů zařadily konkrétní otázky o rizicích podvodů a dokumentovaly opatření k řešení případných rizik zjištěných během auditu;
  • požádat členské státy, aby v ročním shrnutí zpřístupnily dostatečné informace o závěrech a následných opatřeních přijatých v souvislosti s operacemi, u nichž z účetní závěrky v rámci probíhajícího posuzování vyňaly částky. Zvýšila by se tím transparentnost způsobu, jakým programové orgány tyto částky sledují.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na podokruh „Hospodářská, sociální a územní soudržnost“ jsou uvedeny v kapitole 5 naší výroční zprávy za rok 2020.

Přírodní zdroje

Celkem: 60,6 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Do této výdajové oblasti patří společná zemědělská politika (SZP), společná rybářská politika a část výdajů EU na životní prostředí a opatření v oblasti klimatu.

Na SZP připadá celkem 97 % výdajů v okruhu „Přírodní zdroje“. Právní předpisy EU stanoví pro SZP následující tři obecné cíle:

  • životaschopnou produkci potravin se zaměřením na příjmy v zemědělství, zemědělskou produktivitu a cenovou stabilitu,
  • udržitelné hospodaření s přírodními zdroji a opatření v oblasti klimatu se zaměřením na emise skleníkových plynů, biologickou rozmanitost, půdu a vodu,
  • vyvážený územní rozvoj.

Výdaje na SZP z Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) spadají do dvou obecných kategorií:

  • přímé platby zemědělcům, které jsou plně financovány z rozpočtu EU,
  • zemědělská tržní opatření, která se rovněž plně financují z rozpočtu EU, s výjimkou některých opatření spolufinancovaných členskými státy, včetně propagačních opatření.

SZP dále podporuje strategie a projekty rozvoje venkova prostřednictvím Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Od začátku období 2014–2020 je EZFRV součástí fondů ESI a vztahuje se na něj nařízení o společných ustanoveních pro fondy ESI.

Za rok 2020 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 60,3 miliardy EUR.

Komise sdílí řízení SZP s členskými státy.

Co jsme zjistili

Kontrolovaná částka Zatížena významnou (materiální) mírou chyb? Odhadovaná nejpravděpodobnější míra chyb
60,3 miliardy EUR Blíží se významnosti (materialitě) 2,0 % (2019: 1,9 %)

Obecně máme za to, že míra chyb v oblasti „Přírodní zdroje“ se blíží prahu významnosti (materiality).

Jako v předchozích letech nebyla u přímých plateb, které se převážně odvozují od plochy zemědělské půdy vykázané zemědělci a představují 69 % výdajů v oblasti „Přírodních zdrojů“, míra chyb významná (materiální). Ve zbývajících oblastech (rozvoj venkova, tržní opatření, rybolov, životní prostřední a opatření v oblasti klimatu) naše souhrnné výsledky ukazují na významnou (materiální) míru chyb.

Přímé platby zemědělcům: účinný kontrolní systém

Hlavním nástrojem řízení přímých plateb je integrovaný administrativní a kontrolní systém (IACS), jehož součástí je systém evidence půdy (LPIS). IACS pomohl snížit chybovost v přímých platbách, přičemž významně k tomu přispěl právě LPIS.

Testovali jsme 88 přímých plateb z hlavních režimů. Zjistili jsme, že 76 nebylo zatíženo chybami a u dvou přímých plateb jsme zjistili nesoulad s pravidly, který neměl finanční dopad. Deset vyčíslených chyb v těchto režimech vzniklo v důsledku toho, že zemědělci ve svých žádostech o podporu nadhodnotili způsobilou plochu zemědělské půdy nebo počet zvířat.

Kontroly prostřednictvím sledování: omezený rozsah v roce 2020

Od roku 2018 mohou platební agentury členských států uplatňovat tzv. kontroly prostřednictvím sledování. Při nich se pro ověření souladu s pravidly SZP využívají automatizované procesy založené na údajích družic Sentinel unijního programu Copernicus. Pokud lze všechna kritéria způsobilosti daného režimu plateb vyhodnocovat z vesmíru, umožňuje to platebním agenturám dálkově sledovat celý základní soubor příjemců podpory.

Kontroly prostřednictvím sledování mohou zemědělce varovat před možným nedodržováním pravidel režimu plateb kdykoli během vegetačního období. To zemědělcům poskytuje více příležitostí opravit žádost o podporu před tím, než ji předloží.

Komise se zavázala podporovat členské státy při rozvoji nového způsobu kontrol prostřednictvím sledování. Na konci roku 2020 činil podíl plochy hlavních režimů přímé podpory (základní platby a jednotné platby na plochu), která byla předmětem kontrol prostřednictvím sledování, 5,7 %.

Rozvoj venkova, tržní opatření, rybolov, životní prostředí a opatření v oblasti klimatu: vyšší riziko chyb

Na rozdíl od přímých plateb se na tyto výdajové oblasti vztahují složité podmínky způsobilosti, což zvyšuje riziko chyb.

Ze 104 testovaných operací v oblasti rozvoje venkova bylo 87 bez chyb. Z 11 případů, v nichž jsme zjistili a vyčíslili chyby, mělo pět z nich dopad přesahující 20 %. U šesti plateb jsme zjistili nesoulad s pravidly, který neměl finanční dopad.

Příklad: nezpůsobilé výdaje v projektu rozvoje venkova

Prověřovali jsme platbu na projekt rozvoje venkova v Chorvatsku, který podporoval pěstování borůvek včetně instalace zavlažovací soustavy.

Investice do zavlažování mohou být financovány z fondů EU pouze tehdy, jestliže splňují požadavky stanovené v předpisech EU, které podporují udržitelné využívání vody. Patří mezi ně existence nebo instalace zařízení na měření vody.

Příjemce předložil dokumenty, v nichž bylo uvedeno, že součástí projektu je i vodoměr, a platební agentura výdaje související se zavlažovací soustavou schválila. Zjistili jsme však, že vodoměr nainstalován nebyl, takže zavlažovací složka investice nebyla pro financování EU způsobilá.

Zemědělská tržní opatření tvoří několik rozdílných režimů, na něž se vztahují různé podmínky způsobilosti. Testovali jsme 16 operací a zjistili tři případy, v nichž platební agentury proplatily nezpůsobilé náklady. Ve dvou z těchto případů překročila chyba 20 %. V jednom případě jsme rovněž zjistili nesoulad s pravidly, který neměl finanční dopad.

Také na projekty v oblasti rybolovu, životního prostředí a opatření v oblasti klimatu se vztahují různá výběrová kritéria a podmínky způsobilosti. V devíti operacích, které jsme kontrolovali, jsme zjistili jednu vyčíslenou chybu pramenící z vykázání a proplacení nezpůsobilých výdajů. Ve čtyřech případech jsme zjistili nesoulad s pravidly, který neměl finanční dopad.

Zprávy Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova o správnosti výdajů v rámci SZP

Ředitelé všech platebních agentur každoročně předkládají Generálnímu ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (GŘ AGRI) výroční prohlášení řídícího subjektu o účinnosti kontrolních systémů agentury a o legalitě a správnosti plateb. Členské státy podávají zprávy o svých správních kontrolách a kontrolách na místě (tzv. kontrolní statistiky).

Za účelem poskytnutí další jistoty jsou od roku 2015 certifikační subjekty povinny za každou platební agenturu každoročně předkládat výrok o legalitě a správnosti výdajů, o jejichž proplacení členské státy požádaly.

GŘ AGRI na základě míry chyb vykázané v kontrolních statistikách, které upravuje podle výsledků auditů certifikačních subjektů a vlastních kontrol systémů a výdajů platebních agentur, počítá údaj o riziku při platbě. Komise odhadla riziko při platbě u celkových výdajů na SZP v roce 2020 přibližně na 1,9 %.

Opatření a postupy proti podvodům v SZP

Platební agentury musí mít zavedeny systémy pro předcházení podvodům a jejich odhalování a Komise musí získat přiměřenou jistotu o fungování těchto systémů. Ve výroční zprávě za rok 2019 jsme poukázali na určité nedostatky v politikách a postupech, které souvisejí s bojem proti podvodům v SZP, a doporučili jsme tyto problémy řešit. V roce 2021 jsme provedli výkonnostní audit opatření Komise a členských států v oblasti boje proti podvodům v rámci SZP. Zvláštní zprávu na toto téma, která se bude rovněž zabývat problémem zabírání půdy, plánujeme zveřejnit do konce roku 2021.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na okruh „Přírodní zdroje“ jsou uvedeny v kapitole 6 naší výroční zprávy za rok 2020.

Bezpečnost a občanství

Celkem: 6,3 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Tato výdajová oblast sdružuje různé politiky, jejichž společným cílem je posílit koncepci evropského občanství vytvořením prostoru svobody, bezpečnosti a práva bez vnitřních hranic.

Největší výdajovou oblastí je nástroj pro mimořádnou podporu, z něhož bylo v roce 2020 vyplaceno 2,6 miliardy EUR, tedy 40,5 % celkového objemu tohoto okruhu VFR. Nástroj byl zřízen v dubnu 2020, aby členským státům pomáhal řešit pandemii COVID‑19 mimo jiné tím, že financuje přeshraniční přesun a přepravu pacientů, zdravotnického personálu a základních zdravotnických produktů. Dalšími významnými fondy tohoto okruhu jsou:

  • Azylový, migrační a integrační fond (AMIF), jehož cílem je přispívat k účinnému řízení migračních toků a vytvářet společný přístup EU k azylu a migraci,
  • Fond pro vnitřní bezpečnost (ISF), jehož cílem je zajistit bezpečnost v EU a zároveň usnadnit legální cestování při dodržení základních svobod a lidských práv.

V roce 2020 na tyto dva fondy s výdaji ve výši 1,6 miliardy EUR připadala o něco více než čtvrtina (25,3 %) výdajů EU v této oblasti. Řízení fondů AMIF a ISF z velké části sdílí členské státy s Generálním ředitelstvím Komise pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME).

Financování 12 decentralizovaných agentur a EPPO, které se podílejí na plnění hlavních priorit EU v oblasti migrace a bezpečnosti, soudní spolupráce a zdraví, představuje dalších 18,5 %. O výdajích agentur EU informujeme samostatně ve specifických výročních zprávách a v ročním shrnutí nazvaném „Audit agentur EU ve zkratce“.

V roce 2020 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 3,1 miliardy EUR.

Co jsme zjistili

V roce 2020 jsme prověřovali vzorek 27 operací. Vzorek byl sestaven tak, aby přispěl k našemu celkovému prohlášení o věrohodnosti, nikoli aby byl reprezentativní pro výdaje spadající do tohoto okruhu VFR. Míru chyb v tomto okruhu VFR jsme proto nebyli schopni odhadnout.

Z 27 operací, které jsme kontrolovali, bylo osm (30 %) zatíženo chybami. Nalezli jsme čtyři operace s vyčíslitelnými chybami, které měly finanční dopad na částky účtované na vrub rozpočtu EU. Dále jsme zjistili čtyři případy nesouladu s právními a finančními ustanoveními, ale bez finančního dopadu na rozpočet EU.

Kromě toho jsme přezkoumali práci čtyř orgánů, které jsou povinny zkontrolovat účetní závěrku související s prostředky AMIF/ISF v jejich členských státech a předložit Komisi výroční kontrolní zprávu. Všechny auditní orgány, které jsme prověřovali, vypracovaly a zavedly podrobné a dostatečně kvalitní postupy, které jim umožňují informovat ve výroční kontrolní zprávě o své práci. Našli jsme některé nedostatky, jejichž dopad na účetnictví však nebyl dostatečně významný na to, aby závěry auditních orgánů oslaboval.

Výroční zprávy o činnosti a jiné správní mechanismy

Přezkoumali jsme výroční zprávy o činnosti Generálního ředitelství pro migraci a vnitřní věci (GŘ HOME) a Generálního ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (GŘ CONNECT) a nenalezli jsme žádné informace, které by odporovaly našim zjištěním. Náš omezený vzorek operací za rok 2020 (27 operací) však nedostačuje na to, abychom výsledky našeho auditu porovnali s informacemi o správnosti výdajů vykázanými oběma příslušnými generálními ředitelstvími.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme:

  • pečlivě prověřovat způsobilost nákladů předkládaných příjemci v rámci opatření ESI – zejména řádnost zadávacích řízení,
  • vydat pro orgány členských států, které odpovídají za AMIF a ISF, pokyny k dokumentování úplnosti a kvality služeb, když je financování založeno na standardních jednotkových nákladech.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na okruh „Bezpečnost a občanství“ jsou uvedeny v kapitole 7 naší výroční zprávy za rok 2020.

Globální Evropa

Celkem: 11,4 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Tato výdajová oblast se týká výdajů na veškerou vnější činnost financovanou z rozpočtu EU (s výjimkou Evropských rozvojových fondů). Cílem příslušných politik je propagovat v zahraničí hodnoty EU, řešit významné celosvětové výzvy, zvyšovat dopad rozvojové spolupráce EU a podporovat stabilitu a bezpečnost v kandidátských a sousedních zemích.

Hlavními generálními ředitelstvími a útvary, které se podílejí na plnění rozpočtu na vnější činnost, jsou Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA, dříve GŘ DEVCO), Generální ředitelství pro politiku sousedství a jednání o rozšíření (GŘ NEAR), Generální ředitelství pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci (GŘ ECHO), Generální ředitelství pro regionální a městskou politiku (GŘ REGIO) a Služba nástrojů zahraniční politiky (FPI).

Platby se vyplácejí prostřednictvím několika nástrojů a metod poskytování podpory, jako je například financování zakázek na stavební práce, dodávky a služby, dále grantů, zvláštních úvěrů, úvěrových záruk a finanční podpory, rozpočtové podpory a jiných cílených forem rozpočtové pomoci ve více než 150 zemích.

V roce 2020 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 9,2 miliardy EUR.

Co jsme zjistili

Přezkoumali jsme vzorek 75 operací, který byl sestaven tak, aby přispěl k našemu celkovému prohlášení o věrohodnosti, nikoli aby byl reprezentativní pro výdaje spadající do tohoto okruhu VFR. Míru chyb v tomto okruhu VFR jsme proto nebyli schopni odhadnout.

Ze 75 operací, které jsme kontrolovali, bylo 28 (37,3 %) zatíženo chybami. Zjistili jsme 17 vyčíslitelných chyb, které měly finanční dopad na částky účtované na vrub rozpočtu EU. Odhalili jsme rovněž 11 dalších případů nesouladu s právními a finančními ustanoveními.

Operace související s rozpočtovou podporou a projekty prováděné mezinárodními organizacemi v rámci tzv. nominálního přístupu (při němž se příspěvky Komise na projekty financované větším počtem dárců sloučí s příspěvky ostatních dárců a nejsou vyčleněny na konkrétní identifikovatelné položky výdajů) byly méně náchylné k chybám. V roce 2020 jsme v těchto oblastech nezjistili žádné chyby.

Některé mezinárodní organizace poskytly jen omezený přístup k dokumentům, například ve formátu určeném pouze ke čtení, takže jsme nemohli pořizovat kopie přezkoumaných dokumentů. Některé mezinárodní organizace také zpochybnily náš mandát. Tyto problémy brzdily plánování a provádění našeho auditu a vedly k velkým zpožděním v získávání požadované dokumentace auditním týmem i v jeho práci. Smlouva o fungování EU dává Evropskému účetnímu dvoru právo přístupu k veškerým dokumentům a informacím, jež k realizaci svého úkolu potřebuje.

Studie míry zbytkových chyb GŘ NEAR

V roce 2020 vypracoval externí dodavatel pro GŘ NEAR šestou studii míry zbytkových chyb. Cílem studie bylo odhadnout míru chyb po provedení všech správních kontrol, jež mají chybám předcházet, odhalovat je a napravovat je v celé oblasti, za niž odpovídá. Studie není ověřovací zakázkou ani auditem.

Stejně jako v předchozích letech byla celková odhadnutá míra zbytkových chyb GŘ NEAR pod 2% prahem významnosti (materiality) stanoveným Komisí (2020: 1,36 %, 2019: 0,53 %, 2018: 0,72 %).

Zjistili jsme omezení, která mohou přispívat k podhodnocení míry zbytkových chyb.

Hlavní činitele zkreslující studii míry zbytkových chyb Komise

  • GŘ NEAR nerozčlenilo základní soubor operací použitých pro výběr vzorku tak, aby více zahrnoval oblasti náchylnější k chybám nebo aby se méně zaměřoval na oblasti s potvrzenou nižší mírou rizika.
  • Míra důvěry uplatňovaná na tzv. míru chyb u grantů, což je další míra chyb pro přímo řízené granty, kterou GŘ NEAR zavedlo v roce 2018, je 80 %, zatímco pro celkovou míru zbytkových chyb činí 95 %. Odhad míry chyb pro přímo řízené granty tak neodráží vysoké riziko v této oblasti a vedl k méně přesnému odhadu skutečné míry chyb.
  • Tato metoda dává dodavateli široký prostor pro to, aby sám uvážil, zda existují dostatečné logistické a právní důvody, které brání včasnému přístupu k dokumentům o operaci, a znemožňují tak odhadnout míru chyb. Metoda nutně neodráží skutečnou míru zbytkových chyb příslušné operace.

Dodavatel navíc provedl pouze omezené nebo neprovedl žádné kontroly více než 60 % operací, které vybral do vzorku pro studii v roce 2020 (2019: zhruba 50 %), a plně nebo částečně se spoléhal na předchozí kontrolní činnost. Smyslem studie míry zbytkových chyb je však nalézt chyby nezjištěné při předchozí kontrolní práci. Pokud se studie míry zbytkových spoléhá na předchozí kontrolní práci, neodhalí takové chyby v plném rozsahu. Regulační rámec, kterým se studie míry zbytkových chyb řídí, navíc neřeší riziko podvodu ani se o něm nezmiňuje.

Výroční zprávy o činnosti a jiné správní mechanismy

Za rozpočtový rok 2020 jsme ověřovali, zda FPI ve své výroční zprávě o činnosti předložila informace o správnosti v souladu s pokyny Komise a zda důsledně uplatňovala metodiku pro odhad budoucích oprav a zpětně získaných částek.

V této souvislosti jsme zaznamenali možný nedostatek ve vnitřních kontrolách, přičemž FPI přijala konkrétní opatření ke zmírnění souvisejících rizik. Nedostatek souvisí s misemi v rámci společné bezpečnostní a obranné politiky (SBOP), u nichž musí Komise zajistit, aby byly akreditovány na základě posouzení, zda dodržují zásady řádného finančního řízení, transparentnosti, nediskriminace a viditelnosti opatření EU (jedná se o součást tzv. posouzení pilířů). Ke konci roku 2020 dvě z 11 probíhajících misí SBOP ještě neobdržely úplné kladné posouzení pilířů.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme:

  • podniknout kroky, aby mezinárodní organizace poskytovaly Evropskému účetnímu dvoru úplný, neomezený a včasný přístup k dokumentům, které jsou nezbytné k plnění našeho úkolu podle SFEU, a to nikoli jen ve formátu určeném pouze ke čtení,
  • stanovit takový postup, aby partnerské organizace při rozdělování sdílených nákladů vycházely ze skutečně vynaložených výdajů,
  • stanovit povinnost dodavatele studie míry zbytkových chyb informovat Komisi o veškerých podezřeních z podvodu v souvislosti s rozpočtem EU, která během své práce na studii míry zbytkových chyb zjistí.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na okruh „Globální Evropa“ jsou uvedeny v kapitole 8 naší výroční zprávy za rok 2020.

Správa

Celkem: 10,3 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Náš audit se týkal správních výdaje orgánů a subjektů EU: Evropského parlamentu, Evropské rady a Rady Evropské unie, Komise, Soudního dvora, Účetního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Výboru regionů, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Evropské služby pro vnější činnost.

V roce 2020 činily správní výdaje orgánů a institucí celkem 10,3 miliardy EUR. Do této částky spadaly výdaje na lidské zdroje (asi 68 % celkových výdajů), budovy, vybavení, energie, komunikaci a informační technologie.

V roce 2020 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v hodnotě 10,4 miliardy EUR včetně plateb a zúčtování předběžného financování.

Prověřovali jsme vybrané systémy dohledu a kontroly evropského veřejného ochránce práv a Rady. Zkontrolovali jsme také 48 operací.

Naše vlastní finanční výkazy kontroluje externí auditor. Výrok a zprávu auditora každoročně zveřejňujeme v Úředním věstníku Evropské unie a na našich internetových stránkách.

Co jsme zjistili

Kontrolovaná částka Zatížena významnou (materiální) mírou chyb?
10,4 miliardy EUR Ne – v letech 2020 a 2019 nebyla zatížena významnou (materiální) mírou chyb

V roce 2020 jsme prověřovali vybrané systémy dohledu a kontroly evropského veřejného ochránce práv a Rady. Zkontrolovali jsme také 48 operací.

Stejně jako v předchozích letech odhadujeme, že míra chyb je pod prahem významnosti (materiality).

V případě Rady, Soudního dvora, Evropského hospodářského a sociálního výboru, Evropské služby pro vnější činnost, Výboru regionů, evropského veřejného ochránce práv, evropského inspektora ochrany údajů a Účetního dvora jsme nezjistili žádné konkrétní nedostatky.

Parlament

Ve dvou platbách Evropského parlamentu jsme zjistili chyby. Jedna se týkala přeplatku za služby IT, způsobeného nesprávným uplatněním smluvních podmínek. Ve druhém případě se jednalo o nenáležité vyplacení denního příspěvku poslanci na základě chyby v prezenční listině. Zavedený kontrolní systém nedokázal podle našich zjištění takovým chybám předejít ani je odhalit, nicméně Parlament nyní pracuje na novém systému, aby tento stav zlepšil.

Komise

V platbách Komise jsme odhalili pět chyb. Jedna spočívala v mírném přeplatku u nákladů na softwarové licence. Další čtyři souvisely s příspěvky zaměstnancům, kteří nenahlásili změny ve své osobní situaci nebo měli nárok na podobné příspěvky z jiného zdroje. Zaměstnanci by měli nejdříve tyto příspěvky nárokovat a pak je oznámit Komisi, aby je mohla zohlednit při výpočtu mzdy. Komise při kontrolách souladu během výpočtů tyto čtyři případy neodhalila. Podobné chyby jsme v souvislosti s rodinnými přídavky zaznamenali i v předchozích letech.

Zadávání veřejných zakázek na dodávku osobních ochranných prostředků

Letos jsme také prověřovali 15 veřejných zakázek vyhlášených Evropským parlamentem, Radou, Komisí, Soudním dvorem a ESVČ na dodávky osobních ochranných prostředků pro zaměstnance během pandemie COVID‑19. Ačkoli jsme v zadávacích řízeních Evropského parlamentu, Rady, Komise a ESVČ na pořízení naléhavě potřebných ochranných roušek zjistili určité problémy, kontrola těchto veřejných zakázek nespadala do rozsahu našeho reprezentativního vzorku, a proto není v naší odhadované míře chyb zohledněna.

Co doporučujeme

Předkládáme tato doporučení:

  • Parlament by měl zavést takové potřebné změny, aby denní příspěvky byly vypláceny pouze těm poslancům, kteří na ně mají skutečně nárok,
  • aby Komise zlepšila systém správy zákonných rodinných přídavků, měla by posílit kontroly souladu u prohlášení zaměstnanců o přídavcích obdržených z jiných zdrojů a zvýšit informovanost zaměstnanců o této problematice.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu výdajů EU na okruh „Správa“ jsou uvedeny v kapitole 9 naší výroční zprávy za rok 2020.

Evropské rozvojové fondy

Celkem: 4,6 miliardy EUR

Co jsme kontrolovali

Evropské rozvojové fondy (ERF), které začaly fungovat v roce 1959, byly do konce roku 2020 hlavním nástrojem, jejichž prostřednictvím EU poskytovala pomoc na rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy (AKT) a zámořskými zeměmi a územími (ZZÚ). Rámec vztahů EU se zeměmi AKT a ZZÚ byl dán dohodou o partnerství podepsanou v Cotonou dne 23. června 2000 na období dvaceti let („dohoda z Cotonou“). Jejím hlavním cílem bylo omezit a nakonec vymýtit chudobu. Ve VFR na období 2021–2027 je pomoc na rozvojovou spolupráci s africkými, karibskými a tichomořskými státy začleněna do Nástroje pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci (NDICI – Globální Evropa) a pomoc na rozvojovou spolupráci se ZZÚ je integrována do rozhodnutí o přidružení zámoří. Osmý, devátý, desátý a jedenáctý ERF však do souhrnného rozpočtu EU začleněny nebudou a budou se až do uzávěrky provádět a vykazovat odděleně.

Za rok 2020 byly předmětem auditu v této oblasti výdaje v celkové hodnotě 4,0 miliardy EUR. Tyto výdaje se týkají 8., 9., 10. a 11. ERF.

ERF spravuje mimo rámec souhrnného rozpočtu EU Komise spolu s Evropskou investiční bankou. Hlavním zodpovědným generálním ředitelstvím je Generální ředitelství pro mezinárodní partnerství (GŘ INTPA, dřívější GŘ DEVCO).

Co jsme zjistili

Účetní závěrka za rok 2020 nebyla zatížena významnými (materiálními) nesprávnostmi.

Rovněž jsme dospěli k závěru, že příjmy ERF neobsahovaly významnou (materiální) míru chyb.

K výdajům za rozpočtový rok 2020 vydáváme záporný výrok.

Kontrolovaná částka Zatížena významnou (materiální) mírou chyb? Odhadovaná nejpravděpodobnější míra chyb
4,0 miliardy EUR Ano 3,8 % (2019: 3,5 %)

Abychom zkontrolovali správnost operací, prověřili jsme vzorek 140 operací reprezentativních pro celé rozpětí výdajů z ERF. Skládal se z 21 operací souvisejících s nouzovým svěřenským fondem pro Afriku, 102 operací schválených 21 delegacemi EU a 17 plateb schválených ústředím Komise.

Kvůli pandemii COVID‑19 nebylo možné navštívit delegace EU na místě. To nám znemožnilo provést určité auditorské postupy, zejména ověřit realizaci zakázek u vybraných operací, a naše auditní práce tak byla omezena. Museli jsme svou koncepci upravit, provést dokumentární kontroly operací a projektů a s kontrolovanými subjekty komunikovat na dálku.

Ze 140 operací, které jsme kontrolovali, 36 (25,7 %) obsahovalo chyby. Na základě 31 chyb, které jsme vyčíslili, odhadujeme míru chyb na 3,8 %. Nejběžnějšími druhy chyb byla chybějící základní dokumentace (38,3 %), nezpůsobilé výdaje (38,2 %) a výdaje, které nevznikly (18,1 %).

Komise a její prováděcí partneři se letos dopustili více chyb v operacích týkajících se grantů a dohod o příspěvcích a pověřovacích dohod uzavřených s mezinárodními organizacemi než u jiných forem podpory (například u smluv na stavební práce, dodávky a služby). Z 67 operací tohoto typu, které jsme prověřovali, bylo 27 (40,3 %) zatíženo vyčíslitelnými chybami, které představovaly 94,2 % odhadované míry chyb.

Některé mezinárodní organizace poskytly k dokumentům jen omezený přístup, například ve formátu určeném pouze ke čtení, takže jsme nemohli pořizovat kopie přezkoumaných dokumentů. Kromě toho jedna mezinárodní organizace zpochybnila náš mandát nebo jí trvalo nepřiměřeně dlouho, než předložila požadované podklady. Tyto problémy brzdily plánování a provádění našeho auditu a vedly k velkým zpožděním v získávání požadované dokumentace auditním týmem i v jeho práci. Smlouva o fungování EU dává Evropskému účetnímu dvoru právo přístupu k veškerým dokumentům a informacím, jež k realizaci svého úkolu potřebuje.

Studie míry zbytkových chyb GŘ INTPA

V roce 2020 GŘ INTPA zadalo svou devátou studii míry zbytkových chyb externímu dodavateli s cílem odhadnout míru chyb, které unikly všem správním kontrolám GŘ INTPA, jež mají chybám předcházet, odhalovat a napravovat je v celé oblasti, za niž odpovídá. Pro studii míry zbytkových chyb za rok 2020 byla velikost vzorku 480 operací. Díky tomu bylo opět možno vykázat samostatné míry chyb ve výdajích financovaných ze souhrnného rozpočtu EU a výdajích financovaných z ERF vedle souhrnné míry za oba typy výdajů jako celek.

Podle odhadu uvedeného ve studii zůstává celková míra zbytkových chyb již pátým rokem po sobě pod 2% prahem významnosti (materiality) stanoveným Komisí (2016: 1,67 %, 2017: 1,18 %, 2018: 0,85 %, 2019: 1,13 % a 2020: 0,95 %). Studie míry zbytkových chyb není ověřovací zakázkou ani auditem. Vychází z metodiky pro výpočet míry zbytkových chyb a manuálu, který poskytlo GŘ INTPA. Stejně jako v předchozích čtyřech letech jsme zjistili omezení, která mohou přispívat k podhodnocení míry zbytkových chyb.

Činitele zkreslující studii míry zbytkových chyb Komise

  • finanční a správní rámcová dohoda omezuje počet položek, které lze kontrolovat při ověřování výdajů, i přístup k důkazním informacím;
  • míra zbytkových chyb vykázaná ve studii z 97 % souvisela s granty a smlouvami s mezinárodními organizacemi a agenturami členských států (vysoké riziko). V úplnosti bylo prověřeno pouze šest grantových operací (považovaných za vysoce rizikové a v celkové hodnotě 6,3 milionu EUR, tj. 0,3 % celkové hodnoty vzorku);
  • metoda odhadu míry zbytkových chyb dává dodavateli široký prostor pro to, aby sám uvážil, zda existují dostatečné logistické a právní důvody, které brání včasnému přístupu k dokumentům o operaci, a tedy i pro stanovení odhadu míry chyb;
  • regulační rámec upravující studii míry zbytkových chyb ani smlouva GŘ INTPA s dodavatelem neřeší riziko podvodu ani se o něm nezmiňuje.

Navíc přibližně u více než poloviny operací (54 %) se míra zbytkových chyb plně (17 %) nebo zčásti (37 %) opírá o předchozí kontrolní práci. U těchto operací provedl dodavatel pouze omezené nebo neprovedl žádné kontroly a vycházel z předchozí práce vykonané podle kontrolního rámce GŘ DEVCO. Přílišné spoléhání se na předchozí kontroly je v rozporu s účelem studie míry zbytkových chyb, jímž je určit chyby, které unikly právě těmto kontrolám. Regulační rámec, kterým se řídí studie míry zbytkových chyb, navíc neřeší riziko podvodu ani se o něm nezmiňuje.

Přezkum výroční zprávy o činnosti GŘ INTPA

Prohlášení generálního ředitele o věrohodnosti ve výroční zprávě o činnosti za rok 2020 neobsahuje žádné výhrady, neboť dvě výhrady zbývající v roce 2018 byly zrušeny a nové výhrady vyjádřeny nebyly. V letech 2018 a 2019 GŘ INTPA rozsah výhrad (tj. podíl výdajů, na něž se výhrady vztahují) výrazně snížilo.

Stejně jako minulý rok považujeme neuvedení výhrad ve výroční zprávě GŘ INTPA o činnosti za rok 2020 za neopodstatněné a domníváme se, že je zčásti důsledkem omezení studie míry zbytkových chyb.

Komise podruhé uplatnila pravidlo, podle kterého výhrada není nutná, pokud jednotlivá výdajová oblast, na niž se vztahuje, představuje méně než 5 % celkových plateb a její finanční dopad nepřesáhne 5 milionů EUR. V některých oblastech, v nichž se dříve vydávaly výhrady, se proto nyní již nevydávají, přestože příslušné riziko přetrvává.

Co doporučujeme

Komisi doporučujeme:

  • podniknout kroky, aby mezinárodní organizace poskytovaly Evropskému účetnímu dvoru úplný, neomezený a včasný přístup k dokumentům, které jsou nezbytné k plnění jeho úkolu podle SFEU, a to nikoli jen ve formátu určeném pouze ke čtení,
  • vydávat výhrady ke všem oblastem, u nichž byla zjištěna vysoká míra rizika, a to bez ohledu na jejich podíl na celkových výdajích a jejich finanční dopad,
  • stanovit povinnost dodavatele studie míry zbytkových chyb informovat Komisi o veškerých podezřeních z podvodu v souvislosti s rozpočtem EU, která během své práce na studii míry zbytkových chyb zjistí.

Chcete se dozvědět více? Úplné informace o auditu ERF jsou uvedeny ve výroční zprávě za rok 2020 o činnostech financovaných z osmého, devátého, desátého a jedenáctého Evropského rozvojového fondu.

Základní informace

Evropský účetní dvůr a jeho činnost

Evropský účetní dvůr je nezávislý externí kontrolní orgán Evropské unie. Sídlíme v Lucemburku a zaměstnáváme přibližně 900 odborníků a pracovníků podpory ze všech členských států EU.

Našim posláním je prostřednictvím nezávislé a profesionální auditní práce, která má dopad, posuzovat hospodárnost, účinnost, efektivnost, legalitu a správnost opatření EU s cílem zlepšit vyvozování odpovědnosti, transparentnost a finanční řízení, a posílit tak důvěru občanů a účinně reagovat na současné i budoucí výzvy, před nimiž EU stojí.

Naše auditní zprávy a stanoviska tvoří jeden ze základních prvků v hierarchii vyvozování odpovědnosti EU. Využívají se při vyvozování odpovědnosti subjektů odpovědných za provádění politik a programů EU: Komise, ostatních orgánů a subjektů EU a veřejných orgánů v členských státech.

Varujeme před riziky, poskytujeme ujištění, poukazujeme na nedostatky a osvědčené postupy a nabízíme tvůrcům politik a norem EU pomoc v podobě pokynů, jak řízení politik a programů EU zlepšit. Díky naší práci jsou evropští občané informováni o tom, jak jsou jejich peníze vynakládány.

Naše výstupy

Vydáváme:

  • výroční zprávy, které obsahují výsledky finančního auditu, auditu souladu s předpisy a výkonnostního auditu ve vztahu k rozpočtu EU a Evropským rozvojovým fondům a také výsledky auditu rozpočtového řízení,
  • zvláštní zprávy, jež informují o výsledcích vybraných auditů zaměřených na konkrétní politiky nebo výdajové oblasti nebo na témata týkající se rozpočtu či řízení,
  • specifické výroční zprávy o agenturách, decentralizovaných subjektech a společných podnicích EU,
  • stanoviska k novým nebo novelizovaným právním předpisům s výrazným dopadem na finanční řízení, vydávaná buď na žádost jiného orgánu, nebo z naší vlastní iniciativy,
  • přezkumy, které obsahují popis politik, systémů či nástrojů nebo informace o nich, případně se zabývají úžeji zaměřenými tématy.

Stručně ke koncepci auditu pro naše prohlášení o věrohodnosti

Výroky v našem prohlášení o věrohodnosti vycházejí z objektivních důkazních informací, které se získávají testováním v průběhu auditu, jež se provádí v souladu s mezinárodními auditorskými standardy.

Jak jsme uvedli ve své strategii na období 2021–2025, během příštího víceletého finančního rámce (2021–2027) budeme dále rozvíjet svoji kontrolní koncepci a využívat dostupné údaje a informace, které nám umožní i nadále poskytovat velkou míru jistoty, a to na základě našeho mandátu stanoveného Smlouvou a v plném souladu s mezinárodními auditorskými standardy pro veřejný sektor.

Spolehlivost účetní závěrky

Uvádí roční účetní závěrka EU úplné a přesné informace?

Generální ředitelství Komise každoročně zaúčtují stovky tisíc položek, které zachycují informace z řady různých zdrojů (včetně členských států). Kontrolujeme, zda zavedené účetní postupy řádně fungují a zda jsou výsledné účetní údaje úplné, správně zaznamenané a zda jsou ve finančních výkazech EU řádně prezentovány.

  • Hodnotíme, zda je účetní systém dobrým základem pro poskytování spolehlivých údajů.
  • Posuzujeme, zda klíčové účetní postupy fungují správně.
  • Provádíme analytické kontroly účetních údajů, abychom se ujistili, že údaje jsou prezentovány jednotně a jeví se jako přiměřené.
  • Přímo kontrolujeme vzorek účetních záznamů, abychom se přesvědčili, že příslušné operace existují a jsou správně zaúčtovány.
  • Kontrolujeme, zda finanční výkazy věrně zobrazují příslušnou finanční situaci.

Správnost operací

Jsou operace související s příjmy a s platbami zaúčtovanými do výdajů, na nichž se zakládá účetní závěrka EU, v souladu s pravidly?

Rozpočet EU zahrnuje miliony plateb příjemcům v EU i jinde ve světě. Většinu těchto výdajů řídí členské státy. Abychom získali důkazní informace, které potřebujeme, prověřujeme vzorek operací a využíváme informace o systémech, jejichž prostřednictvím jsou příjmové a výdajové platby (tj. konečné platby i zúčtování záloh) spravovány a kontrolovány.

Pokud byly splněny podmínky příslušných mezinárodních auditorských standardů, přezkoumáváme a opakovaně provádíme kontroly a ověření provedené osobami zodpovědnými za plnění rozpočtu EU. V plném rozsahu tedy zohledňujeme případná nápravná opatření, která byla na základě těchto kontrol přijata.

  • Posuzujeme systémy pro příjmy a výdaje, abychom zjistili, zda účinně zajišťují správnost operací.
  • Při podrobném testování, které provádějí naši auditoři, vycházíme ze vzorků operací vybraných statistickými metodami. Operace vybrané do vzorku podrobně prověřujeme, a to i u konečných příjemců (například zemědělců, výzkumných ústavů či společností provádějící práce nebo služby na základě veřejné zakázky), abychom získali důkazní informace, že každá účetní událost existuje, byla řádně zaznamenána a je v souladu s pravidly pro provádění plateb. Letos nám cestovní omezení spojená s pandemií COVID‑19 téměř ve všech případech bránila provést kontroly na místě. Většinu práce jsme proto prováděli na dálku, což nám umožnilo audit dokončit a vyvodit z něj závěry.
  • Analyzujeme chyby a klasifikujeme je jako vyčíslitelné nebo nevyčíslitelné. Operace jsou zatíženy vyčíslitelnou chybou, pokud podle příslušných pravidel neměla být platba schválena. Vyčíslitelné chyby extrapolujeme, abychom získali odhadovanou míru chyb pro každou oblast, k níž vydáváme zvláštní posouzení.
  • Ve svých výrocích uplatňujeme 2% práh významnosti (materiality). Zohledňujeme tato posouzení a další relevantní informace, jako jsou výroční zprávy o činnosti a zprávy jiných externích auditorů.
  • Pokud zjistíme, že míra chyb v kontrolovaných operacích je významná (materiální), musíme určit, zda má rozsáhlý dopad. Její dopad můžeme vyhodnotit jako rozsáhlý z různých důvodů, například když je zjištěna v podstatné části kontrolovaného vzorku. Je‑li tomu tak, stane se východiskem pro záporný výrok. Již od roku 2016 určujeme oblasti rozpočtu EU s nízkým a vysokým rizikem. Pokud výdaje s vysokým rizikem zatížené významnou (materiální) mírou chyb představují podstatnou část kontrolovaného základního souboru, máme za to, chyba má rozsáhlý dopad, a vydáváme proto záporný výrok.
  • Všechna svá zjištění projednáváme jak s orgány v členských státech, tak s Komisí, abychom potvrdili, že naše údaje jsou správné.

Všechny naše výstupy se zveřejňují na našich internetových stránkách: http://www.eca.europa.eu. Více informací o procesu auditu, z něhož vychází prohlášení o věrohodnosti, uvádí příloha 1.1 naší výroční zprávy za rok 2020.

Kontakt

EVROPSKÝ ÚČETNÍ DVŮR
12, rue Alcide De Gasperi
1615 Lucemburk
LUCEMBURSKO

Tel.: +352 4398-1
Dotazy: eca.europa.eu/cs/Pages/ContactForm.aspx
Internetová stránka: eca.europa.eu
Twitter: @EUAuditors

Mnoho doplňujících informací o Evropské unii je k dispozici na internetu.
Můžete se s nimi seznámit na portálu Europa (http://europa.eu).

Lucemburk: Úřad pro publikace Evropské unie, 2021

PDF ISBN 978-92-847-6742-7 doi:10.2865/896030 QJ-02-21-962-CS-N
HTML ISBN 978-92-847-6719-9 doi:10.2865/599215 QJ-02-21-962-CS-Q
PRINT ISBN 978-92-847-6765-6 doi:10.2865/694 QJ-02-21-962-CS-C

AUTORSKÁ PRÁVA

© Evropská unie, 2021.

Politiku opakovaného použití dokumentů Evropského účetního dvora (EÚD) upravuje rozhodnutí Evropského účetního dvora č. 6-2019 o politice týkající se veřejně přístupných dat a opakovaném použití dokumentů.

Pokud není uvedeno jinak (například v jednotlivých upozorněních o ochraně autorských práv), je obsah EÚD vlastněný EU předmětem licence Creative Commons Attribution 4.0 International (CC BY 4.0). To znamená, že opakované použití je povoleno za podmínky, že je uveden zdroj a případné změny jsou označeny. Uživatel nesmí zkreslit původní význam nebo sdělení dokumentů. EÚD nenese za jakékoli důsledky opakovaného použití odpovědnost.

U následujících fotografií je povolena reprodukce pod podmínkou uvedení držitele autorských práv, zdroje a jména fotografa či architekta (je-li označeno):

* © Evropská unie, 2021, Evropský účetní dvůr.

* © Evropská unie, 2015, Evropský účetní dvůr. Architekt: Paul Noël (budova K1, 1988).

* © Evropská unie, 2018, Evropský parlament / Mathieu Cugnot.

* © Evropská unie, 2020, Evropský parlament / Melanie Wenger.

* © Evropská unie, 2017, Evropský účetní dvůr. Architekti: Paul Noël (budova K1, 1988) a Jim Clemes (budova K2, 2004, a budova K3, 2013).


Jste povinni vypořádat další práva, pokud konkrétní obsah zobrazuje identifikovatelné fyzické osoby, například fotografie zaměstnanců EÚD, nebo obsahuje díla třetích stran. Je-li povolení poskytnuto, ruší a nahrazuje toto povolení výše uvedené obecné povolení a musí jasně uvádět veškerá omezení týkající se použití.

K reprodukci obsahu, který není vlastnictvím EU, musíte žádat o povolení přímo od držitelů autorských práv.

* © Shutterstock / Rawpixel.com.

* © Getty Images, 2017 / Miodrag Gajic.

* © Getty Images, 2017 / skynesher.

* © Getty Images, 2018 / Ruslan Dashinsky.

* © Getty Images, 2017 / Simon Skafar.

* © Getty Images, 2017 / redstone.

* © Getty Images, 2019 / LumiNola.


Programové vybavení nebo dokumenty, na něž se vztahují práva průmyslového vlastnictví, jako patenty, ochranné známky, zapsané (průmyslové) vzory, loga a názvy, jsou z politiky EÚD pro opakované použití vyloučeny a není vám k nim poskytnuta licence.

Soubor internetových stránek orgánů a institucí Evropské unie využívajících doménu europa.eu obsahuje odkazy na stránky třetích stran. Protože nad jejich obsahem nemá EÚD žádnou kontrolu, doporučujeme seznámit se s jejich vlastními zásadami ochrany soukromí a politikou v oblasti autorských práv.

Používání loga Evropského účetního dvora

Logo Evropského účetního dvora nesmí být použito bez předchozího souhlasu Evropského účetního dvora.

Obraťte se na EU

Osobně
Po celé Evropské unii se nachází stovky informačních středisek Europe Direct. Adresu nejbližšího střediska naleznete na internetové stránce: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Telefonicky nebo e-mailem
Europe Direct je služba, která odpoví na vaše dotazy o Evropské unii. Můžete se na ni obrátit:

  • prostřednictvím bezplatné telefonní linky: 00 800 6 7 8 9 10 11 (někteří operátoři mohou tento hovor účtovat),
  • na standardním telefonním čísle: +32 22999696 nebo
  • e-mailem prostřednictvím internetové stránky: https://europa.eu/european-union/contact_cs.

Vyhledávání informací o EU

On-line
Informace o Evropské unii ve všech úředních jazycích EU jsou dostupné na internetových stránkách Europa na adrese: https://europa.eu/european-union/index_cs.

Publikace EU
Publikace EU, ať už bezplatné, nebo placené, si můžete stáhnout nebo objednat na adrese: https://publications.europa.eu/cs/publications. Chcete-li obdržet více než jeden výtisk bezplatných publikací, obraťte se na službu Europe Direct nebo na místní informační střediska (viz https://europa.eu/european-union/contact_cs).

Právo EU a související dokumenty
Právní informace EU včetně všech právních předpisů EU od roku 1952 ve všech úředních jazykových verzích jsou dostupné na stránkách EUR-Lex na adrese: http://eur-lex.europa.eu.

Veřejně přístupná data od EU
Portál veřejně přístupných dat EU (http://data.europa.eu/euodp/cs) umožňuje přístup k datovým souborům z EU. Data lze bezplatně stahovat a opakovaně použít pro komerční i nekomerční účely.