02011R0142 — CS — 31.07.2019 — 015.001
Tento dokument slouží výhradně k informačním účelům a nemá žádný právní účinek. Orgány a instituce Evropské unie nenesou za jeho obsah žádnou odpovědnost. Závazná znění příslušných právních předpisů, včetně jejich právních východisek a odůvodnění, jsou zveřejněna v Úředním věstníku Evropské unie a jsou k dispozici v databázi EUR-Lex. Tato úřední znění jsou přímo dostupná přes odkazy uvedené v tomto dokumentu
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 142/2011 ze dne 25. února 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice (Úř. věst. L 054 26.2.2011, s. 1) |
Ve znění:
|
|
Úřední věstník |
||
Č. |
Strana |
Datum |
||
L 198 |
3 |
30.7.2011 |
||
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1063/2012 ze dne 13. listopadu 2012, |
L 314 |
5 |
14.11.2012 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 1097/2012 ze dne 23. listopadu 2012, |
L 326 |
3 |
24.11.2012 |
|
L 98 |
1 |
6.4.2013 |
||
L 164 |
11 |
18.6.2013 |
||
L 201 |
31 |
26.7.2013 |
||
L 57 |
21 |
27.2.2014 |
||
L 165 |
33 |
4.6.2014 |
||
L 3 |
10 |
7.1.2015 |
||
L 28 |
1 |
2.2.2017 |
||
L 119 |
1 |
9.5.2017 |
||
L 138 |
92 |
25.5.2017 |
||
L 182 |
31 |
13.7.2017 |
||
L 182 |
34 |
13.7.2017 |
||
L 61 |
1 |
28.2.2019 |
||
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1084 ze dne 25. června 2019, |
L 171 |
100 |
26.6.2019 |
|
PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2019/1177 ze dne 10. července 2019, |
L 185 |
26 |
11.7.2019 |
Opraveno:
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 142/2011
ze dne 25. února 2011,
kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1069/2009 o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nejsou určeny k lidské spotřebě, a provádí směrnice Rady 97/78/ES, pokud jde o určité vzorky a předměty osvobozené od veterinárních kontrol na hranici podle uvedené směrnice
(Text s významem pro EHP)
KAPITOLA I
OBECNÁ USTANOVENÍ
Článek 1
Předmět a oblast působnosti
Toto nařízení stanoví prováděcí opatření:
pro hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty stanovená nařízením (ES) č. 1069/2009;
týkající se určitých vzorků a předmětů osvobozených od veterinárních kontrol na stanovištích hraniční kontroly stanovených v čl. 16 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 97/78/ES.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v příloze I.
Článek 3
Konečný bod výrobního řetězce pro některé získané produkty
Následující získané produkty je možné uvádět na trh, jinak než dovozem, bez omezení, jak stanoví čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009:
bionaftu, která splňuje požadavky na neškodné odstraňování a využívání získaných produktů stanovené v odst. 2 písm. b) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV;
zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které splňuje zvláštní požadavky na zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu stanovené v odst. 7 písm. a) kapitoly II přílohy XIII;
žvýkací pamlsky pro psy, které splňují zvláštní požadavky na žvýkací pamlsky pro psy stanovené v odst. 7 písm. b) kapitoly II přílohy XIII;
kůže kopytníků, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly V přílohy XIII;
vlnu a srst, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě B kapitoly VII přílohy XIII;
peří a prachové peří, které splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly VII přílohy XIII;
kožešinu, která splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tento produkt stanovené v kapitole VIII přílohy XIII;
rybí tuk určený k výrobě léčivých přípravků, který splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tento produkt stanovené v kapitole XIII přílohy XIII;
benzin a paliva, která splňují zvláštní požadavky na produkty katalytického procesu sestávajícího z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv stanovené v odst. 2 písm. c) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV;
tukové produkty, které byly získány z tavených/škvařených tuků a splňují požadavky stanovené v kapitole XI přílohy XIII;
obnovitelnou naftu, obnovitelná paliva pro tryskové motory, obnovitelný propan a obnovitelný benzin, které splňují zvláštní požadavky na produkty z katalytické hydrotermální úpravy sestávající z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv stanovené v příloze IV kapitole IV oddílu 3 bodu 2 písm. f).
Článek 4
Závažná přenosná onemocnění
Pro účely obecných veterinárních omezení podle čl. 6 odst. 1 písm. b) bodu ii) nařízení (ES) č. 1069/2009 jsou za závažná přenosná onemocnění považovány nákazy uvedené organizací OIE v článku 1.2.3 Kodexu zdraví suchozemských živočichů ve vydání z roku 2010 a v kapitole 1.3 Kodexu zdraví vodních živočichů ve vydání z roku 2010.
KAPITOLA II
NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ A POUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ
Článek 5
Omezení týkající se používání vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů
Článek 6
Neškodné odstraňování spalováním, odstraňování nebo využití spoluspalováním a použití jako palivo ke spalování pro energetické účely
Příslušný orgán zaručí, že spalování a spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů probíhá pouze:
ve spalovacích a spoluspalovacích zařízeních, kterým bylo uděleno povolení podle směrnice 2000/76/ES; nebo
v případě zařízení, která nemusí mít povolení podle směrnice 2000/76/ES, ve spalovacích a spoluspalovacích zařízeních, která příslušný orgán schválil pro účely neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů spalováním nebo neškodného odstraňování nebo využívání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů spoluspalováním, pokud představují odpad, a to v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. b) nebo c) nařízení (ES) č. 1069/2009.
Příslušný orgán schválí pouze spalovací zařízení uvedená v odstavci 6, která používají vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty ke spalování pro energetické účely, pokud:
spalovací zařízení spadají do oblasti působnosti kapitoly V přílohy III tohoto nařízení;
spalovací zařízení splňují všechny příslušné obecné podmínky a zvláštní požadavky stanovené v kapitolách IV a V přílohy III tohoto nařízení;
jsou zavedeny správní postupy, jež zajišťují, že požadavky na schválení spalovacího zařízení se každý rok kontrolují.
Kromě pravidel stanovených v odstavci 7 tohoto článku platí pro použití hnoje hospodářských zvířat jako paliva ke spalování pro energetické účely podle ustanovení kapitoly V přílohy III tato pravidla:
v rámci žádosti o schválení, kterou předkládá provozovatel příslušnému orgánu v souladu s čl. 24 odst. 1 písm. d) nařízení (ES) č. 1069/2009, je třeba předložit důkazy s osvědčením příslušného orgánu nebo profesní organizace pověřené příslušnými orgány daného členského státu, že dotčené spalovací zařízení, které používá jako palivo hnůj hospodářských zvířat, zcela splňuje požadavky stanovené v příloze III kapitole V oddíle B bodech 3, 4 a 5 tohoto nařízení, aniž je tím dotčena možnost příslušných orgánů daného členského státu udělit výjimku z dodržování určitých ustanovení v souladu s přílohou III kapitolou V oddílem C bodem 4;
schvalovací řízení stanovené v článku 44 nařízení (ES) č. 1069/2009 není skončeno, dokud neproběhnou alespoň dvě po sobě následující kontroly, z nichž jedna bude neohlášená, ze strany příslušného orgánu nebo profesní organizace tímto orgánem pověřené, přičemž tyto kontroly se provedou v prvních šesti měsících provozu spalovacího zařízení a jejich součástí budou nezbytná měření teplot a emisí. Poté, co z výsledků uvedených kontrol vyplyne, že byly splněny požadavky podle přílohy III kapitoly V oddílu B bodu 3, 4 a 5 a případně podle oddílu C bodu 4 tohoto nařízení, lze udělit plné schválení.
Článek 7
Ukládání některých materiálů kategorie 1 a 3 na skládku
Odchylně od článku 12 a čl. 14 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit neškodné odstraňování následujících materiálů kategorie 1 a 3 na povolené skládce:
dovezeného nebo z dovezených materiálů vyrobeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu získaného z materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;
materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. f) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009 za předpokladu, že:
takovéto materiály nebyly ve styku s žádnými vedlejšími produkty živočišného původu, které jsou uvedené v článcích 8 a 9 a čl. 10 písm. a) až e) a h) až p) uvedeného nařízení,
v okamžiku, kdy jsou určeny k neškodnému odstranění, materiály:
neškodné odstranění takovýchto materiálů nepředstavuje riziko pro zdraví lidí ani zvířat.
Článek 8
Požadavky na zpracovatelská zařízení a jiná zařízení
Provozovatelé zaručí, že zpracovatelská zařízení a jiná zařízení, která podléhají jejich kontrole, splňují následující požadavky stanovené v kapitole I přílohy IV:
obecné podmínky pro zpracování stanovené v oddíle 1;
požadavky na čištění odpadních vod stanovené v oddíle 2;
zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 1 a 2 stanovené v oddíle 3;
zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 3 stanovené v oddíle 4.
Článek 9
Hygienické požadavky a požadavky na zpracování pro zpracovatelská zařízení a jiná zařízení
Provozovatelé zaručí, že zařízení a podniky, které podléhají jejich kontrole, splňují následující požadavky stanovené v příloze IV:
hygienické požadavky a požadavky na zpracování stanovené v kapitole II;
standardní zpracovatelské metody stanovené v kapitole III, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány;
alternativní zpracovatelské metody stanovené v kapitole IV, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány.
Článek 10
Požadavky na přeměnu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na bioplyn a na kompostování
Provozovatelé zaručí, že zařízení a podniky, které podléhají jejich kontrole, splňují následující požadavky na přeměnu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na bioplyn nebo na kompostování stanovené v příloze V:
požadavky vztahující se na zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování stanovené v kapitole I;
hygienické požadavky vztahující se na zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování stanovené v kapitole II;
standardní parametry přeměny stanovené v oddíle 1 kapitoly III;
normy pro zbytky rozkladu a kompost stanovené v oddíle 3 kapitoly III.
KAPITOLA III
ODCHYLKY OD URČITÝCH USTANOVENÍ NAŘÍZENÍ (ES) č. 1069/2009
Článek 11
Zvláštní pravidla pro výzkumné a diagnostické vzorky
Příslušný orgán zejména zaručí, že provozovatelé splňují požadavky kapitoly I přílohy VI.
Provozovatelé mohou odesílat výzkumné a diagnostické vzorky, které sestávají z následujících vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, do jiného členského státu, aniž by informovali příslušný orgán členského státu původu v souladu s čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 a aniž by byl příslušný orgán členského státu určení informován prostřednictvím systému TRACES a aniž by tento orgán souhlasil s přijetím zásilky v souladu s čl. 48 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení:
materiálů kategorie 1 a 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a 2;
zpracovaných živočišných bílkovin.
Článek 12
Zvláštní pravidla pro vzorky zboží a výstavní předměty
Příslušný orgán zejména zaručí, že provozovatelé splňují požadavky bodů 2, 3 a 4 oddílu 1 kapitoly I přílohy VI.
Provozovatelé mohou odesílat vzorky zboží, které sestávají z následujících vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, do jiného členského státu, aniž by informovali příslušný orgán členského státu původu v souladu s čl. 48 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 a aniž by byl příslušný orgán členského státu určení informován prostřednictvím systému TRACES a aniž by tento orgán souhlasil s přijetím zásilky v souladu s čl. 48 odst. 1 a 3 uvedeného nařízení:
materiálů kategorie 1 a 2 a masokostní moučky nebo živočišných tuků získaných z materiálů kategorie 1 a 2;
zpracovaných živočišných bílkovin.
Článek 13
Zvláštní pravidla pro krmení
Provozovatelé mohou používat materiál kategorie 2 ke krmení následujících zvířat za předpokladu, že takový materiál pochází ze zvířat, která nebyla usmrcena ani neuhynula v důsledku výskytu nebo podezření na výskyt onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata, pokud splňují obecné požadavky stanovené v oddíle 1 kapitoly II přílohy VI a veškeré další podmínky, které může stanovit příslušný orgán:
zvířat chovaných v zoologických zahradách;
kožešinových zvířat;
psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů;
psů a koček v útulcích;
larev a červů pro rybí návnady;
zvířat chovaných v cirkusech.
Provozovatelé mohou používat materiál kategorie 3 ke krmení následujících zvířat, pokud splňují obecné požadavky stanovené v oddíle 1 kapitoly II přílohy VI a veškeré další podmínky, které může stanovit příslušný orgán:
zvířat chovaných v zoologických zahradách;
kožešinových zvířat;
psů z uznaných chovných stanic nebo smeček loveckých psů;
psů a koček v útulcích;
larev a červů pro rybí návnady;
zvířat chovaných v cirkusech.
Článek 14
Krmení určitých druhů v krmných stanicích a mimo ně a v zoologických zahradách
Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, ke krmení:
ohrožených či chráněných druhů mrchožravých ptáků a dalších druhů žijících ve svém přírodním stanovišti v krmných stanicích za účelem podpory biologické rozmanitosti, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 2 kapitoly II přílohy VI;
volně žijících zvířat uvedených v odst. 1 písm. a) oddílu 2 kapitoly II přílohy IV mimo krmné stanice, ve vhodných případech bez předchozího sběru mrtvých zvířat, pokud jsou splněny podmínky stanovené v oddíle 3 uvedené kapitoly.
Článek 15
Zvláštní pravidla pro sběr a neškodné odstraňování
Pokud příslušný orgán povolí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na základě odchylky stanovené v čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c), e) a f) nařízení (ES) č. 1069/2009, provede se neškodné odstranění podle zvláštních pravidel stanovených v kapitole III přílohy VI:
zvláštních pravidel pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu stanovených v oddíle 1;
pravidel pro spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v odlehlých oblastech stanovených v oddíle 2;
pravidel pro spálení a zahrabání včel a vedlejších produktů včelařství stanovených v oddíle 3.
Odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou členské státy povolit sběr, přepravu a neškodné odstraňování malých množství materiálů kategorie 3 podle čl. 10 písm. f) uvedeného nařízení prostředky uvedenými v čl. 19 odst. 1 písm. d) uvedeného nařízení, pokud jsou splněny požadavky pro neškodné odstranění jinými prostředky stanovené v kapitole IV přílohy VI tohoto nařízení.
KAPITOLA IV
POVOLENÍ ALTERNATIVNÍCH METOD
Článek 16
Standardní formát žádosti o povolení alternativních metod
KAPITOLA V
SBĚR, PŘEPRAVA, IDENTIFIKACE A SLEDOVATELNOST
Článek 17
Požadavky na obchodní doklady a veterinární osvědčení, identifikaci, sběr a přepravu vedlejších produktů živočišného původu a na sledovatelnost
Provozovatelé zaručí, že vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty:
splňují požadavky na sběr, přepravu a identifikaci stanovené v kapitolách I a II přílohy VIII;
jsou během přepravy provázeny obchodními doklady nebo veterinárními osvědčeními v souladu s požadavky stanovenými v kapitole III přílohy VIII.
KAPITOLA VI
REGISTRACE A SCHVÁLENÍ ZAŘÍZENÍ A PODNIKŮ
Článek 18
Požadavky na schválení jednoho nebo více zařízení a podniků, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu ve stejném místě
Příslušný orgán může udělit schválení více než jednomu zařízení nebo podniku, v nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu ve stejném místě, pokud je uspořádáním zařízení nebo podniků a způsobem manipulace s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty v zařízeních nebo podnicích vyloučeno, že mezi nimi dojde k přenosu rizik pro zdraví lidí nebo zvířat.
Článek 19
Požadavky na určitá schválená zařízení a podniky, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty
Provozovatelé zaručí, že zařízení a podniky, které podléhají jejich kontrole, které byly schváleny příslušným orgánem, splňují požadavky stanovené v následujících kapitolách přílohy IX tohoto nařízení, pokud se v nich vykonává jedna nebo více z činností uvedených v čl. 24 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009:
v kapitole I, pokud vyrábějí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení;
v kapitole II, pokud skladují vedlejší produkty živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení a manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru, přičemž vykonávají jednu z následujících činností uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení:
třídění,
dělení,
chlazení,
mražení,
solení,
konzervování jinými postupy,
odstraňování kůží a kožek nebo odstraňování specifikovaného rizikového materiálu,
činnosti, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původy a které jsou prováděny v souladu s povinnostmi podle veterinárních předpisů Unie,
pasterizačně/hygienické ošetření vedlejších produktů živočišného původu určených k přeměně na bioplyn/zkompostování, a to před takovouto přeměnou nebo zkompostováním v jiném zařízení nebo podniku v souladu s přílohou V tohoto nařízení,
prosévání;
v kapitole III, pokud skladují získané produkty pro určitá plánovaná použití podle čl. 24 odst. 1 písm. j) uvedeného nařízení;
v kapitole V, pokud v hospodářství skladují vedlejší produkty živočišného původu určené k následnému neškodnému odstranění podle článku 4 uvedeného nařízení.
Článek 20
Požadavky na určitá registrovaná zařízení a podniky, které manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty
Odstavce 1 a 2 se nevztahují na:
schválené provozovatele, kteří přepravují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty v rámci vedlejší činnosti;
provozovatele, kteří byli registrováni pro účely přepravních činností v souladu s nařízením (ES) č. 183/2005.
Příslušný orgán může následující provozovatele osvobodit od ohlašovací povinnosti uvedené v čl. 23 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009:
provozovatele, kteří manipulují s loveckými trofejemi nebo jinými preparáty uvedenými v kapitole VI přílohy XIII tohoto nařízení nebo je vyrábějí, a to pro soukromé nebo nekomerční účely;
provozovatele, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky pro vzdělávací účely nebo tyto vzorky neškodně odstraňují;
provozovatele, kteří přepravují suchou neošetřenou vlnu a srst tak, že jsou bezpečně uzavřené v obalech a odesílány přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty pro použití mimo krmivový řetězec, nebo do zařízení, které provádí mezioperace, a to za podmínek, které brání rozšíření patogenních původců;
provozovatele, kteří používají malá množství materiálů kategorie 2 a 3 uvedených v článcích 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 nebo produktů z nich získaných za účelem přímé dodávky produktů v rámci regionu konečnému spotřebiteli, na místní trh nebo místním maloobchodním zařízením, pokud se příslušný orgán domnívá, že taková činnost nepředstavuje riziko rozšíření žádného závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata; toto písmeno se nepoužije, pokud se tyto materiály používají jako krmivo pro hospodářská zvířata jiná než kožešinová;
uživatele organických hnojiv nebo půdních přídavků v místech, kde nejsou držena hospodářská zvířata;
provozovatele, kteří manipulují s organickými hnojivy nebo půdními přídavky a distribuují je, a to výhradně v maloobchodním balení připraveném k prodeji o váze nejvýše 50 kg pro použití mimo krmivový a potravinový řetězec.
Článek 20a
Seznamy zařízení, podniků a provozovatelů v členských státech
Příslušný orgán členského státu zajistí, aby aktuální seznamy zařízení, podniků a provozovatelů podle čl. 47 odst. 1 prvního pododstavce nařízení (ES) č. 1069/2009 byly:
vyhotoveny v souladu s technickými specifikacemi zveřejněnými na internetových stránkách Komise ( 1 );
buď zaneseny do systému TRACES, nebo zpřístupněny prostřednictvím systému TRACES nejpozději ke dni 31. října 2021.
KAPITOLA VII
UVÁDĚNÍ NA TRH
Článek 21
Zpracování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů a jejich uvádění na trh pro účely krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových
Provozovatelé musí splňovat následující požadavky týkající se uvádění vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh, jinak než dovozem, pro účely krmení hospodářských zvířat jiných než kožešinových, jak stanoví čl. 31 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009, stanovené v příloze X tohoto nařízení:
obecné požadavky na zpracování a uvádění na trh stanovené v kapitole I;
zvláštní požadavky na zpracované živočišné bílkoviny a jiné získané produkty stanovené v kapitole II;
požadavky na určitá krmiva pro ryby a rybí návnady stanovené v kapitole III.
Článek 22
Uvádění organických hnojiv a půdních přídavků na trh a jejich používání
Na uvádění těchto produktů na trh se nevztahují žádné veterinární podmínky:
guáno z volně žijících mořských ptáků, posbírané v Unii nebo dovezené ze třetích zemí;
pěstební substráty připravené k prodeji, jiné než dovezené pěstební substráty, obsahující méně než:
5 % objemových získaných produktů materiálu kategorie 3 nebo materiálu kategorie 2 jiných než zpracovaný hnůj,
50 % objemových zpracovaného hnoje.
Článek 23
Meziprodukty
S meziprodukty, které byly přepraveny do zařízení nebo podniku uvedených v odst. 3 přílohy XII tohoto nařízení, lze manipulovat bez dalších omezení podle nařízení (ES) č. 1069/2009 a tohoto nařízení, pokud:
zařízení nebo podnik disponují odpovídajícím vybavením pro příjem meziproduktů, které brání přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata;
meziprodukty nepředstavují riziko přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata v důsledku čištění nebo jiného ošetření, kterým byly vedlejší produkty živočišného původu v meziproduktu podrobeny, v důsledku koncentrace vedlejších produktů živočišného původu v meziproduktu nebo v důsledku odpovídajících opatření biologické ochrany pro manipulaci s meziprodukty;
zařízení nebo podnik vedou záznamy o množství přijatých materiálů, jejich kategorii, je-li to relevantní, a o zařízení, podniku nebo provozovateli, jimž své produkty dodaly; a
jsou nevyužité meziprodukty nebo jiné přebytečné materiály ze zařízení nebo podniku, například výrobky, u nichž uplynula doba trvanlivosti, neškodně odstraněny v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.
Článek 24
Krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a jiné získané produkty
KAPITOLA VIII
DOVOZ, TRANZIT A VÝVOZ
Článek 25
Dovoz, tranzit a vývoz vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů
Je zakázán dovoz následujících vedlejších produktů živočišného původu do Unie a jejich tranzit přes Unii:
nezpracovaného hnoje;
neošetřeného peří, jeho částí a prachového peří;
včelího vosku ve formě voštin.
Na dovoz následujících produktů do Unie a jejich tranzit přes Unii se nevztahují žádné veterinární podmínky:
vlny a srsti, které byly průmyslově vyprány nebo ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;
kožešin, které byly alespoň po dobu dvou dnů sušeny při okolní teplotě 18 °C a vlhkosti 55 %;
vlny a srsti z jiných zvířat než prasat, které byly ošetřeny průmyslovým vypráním spočívajícím v ponoření vlny a srsti do série lázní sestávajících z vody, mýdla a hydroxidu sodného nebo draselného;
vlny a srsti z jiných zvířat než prasat, které jsou odesílány přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny a srsti pro textilní průmysl a byly ošetřeny nejméně jednou z těchto metod:
vlny a srsti z jiných zvířat než prasat, které jsou suché a bezpečně uzavřené v obalech, určeny k odeslání do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny a srsti pro textilní průmysl a splňují všechny tyto požadavky:
byly získány nejméně 21 dní před datem vstupu na území Unie ze zvířat chovaných ve třetí zemi nebo jejím regionu, které jsou
doprovází je prohlášení dovozce, jak se vyžaduje v souladu s ustanoveními kapitoly 21 přílohy XV;
provozovatel prohlášení předložil na jednom ze schválených stanovišť hraniční kontroly Unie uvedených v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES, kde s uspokojivým výsledkem prošlo kontrolou dokladů provedenou v souladu s čl. 4 odst. 3 směrnice 97/78/ES.
Provozovatelé musí splňovat následující zvláštní požadavky na dovoz určitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů uvedených v čl. 41 odst. 3 a článku 42 nařízení (ES) č. 1069/2009 do Unie a jejich tranzit přes Unii, stanovené v příloze XIV tohoto nařízení:
zvláštní požadavky na dovoz a tranzit materiálu kategorie 3 a získaných produktů pro využití v krmivovém řetězci k jiným účelům než pro krmivo pro zvířata v zájmovém chovu nebo krmivo pro kožešinová zvířata, stanovené v kapitole I uvedené přílohy;
zvláštní požadavky na dovoz a tranzit vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro využití mimo krmivový řetězec pro hospodářská zvířata, stanovené v kapitole II uvedené přílohy.
Článek 26
Uvádění určitých materiálů kategorie 1 na trh, včetně dovozu, a jejich vývoz
Příslušný orgán může povolit, aby byly uváděny na trh, včetně dovozu, a vyváženy kůže a kožky získané ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření definovanému v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo v čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES, střeva přežvýkavců, též s obsahem, a kosti a produkty z kostí obsahující páteř a lebku, pokud jsou splněny tyto požadavky:
uvedené materiály nesmí být materiály kategorie 1 získané z těchto zvířat:
zvířat podezřelých z nákazy TSE v souladu s nařízením (ES) č. 999/2001,
zvířat, u nichž byla přítomnost TSE úředně potvrzena,
zvířat, která byla usmrcena v souvislosti s opatřeními k eradikaci TSE;
uvedené materiály nesmí být určeny k žádnému z těchto způsobů použití:
ke krmení,
k aplikaci na půdu, z níž jsou krmena hospodářská zvířata,
k výrobě:
materiály musí být dováženy s označením a musí splňovat zvláštní požadavky pro určité přemísťování vedlejších produktů živočišného původu stanovené v oddíle 1 kapitoly IV přílohy XIV tohoto nařízení;
materiály musí být dováženy v souladu s požadavky hygienického osvědčení stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech.
Článek 27
Dovoz a tranzit výzkumných a diagnostických vzorků
Takovéto podmínky musí zahrnovat alespoň tyto body:
dovoz zásilek musí být předem povolen příslušným orgánem členského státu určení; a
zásilky musí být z místa vstupu do Unie zaslány přímo schválenému uživateli.
Článek 28
Dovoz a tranzit vzorků zboží a výstavních předmětů
Článek 29
Zvláštní požadavky na určité přemísťování vedlejších produktů živočišného původu mezi územími Ruské federace
Příslušný orgán povolí specifické přemístění zásilek vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z Ruské federace nebo do ní určených, a to přímo nebo přes jinou třetí zemi, po silnici nebo železnici přes Unii mezi schválenými stanovišti hraniční kontroly Unie, která jsou uvedena v příloze I rozhodnutí 2009/821/ES, pokud jsou splněny tyto podmínky:
zásilka je na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu do Unie zaplombována veterinárním útvarem příslušného orgánu plombou s pořadovým číslem;
doklady přiložené k zásilce a uvedené v článku 7 směrnice 97/78/ES byly úředním veterinárním lékařem příslušného orgánu, který odpovídá za stanoviště hraniční kontroly, na každé straně opatřeny razítkem „POUZE PRO TRANZIT DO RUSKA PŘES EU“;
jsou splněny procesní požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;
zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu, který je stanoven v příloze III nařízení (ES) č. 136/2004, úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu osvědčena jako přijatelná pro tranzit.
Článek 29a
Zvláštní požadavky na tranzit vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z Bosny a Hercegoviny a určených do třetích zemí přes Chorvatsko
Přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pocházejících z Bosny a Hercegoviny a určených do třetích zemí přes Unii, po silnici, přímo mezi stanovištěm hraniční kontroly Nova Sela a stanovištěm hraniční kontroly Ploče, se povoluje, pokud jsou splněny tyto podmínky:
zásilka je na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu zaplombována úředním veterinárním lékařem plombou s pořadovým číslem;
doklady přiložené k zásilce a uvedené v článku 7 směrnice 97/78/ES jsou úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu opatřeny na každé straně razítkem „POUZE PRO TRANZIT DO TŘETÍCH ZEMÍ PŘES EU“;
jsou splněny procesní požadavky stanovené v článku 11 směrnice 97/78/ES;
zásilka je na společném veterinárním vstupním dokladu, který je stanoven v čl. 2 odst. 1 nařízení (ES) č. 136/2004, úředním veterinárním lékařem na stanovišti hraniční kontroly v místě vstupu osvědčena jako přijatelná pro tranzit.
Článek 30
Seznamy zařízení a podniků ve třetích zemích
Seznam zařízení a podniků ve třetích zemích se vloží do systému TRACES v souladu s technickými specifikacemi, které Komise zveřejňuje na svých internetových stránkách.
Každý seznam je pravidelně aktualizován.
Tento článek se nepoužije na specifické přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z Ruské federace a do ní určených podle článku 29 a na přemísťování zásilek vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pocházejících z Bosny a Hercegoviny a určených do třetích zemí podle článku 29a.
Článek 31
Vzory veterinárních osvědčení a prohlášení pro dovoz a tranzit
Zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů pro dovoz do Unie nebo tranzit přes Unii jsou v místě vstupu do Unie, v němž jsou prováděny veterinární kontroly stanovené směrnicí 97/78/ES, provázeny veterinárními osvědčeními a prohlášeními, které odpovídají vzorům stanoveným v příloze XV tohoto nařízení.
KAPITOLA IX
ÚŘEDNÍ KONTROLY
Článek 32
Úřední kontroly
Uvedená opatření se provádějí v souladu se zásadami pro úřední kontroly, které jsou stanoveny v článku 3 nařízení (ES) č. 882/2004.
Příslušný orgán provádí následující úřední kontroly uvedené v čl. 45 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 v souladu s požadavky, které jsou stanoveny v příloze XVI tohoto nařízení:
úřední kontroly ve zpracovatelských zařízeních podle kapitoly I;
úřední kontroly jiných činností, při nichž dochází k manipulaci s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, podle oddílů 1 až 9 kapitoly III.
Pokud příslušný orgán opatří takovou zásilku, která je přepravována do místa určení, plombou, musí o tom uvědomit příslušný orgán v místě určení.
Článek 33
Opětovné schválení podniků a zařízení po udělení dočasného schválení
KAPITOLA X
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 34
Omezení uvádění určitých vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh z důvodů ochrany zdraví lidí a zvířat
Příslušný orgán nezakáže ani neomezí uvádění následujících vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů na trh z důvodů ochrany zdraví lidí nebo zvířat kromě pravidel stanovených v právních předpisech Unie, a zejména v nařízení (ES) č. 1069/2009 a tomto nařízení:
zpracovaných živočišných bílkovin a jiných získaných produktů uvedených v kapitole II přílohy X tohoto nařízení;
krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a určitých jiných získaných produktů uvedených v příloze XIII tohoto nařízení;
vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů dovezených do Unie nebo v režimu tranzitu přes Unii podle přílohy XIV tohoto nařízení.
Článek 35
Zrušení
Zrušují se tyto právní akty:
nařízení (ES) č. 811/2003;
rozhodnutí 2003/322/ES;
rozhodnutí 2003/324/ES;
nařízení (ES) č. 878/2004;
rozhodnutí 2004/407/ES;
nařízení (ES) č. 79/2005;
nařízení (ES) č. 92/2005;
nařízení (ES) č. 181/2006;
nařízení (ES) č. 197/2006;
nařízení (ES) č. 1192/2006;
nařízení (ES) č. 2007/2006.
Článek 36
Přechodná opatření
Během přechodného období do 31. prosince 2011 mohou provozovatelé uvádět na trh organická hnojiva a půdní přídavky, které byly vyrobeny před 4. březnem 2011 v souladu s nařízeními (ES) č. 1774/2002 a (ES) č. 181/2006:
pokud byly vyrobeny z/ze:
masokostní moučky získané z materiálu kategorie 2,
zpracovaných živočišných bílkovin;
i když nebyly smíchány se složkou, která vylučuje následné použití směsi ke krmným účelům.
▼M9 —————
Článek 37
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 4. března 2011.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
PŘÍLOHA I
DEFINICE PODLE ČLÁNKU 2
Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:
„kožešinovými zvířaty“ se rozumějí zvířata držená nebo chovaná k výrobě kožešin a nepoužívaná pro lidskou spotřebu;
„krví“ se rozumí čerstvá plná krev;
„krmnými surovinami“ se rozumějí takové krmné suroviny, definované v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 767/2009, které jsou živočišného původu, včetně zpracovaných živočišných bílkovin, krevních výrobků, tavených/škvařených tuků, vaječných výrobků, rybího tuku, tukových derivátů, kolagenu, želatiny a hydrolyzovaných bílkovin, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a kalu z odstředivky a separátoru;
„krevními výrobky“ se rozumějí výrobky získané z krve nebo jejích frakcí s výjimkou krevní moučky; zahrnují též sušenou/zmrazenou/tekutou krevní plazmu, sušenou plnou krev, sušené/zmrazené/tekuté červené krvinky nebo jejich frakce a směsi;
„zpracovanými živočišnými bílkovinami“ se rozumějí živočišné bílkoviny získané v plném rozsahu z materiálu kategorie 3, které byly ošetřeny v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X (včetně krevní moučky a rybí moučky), aby byly vhodné k přímému použití jako krmné suroviny nebo k jakémukoli jinému využití v krmivech, včetně krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, nebo k využití v organických hnojivech a půdních přídavcích; nezahrnují však krevní výrobky, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva, kal z odstředivky a separátoru, želatinu, hydrolyzované bílkoviny a hydrogenfosforečnan vápenatý, vejce a vaječné výrobky, včetně skořápek, fosforečnan vápenatý a kolagen;
„krevní moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané tepelným ošetřením krve nebo krevních frakcí v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X;
„rybí moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané z vodních živočichů s výjimkou mořských savců, včetně farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, včetně těch, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2006/88/ES ( 2 ), a hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sbírány v produkční oblasti měkkýšů;
„tavenými/škvařenými tuky“ se rozumějí tuky získané zpracováním:
vedlejších produktů živočišného původu; nebo
produktů určených k lidské spotřebě, které provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;
„rybím tukem“ se rozumí tuk získaný zpracováním vodních živočichů s výjimkou mořských savců, včetně farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, včetně těch, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES, a hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sbírány v produkční oblasti měkkýšů, nebo tuk ze zpracování ryb určených k lidské spotřebě, který provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;
„vedlejšími produkty včelařství“ se rozumí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis nebo pyl neurčené k lidské spotřebě;
„kolagenem“ se rozumějí produkty na bázi bílkovin vyrobené z kůží a kožek, kostí a šlach zvířat;
„želatinou“ se rozumí přírodní rozpustná bílkovina, želírující nebo neželírující, získaná částečnou hydrolýzou kolagenu vyráběného z kostí, kůží a kožek, šlach a vaziv zvířat;
„škvarky“ se rozumějí zbytky po tavení/škvaření obsahující bílkoviny po částečném oddělení tuku a vody;
„hydrolyzovanými bílkovinami“ se rozumějí polypeptidy, peptidy a aminokyseliny a jejich směsi získané hydrolýzou produktů živočišného původu;
„proplachovou vodou“ se rozumí směs mléka, mléčných výrobků nebo produktů z nich získaných a vody, která je sbírána při vyplachování zařízení mlékárny, včetně nádob používaných pro mléčné výrobky, před tím, než je zařízení očištěno a vydezinfikováno;
„krmivem v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí tepelně ošetřené krmivo pro zvířata v zájmovém chovu v hermeticky uzavřené nádobě;
„žvýkacími pamlsky pro psy“ se rozumějí produkty určené ke žvýkání pro zvířata v zájmovém chovu, které jsou vyrobeny z nevyčiněných kůží kopytníků nebo z jiného materiálu živočišného původu;
„dochucovacími masovými výtažky“ se rozumí tekutý nebo dehydrovaný získaný produkt živočišného původu, který se používá ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu;
„krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo jiné než materiál uvedený v čl. 24 odst. 2 k použití jako krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy sestávající z vedlejších produktů živočišného původu, které
obsahují materiál kategorie 3 jiný než materiál uvedený v čl. 10 písm. n), o) a p) nařízení (ES) č. 1069/2009, a
mohou obsahovat dovezený materiál kategorie 1 sestávající z vedlejších produktů živočišného původu získaných ze zvířat, která byla podrobena nezákonnému ošetření podle definice v čl. 1 odst. 2 písm. d) směrnice 96/22/ES nebo čl. 2 písm. b) směrnice 96/23/ES;
„zpracovaným krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než syrové, které bylo zpracováno v souladu s odstavcem 3 kapitoly II přílohy XIII;
„syrovým krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující určité materiály kategorie 3, které neprošlo žádným konzervačním postupem kromě zchlazení nebo zmrazení;
„odpadem ze stravovacích zařízení“ se rozumí veškerý potravinářský odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti;
„zbytky rozkladu“ se rozumí zbytky, včetně tekutých frakcí, které jsou výsledkem přeměny vedlejších produktů živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu;
„obsahem trávicího traktu“ se rozumí obsah trávicího traktu savců a ptáků nadřádu běžci;
„tukovými deriváty“ se rozumějí produkty získané z tavených/škvařených tuků, které byly, pokud jde o tavené/škvařené tuky z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, zpracovány v souladu s kapitolou XI přílohy XIII;
„guánem“ se rozumí přírodní produkt, který byl sebrán z trusu netopýrů nebo volně žijících mořských ptáků a není mineralizovaný;
„masokostní moučkou“ se rozumí živočišná bílkovina získaná zpracováním materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s jednou ze zpracovatelských metod stanovených v kapitole III přílohy IV;
„ošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí produkty získané z jiných neošetřených kůží a kožek než ze žvýkacích pamlsků pro psy, které byly:
sušeny;
nasoleny za sucha nebo za mokra po dobu nejméně 14 dnů před odesláním;
nasoleny po dobu nejméně 7 dnů v mořské soli s přídavkem 2 % uhličitanu sodného;
sušeny po dobu nejméně 42 dnů při teplotě nejméně 20 °C; nebo
podrobeny jinému konzervačnímu postupu než činění;
„neošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí všechny kožní a podkožní tkáně, které neprošly žádným jiným ošetřením než dělením, chlazením nebo zmrazením;
„neošetřeným peřím a jeho částmi“ se rozumí peří a jeho části kromě peří nebo jeho částí, které byly ošetřeny:
proudem páry; nebo
jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;
„neošetřenou vlnou“ se rozumí vlna kromě vlny, která:
prošla průmyslovým praním;
byla získána při činění;
byla ošetřena jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavuje žádná nepřijatelná rizika;
byla získána ze zvířat kromě prasat a prošla průmyslovým praním spočívajícím v jejím ponoření do série lázní sestávajících z vody, mýdla a hydroxidu sodného nebo draselného; nebo
byla získána ze zvířat kromě prasat, je určena k odeslání přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty z vlny pro textilní průmysl a byla ošetřena alespoň jedním z těchto způsobů:
chemická depilace hašeným vápnem nebo sulfidem sodným;
fumigace ve formaldehydu v hermeticky uzavřené komoře po dobu alespoň 24 hodin;
průmyslové čištění ponořením vlny do detergentu rozpustného ve vodě a udržovaného při teplotě 60–70 °C;
uskladnění, které může zahrnovat dobu přepravy, při teplotě 37 °C po dobu osmi dnů, 18 °C po dobu 28 dnů nebo 4 °C po dobu 120 dnů;
„neošetřenou srstí“ se rozumí srst kromě srsti, která:
prošla průmyslovým praním;
byla získána při činění;
byla ošetřena jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavuje žádná nepřijatelná rizika;
byla získána ze zvířat kromě prasat a prošla průmyslovým praním spočívajícím v jejím ponoření do série lázní sestávajících z vody, mýdla a hydroxidu sodného nebo draselného; nebo
byla získána ze zvířat kromě prasat, je určena k odeslání přímo do zařízení vyrábějícího získané produkty ze srsti pro textilní průmysl a byla ošetřena alespoň jedním z těchto způsobů:
chemická depilace hašeným vápnem nebo sulfidem sodným;
fumigace ve formaldehydu v hermeticky uzavřené komoře po dobu alespoň 24 hodin;
průmyslové čištění ponořením srsti do detergentu rozpustného ve vodě a udržovaného při teplotě 60–70 °C;
uskladnění, které může zahrnovat dobu přepravy, při teplotě 37 °C po dobu osmi dnů, 18 °C po dobu 28 dnů nebo 4 °C po dobu 120 dnů;
„neošetřenými prasečími štětinami“ se rozumějí prasečí štětiny kromě prasečích štětin, které:
prošly průmyslovým praním;
byly získány při činění; nebo
byly ošetřeny jinou metodou, která zaručuje, že nepředstavují žádná nepřijatelná rizika;
„výstavním předmětem“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené k výstavám nebo uměleckým činnostem;
„meziproduktem“ se rozumí získaný produkt:
který je určen k použití při výrobě léčivých přípravků, veterinárních léčivých přípravků, zdravotnických prostředků pro lékařské a veterinární účely, aktivních implantabilních zdravotnických prostředků, diagnostických zdravotnických prostředků in vitro pro lékařské a veterinární účely, laboratorních činidel nebo kosmetických prostředků následujícím způsobem:
jako materiál ve výrobním procesu nebo v konečné výrobě konečného výrobku,
při validaci nebo ověřování během výrobního procesu nebo
při kontrole kvality konečného výrobku;
jehož fáze návrhu, zpracování a výroby byly řádně dokončeny, a je tedy možné pokládat jej za získaný produkt a přizpůsobit materiál přímo nebo jako složku produktu účelům podle písmene a);
který však vyžaduje některé další výrobní nebo zpracovatelské úkony, jako je míšení, potahování, montování nebo balení, aby byl podle potřeby připraven k uvedení na trh nebo do provozu jako léčivý přípravek, veterinární léčivý přípravek, zdravotnický prostředek pro lékařské a veterinární účely, aktivní implantabilní zdravotnický prostředek, diagnostické zdravotnické prostředky in vitro pro lékařské a veterinární účely, laboratorní činidlo nebo kosmetické prostředky;
„laboratorním činidlem“ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty a je jako samostatně nebo v kombinaci s látkami, které nejsou živočišného původu, určen ke zvláštnímu použití v laboratoři jako činidlo nebo reagenční výrobek, kalibrátor nebo kontrolní materiál s cílem odhalit, změřit, vyšetřit nebo vyrábět jiné látky;
„produktem určeným k diagnostice in vitro “ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje krevní výrobek nebo jiný vedlejší produkt živočišného původu a je používán samostatně nebo v kombinaci jako činidlo, reagenční výrobek, kalibrátor, jako sestava nebo jiný systém a určen k využití in vitro k vyšetření vzorků lidského nebo živočišného původu, a to výlučně nebo zásadně pro účely diagnostiky fyziologického stavu, zdravotního stavu, choroby nebo genetické anomálie nebo k určení bezpečnosti a slučitelnosti s činidly; nezahrnuje darované orgány nebo krev;
„výzkumnými a diagnostickými vzorky“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k těmto účelům: vyšetření v rámci diagnostických činností nebo analýze na podporu pokroku v oblasti vědy a techniky v rámci vzdělávacích nebo výzkumných činností;
„vzorky zboží“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené pro konkrétní studie nebo analýzy, schválené příslušným orgánem v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, které mají sloužit k provádění výrobního procesu včetně zpracování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, k vývoji krmiv, krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo získaných produktů nebo ke zkoušení strojů nebo zařízení;
„spoluspalováním“ se rozumí využívání nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve spoluspalovacím zařízení, pokud představují odpad;
„spalováním pro energetické účely“ se rozumí proces oxidace paliva, jehož cílem je využít energetickou hodnotu vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud nepředstavují odpad;
„spalováním“ se rozumí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jako odpadu ve spalovacím zařízení, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;
„zbytky ze spalování a spoluspalování“ se rozumějí zbytky podle definice v čl. 3 odst. 13 směrnice 2000/76/ES, které vznikají ve spalovacích nebo spoluspalovacích zařízeních, v nichž se ošetřují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty;
„barevným kódováním“ se rozumí systematické používání barev, jak je stanoveno v odst. 1 písm. c) kapitoly II přílohy VIII, pro poskytnutí informací, jak je stanoveno tímto nařízením, na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených;
„mezioperacemi“ se rozumějí operace kromě skladování uvedené v čl. 19 písm. b);
„činěním“ se rozumí tvrzení kůží a kožek s využitím rostlinných tvrdicích činidel, solí chromu nebo jiných látek, jako jsou například soli hliníku, železa, křemíku, aldehydy, chinony nebo jiná umělá tvrdicí činidla;
„preparováním zvířat“ se rozumí preparace, vycpávání a napínání kůží a kožek zvířat tak, aby zvířata působila jako živá, aniž by se přes napnutou kůži a kožku přenášela nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat;
„obchodem“ se rozumí obchod zbožím mezi členskými státy uvedený v článku 28 Smlouvy o fungování Evropské unie;
„zpracovatelskými metodami“ se rozumějí metody uvedené v kapitolách III a IV přílohy IV;
„šarží“ se rozumí produkční jednotka vyrobená v jednom podniku s využitím jednotných výrobních parametrů, jako je například původ materiálů, nebo několik takovýchto jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně v jednom podniku a uskladněny společně jako expediční jednotka;
„hermeticky uzavřenou nádobou“ se rozumí nádoba, která je konstruovaná tak, aby byla odolná proti vniknutí mikroorganismů;
„zařízením na výrobu bioplynu“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za anaerobních podmínek podroben biologickému odbourání;
„sběrnými středisky“ se rozumějí jiná zařízení než zpracovatelská zařízení, v nichž jsou sbírány vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, aby byly použity ke krmení zvířat uvedených v tomtéž článku;
„zařízením na kompostování“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za aerobních podmínek podroben biologickému odbourání;
„spoluspalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní zařízení, jehož hlavním účelem je výroba energie nebo hmotných produktů, jak je definováno v čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/76/ES;
„spalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní technická jednotka a zařízení určené k tepelnému zpracování odpadu, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;
„zařízením na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo dochucovacích masových výtažků, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009;
„zpracovatelským zařízením“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu zpracovávány v souladu s přílohou IV a/nebo přílohou X;
„pěstebními substráty“ se rozumějí materiály, včetně zahrádkářské zeminy, jiné než půda in situ, v nichž se pěstují rostliny a které se používají nezávisle na půdě in situ.
PŘÍLOHA II
OMEZENÍ POUŽÍVÁNÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU
KAPITOLA I
Opětovné použití kožešinových zvířat v rámci téhož druhu
1. V Estonsku, Lotyšsku a Finsku mohou být následující kožešinová zvířata krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu:
lišky (Vulpes vulpes a Alopex lagopus);
psíci mývalovití (Nyctereutes procyonides).
2. V Estonsku a Lotyšsku mohou být kožešinová zvířata druhu norek americký (Mustela vison) krmena masokostní moučkou nebo jinými produkty, které byly zpracovány v souladu se zpracovatelskými metodami stanovenými v kapitole III přílohy IV a které jsou získány z těl nebo částí těl zvířat téhož druhu.
3. Krmení uvedené v odstavcích 1 a 2 musí probíhat za těchto podmínek:
krmení probíhá pouze v hospodářstvích:
která byla registrována příslušným orgánem na základě žádosti, k níž je přiložena dokumentace, která prokazuje, že u populace druhů, jichž se žádost týká, neexistuje žádný důvod k podezření na přítomnost původce TSE,
kde je v hospodářství zaveden odpovídající systém dohledu nad přenosnými spongiformními encefalopatiemi (TSE) u kožešinových zvířat, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE,
která poskytla odpovídající záruky, že se do potravinového nebo krmivového řetězce jiných zvířat než zvířat kožešinových nedostane žádný vedlejší produkt živočišného původu nebo masokostní moučka ani jiné produkty, které byly zpracovány v souladu s kapitolou III přílohy IV a které jsou získány z těchto zvířat nebo z jejich potomků,
která se nedostala do žádného zjevného kontaktu s hospodářstvím, u kterého existuje podezření na výskyt TSE nebo v němž byl výskyt TSE potvrzen,
kde provozovatel registrovaného hospodářství zaručí, že:
provozovatel hospodářství zaručí, že masokostní moučka nebo jiné produkty získané ze stejného druhu a určené ke krmení téhož druhu byly:
zpracovány ve zpracovatelském zařízení schváleném podle čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 a výlučně za použití zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7 stanovených v kapitole III přílohy IV tohoto nařízení,
byly vyrobeny ze zdravých zvířat usmrcených za účelem výroby kožešiny;
v případě, že dojde ke zjevnému nebo domnělému kontaktu s hospodářstvím, u kterého existuje podezření na výskyt TSE nebo v němž byl výskyt TSE potvrzen, provozovatel hospodářství musí neprodleně:
informovat o tomto kontaktu příslušný orgán,
přestat odesílat kožešinová zvířata do jakéhokoli místa určení bez písemného povolení od příslušného orgánu.
KAPITOLA II
Krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem
Na krmení hospodářských zvířat rostlinným porostem z půdy, buď přímým přístupem zvířat k této půdě, nebo použitím posekaného rostlinného porostu jako krmiva, pokud byla na tuto půdu aplikována organická hnojiva nebo půdní přídavky, se vztahují tyto podmínky:
musela být dodržena ochranná lhůta alespoň 21 dnů uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;
byla použita pouze organická hnojiva a půdní přídavky, které jsou v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 a kapitolou I přílohy XI tohoto nařízení.
Uvedené podmínky se však nepoužijí, pokud byla na půdu aplikována pouze tato organická hnojiva nebo půdní přídavky:
hnůj a guáno;
obsah trávicího traktu, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, o nichž se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného onemocnění zvířat.
PŘÍLOHA III
NEŠKODNÉ ODSTRANĚNÍ, VYUŽITÍ A POUŽITÍ JAKO PALIVO
KAPITOLA I
OBECNÉ POŽADAVKY NA SPALOVÁNÍ A SPOLUSPALOVÁNÍ
Oddíl 1
Obecné podmínky
1. Provozovatelé spalovacích a spoluspalovacích zařízení uvedených v čl. 6 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení zaručí, že jsou v zařízeních, která podléhají jejich kontrole, splněny tyto hygienické podmínky:
vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty musí být co nejdříve po příjezdu neškodně odstraněny v souladu s podmínkami stanovenými příslušným orgánem. Musí být až do neškodného odstranění řádně uskladněny v souladu s podmínkami stanovenými příslušným orgánem;
zařízení musí disponovat odpovídajícím vybavením pro čištění a dezinfekci nádob a vozidel, a to zejména v určeném prostoru, z nějž jsou v souladu s právními předpisy Unie vypouštěny odpadní vody, aby se zabránilo riziku kontaminace;
zařízení musí být umístěna na pevném a dobře vysušeném podloží;
zařízení musí být vybavena odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci. K tomuto účelu musí být prováděn zdokumentovaný program hubení škůdců;
pracovníci musí mít přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla, je-li to nezbytné k prevenci rizika kontaminace;
pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky;
hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány a uchovány po dobu minimálně dvou let.
2. Provozovatel spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení přijme veškerá nezbytná preventivní opatření týkající se přijímání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, aby zabránil nebo v nejvyšší možné míře omezil přímá rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.
3. Zvířata nesmějí mít přístup k zařízením, vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům, které čekají na spálení nebo spoluspálení, ani k popelu ze spalování nebo spoluspalování vedlejších produktů živočišného původu.
4. Pokud jsou spalovací nebo spoluspalovací zařízení umístěna v chovném hospodářství:
musí se zajistit naprosté fyzické oddělení spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu;
dané vybavení musí sloužit výhradně ke spalování a nesmí se používat jinde v hospodářství, nebo musí být v jiném případě před takovým použitím vyčištěno a vydezinfikováno;
před manipulací se zvířaty nebo s krmivem pro tato zvířata si pracovníci, kteří v zařízení pracují, musí převléknout svrchní oděv a obuv.
5. Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které čekají na spálení nebo spoluspálení, a popel musí být uskladněny v zakrytých, správně označených a, je-li to vhodné, nepropustných nádobách.
6. Vedlejší produkty živočišného původu, které nebyly zcela spáleny, musí být spáleny znovu nebo neškodně odstraněny jinak než na povolené skládce, a to podle situace v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.
Oddíl 2
Provozní podmínky
Spalovací nebo spoluspalovací zařízení musí být navržena, vybavena, postavena a provozována tak, aby plyn, který je výsledkem provozu, dosáhl řízeným a homogenním způsobem i za těch nejméně příznivých podmínek teploty 850 °C po dobu alespoň dvou sekund nebo teploty 1 100 °C po dobu 0,2 sekundy, měřeno poblíž vnitřní stěny nebo v jiném reprezentativním bodě spalovací komory, v níž dochází ke spalování nebo spoluspalování, schváleném příslušným orgánem.
Oddíl 3
Zbytky ze spalování a spoluspalování
1. Zbytky ze spalování a spoluspalování musí být minimalizovány jak z hlediska množství, tak škodlivosti. Takovéto zbytky musí být ve vhodných případech využity, a to přímo v zařízení nebo mimo něj v souladu s příslušnými právními předpisy Unie, nebo neškodně odstraněny na povolené skládce.
2. Přeprava a prozatímní uskladnění suchých zbytků včetně prachu musí probíhat takovým způsobem, aby se zabránilo rozptýlení do okolního prostředí, například v uzavřených nádobách.
Oddíl 4
Měření teploty a jiných parametrů
1. Ke sledování parametrů a podmínek vztahujících se k procesu spalování nebo spoluspalování se využijí technické postupy.
2. Ve schválení vydaném příslušným orgánem nebo v podmínkách, které jsou k němu připojené, musí být stanoveny požadavky na měření teploty.
3. Fungování veškerého automatizovaného monitorovacího zařízení musí být kontrolováno a podrobováno ročnímu kontrolnímu přezkušování.
4. Výsledky měření teploty musí být zaznamenány a předloženy v náležité úpravě, aby příslušný orgán mohl ověřit, zda jsou splněny přípustné provozní podmínky stanovené v tomto nařízení, a to v souladu s postupy, o nichž rozhodne uvedený příslušný orgán.
Oddíl 5
Mimořádný provoz
V případě poruchy nebo mimořádných provozních podmínek ve spalovacím nebo spoluspalovacím zařízení provozovatel co nejdříve omezí nebo odstaví provoz do doby, než bude moci být obnoven normální provoz.
KAPITOLA II
VYSOKOKAPACITNÍ SPALOVACÍ A SPOLUSPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Oddíl 1
Zvláštní provozní podmínky
Spalovací nebo spoluspalovací zařízení, v nichž je nakládáno pouze s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, o kapacitě přesahující 50 kg za hodinu (vysokokapacitní zařízení), která nemusí mít povolení k provozu v souladu se směrnicí 2000/76/ES, musí splňovat tyto podmínky:
každá linka zařízení musí být vybavena nejméně jedním pomocným hořákem. Tento hořák se automaticky zapne, pokud teplota spalin po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod teplotu 850 °C nebo 1 100 °C podle toho, která teplota se použije. Tento hořák musí být rovněž využíván během uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo, že teplota 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, bude udržena po celou dobu těchto operací, dokud je v komoře, v níž spalování nebo spoluspalování probíhá, nějaký nespálený materiál;
při kontinuálním vkládání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory, kde probíhá spalování nebo spoluspalování, musí zařízení používat automatizovaný systém, který brání vložení vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory během uvádění do provozu, dokud není dosaženo teploty 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, a také pokaždé, když teplota není dodržena.
Provozovatel musí spalovací zařízení provozovat tak, aby bylo dosaženo takové úrovně spalování, aby obsah celkového organického uhlíku ve strusce a ve zbytkovém popelu byl nižší než 3 % nebo aby jejich ztráty po spálení byly nižší než 5 % hmotnosti suchého materiálu. Podle potřeby se použijí vhodné metody předběžné úpravy.
Oddíl 2
Vypouštění vody
1. Prostory vysokokapacitních zařízení včetně přidružených prostor k uskladnění vedlejších produktů živočišného původu musí být navrženy tak, aby bylo zabráněno neoprávněnému a náhodnému úniku jakýchkoli znečišťujících látek do půdy a povrchové a podzemní vody.
2. Musí být zřízeny skladovací kapacity k zadržení úniku kontaminované dešťové vody z prostoru zařízení nebo zadržení kontaminované vody vzniklé v důsledku rozlití nebo hasičského zásahu.
Je-li to nutné, provozovatel zaručí, že je možné takovouto dešťovou vodu a takovouto vodu před vypuštěním v nezbytném případě otestovat a ošetřit.
KAPITOLA III
NÍZKOKAPACITNÍ SPALOVACÍ A SPOLUSPALOVACÍ ZAŘÍZENÍ
Spalovací a spoluspalovací zařízení, v nichž je nakládáno pouze s vedlejšími produkty živočišného původu a získanými produkty, o kapacitě nižší než 50 kg vedlejších produktů živočišného původu za hodinu nebo na šarži (nízkokapacitní zařízení), která nemusí mít povolení k provozu v souladu se směrnicí 2000/76/ES, musí být:
používána pouze k neškodnému odstraňování:
mrtvých zvířat v zájmovém chovu uvedených v čl. 8 písm. a) bodě iii) nařízení (ES) č. 1069/2009,
materiálů kategorie 1 uvedených v čl. 8 písm. b), e) a f), materiálů kategorie 2 uvedených v článku 9 nebo materiálů kategorie 3 uvedených v článku 10 uvedeného nařízení a
jednotlivě identifikovaných mrtvých koňovitých z hospodářství nepodléhajících veterinárním omezením podle čl. 4 odst. 5 nebo článku 5 směrnice 2009/156/ES, je-li to daným členským státem povoleno;
vybavena pomocným hořákem, pokud jsou do nízkokapacitního zařízení vkládány materiály kategorie 1 uvedené v čl. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009;
provozována takovým způsobem, že z vedlejších produktů živočišného původu zbude pouze popel.
KAPITOLA IV
OBECNÉ POŽADAVKY NA POUŽITÍ VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ JAKO PALIVA
Oddíl 1
Obecné požadavky týkající se spalování vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů jako paliva
1. Provozovatelé spalovacích zařízení podle čl. 6 odst. 6 zajistí, aby byly v rámci spalovacích zařízení, jež podléhají jejích kontrole, splněny tyto podmínky:
Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k použití jako palivo musí být k tomuto účelu využity co nejdříve nebo musí být do té doby bezpečně uskladněny.
Ve spalovacích zařízeních musí být zavedena vhodná opatření pro zajištění toho, že se bude provádět čištění a dezinfekce nádob a vozidel na určeném místě v prostorách těchto zařízení, z nichž lze odvádět a neškodně odstraňovat odpadní vodu v souladu s právními předpisy Unie tak, aby se předešlo riziku znečištění životního prostředí.
Odchylně od požadavků stanovených v odstavci 1 je možno nádoby a vozidla používaná pro přepravu tavených/škvařených tuků čistit a dezinfikovat v zařízení nakládky nebo v jakémkoli jiném zařízení schváleném nebo registrovaném podle nařízení (ES) č. 1069/2009.
Spalovací zařízení musí být umístěna na dobře odvodněném a pevném podloží.
Ve spalovacích zařízeních musí být zavedena vhodná opatření na ochranu proti škůdcům. K tomuto účelu je třeba využívat zdokumentovaný program hubení škůdců.
Pracovníci musí mít v případě potřeby přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla, aby se předešlo rizikům kontaminace zařízení pro manipulaci s hospodářskými zvířaty nebo jejich krmivem.
U všech částí spalovacího zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány postupy čištění a dezinfekce. Pro účely čištění musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.
Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány a uchovávány po dobu minimálně dvou let.
Pokud se tavené/škvařené tuky používají jako palivo ke spalování pro energetické účely ve stacionárních motorech s vnitřním spalováním umístěných ve schválených nebo registrovaných zařízeních ke zpracování potravin nebo krmiv, musí být zpracovávání potravin nebo krmiv v tomtéž zařízení přísně odděleno.
2. Provozovatelé spalovacích zařízení přijmou veškerá nezbytná preventivní opatření týkající se přijímání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, aby zabránili riziku pro zdraví lidí nebo zvířat a pro životní prostředí nebo je v nejvyšší možné míře omezili.
3. Zvířata nesmějí mít přístup do spalovacího zařízení ani k vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům připraveným ke spálení nebo k popelu, který ze spálení vzejde.
4. V případě, že se spalovací zařízení nachází v hospodářství, kde jsou držena zvířata druhů určených k produkci potravin:
musí být zvířata včetně jejich krmiva a podestýlky zcela fyzicky oddělena od spalovacího zařízení;
vybavení musí být určeno výhradně pro účely provozu spalovacího zařízení a nesmí se v rámci hospodářství používat jinde, pokud nebylo před takovým použitím účinně vyčištěno a vydezinfikováno;
před manipulací se zvířaty nebo s krmivem či materiálem pro podestýlku na daném nebo jakémkoliv jiném hospodářství si pracovníci působící ve spalovacím zařízení musí převléci svrchní oděv a obuv a musí provést náležitá opatření osobní hygieny.
5. Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty připravené jako palivo ke spálení pro energetické účely a zbytky ze spalování musí být uskladněny v uzavřeném, zastřešeném a k tomuto účelu vymezeném prostoru nebo v uzavřených a nepropustných nádobách.
6. Spalování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů probíhá za podmínek, které zabraňují křížové kontaminaci krmiv pro zvířata.
Oddíl 2
Provozní podmínky spalovacích zařízení
1. Spalovací zařízení musí být navržena, postavena, vybavena a provozována tak, aby byly vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty i v nejnepříznivějších podmínkách vystaveny teplotě 850 °C po dobu alespoň dvou sekund nebo teplotě 1 100 °C po dobu alespoň 0,2 sekundy.
2. Teplota výsledného plynu se řízeným a homogenním procesem zvýší na dobu alespoň dvou sekund na 850 °C nebo na dobu alespoň 0,2 sekundy na 1 100 °C.
Teplota se musí měřit v blízkosti vnitřní stěny nebo v jiném místě spalovací komory, v němž lze naměřit reprezentativní hodnoty a které schválí příslušný orgán.
3. K monitorování parametrů a podmínek souvisejících s procesem spalování se využijí automatizované techniky.
4. Výsledky měření teploty musí být automaticky zaznamenávány a předkládány v náležité úpravě tak, aby mohl příslušný orgán ověřit, zda jsou splněny přípustné provozní podmínky uvedené v bodech 1 a 2, a to v souladu s postupy, o nichž rozhodne příslušný orgán.
5. Provozovatel spalovacího zařízení musí zajistit spalování paliva takovým způsobem, aby celkový obsah organického uhlíku ve strusce a ve zbytkovém popelu byl nižší než 3 % nebo aby jejich ztráty po spálení byly nižší než 5 % hmotnosti suchého materiálu.
Oddíl 3
Zbytky ze spalování
1. Zbytky ze spalování je třeba minimalizovat jak co do množství, tak co do škodlivosti. Takovéto zbytky je nutno využít, případně neškodně odstranit nebo použít jiným způsobem, a to v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.
2. K přepravě a přechodnému uskladnění suchých zbytků včetně prachu se musí používat uzavřené nádoby, případně je přepravu a dočasné uskladnění těchto materiálů nutno zajistit jiným způsobem tak, aby se zabránilo rozptýlení do okolního prostředí.
Oddíl 4
Porucha nebo mimořádné provozní podmínky
1. Spalovací zařízení musí být vybavena příslušenstvím, jež automaticky zastaví chod zařízení v případě poruchy nebo mimořádných provozních podmínek, dokud nebude možné obnovit řádný provoz.
2. Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které nebyly zcela spáleny, je třeba spálit znovu nebo neškodně odstranit způsobem uvedeným v článcích 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009, jinak než uložením na povolené skládce.
KAPITOLA V
TYPY ZAŘÍZENÍ A PALIVA, JEŽ LZE POUŽÍT KE SPALOVÁNÍ PRO ENERGETICKÉ ÚČELY, A ZVLÁŠTNÍ POŽADAVKY NA KONKRÉTNÍ TYPY ZAŘÍZENÍ
A. Stacionární motory s vnitřním spalováním
1. Výchozí materiál:
K tomuto procesu lze použít frakci tuku získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií, pokud splňuje tyto podmínky:
pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, který byl vyroben v souladu s oddíly VIII nebo XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu nejprve zpracována s použitím:
v případě frakce tuku materiálů kategorie 1 a 2 některé ze zpracovatelských metod 1 až 5, které jsou uvedeny v kapitole III přílohy IV.
Pokud je tento tuk přemísťován uzavřeným systémem přepravníků, který není možné obejít a který byl povolen příslušným orgánem, ze zpracovatelského zařízení k bezprostřednímu přímému spálení pro energetické účely, nevyžaduje se trvalé označení glycerol-triheptanoátem (GTH),
v případě frakce tuku materiálů kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod 1 až 5 nebo 7, které jsou uvedeny v kapitole III přílohy IV,
v případě materiálů získaných z ryb některé ze zpracovatelských metod 1 až 7, které jsou uvedeny v kapitole III přílohy IV;
frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku pocházejícího z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty přesahující 0,15 % hmotnostních.
2. Metodika:
Spalování živočišného tuku jako paliva ve stacionárních motorech s vnitřním spalováním se provádí takto:
frakce tuku uvedené v bodě 1 písm. a) a b) se musí spalovat:
za podmínek stanovených v kapitole IV oddíle 2 bodě 1 nebo
s použitím parametrů procesu, které dosahují rovnocenných výsledků jako podmínky uvedené v podbodě i) a které jsou schváleny příslušným orgánem;
spalování materiálu živočišného původu jiného, než je živočišný tuk, není přípustné;
živočišný tuk získaný z materiálu kategorie 1 nebo 2 spalovaný v prostorách schválených nebo registrovaných v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004, 853/2004, 183/2005 nebo ve veřejných prostorách musí být předem zpracován zpracovatelskou metodou 1, která je uvedena v kapitole III přílohy IV;
spalování živočišného tuku se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, zejména s odkazem na normy a požadavky uvedené ve zmíněných právních předpisech a požadavky týkající se nejlépe dostupných technik pro kontrolu a sledování emisí.
3. Provozní podmínky:
Odchylně od požadavků stanovených v kapitole IV oddíle 2 bodě 2 prvním pododstavci může příslušný orgán odpovědný za otázky životního prostředí povolit požadavky založené na jiných parametrech procesu, které zajišťují rovnocenné výsledky z hlediska životního prostředí.
B. Spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství, v nichž se jako palivo používá drůbeží hnůj
1. Typ zařízení:
Spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 5 MW.
2. Výchozí materiál a oblast působnosti:
Výhradně nezpracovaný drůbeží hnůj uvedený v čl. 9 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009 určený k použití jako palivo ke spálení pro energetické účely v souladu s požadavky stanovenými v bodech 3 až 5.
Spalování jiných vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a hnoje jiných druhů nebo hnoje, který byl získán mimo hospodářství, se neschválí pro použití jako palivo ve spalovacích zařízení umístěných v rámci hospodářství uvedených v bodě 1.
3. Zvláštní požadavky pro použití drůbežího hnoje jako paliva ke spalování pro energetické účely:
Hnůj se musí skladovat na zabezpečeném místě v uzavřeném skladovacím prostoru tak, aby se minimalizovala potřeba další manipulace a aby se zabránilo křížové kontaminaci ostatních prostor hospodářství, kde jsou držena zvířata druhů určených k produkci potravin.
Spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství musí být vybaveno:
automatickým systémem řízení paliva, který palivo bez další manipulace dopraví přímo do spalovací komory,
pomocným hořákem, který se musí použít při procesu uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo splnění požadavků na teplotu stanovených v oddílu 2 bodě 2 kapitoly IV po celou dobu trvání těchto procesů a po dobu, kdy se ve spalovací komoře nachází nespálený materiál.
4. Mezní hodnoty emisí a požadavky na monitorování:
Emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku (tj. celkové množství oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřené jako oxid dusičitý) a částic nesmí překročit tyto mezní hodnoty emisí vyjádřené v mg/Nm3 při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa a 11 % obsahu kyslíku po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech:
Znečišťující látka |
Mezní hodnota emisí v mg/Nm3 |
Oxid siřičitý |
50 |
Oxidy dusíku (vyjádřené jako NO2) |
200 |
Částice |
10 |
Provozovatel spalovacího zařízení umístěného v rámci hospodářství musí nejméně jednou ročně provádět měření množství oxidu siřičitého, oxidů dusíku a částic.
Jako alternativu k měřením uvedeným v prvním pododstavci lze pro účely určení emisí oxidu siřičitého použít i jiné postupy, jež ověřil a schválil příslušný orgán.
Monitorování musí provádět provozovatel nebo se musí provádět jeho jménem, a to v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, použijí se normy ISO, vnitrostátní normy nebo jiné mezinárodní normy, které zajistí srovnatelnou vědeckou kvalitu poskytovaných údajů.
Všechny výsledky se musí zaznamenat, zpracovat a předkládat takovým způsobem, aby mohl příslušný orgán ověřit, zda byly dodrženy mezní hodnoty emisí.
U spalovacích zařízení umístěných v rámci hospodářství, která pro splnění mezních hodnot emisí používají sekundární zařízení pro snížení emisí, je třeba trvale monitorovat účinnost provozu tohoto zařízení a výsledky tohoto monitorování musí být zaznamenány.
V případě nedodržení mezních hodnot emisí uvedených v písmenu a) nebo v případě, že spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství nesplňuje požadavky uvedené v bodě 1 oddílu 2 kapitoly IV, musí provozovatelé neprodleně informovat příslušný orgán a přijmout opatření, která v nejkratší možné době zajistí nápravu. Pokud není možné zajistit nápravu, pozastaví příslušný orgán provoz dotčeného zařízení a odebere mu povolení, které vydal.
5. Změny v provozu a poruchy:
Provozovatel musí příslušnému orgánu oznámit každou plánovanou změnu na zařízení umístěném v rámci hospodářství, která by ovlivnila emise tohoto zařízení, a to nejméně jeden měsíc přede dnem, kdy k takové změně dojde.
Provozovatel musí přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby zahajování a ukončování provozu spalovacího zařízení umístěného v rámci hospodářství a jeho případné chybné funkce trvaly co nejkratší dobu. Jakoukoli chybnou funkci nebo poruchu sekundárního zařízení pro snížení emisí nahlásí provozovatel neprodleně příslušnému orgánu.
C. Spalovací zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj uvedený v oddíle B
1. Typ zařízení:
Spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nepřevyšujícím 50 MW.
2. Výchozí materiál:
Výhradně hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj uvedený v oddíle B určený k použití jako palivo ke spalování pro energetické účely v souladu s požadavky stanovenými v bodě 3.
Spalování pro energetické účely jiných vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů se nepovoluje pro použití jako palivo ve spalovacích zařízeních uvedených v bodě 1. Hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj uvedený v oddíle B, který byl získán mimo hospodářství, by neměl přijít do styku s hospodářskými zvířaty.
3. Metodika:
Spalovací zařízení, v nichž se jako palivo ke spalování pro energetické účely používá hnůj hospodářských zvířat jiný než drůbeží hnůj stanovený v oddíle B, musejí vyhovovat požadavkům stanoveným v oddíle B bodech 3, 4 a 5.
4. Odchylka a přechodná období:
Příslušný orgán členského státu odpovědný za otázky životního prostředí může:
odchylně od oddílu B bodu 3 písm. b) podbodu ii) poskytnout spalovacím zařízením, která jsou v provozu dne 2. srpna 2017, dodatečnou lhůtu v délce nejvýše 6 let v souladu s prvním pododstavcem bodu 2 oddílu 2 kapitoly IV přílohy III tohoto nařízení;
odchylně od oddílu B bodu 4 povolit emise částic nepřesahující 50 mg/m3, jestliže celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacích zařízení nepřesahuje 5 MW;
odchylně od oddílu B bodu 3 písm. b) podbodu i) povolit ruční umístění koňského hnoje jako paliva do spalovací komory, jestliže celkový jmenovitý tepelný příkon nepřesahuje 0,5 MW.
PŘÍLOHA IV
ZPRACOVÁNÍ
KAPITOLA I
POŽADAVKY NA ZPRACOVATELSKÁ ZAŘÍZENÍ A NĚKTERÉ JINÉ PODNIKY A ZAŘÍZENÍ
Oddíl 1
Obecné podmínky
1. Zpracovatelská zařízení musí splňovat následující požadavky na zpracování tlakovou sterilizací nebo v souladu se zpracovatelskými metodami uvedenými v čl. 15 odst. 1 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009:
zpracovatelská zařízení nesmějí být umístěna ve stejném místě jako jatka nebo jiná zařízení, která byla schválena nebo registrována v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004 nebo nařízením (ES) č. 853/2004, pokud nejsou rizika pro zdraví lidí a zvířat, která vyplývají ze zpracování vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z takových jatek nebo jiných zařízení, zmírněna splněním alespoň těchto podmínek:
zpracovatelské zařízení musí být fyzicky odděleno od jatek nebo jiného zařízení, je-li to vhodné, umístěním v budově, která je od jatek nebo od jiného zařízení zcela oddělena,
zpracovatelské zařízení musí mít funkční:
musí být přijata opatření, aby se zabránilo šíření rizik prostřednictvím činnosti zaměstnanců zpracovatelského zařízení a jatek nebo jiného zařízení,
neoprávněné osoby ani zvířata nemají do zpracovatelského zařízení přístup.
Odchylně od bodů i) až iv) může v případě zpracovatelských zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, příslušný orgán povolit podmínky odlišné od podmínek stanovených v uvedených bodech, jejichž cílem je zmírnění rizik pro zdraví lidí a zvířat včetně rizik vyplývajících ze zpracovávání materiálu kategorie 3, který pochází z jiných zařízení, která byla schválena nebo registrována v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004 nebo nařízením (ES) č. 853/2004.
Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 o tom, že jejich příslušné orgány tuto odchylku využily;
zpracovatelské zařízení musí mít čistý a nečistý sektor, které jsou od sebe odpovídajícím způsobem odděleny. Nečistý sektor musí být vybaven zakrytým prostorem k přijímání vedlejších produktů živočišného původu a zkonstruován způsobem, který umožňuje snadné čištění a dezinfikování. Podlahy musí být položeny tak, aby umožňovaly odvod tekutin;
zpracovatelské zařízení musí být vybaveno odpovídajícím zařízením včetně toalet, šaten a umyvadel pro zaměstnance;
zpracovatelské zařízení musí disponovat dostatečnou kapacitou pro výrobu horké vody a páry ke zpracování vedlejších produktů živočišného původu;
je-li to vhodné, musí být nečistý sektor vybaven zařízením na zmenšení velikosti vedlejších produktů živočišného původu a zařízením k nakládce rozdrcených vedlejších produktů živočišného původu do zpracovatelské jednotky;
pokud je vyžadováno tepelné ošetření, musí být všechna zařízení vybavena:
měřicím zařízením ke sledování teploty v časových intervalech a, pokud je to u použité zpracovatelské metody vhodné, tlaku v kritických bodech,
záznamovými přístroji k průběžnému zaznamenávání výsledků těchto měření takovým způsobem, aby byly tyto výsledky přístupné pro účely ověřování a úředních kontrol,
odpovídajícím bezpečnostním systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu;
aby se zabránilo opakovanému znečištění získaného produktu vložením vedlejších produktů živočišného původu, musí být prostor v zařízení, ve kterém je vykládán příchozí materiál ke zpracování, jasně oddělen od prostor, které jsou vyhrazeny ke zpracování tohoto produktu, a prostor, ve kterých je získaný produkt uskladněn.
2. Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vhodnými prostředky k čištění a dezinfekci kontejnerů nebo nádob, ve kterých vedlejší produkty živočišného původu obdrželo, a dopravních prostředků jiných než lodí, ve kterých jsou přepravovány.
3. K dispozici musí být odpovídající vybavení, aby bylo možné podle potřeby vydezinfikovat kola vozidla a jiné části vozidla v okamžiku, kdy vozidlo opouští nečistý sektor zpracovatelského zařízení.
4. Všechna zpracovatelská zařízení musí být vybavena systémem odstraňování odpadní vody, který splňuje požadavky stanovené příslušným orgánem v souladu s právními předpisy Unie.
5. Zpracovatelské zařízení musí být vybaveno vlastní laboratoří nebo musí využívat služeb externí laboratoře. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem na základě posouzení schopnosti laboratoře provádět tyto analýzy, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být pravidelně kontrolována příslušným orgánem, aby byla posouzena schopnost laboratoře provádět tyto analýzy.
6. Pokud z posouzení rizik vyplývá, že objem ošetřovaných produktů vyžaduje pravidelnou nebo stálou přítomnost příslušného orgánu, musí zpracovatelské zařízení disponovat uzamykatelnou místností, která je odpovídajícím způsobem vybavena a je určena výhradně k využívání kontrolním útvarem.
Oddíl 2
Čištění odpadních vod
1. Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1, a jiná zařízení, ve kterých je odstraňován specifikovaný rizikový materiál, jatka a zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 2, musí provádět předběžné ošetření za účelem zadržení a shromáždění materiálů živočišného původu, což je první fáze čištění odpadních vod.
Zařízení pro předběžné ošetření se musí skládat z odtokových jímek nebo česlí umístěných na dolním konci procesu, přičemž velikost jejich otvorů s filtrovými póry nebo ok nesmí přesáhnout 6 mm, nebo z rovnocenných systémů zaručujících, že velikost pevných částic v odpadní vodě, která těmito systémy proteče, nepřesáhne 6 mm.
2. Odpadní voda ze zařízení uvedených v odstavci 1 musí být podrobena předběžnému ošetření, kterým se zaručí, že je před odtokem ze zařízení všechna odpadní voda tímto procesem přefiltrována. Nesmí se provádět žádné drcení, macerace ani jiné zpracování nebo použití tlaku, jimiž by se mohl usnadnit průchod pevných materiálů živočišného původu procesem předběžného ošetření.
3. Veškerý materiál živočišného původu, který je v průběhu předběžného ošetření zachycen v zařízeních uvedených v odstavci 1, se shromažďuje a přepravuje jako materiál kategorie 1 nebo případně kategorie 2 a neškodně se odstraňuje v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.
4. Odpadní voda, která byla podrobena předběžnému ošetření v zařízeních uvedených v odstavci 1, a odpadní voda ze zařízení, která manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu nebo je zpracovávají, se ošetří v souladu s právními předpisy Unie bez omezení v souladu s tímto nařízením.
5. Kromě požadavků stanovených v odstavci 4 může příslušný orgán uložit provozovatelům povinnost ošetřit odpadní vody z nečistého sektoru zpracovatelských zařízení nebo zařízení či podniků, které provádějí mezioperace s materiálem kategorie 1 nebo kategorie 2 nebo skladují materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, v souladu s podmínkami, které zaručují, že jsou zmírněna rizika z patogenních původců.
6. Aniž jsou dotčeny odstavce 1 až 5, je zakázáno neškodně odstraňovat vedlejší produkty živočišného původu včetně krve a mléka nebo získané produkty do toku odpadních vod.
Materiál kategorie 3, který sestává z kalu z odstředivky nebo separátoru, však lze neškodně odstraňovat do toku odpadních vod, pokud byl podroben jednomu z ošetření určených pro kal z odstředivky nebo separátoru, která jsou stanovena v části III oddílu 4 kapitoly II přílohy X tohoto nařízení.
Oddíl 3
Zvláštní požadavky na zpracování materiálu kategorie 1 a kategorie 2
Prostorové rozvržení zpracovatelských zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 1 a kategorie 2, musí zaručovat, že od obdržení surového materiálu až do odeslání výsledného získaného produktu jsou materiál kategorie 1 a materiál kategorie 2 zcela odděleny, s výjimkou případu, kdy je jako materiál kategorie 1 zpracovávána směs materiálu kategorie 1 a materiálu kategorie 2.
Oddíl 4
Zvláštní požadavky na zpracování materiálů kategorie 3
Kromě obecných podmínek stanovených v oddíle 1 se použijí tyto požadavky:
Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 3, se nesmí nacházet na stejném místě jako zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, ledaže by byla umístěna ve zcela oddělené budově.
Příslušný orgán však může povolit, aby byl materiál kategorie 3 zpracován v místě, kde dochází k manipulaci s materiálem kategorie 1 nebo 2 nebo k jeho zpracování, pokud je zabráněno křížové kontaminaci, a to:
prostorovým rozvržením zařízení, zejména prostředky pro příjem, a další manipulací se surovými materiály;
prostorovým rozvržením a řízením vybavení používaného při zpracování včetně prostorového rozvržení a řízení samostatných zpracovatelských linek nebo postupů čištění, které vylučují šíření možných rizik pro zdraví lidí a zvířat; a
prostorovým rozvržením a řízením prostor pro dočasné uskladnění konečných produktů.
Pokud zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, zpracovávají materiály určené ke krmení, musí disponovat zařízením na kontrolu přítomnosti cizích těles, jako je například obalový materiál nebo kovové části, ve vedlejších produktech živočišného původu nebo získaných produktech. Takováto cizí tělesa musí být před zpracováním nebo během něj odstraněna.
KAPITOLA II
HYGIENICKÉ POŽADAVKY A POŽADAVKY NA ZPRACOVÁNÍ
Oddíl 1
Obecné hygienické požadavky
Kromě obecných hygienických požadavků stanovených v článku 25 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být ve zpracovatelských zařízeních zaveden zdokumentovaný program hubení škůdců pro účely provádění opatření ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci, uvedených v čl. 25 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.
Oddíl 2
Obecné požadavky na zpracování
1. K nepřetržitému sledování podmínek zpracování musí být využívány přesně kalibrované měřicí přístroje/záznamníky. Záznamy prokazující datum kalibrace měřicích přístrojů/záznamníků musí být uchovány.
2. Materiál, který pravděpodobně neprošel specifikovaným tepelným ošetřením, například materiál vypuštěný při uvádění do provozu nebo uniklý z kotlů, musí tepelným ošetřením projít znovu nebo musí být sebrán a znovu zpracován nebo neškodně odstraněn v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009.
Oddíl 3
Zpracovatelské metody pro materiál kategorie 1 a kategorie 2
Pokud příslušný orgán nevyžaduje použití tlakové sterilizace (metoda č. 1), zpracuje se materiál kategorie 1 a kategorie 2 v souladu se zpracovatelskými metodami č. 2, 3, 4 nebo 5 uvedenými v kapitole III.
Oddíl 4
Zpracování materiálu kategorie 3
1. Kritické kontrolní body, které určují rozsah tepelných ošetření uplatněných při zpracování, u každé ze zpracovatelských metod uvedených v kapitole III musí zahrnovat:
velikost částic surového materiálu;
teplotu dosaženou při procesu tepelného ošetření;
tlak, je-li vyvinut na surový materiál;
délku trvání procesu tepelného ošetření nebo objem vstupujícího materiálu za jednotku času do kontinuálního systému. Pro každý použitelný kritický kontrolní bod musí být určeny minimální normy zpracování.
2. U chemických ošetření, která příslušný orgán povolil jako zpracovatelskou metodu č. 7 v souladu s bodem G kapitoly III, musí kritické kontrolní body, které určují rozsah použitých chemických ošetření, zahrnovat dosaženou úpravu pH.
3. Záznamy se uchovávají po dobu minimálně dvou let, aby se prokázalo, že jsou uplatňovány minimální procesní hodnoty pro každý kritický kontrolní bod.
4. Materiál kategorie 3 se zpracovává v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 a se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III.
KAPITOLA III
STANDARDNÍ ZPRACOVATELSKÉ METODY
A. Zpracovatelská metoda č. 1 (tlaková sterilizace)
Zmenšení
1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 50 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 50 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 50 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.
Doba, teplota a tlak
2. Vedlejší produkty živočišného původu o velikosti části nepřesahující 50 mm musí být zahřáty na teplotu v jádře vyšší než 133 °C po dobu minimálně 20 minut bez přerušení a při tlaku (absolutním) minimálně 3 bary. Tlak musí být vyvinut odčerpáním veškerého vzduchu ve sterilizační komoře a nahrazením tohoto vzduchu párou („nasycenou párou“); tepelné ošetření může být uplatněno jako jediný postup nebo jako prvotní nebo závěrečná fáze sterilizace.
3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.
B. Zpracovatelská metoda č. 2
Zmenšení
1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 150 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 150 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 150 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.
Doba, teplota a tlak
2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 125 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 120 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 50 minut.
Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.
3. Zpracování musí být prováděno v dávkovém systému.
C. Zpracovatelská metoda č. 3
Zmenšení
1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.
Doba, teplota a tlak
2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřáty způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C alespoň po dobu 95 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C alespoň po dobu 55 minut a teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 13 minut.
Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.
3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.
D. Zpracovatelská metoda č. 4
Zmenšení
1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 30 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 30 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 30 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.
Doba, teplota a tlak
2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu umístěny do nádoby s přidaným tukem a zahřáty takovým způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 16 minut, teploty v jádře vyšší než 110 °C po dobu alespoň 13 minut, teploty v jádře vyšší než 120 °C po dobu alespoň 8 minut a teploty v jádře vyšší než 130 °C po dobu alespoň 3 minut.
Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.
3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.
E. Zpracovatelská metoda č. 5
Zmenšení
1. Jestliže je velikost částic vedlejších produktů živočišného původu určených ke zpracování větší než 20 mm, velikost vedlejších produktů živočišného původu musí být zmenšena s využitím vhodného vybavení nastaveného tak, aby velikost částic po zmenšení nepřesahovala 20 mm. Účinnost tohoto vybavení musí být denně kontrolována a stav, ve kterém se nachází, zaznamenáván. Pokud kontroly odhalí přítomnost částic větších než 20 mm, postup musí být zastaven a opětovně spuštěn až po dokončení opravy.
Doba, teplota a tlak
2. Po zmenšení velikosti musí být vedlejší produkty živočišného původu zahřívány, dokud se nevysráží, a potom stlačeny tak, aby se z bílkovinné hmoty odstranila voda a tuk. Bílkovinná hmota musí být následně zahřáta způsobem, který zaručuje, že je dosaženo teploty v jádře vyšší než 80 °C po dobu alespoň 120 minut a teploty v jádře vyšší než 100 °C po dobu alespoň 60 minut.
Teplot v jádře je možné dosáhnout postupně nebo souběžnou kombinací uvedených dob.
3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.
F. Zpracovatelská metoda č. 6 (pro vedlejší produkty živočišného původu kategorie 3, které pocházejí pouze z vodních živočichů nebo vodních bezobratlých živočichů)
Zmenšení
1. Vedlejší produkty živočišného původu musí být zmenšeny na velikost částic, která nepřesahuje:
50 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. a); nebo
30 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. b).
Následně musí být promíchány s kyselinou mravenčí, aby se pH snížilo na hodnotu 4,0 nebo nižší a aby se na této hodnotě udrželo. Před dalším ošetřením musí být směs uskladněna alespoň po dobu 24 hodin.
Doba, teplota a tlak
2. Po zmenšení musí být směs zahřáta na:
teplotu v jádře nejméně 90 °C po dobu alespoň 60 minut; nebo
teplotu v jádře nejméně 70 °C po dobu alespoň 60 minut.
Je-li použit systém s kontinuálním průtokem, postup produktu měničem tepla musí být řízen pomocí mechanických ovladačů omezujících jeho posuv tak, aby do ukončení tepelného ošetření produkt prošel cyklem, který je dostatečný jak z hlediska času, tak teploty.
3. Zpracování může být prováděno v dávkovém nebo kontinuálním systému.
G. Zpracovatelská metoda č. 7
1. Každá zpracovatelská metoda schválená příslušným orgánem, u které provozovatel tomuto orgánu prokázal tyto body:
identifikace příslušných rizik ve výchozím materiálu s ohledem na původ materiálu a možných rizik s ohledem na nákazový status ve členském státě nebo oblasti či pásmu, kde má být metoda použita;
schopnost zpracovatelské metody snížit tato rizika na úroveň, která nepředstavuje závažná rizika pro zdraví lidí a zvířat;
z konečného produktu byl denně po dobu 30 produkčních dnů odebírán vzorek v souladu s těmito mikrobiologickými normami:
vzorky materiálu odebrané bezprostředně po ošetření:
Clostridium perfringens: nepřítomnost v 1 g produktu
vzorky materiálu odebrané v průběhu skladování nebo při vyskladnění:
kde:
n |
= |
počet vzorků, které mají být vyšetřeny; |
m |
= |
prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m; |
M |
= |
mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a |
c |
= |
počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší. |
2. Podrobné údaje o kritických kontrolních bodech, podle kterých každé zpracovatelské zařízení uspokojivě splňuje mikrobiologické normy, musí být zaznamenány a uchovány, aby provozovatel a příslušný orgán mohli sledovat provoz zpracovatelského zařízení. Údaje, které mají být zaznamenávány a sledovány, musí obsahovat velikost částic a v příslušných případech kritickou teplotu, absolutní dobu, profil tlaku, objem vstupujícího surového materiálu za jednotku času a míru recyklace tuku.
3. Odchylně od odstavce 1 může příslušný orgán povolit použití zpracovatelských metod, které byly schváleny před dnem použitelnosti tohoto nařízení, a to v souladu s kapitolou III přílohy V nařízení (ES) č. 1774/2002.
4. Příslušný orgán trvale nebo dočasně pozastaví uplatňování zpracovatelských metod uvedených v odstavcích 1 a 3, pokud získá důkaz, že se některá z okolností upřesněných v odst. 1 písm. a) nebo b) podstatně změnila.
5. Příslušný orgán na žádost sdělí příslušnému orgánu jiného členského státu informace, které má podle odstavců 1 a 2 k dispozici o schválené zpracovatelské metodě.
KAPITOLA IV
ALTERNATIVNÍ ZPRACOVATELSKÉ METODY
Oddíl 1
Obecná ustanovení
1. Materiály vzniklé zpracováním materiálů kategorie 1 a 2 musí být trvale označeny v souladu s požadavky na označování určitých získaných produktů stanovenými v kapitole V přílohy VIII.
Takové označení se však nepožaduje pro tyto materiály uvedené v oddíle 2:
bionafta vyrobená v souladu s bodem D;
hydrolyzované materiály uvedené v bodě H;
směsi prasečího a drůbežího hnoje s nehašeným vápnem vyrobené v souladu s bodem I;
obnovitelná paliva vyrobená z tavených/škvařených tuků, získaných z materiálů kategorie 1 a kategorie 2, v souladu s body J a L.
2. Příslušný orgán členského státu dá výsledky úředních kontrol na žádost k dispozici příslušnému orgánu jiného členského státu, pokud je v tomto členském státě alternativní metoda použita poprvé, aby zavedení nové alternativní metody usnadnil.
Oddíl 2
Normy zpracování
A. Proces alkalické hydrolýzy
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií.
2. Zpracovatelská metoda
Alkalická hydrolýza se provádí podle těchto norem zpracování:
musí být použit roztok hydroxidu sodného (NaOH) nebo hydroxidu draselného (KOH) (nebo jejich kombinace), a to v množství zajišťujícím přibližnou molární ekvivalenci vzhledem k hmotnosti, typu a složení vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny rozkladu.
Pokud mají vedlejší produkty živočišného původu vysoký obsah tuku, který neutralizuje zásadu, musí se přidávaná zásada přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo uvedené molární ekvivalence;
vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do nádoby z legované oceli. Odměřené množství zásady musí být přidáno v tuhém stavu nebo v podobě roztoku podle písmene a);
nádoba musí být uzavřena a vedlejší produkty živočišného původu a směs se zásadou se musí zahřát na teplotu v jádře nejméně 150 °C při tlaku (absolutním) nejméně 4 bary po dobu nejméně:
tří hodin bez přerušení,
šesti hodin bez přerušení v případě ošetření vedlejších produktů živočišného původu podle čl. 8 písm. a) bodů i) a ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.
Materiály získané z materiálů kategorie 1, které sestávají ze zvířat usmrcených v rámci opatření k eradikaci TSE, a to buď přežvýkavců, kteří nevyžadují vyšetření na TSE, nebo přežvýkavců, kteří byli s negativním výsledkem podrobeni vyšetřením v souladu s čl. 6 odst. 1 nařízení (ES) č. 999/2001, však mohou být zpracovány v souladu s odst. 2 písm. c) bodem i) tohoto oddílu, nebo
jedné hodiny bez přerušení v případě vedlejších produktů živočišného původu sestávajících výlučně z materiálu z ryb či drůbeže;
proces se musí provádět v dávkovém systému a materiál v nádobě musí být soustavně míchán, aby se usnadnil proces rozkladu, dokud se tkáně nerozpustí a kosti a zuby nezměknou; a
vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.
B. Proces hydrolýzy za vysokého tlaku a teploty
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít materiály kategorie 2 a kategorie 3.
2. Zpracovatelská metoda
Hydrolýza za vysokého tlaku a teploty se provádí podle těchto norem zpracování:
vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřáty na teplotu v jádře nejméně 180 °C po dobu alespoň 40 minut bez přerušení při tlaku (absolutním) nejméně 12 barů, přičemž k zahřívání dochází nepřímým působením páry na biolytický reaktor;
proces se musí provádět v dávce a materiál v nádobě musí být soustavně míchán; a
vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.
C. Proces výroby bioplynu hydrolýzou za vysokého tlaku
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít vedlejší produkty živočišného původu všech kategorií.
2. Zpracovatelská metoda
Proces výroby bioplynu hydrolýzou za vysokého tlaku se provádí podle těchto norem zpracování:
vedlejší produkty živočišného původu musí být nejprve zpracovány využitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III ve schváleném zpracovatelském zařízení;
po provedení procesu uvedeného v písmeni a) musí být materiály zbavené tuku ošetřovány po dobu nejméně 20 minut při teplotě nejméně 220 °C a při tlaku (absolutním) nejméně 25 barů, přičemž k zahřívání dochází ve dvou stupních – nejprve přímým vstřikováním páry, a poté nepřímo v koaxiálním výměníku tepla;
proces se musí provádět v dávkovém nebo kontinuálním systému a materiál musí být soustavně míchán;
vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně;
výsledný materiál musí být poté smísen s vodou a podroben anaerobní fermentaci (přeměně na bioplyn) v reaktoru na výrobu bioplynu;
v případě výchozího materiálu kategorie 1 musí celý proces probíhat ve stejném místě a v uzavřeném systému a bioplyn získaný tímto procesem musí být v témže zařízení rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C, a poté prudce zchlazen.
D. Proces výroby bionafty
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít frakci tuků získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií.
2. Zpracovatelská metoda
Bionafta se vyrábí podle těchto norem zpracování:
pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:
v případě materiálů kategorie 1 nebo 2 zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III; a
v případě materiálů kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo 7, nebo v případě materiálu získaného z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III;
zpracovaný tuk musí být poté dále zpracován za použití jedné z těchto metod:
procesu, při němž musí být zpracovaný tuk oddělen od bílkoviny, a v případě tuku z přežvýkavců musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních, a poté musí být zpracovaný tuk podroben esterifikaci a transesterifikaci.
U zpracovaného tuku získaného z materiálu kategorie 3 se však esterifikace nevyžaduje. Pro účely esterifikace musí být hodnota pH snížena přidáním kyseliny sírové (H2SO4) nebo rovnocenné kyseliny na méně než 1 a směs musí být alespoň po dobu dvou hodin za intenzivního míchání zahřívána na 72 °C.
Transesterifikace musí být prováděna zvýšením hodnoty pH na přibližně 14 pomocí hydroxidu draselného nebo rovnocenné zásady při teplotě 35 °C až 50 °C nejméně po dobu 15 minut. Transesterifikace se za podmínek uvedených v tomto odstavci provede dvakrát za použití nového roztoku zásady. Poté se produkty musí rafinovat, mimo jiné za použití vakuové destilace při 150 °C, a výsledkem je bionafta;
procesu za použití rovnocenných parametrů procesu, které příslušný orgán schválil.
E. Proces zplyňování podle Brookese
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít materiály kategorie 2 a kategorie 3.
2. Zpracovatelská metoda
Proces zplyňování podle Brookese se provádí podle těchto norem zpracování:
dospalovací komora musí být vyhřáta za použití zemního plynu;
vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do primární komory zplyňovače a dveře se musí uzavřít. Primární komora nesmí být vybavena hořáky a musí být vyhřívána přenosem tepla vedením od dospalovacího hořáku, který musí být umístěn pod primární komorou. Do primární komory musí být pro zvýšení účinnosti procesu vpouštěn vzduch, avšak pouze třemi vstupními ventily umístěnými na hlavních dveřích;
vedlejší produkty živočišného původu musí být zplyněním přeměněny na komplexní uhlovodíky a výsledné plyny musí být z primární komory vedeny úzkým otvorem v horní části zadní stěny do směšovací a štěpné zóny, kde musí být štěpeny na své základní složky. Nakonec musí být plyny vedeny do dospalovací komory, kde musí být za přebytku vzduchu spáleny v plameni hořáku na zemní plyn;
každá provozní jednotka musí mít jako pojistku pro případ selhání hořáku nebo ventilátoru dva hořáky a dva ventilátory přivádějící vzduch pro dospálení. Sekundární komora musí být navržena tak, aby za všech podmínek spalování pro energetické účely zajišťovala minimální dobu zdržení 2 sekundy při teplotě nejméně 950 °C;
při výstupu ze sekundární komory musí spaliny projít regulátorem tahu umístěným v dolní části komína, který je zchladí a zředí venkovním vzduchem, přičemž v primární i sekundární komoře udržuje stálý tlak;
proces musí být realizován ve 24hodinovém cyklu, který zahrnuje plnění, zpracování, zchlazení a odstranění popela. Na konci cyklu musí být zbytkový popel z primární komory odstraněn pomocí vakuového extrakčního systému do uzavřených pytlů a před přepravou se zaplombuje;
zplyňování jiného materiálu, než jsou vedlejší produkty živočišného původu, nesmí být povoleno.
F. Spalování živočišného tuku pro energetické účely v kotli
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít frakci tuků získanou z vedlejších produktů živočišného původu všech kategorií.
2. Zpracovatelská metoda
Spalování živočišného tuku pro energetické účely v kotli se provádí podle těchto norem zpracování:
pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:
v případě frakce tuku z materiálů kategorie 1 a 2, která je určena ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení,
v případě materiálů kategorie 1 a 2 určených ke spálení pro energetické účely ve stejném zařízení a materiálu kategorie 3 některé ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo zpracovatelské metody č. 7; v případě materiálů získaných z ryb zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III;
frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;
po procesu uvedeném v písmenech a) a b) se tuk musí:
odpařovat v parním kotli a spalovat pro energetické účely při teplotě alespoň 1 100 °C po dobu alespoň 0,2 sekundy; nebo
zpracovat za použití rovnocenných parametrů procesu, které příslušný orgán schválil;
spalovat pro energetické účely jiný materiál živočišného původu než živočišný tuk nesmí být povoleno;
spalování tuku získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 pro energetické účely musí probíhat ve stejném zařízení, kde se tuk taví/škvaří, s cílem využít vytvářenou energii k procesu tavení/škvaření. Příslušný orgán však může povolit přemístění uvedeného tuku do jiných zařízení ke spalování pro energetické účely za předpokladu, že:
zařízení určení je schváleno ke spalování pro energetické účely,
zpracování potravin nebo krmiv ve schváleném zařízení ve stejných prostorách probíhá za podmínek přísného oddělení obou procesů;
spalování pro energetické účely se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie pro ochranu životního prostředí, a zejména s ohledem na normy uvedených právních předpisů týkající se nejlepších dostupných metod pro kontrolu a sledování emisí.
G. Proces termomechanické výroby biopaliva
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít hnůj a obsah trávicího traktu a materiál kategorie 3.
2. Zpracovatelská metoda
Termomechanická výroba biopaliva se provádí podle těchto norem zpracování:
vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do měniče a následně ošetřovány při teplotě 80 °C po dobu osmi hodin. Během této doby se velikost materiálu musí neustále zmenšovat za použití vhodného zařízení na mechanický oděr;
materiál musí být následně ošetřován při teplotě 100 °C po dobu nejméně dvou hodin;
velikost částic získaného materiálu nesmí přesahovat 20 mm;
vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak stanovené v písmenech a) a b) splněny současně.
během tepelného ošetření materiálu se ze vzduchového prostoru nad biopalivem musí nepřetržitě odsávat vodní pára, která musí být vedena chladičem z nerezové oceli. Kondenzát se musí uchovávat po dobu nejméně jedné hodiny při teplotě nejméně 70 °C a poté vypustit jako odpadní voda;
po tepelném ošetření materiálu musí být získané biopalivo z měniče vypuštěno a automaticky vedeno zcela zakrytým a zajištěným dopravníkem ke spálení nebo spoluspálení na stejném místě;
proces musí být prováděn v dávkovém systému.
▼M9 —————
I. Ošetření prasečího a drůbežího hnoje vápnem
1. Výchozí materiály
V tomto procesu lze použít hnůj podle čl. 9 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, který pochází z prasat a drůbeže.
2. Zpracovatelská metoda
a) Obsah sušiny v hnoji se musí stanovit použitím metody CEN EN 12880:2000 ( 3 )„Charakterizace kalů – Stanovení veškerých látek a obsahu vody.“
V tomto procesu se musí obsah sušiny pohybovat mezi 15 % a 70 %.
b) Množství vápna, které má být přidáno, se musí stanovit tak, aby se dosáhlo jedné z kombinací dob a teplot stanovených v písmeni f).
c) Velikost částic vedlejších produktů živočišného původu, které mají být zpracovány, nesmí přesahovat 12 mm.
V případě potřeby se musí velikost částic hnoje snížit tak, aby se dosáhlo maximální velikosti částic.
d) Hnůj se musí smíchat s nehašeným vápnem (CaO) se střední až vyšší reaktivitou, aby se dosáhlo zvýšení teploty o 40 °C během doby kratší než šest minut podle kritérií ve zkoušce reaktivity 5.10 v metodě podle CEN EN 459-2:2002 ( 4 ).
Mísení se musí provádět dvěma míchačkami umístěnými v řadě, z nichž každá má dva šneky.
Obě míchačky musí:
mít šnek o průměru 0,55 m a délce 3,5 m;
pracovat s příkonem 30 kW a s otáčkami šneku 156 ot./min.;
mít kapacitu zpracování 10 tun za hodinu.
Střední doba míchání musí být přibližně dvě minuty.
e) Směs se musí mísit po dobu alespoň šesti hodin, dokud se nevytvoří hromada o minimální hmotnosti dvou tun.
f) V kontrolních bodech povinně zavedených do hromady se musí provádět nepřetržitá měření, aby se prokázalo, že směs v hromadě dosáhla hodnoty pH alespoň 12, a to během jedné z následujících dob, během nichž se musí dosáhnout jedné z odpovídajících teplot:
60 °C během 60 minut; nebo
70 °C během 30 minut.
g) Proces musí být prováděn v dávkovém systému.
h) Musí se zavést stálý písemný postup vycházející ze zásad HACCP.
i) Provozovatelé mohou prokázat příslušnému orgánu prostřednictvím ověření podle následujících požadavků, že proces, při kterém se používá jiné míchací zařízení než míchací zařízení uvedené v písmeni d) nebo při kterém se používá dolomitické vápno (CaOMgO) místo nehašeného vápna, je přinejmenším stejně účinný jako proces stanovený v písmenech a) až h).
Uvedené ověření musí:
J. Katalytický proces sestávající z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv
1. Výchozí materiály
a) V tomto procesu lze použít tyto materiály:
tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 2, které byly zpracovány použitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace);
rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 3, které byly zpracovány použitím:
rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky vyrobené v souladu s oddílem VIII nebo případně XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.
b) Použití tavených/škvařených tuků získaných z materiálů kategorie 1 se v tomto procesu zakazuje.
2. Zpracovatelská metoda
a) Tavené/škvařené tuky musí být podrobeny předběžnému ošetření, které sestává z:
bělení odstředěných materiálů přefiltrováním přes jílový filtr;
odstranění zbývajících nerozpustných nečistot filtrací.
b) Předběžně ošetřené materiály musí být podrobeny katalytickému procesu sestávajícímu z hydrodeoxygenace, po které následuje izomerace.
Materiály se musí vystavit tlaku alespoň 20 barů při teplotě alespoň 250 °C po dobu alespoň 20 minut.
K. Silážování materiálu z ryb
1. Výchozí materiály
V tomto procesu lze použít pouze tyto vedlejší produkty získané z vodních živočichů:
materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodech i) a iii) nařízení (ES) č. 1069/2009;
materiály kategorie 3.
2. Zpracovatelská metoda
2.1 Materiály určené k ošetření, nasekané nebo pomleté, se denně a bez zbytečného prodlení sbírají v akvakulturních hospodářstvích a zařízeních na zpracování potravin a poté podrobují silážování při hodnotě pH 4 nebo nižší s kyselinou mravenčí nebo jinou organickou kyselinou povolenou v souladu s právními předpisy týkajícími se krmiv. Výsledná rybí siláž musí být suspenzí částí vodních živočichů zkapalněných působením endogenních enzymů s přídavkem kyseliny. Aby se zamezilo mikrobiálnímu znehodnocení, musí být bílkoviny vodních živočichů pomocí enzymů a kyseliny redukovány na menší rozpustné jednotky. Zesilážovaný materiál je přepraven do zpracovatelského zařízení.
2.2 Ve zpracovatelském zařízení musí být zesilážovaný materiál vodních živočichů rozváděn potrubím do uzavřených skladovacích nádrží. Nežli může být provedeno tepelné ošetření, musí se nechat uplynout inkubační doba nejméně 24 hodin při hodnotě pH 4 nebo nižší. Před tepelným ošetřením musí mít siláž vodních živočichů hodnotu pH 4 nebo nižší a velikost částic musí být po filtraci nebo maceraci v zařízení menší než 10 mm. Během zpracování musí být siláž předehřáta na teplotu vyšší než 85 °C, po čemž následuje inkubace v délce 25 minut v izolované nádobě, aby se na teplotu 85 °C zahřála celá hmota rybího materiálu. Tento proces musí probíhat v uzavřené výrobní lince s nádržemi a potrubím.
2.3 Před udělením povolení musí příslušný orgán posoudit stálý písemný postup provozovatele uvedený v čl. 29 odst. 1 až 3 nařízení (ES) č. 1069/2009.
L. Vícestupňová katalytická hydrotermální úprava pro výrobu obnovitelných paliv
1. Výchozí materiál
V tomto procesu lze použít tyto materiály:
tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 1, které byly zpracovány použitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace);
tavené/škvařené tuky a rybí tuk podle bodu J podbodu 1 písm. a) tohoto oddílu.
2. Zpracovatelská metoda
Tavené/škvařené tuky musí být podrobeny předběžnému ošetření, které sestává alespoň z bělení výchozí suroviny, včetně tavených/škvařených tuků, kyselinou za přítomnosti bělícího jílu a následného odstranění použitého bělícího jílu a nerozpustných nečistot filtrací;
Před tímto zpracováním může být tavený/škvařený tuk odslizen kyselinou a/nebo žíravým roztokem za účelem odstranění nečistot z taveného/škvařeného tuku vytvářením gumy a následným odstředěním této gumy.
Předběžně ošetřené materiály musí být podrobeny hydrotermální úpravě, která sestává ze stupně katalytické hydrotermální úpravy, po které následuje stupeň stripování a izomerace.
Materiály se musí vystavit tlaku alespoň 30 barů při teplotě alespoň 265 °C po dobu alespoň 20 minut.
Oddíl 3
Neškodné odstraňování a využívání získaných produktů
1. Produkty získané zpracováním:
materiálu kategorie 1 se:
neškodně odstraní v souladu s čl. 12 písm. a) nebo b) nařízení (ES) č. 1069/2009,
neškodně odstraní zahrabáním na povolené skládce,
přemění na bioplyn. V tomto případě musí být zbytky rozkladu odstraněny v souladu s bodem i) nebo ii), s výjimkou případu, kdy je materiál výsledkem zpracování v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b), kdy lze zbytky použít v souladu s podmínkami stanovenými v odst. 2 písm. a) nebo případně v odst. 2 písm. b) bodě iii), nebo,
dále zpracují na tukové deriváty určené k jiným způsobům využití než ke krmení;
materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3 se:
neškodně odstraní, jak je stanoveno v odst. 1 písm. a) bodech i) nebo ii), po zpracování nebo bez předchozího zpracování, jak je stanoveno v čl. 13 písm. a) a b) a v čl. 14 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009,
dále zpracují na tukové deriváty určené k jiným způsobům využití než ke krmení,
použijí jako organická hnojiva nebo půdní přídavky nebo
zkompostují nebo přemění na bioplyn.
2. Materiál, který je výsledkem zpracování v souladu s:
procesem alkalické hydrolýzy vymezeným v bodě A oddílu 2, může být přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu a následně rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C a poté prudce zchlazen; pokud byl jako výchozí materiál použit materiál uvedený v čl. 8 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009, probíhá přeměna na bioplyn ve stejném místě jako zpracování, a to v uzavřeném systému;
procesem výroby bionafty, může být:
v případě bionafty a zbytků z destilace bionafty použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod),
v případě síranu draselného použit k přímé aplikaci na půdu nebo k výrobě získaných produktů určených k aplikaci na půdu,
v případě glycerinu získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 materiál, který byl zpracován v souladu se zpracovatelskou metodou č. 1 stanovenou v kapitole III:
v případě glycerinu získaného z materiálu kategorie 3:
katalytickým procesem sestávajícím z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv, může být:
v případě benzinu a ostatních paliv získaných tímto procesem použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod);
v případě použitého jílu z bělení a kalu z procesu předběžného ošetření uvedeného v oddíle 2 bodě J odst. 2 písm. a):
ošetřením směsi prasečího a drůbežího hnoje vápnem, může být aplikován na půdu jako zpracovaný hnůj;
Konečný produkt pocházející ze silážování rybího materiálu může:
v případě materiálů kategorie 2 být použit pro účely uvedené v čl. 13 písm. a) až d) a g) až i) nařízení (ES) č. 1069/2009 bez dalšího zpracování nebo jako krmivo pro zvířata uvedená v článku 18 nebo čl. 36 písm. a) bodě ii) uvedeného nařízení nebo
v případě materiálů kategorie 3 být použit pro účely uvedené v článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009;
vícestupňovou katalytickou hydrotermální úpravou pro výrobu obnovitelných paliv, může být:
v případě obnovitelné nafty, obnovitelného paliva pro tryskové motory, obnovitelného propanu a obnovitelného benzinu získaných tímto procesem použit jako palivo bez omezení podle tohoto nařízení (konečný bod);
v případě gumového kalu a použitého bělícího jílu z procesu předběžného ošetření uvedeného v oddíle 2 bodu L podbodu 2 písm. a):
3. Jakýkoli odpad, který je jiný než vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty uvedené v odstavci 2 a který je výsledkem zpracování vedlejších produktů živočišného původu v souladu s tímto oddílem, například kal, obsah filtrů, popel a zbytky rozkladu, se neškodně odstraní v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a s tímto nařízením.
PŘÍLOHA V
PŘEMĚNA VEDLEJŠÍCH PRODUKTŮ ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU A ZÍSKANÝCH PRODUKTŮ NA BIOPLYN, KOMPOSTOVÁNÍ
KAPITOLA I
POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ
Oddíl 1
Zařízení na výrobu bioplynu
1. Zařízení na výrobu bioplynu musí být vybavena pasterizačně/hygienickou jednotkou, kterou není možné obejít, určenou pro vkládané vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty o maximální velikosti částic 12 mm před vstupem do jednotky, a to s/se:
zařízením na sledování, že je během jedné hodiny dosaženo teploty 70 °C;
záznamovými přístroji ke kontinuálnímu zaznamenávání výsledků měření uvedených v písmeni a); a
odpovídajícím systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.
2. Odchylně od odstavce 1 není pasterizačně/hygienická jednotka povinná pro zařízení na výrobu bioplynu, která přeměňují pouze:
materiál kategorie 2, který byl zpracován v souladu se zpracovatelskou metodou č. 1 uvedenou v kapitole III přílohy IV;
materiál kategorie 3, který byl zpracován v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III přílohy IV;
materiál kategorie 3, který prošel pasterizačně/hygienickým ošetřením v jiném schváleném zařízení;
vedlejší produkty živočišného původu, které lze bez zpracování aplikovat na půdu v souladu s čl. 13 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009 a s tímto nařízením, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření jakéhokoli závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata;
vedlejší produkty živočišného původu, které prošly procesem alkalické hydrolýzy stanoveným v bodě A oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV;
následující vedlejší produkty živočišného původu, pokud to povolí příslušný orgán:
vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, které byly v okamžiku, kdy byly určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě, zpracovány způsobem vymezeným v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004,
vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 10 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009, nebo
vedlejší produkty živočišného původu, které jsou přeměněny na bioplyn, pokud jsou zbytky rozkladu následně zkompostovány nebo zpracovány nebo neškodně odstraněny v souladu s tímto nařízením.
3. Je-li zařízení na výrobu bioplynu umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.
Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na výrobu bioplynu rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.
V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na výrobu bioplynu od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.
4. Každé zařízení na výrobu bioplynu musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.
Oddíl 2
Zařízení na kompostování
1. Zařízení na kompostování musí být vybavena uzavřeným kompostujícím reaktorem nebo uzavřeným prostorem, který není možné obejít, určeným pro vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty vkládané do zařízení a musí být vybavena:
zařízením na sledování teploty v reálném čase;
záznamovými přístroji k zaznamenávání, v příslušných případech kontinuálnímu, výsledků měření uvedených v písmeni a);
odpovídajícím bezpečnostním systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.
2. Odchylně od odstavce 1 lze povolit i jiné systémy kompostování, pokud:
jsou řízeny takovým způsobem, že všechen materiál v systému odpovídá požadovaným parametrům na čas a teplotu, a v příslušných případech je zajištěno kontinuální sledování parametrů; nebo
přeměňují pouze materiály uvedené v odstavci 2 oddílu 1; a
splňují všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.
3. Je-li zařízení na kompostování umístěno v místě nebo v bezprostřední blízkosti místa, kde jsou držena hospodářská zvířata, a nevyužívá výlučně hnůj, mléko nebo mlezivo, které pocházejí od těchto zvířat, musí být umístěno v dostatečné vzdálenosti od prostoru, v němž jsou tato zvířata držena.
Tato vzdálenost se určí tak, aby bylo zaručeno, že neexistuje nepřijatelné riziko, že se ze zařízení na kompostování rozšíří onemocnění přenosná na člověka nebo zvířata.
V každém případě musí být zajištěno naprosté fyzické oddělení zařízení na kompostování od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu.
4. Každé zařízení na kompostování musí mít vlastní laboratoř nebo využívat laboratoř externí. Tato laboratoř musí být zařízena k provádění nezbytných analýz a musí být schválena příslušným orgánem, musí být akreditována podle mezinárodně uznávaných norem nebo musí být příslušným orgánem pravidelně kontrolována.
KAPITOLA II
HYGIENICKÉ POŽADAVKY NA ZAŘÍZENÍ NA VÝROBU BIOPLYNU A KOMPOSTOVÁNÍ
1. Vedlejší produkty živočišného původu musí být přeměněny co nejdříve po příjezdu do zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování. Až do ošetření musí být řádným způsobem uskladněny.
2. Kontejnery, nádoby a vozidla používané k přepravě neošetřeného materiálu musí být očištěny a vydezinfikovány ve vyhrazeném prostoru.
Tento prostor musí být umístěn nebo navržen tak, aby se zabránilo riziku kontaminace ošetřených produktů.
3. Systematicky musí být prováděna preventivní opatření proti ptákům, hlodavcům, hmyzu nebo jiným škůdcům.
K tomuto účelu musí být využíván zdokumentovaný program hubení škůdců.
4. Pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.
5. Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány.
6. Zařízení a vybavení musí být udržováno v dobrém technickém stavu a měřicí zařízení musí být v pravidelných intervalech kalibrováno.
7. Se zbytky rozkladu a kompostem musí být v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování manipulováno a musí být uskladněny tak, aby se zabránilo opětovné kontaminaci.
KAPITOLA III
PARAMETRY PRO PŘEMĚNU
Oddíl 1
Standardní parametry pro přeměnu
1. Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na výrobu bioplynu vybavených pasterizačně/hygienickou jednotkou, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:
maximální velikost částic před vstupem do jednotky: 12 mm;
minimální teplota celé hmoty materiálu v jednotce: 70 °C; a
minimální doba v jednotce bez přerušení: 60 minut.
Mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, které patří do kategorie 3, však mohou být v zařízení na výrobu bioplynu využity bez pasterizačně/hygienického ošetření jako surovina, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata.
Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování vkládán do zařízení na výrobu bioplynu v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.
2. Na materiál kategorie 3, který se používá jako surovina v zařízeních na kompostování, se musí vztahovat tyto minimální požadavky:
maximální velikost částic před vstupem do kompostujícího reaktoru: 12 mm;
minimální teplota celé hmoty materiálu v reaktoru: 70 °C; a
minimální doba bez přerušení: 60 minut.
Minimální požadavky stanovené v písmenech b) a c) tohoto odstavce se rovněž vztahují na materiál kategorie 2, který je bez předchozího zpracování kompostován v souladu s čl. 13 písm. e) bodem ii) nařízení (ES) č. 1069/2009.
Oddíl 2
Alternativní parametry pro přeměnu pro zařízení na výrobu bioplynu a kompostování
1. Příslušný orgán však může povolit použití jiných parametrů než parametrů stanovených v odstavci 1 oddílu 1 kapitoly I a než standardních parametrů pro přeměnu, pokud žadatel prokáže, že tyto parametry zajišťují odpovídající snížení biologických rizik. Do uvedeného prokázání patří ověření, které se provádí v souladu s těmito požadavky:
identifikace a rozbor možných rizik včetně účinku vstupního materiálu na základě úplného popisu podmínek a parametrů přeměny;
posouzení rizik, jež vyhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno zvláštních podmínek přeměny podle písmene a);
ověření zamýšleného procesu pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti:
endogenních indikátorových organismů během procesu, kde indikátor:
dobře charakterizovaného testovacího organismu nebo viru během expozice, který je ve vhodném testovacím tělese vložen do výchozího materiálu;
ověření zamýšleného procesu podle písmene c) musí prokázat, že je procesem dosaženo tohoto celkového snížení rizik:
u tepelných a chemických procesů:
u chemických procesů rovněž:
navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování fungování procesu podle písmene c);
opatření, která zaručují kontinuální sledování příslušných parametrů procesu stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.
Podrobné údaje o příslušných parametrech procesu používaných v zařízeních na výrobu bioplynu a kompostování a rovněž o jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a uchovávány, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení.
Provozovatel musí záznamy na požádání poskytnout příslušném orgánu. Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se procesu povoleného podle tohoto odstavce.
2. Dokud však nebudou přijata pravidla uvedená v čl. 15 odst. 2 písm. a) bodě ii) nařízení (ES) č. 1069/2009, příslušný orgán může odchylně od odstavce 1 povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud v souvislosti se snížením patogenních původců zaručují rovnocenný účinek u:
odpadu ze stravovacích zařízení, který je použit jako jediný vedlejší produkt živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování; a
směsí odpadu ze stravovacích zařízení a těchto materiálů:
hnoje,
obsahu trávicího traktu vyjmutého z trávicího traktu,
mléka,
mléčných výrobků,
produktů získaných z mléka,
mleziva,
výrobků z mleziva,
vajec,
vaječných výrobků,
vedlejších produktů živočišného původu uvedených v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, které prošly zpracováním, jak je vymezeno v čl. 2 odst. 1 písm. m) nařízení (ES) č. 852/2004,
směsi produktů živočišného původu uvedených v bodě 2 písm. b) s materiály vedlejších produktů jiného než živočišného původu.
3. Pokud jsou materiály uvedené v odst. 2 písm. b) nebo získané produkty uvedené v čl. 10 písm. g) nařízení (ES) č. 1069/2009 jediným výchozím materiálem živočišného původu, který je ošetřován v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování, může příslušný orgán povolit využití jiných zvláštních požadavků než požadavků stanovených v této kapitole, pokud:
má za to, že tyto materiály nepředstavují riziko šíření závažných přenosných onemocnění na člověka nebo zvířata;
má za to, že zbytky rozkladu nebo kompost představují nezpracovaný materiál, a uloží provozovatelům povinnost manipulovat s nimi v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením, nebo, v případě kompostu nebo zbytků rozkladu získaných z odpadu ze stravovacích zařízení, je využít nebo neškodně odstranit v souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí.
4. Provozovatelé mohou na trh uvádět zbytky rozkladu a kompost vyrobené podle parametrů, které byly povoleny příslušným orgánem:
v souladu s odstavcem 1;
v souladu s odstavci 2 a 3, pouze v členských státech, v nichž byly uvedené parametry povoleny.
Oddíl 3
Normy pro zbytky rozkladu a kompost
1.
Reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu přeměny či ihned po přeměně v zařízení na výrobu bioplynu nebo v průběhu kompostování či ihned po zkompostování v zařízení na kompostování musí za účelem sledování procesu splňovat tyto normy:
a
reprezentativní vzorky odebrané ze zbytků rozkladu nebo kompostu v průběhu nebo při vyskladnění musí splňovat tyto normy:
Salmonella: nepřítomnost v 25 g produktu: n = 5, c = 0, m = 0, M = 0;
kde v případě písmene a) nebo b):
n |
= |
počet vzorků, které mají být vyšetřeny; |
m |
= |
prahová hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za uspokojující, pokud počet bakterií ve všech vzorcích není vyšší než m; |
M |
= |
mezní hodnota počtu bakterií; výsledek je považován za neuspokojivý, pokud se počet bakterií v jednom nebo více vzorcích rovná M nebo je vyšší; a |
c |
= |
počet vzorků, jejichž bakteriální počet smí být v rozmezí mezi m a M, přičemž vzorek je ještě stále považován za přípustný, pokud je bakteriální počet ostatních vzorků roven m nebo nižší. |
2. Zbytky rozkladu nebo kompost, jiné než uvedené v oddíle 2 bodě 3 písm. b), které nesplňují požadavky uvedené v tomto oddíle, se znovu podrobí přeměně nebo kompostování a v případě salmonely s nimi musí být manipulováno nebo musí být neškodně odstraněny v souladu s pokyny příslušného orgánu.
3. Jestliže se vedlejší produkty živočišného původu přeměňují na bioplyn nebo se kompostují společně s materiály, které nejsou živočišného původu, příslušný orgán může povolit provozovateli odebrání reprezentativních vzorků po pasterizaci uvedené v kapitole I oddíle 1 odst. 1 písm. a), případně po kompostování uvedeném v oddíle 2 odst. 1, a před tím, než budou smíchány s materiály, které nejsou živočišného původu, s cílem sledovat účinnost přeměny, případně kompostování vedlejších produktů živočišného původu.
PŘÍLOHA VI
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VÝZKUM, KRMENÍ A SBĚR A NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ
KAPITOLA I
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO VZORKY URČENÉ K VÝZKUMNÝM A JINÝM ÚČELŮM
Oddíl 1
Výzkumné a diagnostické vzorky
1. Provozovatelé zaručí, že k zásilkám výzkumných a diagnostických vzorků je přiložen obchodní doklad, který musí uvádět:
popis materiálu a živočišného druhu původu;
kategorii materiálu;
množství materiálu;
místo původu a místo odeslání materiálu;
jméno a adresu odesílatele;
jméno a adresu příjemce a/nebo uživatele.
2. Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, přijmou veškerá nezbytná opatření, aby po dobu, kdy dochází k manipulaci s materiálem, který podléhá jejich kontrole, zabránili šíření onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, a to zejména tím, že uplatní správnou laboratorní praxi.
3. Následné využití výzkumných a diagnostických vzorků k jiným účelům než těm, které jsou uvedeny v bodě 38 přílohy I, se zakazuje.
4. Pokud nejsou drženy pro referenční účely, musí být výzkumné a diagnostické vzorky a jakékoli produkty získané z používání těchto vzorků neškodně odstraněny:
jako odpad spálením nebo spoluspálením;
v případě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v čl. 8 písm. a) bodě iv), čl. 8 písm. c) a d), článku 9 a článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009, které jsou částmi buněčných kultur, laboratorních souprav nebo laboratorních vzorků, ošetřením za podmínek, které jsou alespoň rovnocenné validované metodě pro parní autoklávy ( 6 ), a následně neškodným odstraněním jako odpad nebo odpadní vody v souladu s příslušnými právními předpisy Unie;
tlakovou sterilizací a následným neškodným odstraněním nebo využitím v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.
5. Uživatelé, kteří manipulují s výzkumnými a diagnostickými vzorky, musí vést rejstřík zásilek takovýchto vzorků.
Tento rejstřík musí obsahovat informace uvedené v odstavci 1 a datum a metodu neškodného odstranění vzorků a jakýchkoli získaných produktů.
6. Odchylně od odstavců 1, 4 a 5 může příslušný orgán souhlasit s tím, aby se s výzkumnými a diagnostickými vzorky používanými pro vzdělávací účely manipulovalo a byly neškodně odstraněny za jiných podmínek, které zaručují, že nevzniknou žádná nepřijatelná rizika pro zdraví lidí nebo zvířat.
Oddíl 2
Vzorky zboží a výstavní předměty
1. Vzorky zboží a výstavní předměty mohou být přepravovány, používány a neškodně odstraňovány pouze v souladu s odstavci 1 až 4 a 6 oddílu 1.
2. Pokud nejsou vzorky zboží drženy pro referenční účely, musí být poté, co byly dokončeny příslušné studie nebo analýzy:
odeslány zpět do členského státu původu;
odeslány do jiného členského státu nebo třetí země, pokud bylo toto odeslání předem povoleno příslušným orgánem členského státu nebo třetí země určení; nebo
neškodně odstraněny nebo použity v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.
3. Po ukončení výstavy nebo umělecké činnosti musí být výstavní předměty odeslány zpět do členského státu původu, odeslány nebo neškodně odstraněny v souladu s odstavcem 2.
KAPITOLA II
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO KRMENÍ
Oddíl 1
Obecné požadavky
Materiály kategorie 2 a 3 uvedenými v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou být krmena zvířata uvedená v čl. 18 odst. 1 písm. a), b), d), f), g) a h), a to alespoň za následujících podmínek navíc k podmínkám, které jsou stanoveny příslušným orgánem v souladu s čl. 18 odst. 1 uvedeného nařízení:
Vedlejší produkty živočišného původu jsou k uživatelům nebo do sběrných středisek přepravovány v souladu s oddíly 1 a 3 kapitoly I přílohy VIII.
Sběrná střediska jsou registrována příslušným orgánem, pokud:
splňují požadavky na zařízení, která provádějí mezioperace, stanovené v kapitole II přílohy IX; a
disponují odpovídajícím vybavením k likvidaci nepoužitého materiálu nebo jej odesílají do schváleného zpracovatelského zařízení nebo do schváleného spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení v souladu s tímto nařízením.
Členské státy mohou povolit, aby bylo zpracovatelské zařízení použito pro materiál kategorie 2 jako sběrné středisko.
Provozovatelé sběrných středisek, kteří konečným uživatelům dodávají jiný materiál než vedlejší produkty živočišného původu pocházející z vodních živočichů a vodních bezobratlých živočichů, musí zaručit, že tento materiál prošel jedním z těchto ošetření:
denaturováním roztokem barvicího činidla; roztok musí být natolik silný, aby bylo zbarvení barveného materiálu jasně viditelné a nemizelo, když jsou barvené materiály podrobeny mrazení nebo chlazení, a celý povrch všech kusů materiálu musí být pokryt takovýmto roztokem buď ponořením materiálu do roztoku nebo nastříkáním nebo jinou aplikací roztoku;
sterilizací varem nebo pařením pod tlakem, dokud není každý kus materiálu ve všech částech uvařen; nebo
jakoukoli jinou manipulací nebo ošetřením, které byly povoleny příslušným orgánem, který za provozovatele odpovídá.
Oddíl 2
Krmení některých druhů v krmných stanicích
1. Příslušný orgán může povolit, aby byl materiál kategorie 1 uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009 použit ke krmení následujících ohrožených nebo chráněných druhů v krmných stanicích za těchto podmínek:
materiálem musí být krmen:
jeden z těchto druhů mrchožravých ptáků v následujících členských státech:
Kód země |
Členský stát |
Živočišný druh |
|
Místní název |
Latinský název |
||
BG |
Bulharsko |
orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel královský orel mořský luňák hnědý luňák červený |
Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Aquila helíaca Haliaeetus albicilla Milvus migrans Milvus milvus |
EL |
Řecko |
orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel královský orel mořský luňák hnědý |
Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Aquila heliaca Haliaeetus albicilla Milvus migrans |
ES |
Španělsko |
orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel iberský luňák hnědý luňák červený |
Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Aquila adalberti Milvus migrans Milvus milvus |
FR |
Francie |
orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní orel mořský luňák hnědý luňák červený |
Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Haliaeetus albicilla Milvus migrans Milvus milvus |
HR |
Chorvatsko |
orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý |
Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus |
IT |
Itálie |
orlosup bradatý sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní luňák hnědý luňák červený |
Gypaetus barbatus Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos Milvus migrans Milvus milvus |
CY |
Kypr |
sup hnědý sup bělohlavý |
Aegypius monachus Gyps fulvus |
PT |
Portugalsko |
sup hnědý sup mrchožravý sup bělohlavý orel skalní |
Aegypius monachus Neophron percnopterus Gyps fulvus Aquila chrysaetos |
SK |
Slovensko |
orel skalní orel královský orel mořský luňák hnědý luňák červený |
Aquila chrysaetos Aquila heliaca Haliaeetus albicilla Milvus migrans Milvus milvus |
jeden z druhů řádu šelmy, který je uveden v příloze II směrnice 92/43/EHS, ve zvláštních oblastech ochrany, které byly zřízeny podle uvedené směrnice, nebo
jeden z druhů řádu dravci nebo sovy, který je uveden v příloze I směrnice 2009/147/ES, ve zvláštních oblastech ochrany, které byly zřízeny podle uvedené směrnice;
příslušný orgán udělil provozovateli odpovědnému za krmnou stanici povolení.
Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:
krmení neslouží jako alternativní způsob neškodného odstraňování specifikovaných rizikových materiálů nebo neškodného odstraňování uhynulých přežvýkavců, kteří takový materiál představující riziko TSE obsahují,
je zaveden odpovídající systém dohledu nad TSE stanovený nařízením (ES) č. 999/2001, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE;
příslušný orgán musí zaručit koordinaci se všemi ostatními příslušnými orgány, které odpovídají za dohled nad požadavky stanovenými v povolení;
příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší;
povolení udělené příslušným orgánem musí:
odkazovat na skutečně dotčené druhy a uvádět jejich názvy,
podrobně popisovat polohu krmné stanice v zeměpisné oblasti, v níž má krmení probíhat, a
být neprodleně pozastaveno v případě:
provozovatel odpovědný za krmení musí:
vyčlenit prostor pro krmení, který je uzavřen a k němuž mají přístup pouze zvířata druhů, které mají být chráněny, což je ve vhodném případě zajištěno pomocí plotů nebo jiných prostředků, které odpovídají přirozeným způsobům krmení uvedených druhů,
zaručit, že jsou způsobilá těla skotu a alespoň 4 % způsobilých těl ovcí a koz, která mají být použita ke krmení, před takovýmto použitím podrobena vyšetřením s negativním výsledkem, a to v rámci programu sledování TSE prováděného v souladu s přílohou III nařízení (ES) č. 999/2001 a popřípadě v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 6 odst. 1b druhého pododstavce uvedeného nařízení, a
vést záznamy alespoň o počtu, povaze, odhadované hmotnosti a původu jatečně upravených těl zvířat použitých ke krmení, datu krmení, místě, v němž ke krmení došlo, a popřípadě o výsledcích vyšetření na TSE.
2. Pokud členský stát žádá Komisi, aby byl zařazen do seznamu stanoveného v odst. 1 písm. a), předloží:
podrobné zdůvodnění rozšíření seznamu o určité druhy mrchožravých ptáků v tomto členském státě včetně vysvětlení důvodů, proč je nezbytné krmit tyto ptáky materiálem kategorie 1 místo materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3;
vysvětlení opatření, která budou přijata, aby byl zaručen soulad s odstavcem 1.
Oddíl 3
Krmení volně žijících zvířat mimo krmné stanice
Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, ve vhodném případě bez předchozího sběru mrtvých zvířat, ke krmení volně žijících zvířat uvedených v odst. 1 písm. a) oddílu 2 mimo krmné stanice, a to za těchto podmínek:
Příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší.
Příslušný orgán musí v povolení určit hospodářství nebo stáda v zeměpisně vymezené krmné oblasti podle těchto podmínek:
krmná oblast nesmí zasahovat do oblastí, v nichž dochází k intenzivnímu chovu zvířat;
hospodářská zvířata v hospodářstvích nebo stádech v krmné oblasti musí být pod pravidelným dohledem úředního veterinárního lékaře, pokud jde o prevalenci TSE a onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata;
krmení musí být neprodleně pozastaveno v případě:
údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE v hospodářství nebo stádu do doby, než je možné riziko vyloučit,
údajného nebo potvrzeného ohniska závažného onemocnění přenosného na člověka nebo zvířata v hospodářství nebo stádu do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo
nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;
příslušný orgán musí v povolení upřesnit:
odpovídající opatření, která mají zabránit přenosu TSE a přenosných onemocnění z mrtvých zvířat na jiná zvířata nebo člověka, například opatření zaměřená na způsoby krmení druhů, které mají být chráněny, sezónní krmná omezení, omezení přemísťování hospodářských zvířat a jiná opatření určená ke zvládání možných rizik přenosu onemocnění přenosných na člověka nebo zvířata, například opatření týkající se druhů přítomných v krmné oblasti, k jejichž krmení nejsou použity vedlejší produkty živočišného původu,
povinnosti osob nebo subjektů v krmné oblasti, kteří pomáhají při krmení nebo odpovídají za hospodářská zvířata, v souvislosti s opatřeními, která jsou uvedena v bodě i),
podmínky uložení sankcí uvedených v článku 53 nařízení (ES) č. 1069/2009, které se uplatní při porušení opatření uvedených v bodě i) osobami nebo subjekty uvedenými v bodě ii) tohoto písmene d);
pokud ke krmení dochází bez předchozího sběru mrtvých zvířat, provede se odhad pravděpodobné úmrtnosti hospodářských zvířat v krmné oblasti a pravděpodobných požadavků na krmení volně žijících zvířat, přičemž tento odhad poslouží jako základ pro posouzení možných rizik přenosu onemocnění.
Oddíl 4
Krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách materiálem kategorie 1
Příslušný orgán může povolit použití materiálu kategorie 1 sestávajícího z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál, a materiálu získaného ze zvířat chovaných v zoologických zahradách ke krmení zvířat chovaných v zoologických zahradách, a to za těchto podmínek:
příslušný orgán musí provozovateli odpovědnému za krmení udělit povolení. Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:
krmení neslouží jako alternativní způsob neškodného odstraňování specifikovaných rizikových materiálů nebo neškodného odstraňování uhynulých přežvýkavců, kteří takový materiál představující riziko TSE obsahují,
je-li použit materiál kategorie 1 sestávající z celých těl mrtvých zvířat nebo jejich částí, který obsahuje specifikovaný rizikový materiál pocházející ze skotu, je zaveden odpovídající systém dohledu nad TSE stanovený nařízením (ES) č. 999/2001, který zahrnuje pravidelná laboratorní vyšetření vzorků na přítomnost TSE;
povolení udělené příslušným orgánem musí být neprodleně pozastaveno v případě:
údajné nebo potvrzené vazby na šíření TSE do doby, než je možné riziko vyloučit, nebo
nedodržení pravidel stanovených v tomto nařízení;
provozovatel odpovědný za krmení musí:
uskladnit materiál, který má být použit ke krmení, a provádět krmení v uzavřeném a oploceném prostoru, aby se zaručilo, že k materiálu určenému ke krmení nemají přístup jiná masožravá zvířata než zvířata chovaná v zoologických zahradách, pro která bylo povolení uděleno,
zaručit, že přežvýkavci, kteří mají být použiti ke krmení, jsou zařazeni do programu sledování TSE prováděného v souladu s přílohou III nařízení (ES) č. 999/2001 a popřípadě v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 6 odst. 1b druhého pododstavce uvedeného nařízení,
vést záznamy alespoň o počtu, povaze, odhadované hmotnosti a původu těl zvířat použitých ke krmení, datu krmení, výsledcích vyšetření na TSE a datu krmení.
KAPITOLA III
ZVLÁŠTNÍ PRAVIDLA PRO SBĚR A NEŠKODNÉ ODSTRAŇOVÁNÍ
Oddíl 1
Zvláštní pravidla pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu
1. Pokud příslušný orgán povolí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu na místě v souladu s čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009, může k takovému neškodnému odstranění dojít:
spálením nebo zakopáním v místě, z něhož vedlejší produkty živočišného původu pocházejí;
na povolené skládce; nebo
spálením nebo zakopáním v místě, v němž je ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí co nejmenší, za předpokladu, že se toto místo nachází v dostatečné vzdálenosti, aby měl příslušný orgán možnost předcházet ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.
2. Spalování vedlejších produktů živočišného původu v místech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být prováděno tak, aby bylo zaručeno, že jsou spáleny:
na řádně postavené hranici a přeměněny na popel;
aniž by došlo k ohrožení zdraví lidí;
bez použití procesů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy;
za podmínek, které zaručují, že je výsledný popel neškodně odstraněn zahrabáním na povolené skládce.
3. Zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v místech uvedených v čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být prováděno tak, aby bylo zaručeno, že jsou zahrabány:
takovým způsobem, aby se k nim nedostala masožravá ani všežravá zvířata;
na povolené skládce nebo na jiném místě, aniž by bylo ohroženo zdraví lidí a za použití procesů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy.
4. Při neškodném odstranění podle čl. 19 odst. 1 písm. a), b), c) a e) nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být vedlejší produkty živočišného původu přemísťovány z místa původu do místa neškodného odstranění za těchto podmínek:
vedlejší produkty živočišného původu jsou přepravovány v bezpečných a nepropustných nádobách nebo vozidlech;
nakládka a vykládka vedlejších produktů živočišného původu probíhá pod dozorem příslušného orgánu, je-li to vhodné;
kola vozidla jsou před tím, než vozidlo odjede z místa původu, vydezinfikována;
nádoby a vozidla používané pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu jsou po vyložení těchto produktů důkladně vyčištěny a vydezinfikovány; a
je zajištěn náležitý doprovod vozidel, přezkoušení nepropustnosti a dvojitý kryt, je-li to vhodné.
Oddíl 2
Spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v odlehlých oblastech
Maximální procentní podíl uvedený v čl. 19 odst. 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 nepřesáhne:
10 % populace skotu v dotčeném členském státě;
25 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě;
10 % populace prasat v dotčeném členském státě; a
procentní podíl populace jiných druhů, který příslušný orgán určí na základě posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat, která vznikají při neškodném odstranění zvířat těchto druhů spálením nebo zahrabáním na místě.
Oddíl 3
Spálení a zahrabání včel a vedlejších produktů včelařství
Příslušný orgán může povolit, aby byly včely a vedlejší produkty včelařství neškodně odstraněny spálením nebo zahrabáním na místě, jak je uvedeno v čl. 19 odst. 1 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009, pokud jsou přijata veškerá nezbytná opatření, aby se zaručilo, že spálením ani zahrabáním není ohroženo zdraví lidí či zvířat ani životní prostředí.
KAPITOLA IV
NEŠKODNÉ ODSTRANĚNÍ JINÝMI PROSTŘEDKY
Odchylně od článku 14 nařízení (ES) č. 1069/2009 mohou členské státy povolit sběr, přepravu a neškodné odstraňování materiálů kategorie 3 uvedených v čl. 10 písm. f) uvedeného nařízení jinými prostředky než spálením či zahrabáním na místě, pokud:
materiály nepřesahují objemem 20 kg týdně ze zařízení nebo podniku, kde jsou sbírány, bez ohledu na druh, z nějž materiály pocházejí;
materiály jsou sbírány, přepravovány a neškodně odstraňovány prostředky, které brání přenosu nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat;
příslušný orgán provádí v zařízeních nebo podnicích, kde jsou materiály sbírány, pravidelné kontroly včetně ověřování záznamů vedených provozovateli, aby zaručil, že jsou dodržována ustanovení tohoto oddílu.
▼M9 —————
PŘÍLOHA VII
STANDARDNÍ FORMÁT ŽÁDOSTÍ O ALTERNATIVNÍ METODY
KAPITOLA I
Jazykový režim
1. Žádosti o povolení alternativní metody používání nebo neškodného odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedené v článku 20 nařízení (ES) č. 1069/2009 (žádosti) se předkládají v jednom z úředních jazyků Evropské unie uvedených v článku 1 nařízení č. 1 z roku 1958.
2. Zainteresované subjekty, které předkládají takové žádosti v jiném jazyce než v angličtině, před posouzením validují úřední překlad své žádosti, který zajistí úřad EFSA.
Doba uvedená v čl. 20 odst. 5 nařízení (ES) č. 1069/2009 začíná teprve tedy, když zainteresovaný subjekt validoval úřední překlad žádosti.
KAPITOLA II
Obsah žádostí
1. Žádosti musí obsahovat všechny nezbytné informace o následujících bodech, aby mohl úřad EFSA posoudit bezpečnost alternativní metody, která je v nich navržena, a zejména musí popisovat:
2. Kromě toho se v žádosti uvedené v odstavci 1:
uvedou použitelné body v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 včetně fyzického stavu uvedených materiálů a v příslušném případě všechna předběžná ošetření, kterými uvedené materiály prošly, a uvedou se všechny použité materiály, které nejsou vedlejší produkty živočišného původu, které mají být v procesu použity;
uvede protokol HACCP a graf toku, který jasně popíše jednotlivé kroky procesu, určí parametry, které jsou důležité pro inaktivaci příslušných patogenů, jako je teplota, tlak, doba expozice, upravení hodnoty pH a velikost částic, a který je doplněn technickými listy vybavení použitého v procesu;
uvede a charakterizuje biologická nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat, která představují kategorie vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny dané metodě;
prokáže, že nejrezistentnější biologická nebezpečí spojená s kategorií materiálů určených k zpracování jsou snížena v každém produktu vznikajícím během procesu, včetně odpadní vody, alespoň na míru dosaženou zpracovatelskými normami stanovenými v tomto nařízení pro stejnou kategorii vedlejších produktů živočišného původu. Míra snížení rizika se musí určit ověřenými přímými měřeními, pokud není přijatelné modelování nebo porovnání s jinými procesy.
3. Ověřenými přímými měřeními uvedenými v odst. 2 písm. d) se rozumí:
měření snížení životaschopnosti/infekčnosti: endogenních indikátorových organismů během procesu, kde indikátor:
použití dobře charakterizovaného testovacího organismu nebo viru, který je ve vhodném testovacím tělese vložen do výchozího materiálu.
Jestliže se ošetření skládá z několika kroků, musí se provést posouzení míry, do jaké jsou jednotlivé kroky snižování titru kumulativní, nebo otázky, zda počáteční kroky procesu mohou ohrozit účinnost následných kroků;
oznámení kompletních výsledků prostřednictvím:
podrobného popisu použité metodiky;
popisu povahy vzorků, které byly analyzovány;
prokázání reprezentativnosti počtu analyzovaných vzorků;
zdůvodnění počtu provedených testů a výběru měřicích bodů;
uvedení citlivosti a specifičnosti použitých detekčních metod;
poskytnutí údajů o opakovatelnosti a statistické variabilitě měření získaných během pokusů;
zdůvodnění významu náhrady prionů, jestliže byly použity;
prokázání, že pokud jsou místo přímých měření použity modely a porovnání s jinými procesy, jsou dobře známy faktory vedoucí k snížení rizika a je dobře stanoven model snížení rizika;
poskytnutí údajů o přímých měřeních všech faktorů v celém procesu vedoucích k snížení rizika, kterými se prokáže homogenní použití těchto faktorů v celé ošetřené dávce.
4. Plán HACCP uvedený v odst. 2 písm. b) musí být založen na kritických parametrech, které slouží k dosažení snížení rizika, zejména:
Kritické limity uvedené v plánu HACCP musí být vymezeny na základě výsledků pokusného ověření a/nebo poskytnutého modelu.
Jestliže se úspěšné fungování procesu může prokázat pouze odkazem na technické parametry, které se konkrétně pojí s vybavením použitým v procesu, musí plán HACCP také obsahovat technické limity, které musí být splněny, zejména příjem energie, počet zdvihů pumpy nebo dávkování chemických látek.
Musí být uvedeny informace o kritických a technických parametrech, které je třeba sledovat a zaznamenávat nepřetržitě nebo ve stanovených intervalech, a o metodách používaných pro měření a sledování.
Musí být zohledněna variabilita parametrů za typických výrobních podmínek.
Plán HACCP musí odrážet běžné a neobvyklé/mimořádné provozní podmínky, včetně selhání procesu, a musí specifikovat nápravná opatření, která se použijí v případě neobvyklých/mimořádných provozních podmínek.
5. Žádosti musí také obsahovat dostatek informací o:
rizicích spojených s propojenými procesy, zejména o výsledku vyhodnocení možných nepřímých dopadů, které mohou:
ovlivnit míru snížení rizika konkrétního procesu;
být výsledkem přepravy nebo skladování všech produktů vyprodukovaných během procesu a bezpečného odstraňování těchto produktů, včetně odpadní vody;
rizicích spojených se zamýšleným konečným využitím produktů, zejména:
musí být upřesněno zamýšlené konečné využití všech produktů vyprodukovaných během procesu;
musí být posouzena pravděpodobná rizika pro zdraví lidí a zvířat a možné dopady na životní prostředí na základě snížení rizika odhadnutého v souladu s odst. 2 písm. d).
6. Žádosti se předkládají spolu s dokumentací, zejména:
s grafem toku, z nějž je patrné fungování procesu;
s důkazy uvedenými v odst. 2 písm. d), jakož i s dalšími důkazy, které mají opodstatnit informace poskytnuté v rámci žádosti podle odstavce 2.
7. Žádosti musí obsahovat kontaktní adresu zainteresovaného subjektu, která zahrnuje jméno a úplnou adresu, telefonní a/nebo faxové číslo a/nebo adresu elektronické pošty konkrétní osoby, která nese odpovědnost buď jako zainteresovaný subjekt, nebo jeho jménem.
PŘÍLOHA VIII
SBĚR, PŘEPRAVA A SLEDOVATELNOST
KAPITOLA I
SBĚR A PŘEPRAVA
Oddíl 1
Vozidla a nádoby
1. Od počátečního bodu výrobního řetězce uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 musí být vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty sbírány a přepravovány v zaplombovaných nových obalech nebo zakrytých nepropustných nádobách nebo vozidlech.
2. Vozidla a nádoby k opakovanému využití a všechno zařízení a přístroje k opakovanému využití, které se dostanou do styku s vedlejšími produkty živočišného původu nebo získanými produkty kromě získaných produktů, které jsou uváděny na trh v souladu s nařízením (ES) č. 767/2009 a jsou uskladněny a přepravovány v souladu s přílohou II nařízení (ES) č. 183/2005, musí být udržovány v čistém stavu.
Pokud nejsou vyhrazeny k přepravě konkrétních vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů tak, aby se zabránilo křížové kontaminaci, musí být zejména:
před použitím čisté a suché; a
po každém použití vyčištěny, omyty a/nebo vydezinfikovány v míře nutné k tomu, aby se zabránilo křížové kontaminaci.
3. Nádoby k opakovanému využití musí být vyhrazeny k přepravě konkrétního vedlejšího produktu živočišného původu nebo získaného produktu v takové míře, aby se zabránilo křížové kontaminaci.
Nádoby k opakovanému využití lze nicméně používat, pokud příslušný orgán takovéto použití povolil:
k přepravě různých vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud jsou mezi různými způsoby využití vyčištěny a vydezinfikovány způsobem, který brání křížové kontaminaci;
k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009 poté, co byly použity k přepravě produktů určených k lidské spotřebě, za podmínek, které brání křížové kontaminaci.
4. Obalový materiál musí být neškodně odstraněn spálením nebo jinými prostředky v souladu s právními předpisy Unie.
Oddíl 2
Teplotní podmínky
1. Přeprava vedlejších produktů živočišného původu, které jsou určeny k výrobě krmných surovin nebo syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, musí probíhat při odpovídající teplotě, v případě vedlejších produktů živočišného původu z masa nebo masných výrobků, které byly určeny k jiným účelům než k lidské spotřebě, při teplotě nejvýše 7 °C, pokud nejsou použity ke krmným účelům v souladu s kapitolou I přílohy II, aby se zabránilo vzniku rizik pro zdraví zvířat nebo lidí.
2. Nezpracovaný materiál kategorie 3 určený k výrobě krmných surovin nebo krmiva pro zvířata v zájmovém chovu musí být skladován a přepravován zchlazený, zmrazený nebo zesilážovaný, pokud:
není zpracován do 24 hodin po sběru nebo ukončení skladování ve zchlazené nebo zmrazené podobě, jestliže je k následné přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována skladovací teplota;
v případě mléka, mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka, které neprošly žádným z ošetření uvedených v části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X, není přepravován zchlazený a v izolovaných nádobách, není-li kvůli vlastnostem materiálu možné zmírnit rizika prostřednictvím jiných opatření.
3. Konstrukce vozidel využívaných k přepravě zmrazených zásilek musí zajišťovat, že je po celou dobu přepravy udržována přiměřená teplota, a umožňovat, aby teplota byla sledována.
Oddíl 3
Odchylka pro sběr a přepravu materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka
Oddíl 1 se nevztahuje na sběr a přepravu materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, prováděné provozovateli zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud tato zařízení přijímají produkty, které předtím dodala a které jsou jim vráceny, zejména od jejich odběratelů.
Oddíl 4
Odchylka pro sběr a přepravu hnoje
Odchylně od oddílu 1 může příslušný orgán souhlasit se sběrem a přepravou hnoje mezi dvěma body v jednom hospodářství nebo mezi zemědělci a uživateli v témže členském státě za podmínek, které zaručují, že je zabráněno vzniku nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat.
KAPITOLA II
IDENTIFIKACE
1. Musí být přijata veškerá nezbytná opatření k zajištění toho, že:
je možné zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů identifikovat a že jsou produkty během sběru, z nějž vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, a při přepravě uchovávány odděleně a je možné je identifikovat;
se označující látka pro identifikaci vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů zvláštní kategorie používá pouze pro tu kategorii, pro kterou se její použití požaduje podle tohoto nařízení nebo je určeno či stanoveno podle odstavce 4;
se zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů odesílají z jednoho členského státu do jiného členského státu v obalech, nádobách nebo vozidlech, které jsou nápadně a alespoň po dobu přepravy nesmazatelně barevně kódovány tak, aby byly na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených zobrazeny informace stanové tímto nařízením, a to tímto způsobem:
v případě materiálů kategorie 1 černou barvou,
v případě materiálů kategorie 2 (jiných než hnůj a obsah trávicího traktu) žlutou barvou,
v případě materiálů kategorie 3 zelenou barvou s vysokým obsahem modré, aby se zajistilo zřetelné odlišení od ostatních barev,
v případě dovezených zásilek barvou uvedenou pro příslušné materiály v bodech i), ii) a iii), od okamžiku, kdy zásilka překročila stanoviště hraniční kontroly prvního vstupu do Unie.
2. Během přepravy a skladování musí etiketa připojená k obalu, nádobě nebo vozidlu:
jasně uvádět kategorii vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů; a
na obalu, nádobě nebo vozidle, podle toho, co je použito, viditelně a čitelně uvádět následující slova:
v případě materiálu kategorie 3 slova „není určeno k lidské spotřebě“,
v případě materiálu kategorie 2 (jiného než hnůj a obsah trávicího traktu) a získaných produktů z materiálu kategorie 2 slova „není určeno ke krmení zvířat“; je-li však materiál kategorie 2 určen ke krmení zvířat uvedených v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 za podmínek stanovených podle uvedeného článku, etiketa musí místo toho uvádět slova „ke krmení …“, u nichž bude doplněn název konkrétních druhů zvířat, pro jejichž krmení je materiál určen,
v případě materiálu kategorie 1 a získaných produktů z materiálu kategorie 1, které jsou určeny k
v případě mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva a výrobků z mleziva slova „není určeno k lidské spotřebě“,
v případě želatiny vyrobené z materiálu kategorie 3 slova „želatina vhodná ke krmení zvířat“,
v případě kolagenu vyrobeného z materiálu kategorie 3 slova „kolagen vhodný ke krmení zvířat“,
v případě syrového krmiva pro zvířata v zájmovém chovu slova „k použití pouze jako krmivo pro zvířata v zájmovém chovu“,
v případě ryb a produktů získaných z ryb určených ke krmení ryb, které byly před distribucí ošetřeny a zabaleny, název a adresu zařízení původu, v němž se krmivo vyrábí, a to jasně a čitelně, a
v případě krevních výrobků z koňovitých určených k jiným účelům než k použití v krmivech slova „krev a krevní výrobky z koňovitých. Není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat“,
v případě rohů, kopyt a paznehtů a jiných materiálů určených k výrobě organických hnojiv a půdních přídavků uvedených v oddíle 12 kapitoly II přílohy XIV slova „není určeno k lidské spotřebě ani ke krmení zvířat“,
v případě organických hnojiv a půdních přídavků slova „organická hnojiva nebo půdní přídavky / nesmí dojít ke spásání hospodářskými zvířaty ani k použití plodin jako rostlinného porostu nejméně během 21 dnů po aplikaci“,
v případě materiálu použitého ke krmení v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy VI název a adresu sběrného střediska a slova „není určeno k lidské spotřebě“,
v případě hnoje a obsahu trávicího traktu slovo „hnůj“,
v případě meziproduktů na vnějším obalu slova „pouze pro léčivé přípravky / veterinární léčivé přípravky / zdravotnické prostředky / aktivní implantabilní zdravotnické prostředky / diagnostické zdravotnické prostředky in vitro / laboratorní činidla“,
v případě výzkumných a diagnostických vzorků slova „k výzkumným a diagnostickým účelům“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
v případě vzorků zboží slova „vzorek zboží, není určeno k lidské spotřebě“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
v případě výstavních předmětů slova „výstavní předmět, není určeno k lidské spotřebě“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
v případě rybího tuku určeného k výrobě léčivých přípravků uvedených v kapitole XIII přílohy XIII slova „rybí tuk určený k výrobě léčivých přípravků“ namísto textu na etiketě stanoveného v písmeni a),
v případě hnoje, který byl podroben ošetření vápnem podle přílohy IV kapitoly IV oddílu 2 bodu I, slova „směs hnoje a vápna“,
v případě zpracovaného hnoje, který byl podroben ošetření podle přílohy XI kapitoly I oddílu 2 písm. b) a c), slova „zpracovaný hnůj“.
Etiketa uvedená v písmeni b) bodě xi) však není vyžadována u těchto organických hnojiv a půdních přídavků:
v baleních připravených k prodeji o hmotnosti nepřesahující 50 kg určených k použití konečným spotřebitelem; nebo
v žocích, jejichž hmotnost nepřesahuje 1 000 kg, pokud:
3. Členské státy mohou zavést systémy nebo stanovit pravidla pro barevné kódování obalů, nádob nebo vozidel používaných pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které pocházejí z jejich území a zůstávají na něm, za předpokladu, že tyto systémy nebo pravidla nelze zaměnit se systémem barevného kódování stanoveným v odst. 1 písm. c).
4. Členské státy mohou zavést systémy nebo stanovit pravidla pro označování vedlejších produktů živočišného původu, které pocházejí z jejich území nebo na něm zůstávají, za předpokladu, že tyto systémy nebo pravidla nejsou v rozporu s požadavky na označování stanovenými pro získané produkty v kapitole V této přílohy.
5. Odchylně od odstavců 3 a 4 mohou členské státy používat systémy nebo pravidla uvedené ve zmíněných odstavcích pro vedlejší produkty živočišného původu, které pocházejí z jejich území, které však nemají na jejich území zůstat, pokud s tím daný členský stát anebo třetí země určení vyjádří souhlas.
6. Avšak:
odstavce 1 a 2 této kapitoly se nevztahují na identifikaci materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, prováděnou provozovateli zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud tato zařízení přijímají produkty, které předtím dodala a které jsou jim vráceny, zejména od jejich odběratelů;
odchylně od odstavců 1 a 2 může příslušný orgán souhlasit s identifikací hnoje, který je přepravován mezi dvěma body v jednom hospodářství nebo mezi hospodářstvími a uživateli v témže členském státě, jinými prostředky;
krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a které jsou zabaleny a uváděny na trh jako krmivo v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009, nemusí být identifikovány v souladu s odstavcem 1 a nemusí být opatřeny etiketou v souladu s odstavcem 2.
KAPITOLA III
OBCHODNÍ DOKLADY A VETERINÁRNÍ OSVĚDČENÍ
1. K vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům musí být během přepravy přiložen obchodní doklad podle vzoru stanoveného v této kapitole nebo veterinární osvědčení, pokud to požaduje toto nařízení.
Takovýto doklad či osvědčení však nejsou nutné, pokud:
maloobchodníci dodají získané produkty z materiálu kategorie 3 a organická hnojiva a půdní přídavky v rámci téhož členského státu jiným konečným uživatelům než hospodářským subjektům;
jsou mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka, které představují materiály kategorie 3, sebrány a vráceny provozovatelům zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, jestliže tito provozovatelé přijímají produkty, a to zejména od svých odběratelů, které jim předtím dodali;
jsou krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, uváděny na trh zabalené a označené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009.
2. Obchodní doklad musí být vyhotoven minimálně v trojím provedení (jeden originální doklad a dvě kopie). Originál musí doprovázet zásilku na místo konečného určení. Příjemce je povinen jej uchovat. Jednu z kopií je povinen uchovat výrobce, druhou přepravce.
Členské státy mohou požadovat, aby byl důkaz o doručení zásilky poskytnut prostřednictvím systému TRACES nebo formou čtvrté kopie obchodního dokladu, která je příjemcem zaslána zpět výrobci.
3. Veterinární osvědčení musí vydat a podepsat příslušný orgán.
4. Během přepravy v rámci Unie musí být k vedlejším produktům živočišného původu a získaným produktům od počátečního bodu výrobního řetězce uvedeného v čl. 4 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 přiložen obchodní doklad podle vzoru uvedeného v odstavci 6.
Nicméně kromě povolení předávat informace prostřednictvím alternativního systému uvedeného v čl. 21 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (ES) č. 1069/2009 může příslušný orgán povolit, aby vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty, které jsou přepravovány po jeho území, byly provázeny:
jiným obchodním dokladem v tištěné nebo elektronické podobě, pokud takovýto obchodní doklad obsahuje informace uvedené v písmeni f) poznámek pod odstavcem 6 této kapitoly;
obchodním dokladem, v němž je množství materiálu vyjádřeno hmotností nebo objemem materiálu nebo počtem balení.
5. Záznamy a související obchodní doklady nebo veterinární osvědčení se uchovávají alespoň po dobu dvou let, aby bylo možné předložit je příslušnému orgánu.
6. Vzor obchodního dokladu
Poznámky
a) Obchodní doklady se vyhotovují v souladu se strukturou vzoru uvedeného v této kapitole.
Musí obsahovat, a to v očíslovaném pořadí uvedeném ve vzoru, potvrzení, jež jsou požadována pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů.
b) Podle potřeby se vyhotoví v jednom z úředních jazyků členského státu původu a členského státu určení.
Je možné jej ovšem rovněž vyhotovit v jiném z úředních jazyků Unie, pokud je k němu přiložen úřední překlad nebo byl-li získán předchozí souhlas příslušného orgánu členského státu určení.
c) Originál každého obchodního dokladu tvoří jeden list papíru, oboustranně, nebo, je-li třeba uvést více údajů, musí být ve formátu, kdy všechny nezbytné listy papíru prokazatelně tvoří neoddělitelnou součást jediného celku.
d) Pokud jsou k obchodnímu dokladu připojeny další listy papíru z důvodů identifikace položek zásilky, tyto listy se rovněž považují za součást originálu dokladu, pokud je každá stránka podepsána osobou odpovědnou za zásilku.
e) Pokud obchodní doklad, včetně dalších listů podle písmene d), tvoří více než jedna stránka, každá stránka se dole očísluje – (číslo stránky) z (celkový počet stránek) – a nahoře se uvede číselný kód dokladu přidělený odpovědnou osobou.
f) Originál obchodního dokladu musí vyplnit a podepsat odpovědná osoba.
Obchodní doklad musí uvádět:
datum odebrání materiálu ze zařízení,
popis materiálu včetně
množství materiálu vyjádřené objemem, hmotností nebo počtem balení,
„název a adresu zařízení nebo podniku původu materiálu a jeho číslo schválení nebo registrace přidělené v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 nebo, v příslušných případech, v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ( 7 ), (ES) č. 853/2004 ( 8 ) nebo (ES) č. 183/2005 ( 9 ) a povahu a případně metodu ošetření;
název, adresu a číslo registrace přepravce materiálu;
název a adresu zařízení nebo podniku určení a číslo schválení nebo registrace přidělené v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 nebo, v příslušných případech, v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004 nebo (ES) č. 183/2005;
v případě přepravy v kontejnerech úplné identifikační číslo kontejneru („kód BIC“), které bylo vydáno v souladu s požadavky Bureau International des Containers et du Transport Intermodal ( 10 );
v případě vývozu zpracovaných živočišných bílkovin a produktů obsahujících zpracované živočišné bílkoviny podle přílohy IV nařízení (ES) č. 999/2001 členský stát výstupu a stanoviště hraniční kontroly výstupu uvedené v rozhodnutí Komise 2009/821/ES ( 11 ).
g) Podpis odpovědné osoby musí být v jiné barvě, než je barva tisku.
h) Číslo jednací dokumentu a místní číslo jednací se pro jednu zásilku vydají pouze jednou.
i) Příslušný orgán odpovědný za místo určení podle čl. 48 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (ES) č. 1069/2009 informuje do 15 pracovních dnů od obdržení informací uvedených v čl. 48 odst. 3 prvním pododstavci zmíněného nařízení prostřednictvím systému TRACES příslušný orgán členského státu původu o doručení zásilky.
Obchodní doklad
pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v rámci Evropské unie v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009