pro hygienická a veterinární pravidla pro vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty stanovená nařízením (ES) č. 1069/2009;

týkající se určitých vzorků a předmětů osvobozených od veterinárních kontrol na stanovištích hraniční kontroly stanovených v čl. 16 odst. 1 písm. e) a f) směrnice 97/78/ES.

bionaftu, která splňuje požadavky na neškodné odstraňování a využívání získaných produktů stanovené v odst. 2 písm. b) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV;

zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, které splňuje zvláštní požadavky na zpracované krmivo pro zvířata v zájmovém chovu stanovené v odst. 7 písm. a) kapitoly II přílohy XIII;

žvýkací pamlsky pro psy, které splňují zvláštní požadavky na žvýkací pamlsky pro psy stanovené v odst. 7 písm. b) kapitoly II přílohy XIII;

kůže kopytníků, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly V přílohy XIII;

vlnu a srst, které splňují zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě B kapitoly VII přílohy XIII;

peří a prachové peří, které splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tyto produkty stanovené v bodě C kapitoly VII přílohy XIII;

kožešinu, která splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tento produkt stanovené v kapitole VIII přílohy XIII;

rybí tuk určený k výrobě léčivých přípravků, který splňuje zvláštní požadavky na konečný bod pro tento produkt stanovené v kapitole XIII přílohy XIII;

benzin a paliva, která splňují zvláštní požadavky na produkty katalytického procesu sestávajícího z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv stanovené v odst. 2 písm. c) oddílu 3 kapitoly IV přílohy IV;

tukové produkty, které byly získány z tavených/škvařených tuků a splňují požadavky stanovené v kapitole XI přílohy XIII;

obnovitelnou naftu, obnovitelná paliva pro tryskové motory, obnovitelný propan a obnovitelný benzin, které splňují zvláštní požadavky na produkty z katalytické hydrotermální úpravy sestávající z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv stanovené v příloze IV kapitole IV oddílu 3 bodu 2 písm. f).

dovezeného nebo z dovezených materiálů vyrobeného krmiva pro zvířata v zájmovém chovu získaného z materiálu kategorie 1 uvedeného v čl. 8 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

materiálu kategorie 3 uvedeného v čl. 10 písm. f) a g) nařízení (ES) č. 1069/2009 za předpokladu, že:

hygienické požadavky a požadavky na zpracování stanovené v kapitole II;

standardní zpracovatelské metody stanovené v kapitole III, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány;

alternativní zpracovatelské metody stanovené v kapitole IV, pokud jsou takové metody v zařízení nebo podniku používány.

zvláštních pravidel pro neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu stanovených v oddíle 1;

pravidel pro spálení a zahrabání vedlejších produktů živočišného původu v odlehlých oblastech stanovených v oddíle 2;

pravidel pro spálení a zahrabání včel a vedlejších produktů včelařství stanovených v oddíle 3.

v kapitole I, pokud vyrábějí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení;

v kapitole II, pokud skladují vedlejší produkty živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. i) uvedeného nařízení a manipulují s vedlejšími produkty živočišného původu po jejich sběru, přičemž vykonávají jednu z následujících činností uvedených v čl. 24 odst. 1 písm. h) uvedeného nařízení:

v kapitole III, pokud skladují získané produkty pro určitá plánovaná použití podle čl. 24 odst. 1 písm. j) uvedeného nařízení;

v kapitole V, pokud v hospodářství skladují vedlejší produkty živočišného původu určené k následnému neškodnému odstranění podle článku 4 uvedeného nařízení.

vyhotoveny v souladu s technickými specifikacemi zveřejněnými na internetových stránkách Komise ( 1 );

buď zaneseny do systému TRACES, nebo zpřístupněny prostřednictvím systému TRACES nejpozději ke dni 31. října 2021.

uvedené materiály nesmí být materiály kategorie 1 získané z těchto zvířat:

uvedené materiály nesmí být určeny k žádnému z těchto způsobů použití:

materiály musí být dováženy s označením a musí splňovat zvláštní požadavky pro určité přemísťování vedlejších produktů živočišného původu stanovené v oddíle 1 kapitoly IV přílohy XIV tohoto nařízení;

materiály musí být dováženy v souladu s požadavky hygienického osvědčení stanovenými ve vnitrostátních právních předpisech.

dovoz zásilek musí být předem povolen příslušným orgánem členského státu určení; a

zásilky musí být z místa vstupu do Unie zaslány přímo schválenému uživateli.

zpracovaných živočišných bílkovin a jiných získaných produktů uvedených v kapitole II přílohy X tohoto nařízení;

krmiva pro zvířata v zájmovém chovu a určitých jiných získaných produktů uvedených v příloze XIII tohoto nařízení;

vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů dovezených do Unie nebo v režimu tranzitu přes Unii podle přílohy XIV tohoto nařízení.

„kožešinovými zvířaty“ se rozumějí zvířata držená nebo chovaná k výrobě kožešin a nepoužívaná pro lidskou spotřebu;

„krví“ se rozumí čerstvá plná krev;

„krmnými surovinami“ se rozumějí takové krmné suroviny, definované v čl. 3 odst. 2 písm. g) nařízení (ES) č. 767/2009, které jsou živočišného původu, včetně zpracovaných živočišných bílkovin, krevních výrobků, tavených/škvařených tuků, vaječných výrobků, rybího tuku, tukových derivátů, kolagenu, želatiny a hydrolyzovaných bílkovin, hydrogenfosforečnanu vápenatého, fosforečnanu vápenatého, mléka, mléčných výrobků, produktů získaných z mléka, mleziva, výrobků z mleziva a kalu z odstředivky a separátoru;

„krevními výrobky“ se rozumějí výrobky získané z krve nebo jejích frakcí s výjimkou krevní moučky; zahrnují též sušenou/zmrazenou/tekutou krevní plazmu, sušenou plnou krev, sušené/zmrazené/tekuté červené krvinky nebo jejich frakce a směsi;

„zpracovanými živočišnými bílkovinami“ se rozumějí živočišné bílkoviny získané v plném rozsahu z materiálu kategorie 3, které byly ošetřeny v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X (včetně krevní moučky a rybí moučky), aby byly vhodné k přímému použití jako krmné suroviny nebo k jakémukoli jinému využití v krmivech, včetně krmiva pro zvířata v zájmovém chovu, nebo k využití v organických hnojivech a půdních přídavcích; nezahrnují však krevní výrobky, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo, výrobky z mleziva, kal z odstředivky a separátoru, želatinu, hydrolyzované bílkoviny a hydrogenfosforečnan vápenatý, vejce a vaječné výrobky, včetně skořápek, fosforečnan vápenatý a kolagen;

„krevní moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané tepelným ošetřením krve nebo krevních frakcí v souladu s oddílem 1 kapitoly II přílohy X;

„rybí moučkou“ se rozumějí zpracované živočišné bílkoviny získané z vodních živočichů s výjimkou mořských savců, včetně farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, včetně těch, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice Rady 2006/88/ES ( 2 ), a hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sbírány v produkční oblasti měkkýšů;

„tavenými/škvařenými tuky“ se rozumějí tuky získané zpracováním:

„rybím tukem“ se rozumí tuk získaný zpracováním vodních živočichů s výjimkou mořských savců, včetně farmově chovaných vodních bezobratlých živočichů, včetně těch, na něž se vztahuje čl. 3 odst. 1 písm. e) směrnice 2006/88/ES, a hvězdic druhu Asterias rubens, které jsou sbírány v produkční oblasti měkkýšů, nebo tuk ze zpracování ryb určených k lidské spotřebě, který provozovatel určil k jiným účelům než k lidské spotřebě;

„vedlejšími produkty včelařství“ se rozumí med, včelí vosk, mateří kašička, propolis nebo pyl neurčené k lidské spotřebě;

„kolagenem“ se rozumějí produkty na bázi bílkovin vyrobené z kůží a kožek, kostí a šlach zvířat;

„želatinou“ se rozumí přírodní rozpustná bílkovina, želírující nebo neželírující, získaná částečnou hydrolýzou kolagenu vyráběného z kostí, kůží a kožek, šlach a vaziv zvířat;

„škvarky“ se rozumějí zbytky po tavení/škvaření obsahující bílkoviny po částečném oddělení tuku a vody;

„hydrolyzovanými bílkovinami“ se rozumějí polypeptidy, peptidy a aminokyseliny a jejich směsi získané hydrolýzou produktů živočišného původu;

„proplachovou vodou“ se rozumí směs mléka, mléčných výrobků nebo produktů z nich získaných a vody, která je sbírána při vyplachování zařízení mlékárny, včetně nádob používaných pro mléčné výrobky, před tím, než je zařízení očištěno a vydezinfikováno;

„krmivem v konzervách pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí tepelně ošetřené krmivo pro zvířata v zájmovém chovu v hermeticky uzavřené nádobě;

„žvýkacími pamlsky pro psy“ se rozumějí produkty určené ke žvýkání pro zvířata v zájmovém chovu, které jsou vyrobeny z nevyčiněných kůží kopytníků nebo z jiného materiálu živočišného původu;

„dochucovacími masovými výtažky“ se rozumí tekutý nebo dehydrovaný získaný produkt živočišného původu, který se používá ke zvýšení úrovně chutnosti krmiva pro zvířata v zájmovém chovu;

„krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo jiné než materiál uvedený v čl. 24 odst. 2 k použití jako krmivo pro zvířata v zájmovém chovu a žvýkací pamlsky pro psy sestávající z vedlejších produktů živočišného původu, které

„zpracovaným krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu jiné než syrové, které bylo zpracováno v souladu s odstavcem 3 kapitoly II přílohy XIII;

„syrovým krmivem pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumí krmivo pro zvířata v zájmovém chovu obsahující určité materiály kategorie 3, které neprošlo žádným konzervačním postupem kromě zchlazení nebo zmrazení;

„odpadem ze stravovacích zařízení“ se rozumí veškerý potravinářský odpad včetně použitého stolního oleje s původem v restauracích, stravovacích zařízeních a kuchyních včetně ústředních kuchyní a kuchyní v domácnosti;

„zbytky rozkladu“ se rozumí zbytky, včetně tekutých frakcí, které jsou výsledkem přeměny vedlejších produktů živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu;

„obsahem trávicího traktu“ se rozumí obsah trávicího traktu savců a ptáků nadřádu běžci;

„tukovými deriváty“ se rozumějí produkty získané z tavených/škvařených tuků, které byly, pokud jde o tavené/škvařené tuky z materiálu kategorie 1 nebo kategorie 2, zpracovány v souladu s kapitolou XI přílohy XIII;

„guánem“ se rozumí přírodní produkt, který byl sebrán z trusu netopýrů nebo volně žijících mořských ptáků a není mineralizovaný;

„masokostní moučkou“ se rozumí živočišná bílkovina získaná zpracováním materiálů kategorie 1 nebo kategorie 2 v souladu s jednou ze zpracovatelských metod stanovených v kapitole III přílohy IV;

„ošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí produkty získané z jiných neošetřených kůží a kožek než ze žvýkacích pamlsků pro psy, které byly:

„neošetřenými kůžemi a kožkami“ se rozumějí všechny kožní a podkožní tkáně, které neprošly žádným jiným ošetřením než dělením, chlazením nebo zmrazením;

„neošetřeným peřím a jeho částmi“ se rozumí peří a jeho části kromě peří nebo jeho částí, které byly ošetřeny:

„neošetřenou vlnou“ se rozumí vlna kromě vlny, která:

„neošetřenou srstí“ se rozumí srst kromě srsti, která:

„neošetřenými prasečími štětinami“ se rozumějí prasečí štětiny kromě prasečích štětin, které:

„výstavním předmětem“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené k výstavám nebo uměleckým činnostem;

„meziproduktem“ se rozumí získaný produkt:

„laboratorním činidlem“ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty a je jako samostatně nebo v kombinaci s látkami, které nejsou živočišného původu, určen ke zvláštnímu použití v laboratoři jako činidlo nebo reagenční výrobek, kalibrátor nebo kontrolní materiál s cílem odhalit, změřit, vyšetřit nebo vyrábět jiné látky;

„produktem určeným k diagnostice in vitro “ se rozumí balený produkt připravený k použití, který obsahuje krevní výrobek nebo jiný vedlejší produkt živočišného původu a je používán samostatně nebo v kombinaci jako činidlo, reagenční výrobek, kalibrátor, jako sestava nebo jiný systém a určen k využití in vitro k vyšetření vzorků lidského nebo živočišného původu, a to výlučně nebo zásadně pro účely diagnostiky fyziologického stavu, zdravotního stavu, choroby nebo genetické anomálie nebo k určení bezpečnosti a slučitelnosti s činidly; nezahrnuje darované orgány nebo krev;

„výzkumnými a diagnostickými vzorky“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k těmto účelům: vyšetření v rámci diagnostických činností nebo analýze na podporu pokroku v oblasti vědy a techniky v rámci vzdělávacích nebo výzkumných činností;

„vzorky zboží“ se rozumějí vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty určené pro konkrétní studie nebo analýzy, schválené příslušným orgánem v souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, které mají sloužit k provádění výrobního procesu včetně zpracování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, k vývoji krmiv, krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo získaných produktů nebo ke zkoušení strojů nebo zařízení;

„spoluspalováním“ se rozumí využívání nebo neškodné odstranění vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů ve spoluspalovacím zařízení, pokud představují odpad;

„spalováním pro energetické účely“ se rozumí proces oxidace paliva, jehož cílem je využít energetickou hodnotu vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud nepředstavují odpad;

„spalováním“ se rozumí neškodné odstraňování vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů jako odpadu ve spalovacím zařízení, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

„zbytky ze spalování a spoluspalování“ se rozumějí zbytky podle definice v čl. 3 odst. 13 směrnice 2000/76/ES, které vznikají ve spalovacích nebo spoluspalovacích zařízeních, v nichž se ošetřují vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty;

„barevným kódováním“ se rozumí systematické používání barev, jak je stanoveno v odst. 1 písm. c) kapitoly II přílohy VIII, pro poskytnutí informací, jak je stanoveno tímto nařízením, na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených;

„mezioperacemi“ se rozumějí operace kromě skladování uvedené v čl. 19 písm. b);

„činěním“ se rozumí tvrzení kůží a kožek s využitím rostlinných tvrdicích činidel, solí chromu nebo jiných látek, jako jsou například soli hliníku, železa, křemíku, aldehydy, chinony nebo jiná umělá tvrdicí činidla;

„preparováním zvířat“ se rozumí preparace, vycpávání a napínání kůží a kožek zvířat tak, aby zvířata působila jako živá, aniž by se přes napnutou kůži a kožku přenášela nepřijatelná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

„obchodem“ se rozumí obchod zbožím mezi členskými státy uvedený v článku 28 Smlouvy o fungování Evropské unie;

„zpracovatelskými metodami“ se rozumějí metody uvedené v kapitolách III a IV přílohy IV;

„šarží“ se rozumí produkční jednotka vyrobená v jednom podniku s využitím jednotných výrobních parametrů, jako je například původ materiálů, nebo několik takovýchto jednotek, pokud jsou vyráběny kontinuálně v jednom podniku a uskladněny společně jako expediční jednotka;

„hermeticky uzavřenou nádobou“ se rozumí nádoba, která je konstruovaná tak, aby byla odolná proti vniknutí mikroorganismů;

„zařízením na výrobu bioplynu“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za anaerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

„sběrnými středisky“ se rozumějí jiná zařízení než zpracovatelská zařízení, v nichž jsou sbírány vedlejší produkty živočišného původu uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009, aby byly použity ke krmení zvířat uvedených v tomtéž článku;

„zařízením na kompostování“ se rozumí zařízení, ve kterém vedlejší produkty živočišného původu nebo získané produkty představují alespoň část materiálu, který je za aerobních podmínek podroben biologickému odbourání;

„spoluspalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní zařízení, jehož hlavním účelem je výroba energie nebo hmotných produktů, jak je definováno v čl. 3 odst. 5 směrnice 2000/76/ES;

„spalovacím zařízením“ se rozumí stacionární nebo mobilní technická jednotka a zařízení určené k tepelnému zpracování odpadu, jak je definováno v čl. 3 odst. 4 směrnice 2000/76/ES;

„zařízením na výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro výrobu krmiva pro zvířata v zájmovém chovu nebo dochucovacích masových výtažků, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. e) nařízení (ES) č. 1069/2009;

„zpracovatelským zařízením“ se rozumějí prostory nebo vybavení pro zpracování vedlejších produktů živočišného původu, jak je uvedeno v čl. 24 odst. 1 písm. a) nařízení (ES) č. 1069/2009, v nichž jsou vedlejší produkty živočišného původu zpracovávány v souladu s přílohou IV a/nebo přílohou X;

„pěstebními substráty“ se rozumějí materiály, včetně zahrádkářské zeminy, jiné než půda in situ, v nichž se pěstují rostliny a které se používají nezávisle na půdě in situ.

lišky (Vulpes vulpes a Alopex lagopus);

psíci mývalovití (Nyctereutes procyonides).

krmení probíhá pouze v hospodářstvích:

provozovatel hospodářství zaručí, že masokostní moučka nebo jiné produkty získané ze stejného druhu a určené ke krmení téhož druhu byly:

v případě, že dojde ke zjevnému nebo domnělému kontaktu s hospodářstvím, u kterého existuje podezření na výskyt TSE nebo v němž byl výskyt TSE potvrzen, provozovatel hospodářství musí neprodleně:

musela být dodržena ochranná lhůta alespoň 21 dnů uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. c) nařízení (ES) č. 1069/2009;

byla použita pouze organická hnojiva a půdní přídavky, které jsou v souladu s čl. 32 odst. 1 a 2 nařízení (ES) č. 1069/2009 a kapitolou I přílohy XI tohoto nařízení.

hnůj a guáno;

obsah trávicího traktu, mléko, mléčné výrobky, produkty získané z mléka, mlezivo a výrobky z mleziva, o nichž se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření závažného onemocnění zvířat.

vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty musí být co nejdříve po příjezdu neškodně odstraněny v souladu s podmínkami stanovenými příslušným orgánem. Musí být až do neškodného odstranění řádně uskladněny v souladu s podmínkami stanovenými příslušným orgánem;

zařízení musí disponovat odpovídajícím vybavením pro čištění a dezinfekci nádob a vozidel, a to zejména v určeném prostoru, z nějž jsou v souladu s právními předpisy Unie vypouštěny odpadní vody, aby se zabránilo riziku kontaminace;

zařízení musí být umístěna na pevném a dobře vysušeném podloží;

zařízení musí být vybavena odpovídajícími prostředky ochrany proti škůdcům, jako jsou hmyz, hlodavci a ptáci. K tomuto účelu musí být prováděn zdokumentovaný program hubení škůdců;

pracovníci musí mít přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla, je-li to nezbytné k prevenci rizika kontaminace;

pro všechny části zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány čisticí postupy. K očistě musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky;

hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány a uchovány po dobu minimálně dvou let.

musí se zajistit naprosté fyzické oddělení spalovacího nebo spoluspalovacího zařízení od zvířat, jejich krmiva a podestýlky, v případě potřeby prostřednictvím plotu;

dané vybavení musí sloužit výhradně ke spalování a nesmí se používat jinde v hospodářství, nebo musí být v jiném případě před takovým použitím vyčištěno a vydezinfikováno;

před manipulací se zvířaty nebo s krmivem pro tato zvířata si pracovníci, kteří v zařízení pracují, musí převléknout svrchní oděv a obuv.

každá linka zařízení musí být vybavena nejméně jedním pomocným hořákem. Tento hořák se automaticky zapne, pokud teplota spalin po posledním vstřiku spalovacího vzduchu poklesne pod teplotu 850 °C nebo 1 100 °C podle toho, která teplota se použije. Tento hořák musí být rovněž využíván během uvádění zařízení do provozu a jeho odstavování, aby se zajistilo, že teplota 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, bude udržena po celou dobu těchto operací, dokud je v komoře, v níž spalování nebo spoluspalování probíhá, nějaký nespálený materiál;

při kontinuálním vkládání vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory, kde probíhá spalování nebo spoluspalování, musí zařízení používat automatizovaný systém, který brání vložení vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů do komory během uvádění do provozu, dokud není dosaženo teploty 850 °C nebo 1 100 °C, podle toho, která z nich se použije, a také pokaždé, když teplota není dodržena.

Provozovatel musí spalovací zařízení provozovat tak, aby bylo dosaženo takové úrovně spalování, aby obsah celkového organického uhlíku ve strusce a ve zbytkovém popelu byl nižší než 3 % nebo aby jejich ztráty po spálení byly nižší než 5 % hmotnosti suchého materiálu. Podle potřeby se použijí vhodné metody předběžné úpravy.

používána pouze k neškodnému odstraňování:

vybavena pomocným hořákem, pokud jsou do nízkokapacitního zařízení vkládány materiály kategorie 1 uvedené v čl. 8 písm. b) nařízení (ES) č. 1069/2009;

provozována takovým způsobem, že z vedlejších produktů živočišného původu zbude pouze popel.

Vedlejší produkty živočišného původu a získané produkty určené k použití jako palivo musí být k tomuto účelu využity co nejdříve nebo musí být do té doby bezpečně uskladněny.

Ve spalovacích zařízeních musí být zavedena vhodná opatření pro zajištění toho, že se bude provádět čištění a dezinfekce nádob a vozidel na určeném místě v prostorách těchto zařízení, z nichž lze odvádět a neškodně odstraňovat odpadní vodu v souladu s právními předpisy Unie tak, aby se předešlo riziku znečištění životního prostředí.

Odchylně od požadavků stanovených v odstavci 1 je možno nádoby a vozidla používaná pro přepravu tavených/škvařených tuků čistit a dezinfikovat v zařízení nakládky nebo v jakémkoli jiném zařízení schváleném nebo registrovaném podle nařízení (ES) č. 1069/2009.

Spalovací zařízení musí být umístěna na dobře odvodněném a pevném podloží.

Ve spalovacích zařízeních musí být zavedena vhodná opatření na ochranu proti škůdcům. K tomuto účelu je třeba využívat zdokumentovaný program hubení škůdců.

Pracovníci musí mít v případě potřeby přístup k vhodným zařízením osobní hygieny, jako jsou toalety, šatny a umyvadla, aby se předešlo rizikům kontaminace zařízení pro manipulaci s hospodářskými zvířaty nebo jejich krmivem.

U všech částí spalovacího zařízení musí být stanoveny a zdokumentovány postupy čištění a dezinfekce. Pro účely čištění musí být k dispozici vhodné čisticí nástroje a prostředky.

Hygienická kontrola musí zahrnovat pravidelné kontroly prostředí a vybavení. Časový rozvrh kontrol a jejich výsledky musí být zdokumentovány a uchovávány po dobu minimálně dvou let.

Pokud se tavené/škvařené tuky používají jako palivo ke spalování pro energetické účely ve stacionárních motorech s vnitřním spalováním umístěných ve schválených nebo registrovaných zařízeních ke zpracování potravin nebo krmiv, musí být zpracovávání potravin nebo krmiv v tomtéž zařízení přísně odděleno.

musí být zvířata včetně jejich krmiva a podestýlky zcela fyzicky oddělena od spalovacího zařízení;

vybavení musí být určeno výhradně pro účely provozu spalovacího zařízení a nesmí se v rámci hospodářství používat jinde, pokud nebylo před takovým použitím účinně vyčištěno a vydezinfikováno;

před manipulací se zvířaty nebo s krmivem či materiálem pro podestýlku na daném nebo jakémkoliv jiném hospodářství si pracovníci působící ve spalovacím zařízení musí převléci svrchní oděv a obuv a musí provést náležitá opatření osobní hygieny.

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, který byl vyroben v souladu s oddíly VIII nebo XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, musí být frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu nejprve zpracována s použitím:

frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku pocházejícího z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty přesahující 0,15 % hmotnostních.

frakce tuku uvedené v bodě 1 písm. a) a b) se musí spalovat:

spalování materiálu živočišného původu jiného, než je živočišný tuk, není přípustné;

živočišný tuk získaný z materiálu kategorie 1 nebo 2 spalovaný v prostorách schválených nebo registrovaných v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004, 853/2004, 183/2005 nebo ve veřejných prostorách musí být předem zpracován zpracovatelskou metodou 1, která je uvedena v kapitole III přílohy IV;

spalování živočišného tuku se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie o ochraně životního prostředí, zejména s odkazem na normy a požadavky uvedené ve zmíněných právních předpisech a požadavky týkající se nejlépe dostupných technik pro kontrolu a sledování emisí.

Hnůj se musí skladovat na zabezpečeném místě v uzavřeném skladovacím prostoru tak, aby se minimalizovala potřeba další manipulace a aby se zabránilo křížové kontaminaci ostatních prostor hospodářství, kde jsou držena zvířata druhů určených k produkci potravin.

Spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství musí být vybaveno:

Emise oxidu siřičitého, oxidů dusíku (tj. celkové množství oxidu dusnatého a oxidu dusičitého vyjádřené jako oxid dusičitý) a částic nesmí překročit tyto mezní hodnoty emisí vyjádřené v mg/Nm3 při teplotě 273,15 K, tlaku 101,3 kPa a 11 % obsahu kyslíku po korekci na obsah vodní páry v odpadních plynech:

Provozovatel spalovacího zařízení umístěného v rámci hospodářství musí nejméně jednou ročně provádět měření množství oxidu siřičitého, oxidů dusíku a částic.

Jako alternativu k měřením uvedeným v prvním pododstavci lze pro účely určení emisí oxidu siřičitého použít i jiné postupy, jež ověřil a schválil příslušný orgán.

Monitorování musí provádět provozovatel nebo se musí provádět jeho jménem, a to v souladu s normami CEN. Nejsou-li normy CEN k dispozici, použijí se normy ISO, vnitrostátní normy nebo jiné mezinárodní normy, které zajistí srovnatelnou vědeckou kvalitu poskytovaných údajů.

Všechny výsledky se musí zaznamenat, zpracovat a předkládat takovým způsobem, aby mohl příslušný orgán ověřit, zda byly dodrženy mezní hodnoty emisí.

U spalovacích zařízení umístěných v rámci hospodářství, která pro splnění mezních hodnot emisí používají sekundární zařízení pro snížení emisí, je třeba trvale monitorovat účinnost provozu tohoto zařízení a výsledky tohoto monitorování musí být zaznamenány.

V případě nedodržení mezních hodnot emisí uvedených v písmenu a) nebo v případě, že spalovací zařízení umístěné v rámci hospodářství nesplňuje požadavky uvedené v bodě 1 oddílu 2 kapitoly IV, musí provozovatelé neprodleně informovat příslušný orgán a přijmout opatření, která v nejkratší možné době zajistí nápravu. Pokud není možné zajistit nápravu, pozastaví příslušný orgán provoz dotčeného zařízení a odebere mu povolení, které vydal.

Provozovatel musí příslušnému orgánu oznámit každou plánovanou změnu na zařízení umístěném v rámci hospodářství, která by ovlivnila emise tohoto zařízení, a to nejméně jeden měsíc přede dnem, kdy k takové změně dojde.

Provozovatel musí přijmout nezbytná opatření s cílem zajistit, aby zahajování a ukončování provozu spalovacího zařízení umístěného v rámci hospodářství a jeho případné chybné funkce trvaly co nejkratší dobu. Jakoukoli chybnou funkci nebo poruchu sekundárního zařízení pro snížení emisí nahlásí provozovatel neprodleně příslušnému orgánu.

odchylně od oddílu B bodu 3 písm. b) podbodu ii) poskytnout spalovacím zařízením, která jsou v provozu dne 2. srpna 2017, dodatečnou lhůtu v délce nejvýše 6 let v souladu s prvním pododstavcem bodu 2 oddílu 2 kapitoly IV přílohy III tohoto nařízení;

odchylně od oddílu B bodu 4 povolit emise částic nepřesahující 50 mg/m3, jestliže celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacích zařízení nepřesahuje 5 MW;

odchylně od oddílu B bodu 3 písm. b) podbodu i) povolit ruční umístění koňského hnoje jako paliva do spalovací komory, jestliže celkový jmenovitý tepelný příkon nepřesahuje 0,5 MW.

zpracovatelská zařízení nesmějí být umístěna ve stejném místě jako jatka nebo jiná zařízení, která byla schválena nebo registrována v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004 nebo nařízením (ES) č. 853/2004, pokud nejsou rizika pro zdraví lidí a zvířat, která vyplývají ze zpracování vedlejších produktů živočišného původu pocházejících z takových jatek nebo jiných zařízení, zmírněna splněním alespoň těchto podmínek:

Odchylně od bodů i) až iv) může v případě zpracovatelských zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, příslušný orgán povolit podmínky odlišné od podmínek stanovených v uvedených bodech, jejichž cílem je zmírnění rizik pro zdraví lidí a zvířat včetně rizik vyplývajících ze zpracovávání materiálu kategorie 3, který pochází z jiných zařízení, která byla schválena nebo registrována v souladu s nařízením (ES) č. 852/2004 nebo nařízením (ES) č. 853/2004.

Členské státy informují Komisi a ostatní členské státy v rámci Stálého výboru pro potravinový řetězec a zdraví zvířat uvedeného v čl. 52 odst. 1 nařízení (ES) č. 1069/2009 o tom, že jejich příslušné orgány tuto odchylku využily;

zpracovatelské zařízení musí mít čistý a nečistý sektor, které jsou od sebe odpovídajícím způsobem odděleny. Nečistý sektor musí být vybaven zakrytým prostorem k přijímání vedlejších produktů živočišného původu a zkonstruován způsobem, který umožňuje snadné čištění a dezinfikování. Podlahy musí být položeny tak, aby umožňovaly odvod tekutin;

zpracovatelské zařízení musí být vybaveno odpovídajícím zařízením včetně toalet, šaten a umyvadel pro zaměstnance;

zpracovatelské zařízení musí disponovat dostatečnou kapacitou pro výrobu horké vody a páry ke zpracování vedlejších produktů živočišného původu;

je-li to vhodné, musí být nečistý sektor vybaven zařízením na zmenšení velikosti vedlejších produktů živočišného původu a zařízením k nakládce rozdrcených vedlejších produktů živočišného původu do zpracovatelské jednotky;

pokud je vyžadováno tepelné ošetření, musí být všechna zařízení vybavena:

aby se zabránilo opakovanému znečištění získaného produktu vložením vedlejších produktů živočišného původu, musí být prostor v zařízení, ve kterém je vykládán příchozí materiál ke zpracování, jasně oddělen od prostor, které jsou vyhrazeny ke zpracování tohoto produktu, a prostor, ve kterých je získaný produkt uskladněn.

Zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiály kategorie 3, se nesmí nacházet na stejném místě jako zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 1 nebo kategorie 2, ledaže by byla umístěna ve zcela oddělené budově.

Příslušný orgán však může povolit, aby byl materiál kategorie 3 zpracován v místě, kde dochází k manipulaci s materiálem kategorie 1 nebo 2 nebo k jeho zpracování, pokud je zabráněno křížové kontaminaci, a to:

Pokud zpracovatelská zařízení, která zpracovávají materiál kategorie 3, zpracovávají materiály určené ke krmení, musí disponovat zařízením na kontrolu přítomnosti cizích těles, jako je například obalový materiál nebo kovové části, ve vedlejších produktech živočišného původu nebo získaných produktech. Takováto cizí tělesa musí být před zpracováním nebo během něj odstraněna.

velikost částic surového materiálu;

teplotu dosaženou při procesu tepelného ošetření;

tlak, je-li vyvinut na surový materiál;

délku trvání procesu tepelného ošetření nebo objem vstupujícího materiálu za jednotku času do kontinuálního systému. Pro každý použitelný kritický kontrolní bod musí být určeny minimální normy zpracování.

50 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. a); nebo

30 mm v případě tepelného ošetření podle odst. 2 písm. b).

teplotu v jádře nejméně 90 °C po dobu alespoň 60 minut; nebo

teplotu v jádře nejméně 70 °C po dobu alespoň 60 minut.

identifikace příslušných rizik ve výchozím materiálu s ohledem na původ materiálu a možných rizik s ohledem na nákazový status ve členském státě nebo oblasti či pásmu, kde má být metoda použita;

schopnost zpracovatelské metody snížit tato rizika na úroveň, která nepředstavuje závažná rizika pro zdraví lidí a zvířat;

z konečného produktu byl denně po dobu 30 produkčních dnů odebírán vzorek v souladu s těmito mikrobiologickými normami:

bionafta vyrobená v souladu s bodem D;

hydrolyzované materiály uvedené v bodě H;

směsi prasečího a drůbežího hnoje s nehašeným vápnem vyrobené v souladu s bodem I;

obnovitelná paliva vyrobená z tavených/škvařených tuků, získaných z materiálů kategorie 1 a kategorie 2, v souladu s body J a L.

musí být použit roztok hydroxidu sodného (NaOH) nebo hydroxidu draselného (KOH) (nebo jejich kombinace), a to v množství zajišťujícím přibližnou molární ekvivalenci vzhledem k hmotnosti, typu a složení vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny rozkladu.

Pokud mají vedlejší produkty živočišného původu vysoký obsah tuku, který neutralizuje zásadu, musí se přidávaná zásada přizpůsobit tak, aby bylo dosaženo uvedené molární ekvivalence;

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do nádoby z legované oceli. Odměřené množství zásady musí být přidáno v tuhém stavu nebo v podobě roztoku podle písmene a);

nádoba musí být uzavřena a vedlejší produkty živočišného původu a směs se zásadou se musí zahřát na teplotu v jádře nejméně 150 °C při tlaku (absolutním) nejméně 4 bary po dobu nejméně:

proces se musí provádět v dávkovém systému a materiál v nádobě musí být soustavně míchán, aby se usnadnil proces rozkladu, dokud se tkáně nerozpustí a kosti a zuby nezměknou; a

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

vedlejší produkty živočišného původu musí být zahřáty na teplotu v jádře nejméně 180 °C po dobu alespoň 40 minut bez přerušení při tlaku (absolutním) nejméně 12 barů, přičemž k zahřívání dochází nepřímým působením páry na biolytický reaktor;

proces se musí provádět v dávce a materiál v nádobě musí být soustavně míchán; a

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně.

vedlejší produkty živočišného původu musí být nejprve zpracovány využitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace) stanovené v kapitole III ve schváleném zpracovatelském zařízení;

po provedení procesu uvedeného v písmeni a) musí být materiály zbavené tuku ošetřovány po dobu nejméně 20 minut při teplotě nejméně 220 °C a při tlaku (absolutním) nejméně 25 barů, přičemž k zahřívání dochází ve dvou stupních – nejprve přímým vstřikováním páry, a poté nepřímo v koaxiálním výměníku tepla;

proces se musí provádět v dávkovém nebo kontinuálním systému a materiál musí být soustavně míchán;

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak splněny současně;

výsledný materiál musí být poté smísen s vodou a podroben anaerobní fermentaci (přeměně na bioplyn) v reaktoru na výrobu bioplynu;

v případě výchozího materiálu kategorie 1 musí celý proces probíhat ve stejném místě a v uzavřeném systému a bioplyn získaný tímto procesem musí být v témže zařízení rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C, a poté prudce zchlazen.

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

zpracovaný tuk musí být poté dále zpracován za použití jedné z těchto metod:

dospalovací komora musí být vyhřáta za použití zemního plynu;

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do primární komory zplyňovače a dveře se musí uzavřít. Primární komora nesmí být vybavena hořáky a musí být vyhřívána přenosem tepla vedením od dospalovacího hořáku, který musí být umístěn pod primární komorou. Do primární komory musí být pro zvýšení účinnosti procesu vpouštěn vzduch, avšak pouze třemi vstupními ventily umístěnými na hlavních dveřích;

vedlejší produkty živočišného původu musí být zplyněním přeměněny na komplexní uhlovodíky a výsledné plyny musí být z primární komory vedeny úzkým otvorem v horní části zadní stěny do směšovací a štěpné zóny, kde musí být štěpeny na své základní složky. Nakonec musí být plyny vedeny do dospalovací komory, kde musí být za přebytku vzduchu spáleny v plameni hořáku na zemní plyn;

každá provozní jednotka musí mít jako pojistku pro případ selhání hořáku nebo ventilátoru dva hořáky a dva ventilátory přivádějící vzduch pro dospálení. Sekundární komora musí být navržena tak, aby za všech podmínek spalování pro energetické účely zajišťovala minimální dobu zdržení 2 sekundy při teplotě nejméně 950 °C;

při výstupu ze sekundární komory musí spaliny projít regulátorem tahu umístěným v dolní části komína, který je zchladí a zředí venkovním vzduchem, přičemž v primární i sekundární komoře udržuje stálý tlak;

proces musí být realizován ve 24hodinovém cyklu, který zahrnuje plnění, zpracování, zchlazení a odstranění popela. Na konci cyklu musí být zbytkový popel z primární komory odstraněn pomocí vakuového extrakčního systému do uzavřených pytlů a před přepravou se zaplombuje;

zplyňování jiného materiálu, než jsou vedlejší produkty živočišného původu, nesmí být povoleno.

pokud není použit rybí tuk nebo tavený/škvařený tuk, které byly vyrobeny v souladu s oddíly VIII, resp. XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004, frakce tuku získaná z vedlejších produktů živočišného původu musí být nejprve zpracována za použití:

frakce tuku musí být oddělena od bílkoviny a v případě tuku z přežvýkavců, který je určen ke spálení pro energetické účely v jiném zařízení, musí být odstraněny nerozpustné nečistoty převyšující 0,15 % hmotnostních;

po procesu uvedeném v písmenech a) a b) se tuk musí:

spalovat pro energetické účely jiný materiál živočišného původu než živočišný tuk nesmí být povoleno;

spalování tuku získaného z materiálu kategorie 1 a kategorie 2 pro energetické účely musí probíhat ve stejném zařízení, kde se tuk taví/škvaří, s cílem využít vytvářenou energii k procesu tavení/škvaření. Příslušný orgán však může povolit přemístění uvedeného tuku do jiných zařízení ke spalování pro energetické účely za předpokladu, že:

spalování pro energetické účely se musí provádět v souladu s právními předpisy Unie pro ochranu životního prostředí, a zejména s ohledem na normy uvedených právních předpisů týkající se nejlepších dostupných metod pro kontrolu a sledování emisí.

vedlejší produkty živočišného původu musí být vloženy do měniče a následně ošetřovány při teplotě 80 °C po dobu osmi hodin. Během této doby se velikost materiálu musí neustále zmenšovat za použití vhodného zařízení na mechanický oděr;

materiál musí být následně ošetřován při teplotě 100 °C po dobu nejméně dvou hodin;

velikost částic získaného materiálu nesmí přesahovat 20 mm;

vedlejší produkty živočišného původu musí být ošetřeny takovým způsobem, aby byly požadavky na čas, teplotu a tlak stanovené v písmenech a) a b) splněny současně.

během tepelného ošetření materiálu se ze vzduchového prostoru nad biopalivem musí nepřetržitě odsávat vodní pára, která musí být vedena chladičem z nerezové oceli. Kondenzát se musí uchovávat po dobu nejméně jedné hodiny při teplotě nejméně 70 °C a poté vypustit jako odpadní voda;

po tepelném ošetření materiálu musí být získané biopalivo z měniče vypuštěno a automaticky vedeno zcela zakrytým a zajištěným dopravníkem ke spálení nebo spoluspálení na stejném místě;

proces musí být prováděn v dávkovém systému.

mít šnek o průměru 0,55 m a délce 3,5 m;

pracovat s příkonem 30 kW a s otáčkami šneku 156 ot./min.;

mít kapacitu zpracování 10 tun za hodinu.

60 °C během 60 minut; nebo

70 °C během 30 minut.

tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 2, které byly zpracovány použitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace);

rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 3, které byly zpracovány použitím:

rybí tuk nebo tavené/škvařené tuky vyrobené v souladu s oddílem VIII nebo případně XII přílohy III nařízení (ES) č. 853/2004.

bělení odstředěných materiálů přefiltrováním přes jílový filtr;

odstranění zbývajících nerozpustných nečistot filtrací.

materiály kategorie 2 uvedené v čl. 9 písm. f) bodech i) a iii) nařízení (ES) č. 1069/2009;

materiály kategorie 3.

tavené/škvařené tuky získané z materiálů kategorie 1, které byly zpracovány použitím zpracovatelské metody č. 1 (tlaková sterilizace);

tavené/škvařené tuky a rybí tuk podle bodu J podbodu 1 písm. a) tohoto oddílu.

Tavené/škvařené tuky musí být podrobeny předběžnému ošetření, které sestává alespoň z bělení výchozí suroviny, včetně tavených/škvařených tuků, kyselinou za přítomnosti bělícího jílu a následného odstranění použitého bělícího jílu a nerozpustných nečistot filtrací;

Před tímto zpracováním může být tavený/škvařený tuk odslizen kyselinou a/nebo žíravým roztokem za účelem odstranění nečistot z taveného/škvařeného tuku vytvářením gumy a následným odstředěním této gumy.

Předběžně ošetřené materiály musí být podrobeny hydrotermální úpravě, která sestává ze stupně katalytické hydrotermální úpravy, po které následuje stupeň stripování a izomerace.

Materiály se musí vystavit tlaku alespoň 30 barů při teplotě alespoň 265 °C po dobu alespoň 20 minut.

materiálu kategorie 1 se:

▼M4

▼B

materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3 se:

▼M4

▼B

procesem alkalické hydrolýzy vymezeným v bodě A oddílu 2, může být přeměněn v zařízení na výrobu bioplynu a následně rychle spálen pro energetické účely při teplotě nejméně 900 °C a poté prudce zchlazen; pokud byl jako výchozí materiál použit materiál uvedený v čl. 8 písm. a) a b) nařízení (ES) č. 1069/2009, probíhá přeměna na bioplyn ve stejném místě jako zpracování, a to v uzavřeném systému;

procesem výroby bionafty, může být:

▼M4

katalytickým procesem sestávajícím z několika kroků pro výrobu obnovitelných paliv, může být:

ošetřením směsi prasečího a drůbežího hnoje vápnem, může být aplikován na půdu jako zpracovaný hnůj;

Konečný produkt pocházející ze silážování rybího materiálu může:

vícestupňovou katalytickou hydrotermální úpravou pro výrobu obnovitelných paliv, může být:

zařízením na sledování, že je během jedné hodiny dosaženo teploty 70 °C;

záznamovými přístroji ke kontinuálnímu zaznamenávání výsledků měření uvedených v písmeni a); a

odpovídajícím systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.

materiál kategorie 2, který byl zpracován v souladu se zpracovatelskou metodou č. 1 uvedenou v kapitole III přílohy IV;

materiál kategorie 3, který byl zpracován v souladu s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 5 nebo se zpracovatelskou metodou č. 7, nebo, pokud takový materiál pochází z vodních živočichů, s některou ze zpracovatelských metod č. 1 až 7 uvedených v kapitole III přílohy IV;

materiál kategorie 3, který prošel pasterizačně/hygienickým ošetřením v jiném schváleném zařízení;

vedlejší produkty živočišného původu, které lze bez zpracování aplikovat na půdu v souladu s čl. 13 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009 a s tímto nařízením, pokud se příslušný orgán nedomnívá, že představují riziko šíření jakéhokoli závažného přenosného onemocnění na člověka nebo zvířata;

vedlejší produkty živočišného původu, které prošly procesem alkalické hydrolýzy stanoveným v bodě A oddílu 2 kapitoly IV přílohy IV;

následující vedlejší produkty živočišného původu, pokud to povolí příslušný orgán:

zařízením na sledování teploty v reálném čase;

záznamovými přístroji k zaznamenávání, v příslušných případech kontinuálnímu, výsledků měření uvedených v písmeni a);

odpovídajícím bezpečnostním systémem, aby se zabránilo nedostatečnému ohřevu.

jsou řízeny takovým způsobem, že všechen materiál v systému odpovídá požadovaným parametrům na čas a teplotu, a v příslušných případech je zajištěno kontinuální sledování parametrů; nebo

přeměňují pouze materiály uvedené v odstavci 2 oddílu 1; a

splňují všechny příslušné požadavky tohoto nařízení.

maximální velikost částic před vstupem do jednotky: 12 mm;

minimální teplota celé hmoty materiálu v jednotce: 70 °C; a

minimální doba v jednotce bez přerušení: 60 minut.

maximální velikost částic před vstupem do kompostujícího reaktoru: 12 mm;

minimální teplota celé hmoty materiálu v reaktoru: 70 °C; a

minimální doba bez přerušení: 60 minut.

identifikace a rozbor možných rizik včetně účinku vstupního materiálu na základě úplného popisu podmínek a parametrů přeměny;

posouzení rizik, jež vyhodnotí, jak je v praxi za běžné a atypické situace dosahováno zvláštních podmínek přeměny podle písmene a);

ověření zamýšleného procesu pomocí měření snížení životaschopnosti/infekčnosti:

ověření zamýšleného procesu podle písmene c) musí prokázat, že je procesem dosaženo tohoto celkového snížení rizik:

navržení komplexního kontrolního programu včetně postupů sledování fungování procesu podle písmene c);

opatření, která zaručují kontinuální sledování příslušných parametrů procesu stanovených v kontrolním programu během provozu zařízení a dohled nad těmito parametry.

Podrobné údaje o příslušných parametrech procesu používaných v zařízeních na výrobu bioplynu a kompostování a rovněž o jiných kritických kontrolních bodech musí být zaznamenávány a uchovávány, aby vlastník, provozovatel nebo jejich zástupce a příslušný orgán mohli sledovat provoz zařízení.

Provozovatel musí záznamy na požádání poskytnout příslušném orgánu. Komisi musí být na požádání k dispozici informace týkající se procesu povoleného podle tohoto odstavce.

odpadu ze stravovacích zařízení, který je použit jako jediný vedlejší produkt živočišného původu v zařízení na výrobu bioplynu nebo kompostování; a

směsí odpadu ze stravovacích zařízení a těchto materiálů:

▼M9

▼M9

▼B

má za to, že tyto materiály nepředstavují riziko šíření závažných přenosných onemocnění na člověka nebo zvířata;

má za to, že zbytky rozkladu nebo kompost představují nezpracovaný materiál, a uloží provozovatelům povinnost manipulovat s nimi v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 a tímto nařízením, nebo, v případě kompostu nebo zbytků rozkladu získaných z odpadu ze stravovacích zařízení, je využít nebo neškodně odstranit v souladu s právními předpisy v oblasti životního prostředí.

v souladu s odstavcem 1;

v souladu s odstavci 2 a 3, pouze v členských státech, v nichž byly uvedené parametry povoleny.

popis materiálu a živočišného druhu původu;

kategorii materiálu;

množství materiálu;

místo původu a místo odeslání materiálu;

jméno a adresu odesílatele;

jméno a adresu příjemce a/nebo uživatele.

jako odpad spálením nebo spoluspálením;

v případě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v čl. 8 písm. a) bodě iv), čl. 8 písm. c) a d), článku 9 a článku 10 nařízení (ES) č. 1069/2009, které jsou částmi buněčných kultur, laboratorních souprav nebo laboratorních vzorků, ošetřením za podmínek, které jsou alespoň rovnocenné validované metodě pro parní autoklávy ( 6 ), a následně neškodným odstraněním jako odpad nebo odpadní vody v souladu s příslušnými právními předpisy Unie;

tlakovou sterilizací a následným neškodným odstraněním nebo využitím v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

odeslány zpět do členského státu původu;

odeslány do jiného členského státu nebo třetí země, pokud bylo toto odeslání předem povoleno příslušným orgánem členského státu nebo třetí země určení; nebo

neškodně odstraněny nebo použity v souladu s články 12, 13 a 14 nařízení (ES) č. 1069/2009.

Vedlejší produkty živočišného původu jsou k uživatelům nebo do sběrných středisek přepravovány v souladu s oddíly 1 a 3 kapitoly I přílohy VIII.

Sběrná střediska jsou registrována příslušným orgánem, pokud:

Členské státy mohou povolit, aby bylo zpracovatelské zařízení použito pro materiál kategorie 2 jako sběrné středisko.

Provozovatelé sběrných středisek, kteří konečným uživatelům dodávají jiný materiál než vedlejší produkty živočišného původu pocházející z vodních živočichů a vodních bezobratlých živočichů, musí zaručit, že tento materiál prošel jedním z těchto ošetření:

materiálem musí být krmen:

▼M9

▼B

příslušný orgán udělil provozovateli odpovědnému za krmnou stanici povolení.

Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:

příslušný orgán musí zaručit koordinaci se všemi ostatními příslušnými orgány, které odpovídají za dohled nad požadavky stanovenými v povolení;

příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší;

povolení udělené příslušným orgánem musí:

provozovatel odpovědný za krmení musí:

podrobné zdůvodnění rozšíření seznamu o určité druhy mrchožravých ptáků v tomto členském státě včetně vysvětlení důvodů, proč je nezbytné krmit tyto ptáky materiálem kategorie 1 místo materiálu kategorie 2 nebo kategorie 3;

vysvětlení opatření, která budou přijata, aby byl zaručen soulad s odstavcem 1.

Příslušný orgán musí být na základě posouzení konkrétního stavu dotčeného druhu a jeho přírodního stanoviště přesvědčen, že se stav daného druhu z hlediska ochrany zlepší.

Příslušný orgán musí v povolení určit hospodářství nebo stáda v zeměpisně vymezené krmné oblasti podle těchto podmínek:

příslušný orgán musí provozovateli odpovědnému za krmení udělit povolení. Příslušný orgán takováto povolení udělí, pokud:

povolení udělené příslušným orgánem musí být neprodleně pozastaveno v případě:

provozovatel odpovědný za krmení musí:

spálením nebo zakopáním v místě, z něhož vedlejší produkty živočišného původu pocházejí;

na povolené skládce; nebo

spálením nebo zakopáním v místě, v němž je ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí co nejmenší, za předpokladu, že se toto místo nachází v dostatečné vzdálenosti, aby měl příslušný orgán možnost předcházet ohrožení zdraví lidí a zvířat a životního prostředí.

na řádně postavené hranici a přeměněny na popel;

aniž by došlo k ohrožení zdraví lidí;

bez použití procesů nebo metod, které by mohly poškodit životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy;

za podmínek, které zaručují, že je výsledný popel neškodně odstraněn zahrabáním na povolené skládce.

takovým způsobem, aby se k nim nedostala masožravá ani všežravá zvířata;

na povolené skládce nebo na jiném místě, aniž by bylo ohroženo zdraví lidí a za použití procesů nebo metod, které nepoškozují životní prostředí, zejména pokud by mohly vést k ohrožení vody, ovzduší, půdy a rostlin a živočichů nebo by jej mohly poškodit hlukem či zápachy.

vedlejší produkty živočišného původu jsou přepravovány v bezpečných a nepropustných nádobách nebo vozidlech;

nakládka a vykládka vedlejších produktů živočišného původu probíhá pod dozorem příslušného orgánu, je-li to vhodné;

kola vozidla jsou před tím, než vozidlo odjede z místa původu, vydezinfikována;

nádoby a vozidla používané pro přepravu vedlejších produktů živočišného původu jsou po vyložení těchto produktů důkladně vyčištěny a vydezinfikovány; a

je zajištěn náležitý doprovod vozidel, přezkoušení nepropustnosti a dvojitý kryt, je-li to vhodné.

10 % populace skotu v dotčeném členském státě;

25 % populace ovcí a koz v dotčeném členském státě;

10 % populace prasat v dotčeném členském státě; a

procentní podíl populace jiných druhů, který příslušný orgán určí na základě posouzení možných rizik pro zdraví lidí a zvířat, která vznikají při neškodném odstranění zvířat těchto druhů spálením nebo zahrabáním na místě.

materiály nepřesahují objemem 20 kg týdně ze zařízení nebo podniku, kde jsou sbírány, bez ohledu na druh, z nějž materiály pocházejí;

materiály jsou sbírány, přepravovány a neškodně odstraňovány prostředky, které brání přenosu nepřijatelných rizik pro zdraví lidí a zvířat;

příslušný orgán provádí v zařízeních nebo podnicích, kde jsou materiály sbírány, pravidelné kontroly včetně ověřování záznamů vedených provozovateli, aby zaručil, že jsou dodržována ustanovení tohoto oddílu.

uvedou použitelné body v článcích 8, 9 a 10 nařízení (ES) č. 1069/2009 včetně fyzického stavu uvedených materiálů a v příslušném případě všechna předběžná ošetření, kterými uvedené materiály prošly, a uvedou se všechny použité materiály, které nejsou vedlejší produkty živočišného původu, které mají být v procesu použity;

uvede protokol HACCP a graf toku, který jasně popíše jednotlivé kroky procesu, určí parametry, které jsou důležité pro inaktivaci příslušných patogenů, jako je teplota, tlak, doba expozice, upravení hodnoty pH a velikost částic, a který je doplněn technickými listy vybavení použitého v procesu;

uvede a charakterizuje biologická nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat, která představují kategorie vedlejších produktů živočišného původu, které mají být podrobeny dané metodě;

prokáže, že nejrezistentnější biologická nebezpečí spojená s kategorií materiálů určených k zpracování jsou snížena v každém produktu vznikajícím během procesu, včetně odpadní vody, alespoň na míru dosaženou zpracovatelskými normami stanovenými v tomto nařízení pro stejnou kategorii vedlejších produktů živočišného původu. Míra snížení rizika se musí určit ověřenými přímými měřeními, pokud není přijatelné modelování nebo porovnání s jinými procesy.

měření snížení životaschopnosti/infekčnosti: endogenních indikátorových organismů během procesu, kde indikátor:

použití dobře charakterizovaného testovacího organismu nebo viru, který je ve vhodném testovacím tělese vložen do výchozího materiálu.

Jestliže se ošetření skládá z několika kroků, musí se provést posouzení míry, do jaké jsou jednotlivé kroky snižování titru kumulativní, nebo otázky, zda počáteční kroky procesu mohou ohrozit účinnost následných kroků;

oznámení kompletních výsledků prostřednictvím:

rizicích spojených s propojenými procesy, zejména o výsledku vyhodnocení možných nepřímých dopadů, které mohou:

rizicích spojených se zamýšleným konečným využitím produktů, zejména:

s grafem toku, z nějž je patrné fungování procesu;

s důkazy uvedenými v odst. 2 písm. d), jakož i s dalšími důkazy, které mají opodstatnit informace poskytnuté v rámci žádosti podle odstavce 2.

před použitím čisté a suché; a

po každém použití vyčištěny, omyty a/nebo vydezinfikovány v míře nutné k tomu, aby se zabránilo křížové kontaminaci.

k přepravě různých vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, pokud jsou mezi různými způsoby využití vyčištěny a vydezinfikovány způsobem, který brání křížové kontaminaci;

k přepravě vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů uvedených v čl. 10 písm. f) nařízení (ES) č. 1069/2009 poté, co byly použity k přepravě produktů určených k lidské spotřebě, za podmínek, které brání křížové kontaminaci.

není zpracován do 24 hodin po sběru nebo ukončení skladování ve zchlazené nebo zmrazené podobě, jestliže je k následné přepravě použit dopravní prostředek, v němž je udržována skladovací teplota;

v případě mléka, mléčných výrobků nebo produktů získaných z mléka, které neprošly žádným z ošetření uvedených v části I oddílu 4 kapitoly II přílohy X, není přepravován zchlazený a v izolovaných nádobách, není-li kvůli vlastnostem materiálu možné zmírnit rizika prostřednictvím jiných opatření.

je možné zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů identifikovat a že jsou produkty během sběru, z nějž vedlejší produkty živočišného původu pocházejí, a při přepravě uchovávány odděleně a je možné je identifikovat;

se označující látka pro identifikaci vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů zvláštní kategorie používá pouze pro tu kategorii, pro kterou se její použití požaduje podle tohoto nařízení nebo je určeno či stanoveno podle odstavce 4;

se zásilky vedlejších produktů živočišného původu a získaných produktů odesílají z jednoho členského státu do jiného členského státu v obalech, nádobách nebo vozidlech, které jsou nápadně a alespoň po dobu přepravy nesmazatelně barevně kódovány tak, aby byly na povrchu nebo části povrchu obalu, nádoby či vozidla nebo na etiketě či symbolu k nim připojených zobrazeny informace stanové tímto nařízením, a to tímto způsobem:

jasně uvádět kategorii vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů; a

na obalu, nádobě nebo vozidle, podle toho, co je použito, viditelně a čitelně uvádět následující slova:

▼M1

▼M4

▼B

Etiketa uvedená v písmeni b) bodě xi) však není vyžadována u těchto organických hnojiv a půdních přídavků:

odstavce 1 a 2 této kapitoly se nevztahují na identifikaci materiálu kategorie 3, který sestává z mléka, mléčných výrobků a produktů získaných z mléka, prováděnou provozovateli zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, pokud tato zařízení přijímají produkty, které předtím dodala a které jsou jim vráceny, zejména od jejich odběratelů;

odchylně od odstavců 1 a 2 může příslušný orgán souhlasit s identifikací hnoje, který je přepravován mezi dvěma body v jednom hospodářství nebo mezi hospodářstvími a uživateli v témže členském státě, jinými prostředky;

krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů a které jsou zabaleny a uváděny na trh jako krmivo v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009, nemusí být identifikovány v souladu s odstavcem 1 a nemusí být opatřeny etiketou v souladu s odstavcem 2.

maloobchodníci dodají získané produkty z materiálu kategorie 3 a organická hnojiva a půdní přídavky v rámci téhož členského státu jiným konečným uživatelům než hospodářským subjektům;

jsou mléko, mléčné výrobky a produkty získané z mléka, které představují materiály kategorie 3, sebrány a vráceny provozovatelům zařízení na zpracování mléka, která byla schválena v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 853/2004, jestliže tito provozovatelé přijímají produkty, a to zejména od svých odběratelů, které jim předtím dodali;

jsou krmné směsi definované v čl. 3 odst. 2 písm. h) nařízení (ES) č. 767/2009, které byly vyrobeny z vedlejších produktů živočišného původu nebo získaných produktů, uváděny na trh zabalené a označené v souladu s článkem 4 nařízení (ES) č. 767/2009.

jiným obchodním dokladem v tištěné nebo elektronické podobě, pokud takovýto obchodní doklad obsahuje informace uvedené v písmeni f) poznámek pod odstavcem 6 této kapitoly;

obchodním dokladem, v němž je množství materiálu vyjádřeno hmotností nebo objemem materiálu nebo počtem balení.

datum odebrání materiálu ze zařízení,

popis materiálu včetně

množství materiálu vyjádřené objemem, hmotností nebo počtem balení,

„název a adresu zařízení nebo podniku původu materiálu a jeho číslo schválení nebo registrace přidělené v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 nebo, v příslušných případech, v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ( 7 ), (ES) č. 853/2004 ( 8 ) nebo (ES) č. 183/2005 ( 9 ) a povahu a případně metodu ošetření;

název, adresu a číslo registrace přepravce materiálu;

název a adresu zařízení nebo podniku určení a číslo schválení nebo registrace přidělené v souladu s nařízením (ES) č. 1069/2009 nebo, v příslušných případech, v souladu s nařízeními (ES) č. 852/2004 nebo (ES) č. 183/2005;

v případě přepravy v kontejnerech úplné identifikační číslo kontejneru („kód BIC“), které bylo vydáno v souladu s požadavky Bureau International des Containers et du Transport Intermodal ( 10 );

v případě vývozu zpracovaných živočišných bílkovin a produktů obsahujících zpracované živočišné bílkoviny podle přílohy IV nařízení (ES) č. 999/2001 členský stát výstupu a stanoviště hraniční kontroly výstupu uvedené v rozhodnutí Komise 2009/821/ES ( 11 ).