ISSN 1977-0626

Úřední věstník

Evropské unie

L 175

European flag  

České vydání

Právní předpisy

Ročník 60
7. července 2017


Obsah

 

II   Nelegislativní akty

Strana

 

 

NAŘÍZENÍ

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1151 ze dne 1. června 2017, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008 ( 1 )

1

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1152 ze dne 2. června 2017, kterým se stanoví metodika pro stanovení korelačních parametrů nezbytných pro zohlednění změny v regulačním zkušebním postupu, pokud jde o lehká užitková vozidla, a kterým se mění nařízení (EU) č. 293/2012 ( 1 )

644

 

*

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1153 ze dne 2. června 2017, kterým se stanoví metodika pro stanovení korelačních parametrů nezbytných pro zohlednění změn v regulačním zkušebním postupu a kterým se mění nařízení (EU) č. 1014/2010 ( 1 )

679

 

*

Nařízení Komise (EU) 2017/1154 ze dne 7. června 2017, kterým se mění nařízení Komise (EU) 2017/1151, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení (ES) č. 692/2008 a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, pokud jde o emise z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel v reálném provozu (Euro 6) ( 1 )

708

 


 

(1)   Text s významem pro EHP

CS

Akty, jejichž název není vyti_těn tučně, se vztahují ke každodennímu řízení záležitostí v zemědělství a obecně platí po omezenou dobu.

Názvy všech ostatních aktů jsou vytištěny tučně a předchází jim hvězdička.


II Nelegislativní akty

NAŘÍZENÍ

7.7.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 175/1


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2017/1151

ze dne 1. června 2017,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla, mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES, nařízení Komise (ES) č. 692/2008 a nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 692/2008

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o Fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 ze dne 20. června 2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (1), a zejména na článek 8 a čl. 14 odst. 3 uvedeného nařízení,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice) (2), a zejména na čl. 39 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Komise (ES) č. 692/2008, kterým se provádí a mění nařízení (ES) č. 715/2007 (3), stanoví, že lehká užitková vozidla se mají zkoušet v souladu s novým evropským jízdním cyklem (NEDC).

(2)

Na základě průběžného přezkumu příslušných postupů, zkušebních cyklů a výsledků zkoušek podle čl. 14 odst. 3 nařízení (ES) č. 715/2007 je zjevné, že informace o spotřebě paliva a emisích CO2 u vozidel zkoušených v souladu s NEDC již nejsou přiměřené a neodrážejí skutečné emise.

(3)

V této souvislosti je vhodné provést celosvětově harmonizované zkušební postupy pro lehká užitková vozidla (WLTP) do právních předpisů EU, a stanovit tak nový regulativní zkušební postup.

(4)

WLTP byl vyvinut na úrovni Evropské hospodářské komise OSN (EHK OSN) a byl přijat Světovým fórem pro harmonizaci předpisů pro motorová vozidla (WP.29) jako celosvětový technický předpis č. 15 v březnu 2014.

(5)

Kromě pravdivějších informací o spotřebě paliva a emisích CO2 pro spotřebitele a regulatorní účely vytváří WLTP také celosvětový rámec pro zkoušení vozidel, což vede k užší mezinárodní harmonizaci požadavků na zkoušení.

(6)

WLTP stanoví úplný popis zkušebního cyklu vozidla pro CO2 a emise regulovaných znečišťujících látek za normalizovaných podmínek okolního prostředí. Za účelem jeho přizpůsobení systému EU schvalování typu je nezbytné ho doplnit o ustanovení vedoucí k dalšímu zdokonalení požadavků na transparentnost u technických parametrů, díky kterému budou moci nezávislé strany znovu dosáhnout výsledků zkoušek schválení typu, a o ustanovení, díky kterému se sníží flexibilita zkoušení.

(7)

Tento návrh rovněž stanoví revidovaný postup pro posouzení shodnosti výroby (CoP) vozidel. Vzhledem k tomu, že podle nových ustanovení bude součinitel vývoje emisí v rámci CoP, jak je popsán v bodě 4.2.4.1 přílohy I, pravděpodobně častěji výrobcem určován na základě zvláštní zkoušky namísto použití standardní hodnoty, bude třeba příslušný zkušební postup v příhodnou dobu přezkoumat.

(8)

WLTP stanoví nový zkušební cyklus a postup pro měření emisí, zatímco ostatní povinnosti, jako jsou ty, které souvisejí s životností zařízení k regulaci znečišťujících látek, shodností v provozu nebo spotřebitelskými informacemi o emisích CO2 a spotřebě paliva, zůstávají v podstatě stejné jako povinnosti stanovené v nařízení (ES) č. 692/2008.

(9)

Aby schvalovací orgány a výrobci mohli zavést postupy nezbytné ke splnění požadavků tohoto nařízení a také v co největší míře dodržovat stanovený harmonogram pro uplatňování požadavků na emise, mělo by toto nařízení platit pro nová schválení typu u vozidel kategorií M1, M2 a kategorie N1 třídy I od 1. září 2017 a u vozidel kategorie N1 třídy II a III a kategorie N2 od 1. září 2018 a pro nová vozidla kategorií M1, M2 a kategorie N1 třídy I od 1. září 2018 a u vozidel kategorie N1 třídy II a III a kategorie N2 od 1. září 2019.

(10)

Vzhledem k tomu, že účelem tohoto nařízení je zavedení WLTP do evropských právních předpisů, harmonogram a přechodná ustanovení pro zavedení postupu zkoušky emisí v reálném provozu zůstávají stejné jako ty, které vymezila nařízení Komise (EU) 2016/427 (4) a (EU) 2016/646 (5).

(11)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Technického výboru – motorová vozidla,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se stanoví opatření k provedení nařízení (ES) č. 715/2007.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se použijí tyto definice:

1)

„typem vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla“ se rozumí skupina vozidel, která:

a)

se neliší, pokud jde o kritéria zakládající „interpolační rodinu“, jak je definována v bodě 5.6 přílohy XXI;

b)

náležejí do jednoho „interpolačního rozpětí CO2“, jak je definováno v bodě 1.2.3.2 dílčí přílohy 6 k příloze XXI;

c)

se neliší znaky, jež mají nezanedbatelný vliv na emise výfukových plynů, jako jsou mimo jiné následující:

druhy a sled zařízení k regulaci znečišťujících látek (např. třícestný katalyzátor, oxidační katalyzátor, adsorbér NOx chudých směsí, selektivní katalytická redukce, katalyzátor NOx chudých směsí, filtr pevných částic nebo jejich kombinace v jediné jednotce),

recirkulace výfukových plynů (je na vozidle nebo není, interní/externí, chlazená/bez chlazení, nízkotlaká/vysokotlaká);

2)

„ES schválením typu vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla“ se rozumí ES schválení typu vozidel spadajících do „typu vozidla z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla“, pokud jde o jejich výfukové emise, emise plynů z klikové skříně, emise způsobené vypařováním, spotřebu paliva a přístup k informacím z palubních diagnostických systémů vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla;

3)

„počítadlem ujetých kilometrů“ se rozumí ta část zařízení pro počítání ujetých kilometrů, která udává řidiči celkovou vzdálenost, kterou vozidlo zaznamenalo od svého uvedení do provozu;

4)

„pomocným startovacím zařízením“ se rozumí žhavicí svíčka, úpravy časování vstřiku a další zařízení pomáhající motoru při startování bez obohacování směsi vzduch/palivo;

5)

„objemem motoru“ se rozumí buď:

a)

jmenovitý zdvihový objem u vratných pístových motorů, nebo

b)

dvojnásobek jmenovitého zdvihového objemu u motorů s rotačními písty (Wankelovy motory);

6)

„periodicky se regenerujícím systémem“ se rozumí zařízení k regulaci výfukových emisí (např. katalyzátor, filtr pevných částic), které vyžaduje periodický postup regenerace po ujetí méně než 4 000 km za normálního provozu vozidla;

7)

„původním náhradním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek nebo soustava takových zařízení, jejichž typy jsou uvedeny v dodatku 4 k příloze I tohoto nařízení, ale držitel schválení typu vozidla je nabízí na trhu jako samostatný technický celek;

8)

„typem zařízení k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí katalyzátory a filtry pevných částic, které se neliší v těchto zásadních aspektech:

a)

počet nosičů, struktura a materiál;

b)

typ činnosti každého nosiče;

c)

objem, poměr čelního průřezu a délky nosiče;

d)

obsah katalytického materiálu;

e)

poměr katalytických materiálů;

f)

hustota kanálků;

g)

rozměry a tvar;

h)

tepelná ochrana;

9)

„jednopalivovým vozidlem“ se rozumí vozidlo poháněné primárně jedním typem paliva;

10)

„jednopalivovým vozidlem na plyn“ se rozumí jednopalivové vozidlo, které je primárně poháněno LPG, NG/biomethanem nebo vodíkem, avšak může mít také benzinový systém používaný pouze pro nouzové účely nebo pro startování, pokud benzinová nádrž pojme nejvýše 15 litrů benzinu;

11)

„dvoupalivovým (bi-fuel) vozidlem“ se rozumí vozidlo se dvěma oddělenými systémy pro skladování paliv, které může být poháněno střídavě dvěma různými palivy a které je konstruováno tak, aby bylo poháněno vždy jen jedním z těchto paliv;

12)

„dvoupalivovým (bi-fuel) vozidlem na plyn“ se rozumí dvoupalivové (bi-fuel) vozidlo, které může být poháněno benzinem a také buď LPG, NG/biomethanem, nebo vodíkem;

13)

„vozidlem flex fuel“ se rozumí vozidlo s jedním systémem pro skladování paliv, které může být poháněno různými směsmi dvou či více paliv;

14)

„vozidlem flex fuel na ethanol“ se rozumí vozidlo flex fuel, které může být poháněno benzinem nebo směsí benzinu a ethanolu s obsahem ethanolu ve výši až 85 % (E85);

15)

„vozidlem flex fuel na bionaftu“ se rozumí vozidlo flex fuel, které může být poháněno minerální naftou nebo směsí minerální nafty a bionafty;

16)

„vozidlem s hybridním elektrickým pohonem“ (HEV) se rozumí vozidlo s hybridním pohonem, jehož jedním měničem hnací energie je elektrický stroj;

17)

„řádně udržovaným a užívaným“ se v případě zkušebního vozidla rozumí, že dané vozidlo splňuje kritéria pro přijetí vybraného vozidla podle bodu 2 dodatku 3 k předpisu EHK OSN č. 83 (6);

18)

„systémem pro regulaci emisí“ se v rámci palubního diagnostického systému rozumí elektronická řídicí jednotka motoru a všechny konstrukční části související s výfukovými emisemi nebo s emisemi způsobenými vypařováním, které dodávají vstupní signály nebo přijímají signály z řídicí jednotky;

19)

„indikátorem chybné funkce“ (MI) se rozumí optický nebo akustický indikátor, který zřetelně informuje řidiče vozidla v případě chybné funkce jakékoli konstrukční části související s emisemi a napojené na palubní diagnostický systém nebo chybné funkce samotného palubního diagnostického systému;

20)

„chybnou funkcí“ se rozumí porucha konstrukční části nebo systému souvisejících s emisemi, která může vést ke zvýšení emisí nad mezní hodnoty stanovené v bodě 2.3 přílohy XI nebo případ, kdy palubní diagnostický systém není schopen plnit základní požadavky na monitorování stanovené v příloze XI;

21)

„sekundárním vzduchem“ se rozumí vzduch přiváděný do výfukového systému čerpadlem, sacím ventilem nebo jiným způsobem, aby se napomohlo oxidaci HC a CO obsažených v proudu výfukových plynů;

22)

„jízdním cyklem“ se v případě palubních diagnostických systémů rozumí cyklus, který se skládá ze spuštění motoru, jízdního režimu, při kterém by byla případná chybná funkce zjištěna, a z vypnutí motoru;

23)

„přístupem k informacím“ se rozumí dostupnost všech informací z palubních diagnostických systémů a informací o opravách a údržbě vozidla požadovaných pro kontrolu, diagnostiku, údržbu nebo opravy vozidla;

24)

„nedostatkem“ se v případě palubních diagnostických systémů rozumí stav, kdy až dvě samostatné konstrukční části nebo systémy, které jsou monitorovány, mají dočasné nebo trvalé provozní vlastnosti zhoršující jinak účinné monitorování těchto konstrukčních částí nebo systémů palubním diagnostickým systémem nebo nesplňují všechny ostatní podrobné požadavky pro palubní diagnostiku;

25)

„poškozeným náhradním zařízením k regulaci znečišťujících látek“ se rozumí zařízení k regulaci znečišťujících látek, jak je definováno v čl. 3 odst. 11 nařízení (ES) č. 715/2007, které zestárlo nebo bylo uměle poškozeno tak, že splňuje požadavky stanovené v oddíle 1 dodatku 1 k příloze XI předpisu EHK OSN č. 83;

26)

„informacemi palubního diagnostického systému ve vozidle“ se rozumí informace související s palubním diagnostickým systémem o jakémkoli elektronickém systému ve vozidle;

27)

„činidlem“ se rozumí jakýkoli produkt s výjimkou paliva, který je uložen ve vozidle a je dodáván systémem následného zpracování výfukových plynů podle požadavku systému pro regulaci emisí;

28)

„hmotností v provozním stavu“ se rozumí hmotnost vozidla, jehož palivová nádrž (palivové nádrže) je naplněna alespoň na 90 % svého objemu, včetně hmotnosti řidiče, paliva a kapalin a které je vybaveno standardním vybavením podle specifikací výrobce, a jsou-li součástí vybavení, i hmotnost karoserie, kabiny, spojovacího zařízení a náhradního kola (náhradních kol), jakož i nářadí;

29)

„selháním zapalování“ se rozumí případ, kdy nedojde ke spalování ve válci zážehového motoru, protože nevznikne jiskra, z důvodu špatného dávkování paliva, nedostatečné komprese nebo z jakékoliv jiné příčiny;

30)

„systémem či zařízením pro studený start“ se rozumí systém, který dočasně obohacuje směs vzduch/palivo v motoru tak, aby se usnadnilo startování motoru;

31)

„jednotkou odběru výkonu“ se rozumí motorem poháněné zařízení k pohonu pomocných a přídavných zařízení na vozidle;

32)

„malými výrobci“ se rozumí výrobci vozidel, jejichž celosvětová roční produkce nepřesahuje 10 000 jednotek;

33)

„elektrickým hnacím ústrojím“ se rozumí systém, který se skládá z jednoho nebo více zásobníků elektrické energie, jednoho nebo více elektrických konvertorů a jednoho nebo více elektrických strojů, které mění uskladněnou elektrickou energii na mechanickou energii dodávanou kolům k pohonu vozidla;

34)

„výhradně elektrickým vozidlem“ (PEV) se rozumí vozidlo vybavené hnacím ústrojím, které jako měniče hnací energie využívá výhradně elektrické stroje a jako systémy skladování hnací energie využívá výhradně dobíjecí systémy skladování elektrické energie;

35)

„palivovým článkem“ se rozumí měnič energie přeměňující (vstupní) chemickou energii na (výstupní) elektrickou energii nebo opačně;

36)

„vozidlem s palivovými články“ (FCV) se rozumí vozidlo vybavené hnacím ústrojím, které obsahuje výhradně jeden nebo více palivových článků a jeden nebo více elektrických strojů sloužících jako měniče hnací energie;

37)

„netto výkonem“ se rozumí výkon získaný na zkušebním stavu na konci klikového hřídele nebo rovnocenného orgánu při odpovídajících otáčkách motoru spolu s pomocným zařízením, zkoušený v souladu s přílohou XX (Měření netto výkonu motoru a maximálního 30minutového výkonu elektrické poháněcí soustavy) a stanovený za referenčních atmosférických podmínek;

38)

„jmenovitým výkonem motoru“ (Prated) se rozumí maximální výkon motoru v kW podle požadavků přílohy XX tohoto nařízení;

39)

„maximálním 30minutovým výkonem“ se rozumí maximální netto výkon elektrické poháněcí soustavy při stejnosměrném napětí, jak je uvedeno v bodě 5.3.2 předpisu EHK OSN č. 85 (7);

40)

„studeným startem“ se v souvislosti s monitorovacími funkcemi palubního diagnostického systému pro sledování poměru výkonu v provozu rozumí start motoru při teplotě chladicí kapaliny motoru (nebo rovnocenné teplotě) nižší nebo rovné 35 °C a nižší nebo rovné teplotě o 7 °C vyšší než teplota okolí (je-li k dispozici);

41)

„emisemi v reálném provozu“ se rozumí emise vozidla za normálních podmínek používání;

42)

„přenosným systémem pro měření emisí“ (PEMS) se rozumí přenosný systém pro měření emisí splňující požadavky stanovené v dodatku 1 k příloze IIIA;

43)

„základní emisní strategií“ (BES) se rozumí strategie pro emise, která je aktivní v celém rozsahu otáček a zatížení vozidla, dokud se neaktivuje pomocná emisní strategie;

44)

„pomocnou emisní strategií“ (AES) se rozumí strategie pro emise, která se aktivuje nebo která nahrazuje či mění BES za specifickým účelem nebo v reakci na specifický soubor okolních nebo provozních podmínek a která je aktivní pouze za těchto provozních podmínek;

45)

„systémem pro skladování paliv“ se rozumí zařízení umožňující skladování paliva, které se skládá z palivové nádrže, plnicího hrdla palivové nádrže, víčka plnicího hrdla a palivového čerpadla;

46)

„koeficientem propustnosti“ (PF) se rozumí emise uhlovodíků způsobené propustností systému pro skladování paliv;

47)

„jednovrstevnou nádrží“ se rozumí palivová nádrž vyrobená z jedné vrstvy materiálu;

48)

„vícevrstevnou nádrží“ se rozumí palivová nádrž vyrobená nejméně ze dvou vrstev různých materiálů, z nichž jeden je nepropustný pro uhlovodíky včetně ethanolu.

Článek 3

Požadavky pro schválení typu

1.   Za účelem získání ES schválení typu z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla výrobce prokáže, že vozidla při zkouškách podle postupů uvedených v přílohách IIIA až VIII, XI, XIV, XVI, XX a XXI splňují požadavky stanovené v tomto nařízení. Výrobce rovněž zajistí, že referenční paliva splňují požadavky stanovené v příloze IX.

2.   Vozidla se podrobí zkouškám uvedeným na obrázku I.2.4 přílohy I.

3.   Alternativně k požadavkům obsaženým v přílohách II, V až VIII, XI, XVI a XXI mohou malí výrobci požádat o udělení ES schválení typu pro typ vozidla, jejž schválil orgán třetí země, a to na základě právních aktů uvedených v bodě 2.1 přílohy I.

Nezbytnou podmínkou k získání ES schválení typu z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla podle tohoto odstavce jsou zkoušky emisí pro účely technické prohlídky stanovené v příloze IV, zkoušky spotřeby paliva a emisí CO2 stanovené v příloze XXI a požadavky na přístup k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla stanoveným v příloze XIV.

Schvalovací orgán informuje Komisi o okolnostech každého schválení typu uděleného podle tohoto odstavce.

4.   Konkrétní požadavky pro hrdla palivových nádrží a bezpečnost elektronických systémů jsou stanoveny v bodech 2.2 a 2.3 přílohy I.

5.   Výrobce přijme technická opatření k účinnému snížení výfukových emisí a emisí způsobených vypařováním během běžné životnosti vozidla za běžných podmínek používání, v souladu s tímto nařízením.

To se také týká provozní bezpečnosti hadic, spojek a přípojek užívaných v systému pro regulaci emisí, které musí být konstruovány tak, aby odpovídaly původnímu konstrukčnímu záměru.

6.   Výrobce zajistí, aby výsledky zkoušek emisí splňovaly danou mezní hodnotu podle konkrétních zkušebních podmínek stanovených tímto nařízením.

7.   Zkouška typu 1 stanovená v příloze XXI se u vozidel poháněných LPG nebo NG/biomethanem vykoná s různými složeními LPG nebo NG/biomethanu, jak je stanoveno v příloze XII. U vozidel, která mohou být poháněna benzinem nebo LPG nebo NG/biometanem se vykoná zkouška s oběma palivy a jejich činnost s LPG nebo s NG/biometanem se při této zkoušce ověří při různém složení LPG nebo NG/biometanu, jak je stanoveno v příloze XII.

Aniž je dotčen požadavek předchozího pododstavce, vozidla, která mohou být poháněna benzinem i plynným palivem, avšak mají benzinový systém jen pro nouzové účely nebo startování a jejichž benzinová nádrž nemá objem větší než 15 litrů benzinu, se pro zkoušku typu 1 pokládají za vozidla, která pracují jen s plynným palivem.

8.   V případě zkoušky typu 2 stanovené v dodatku 1 k příloze IV je maximální povolený obsah oxidu uhelnatého ve výfukových plynech při normálních volnoběžných otáčkách motoru takový, jaký uvádí výrobce vozidla. Maximální obsah oxidu uhelnatého by nicméně neměl překročit 0,3 % obj.

Objem oxidu uhelnatého ve výfukových plynech při zvýšených volnoběžných otáčkách motoru nesmí překročit 0,2 %, přičemž otáčky motoru dosahují minimálně 2 000 min.–1 a lambda je 1 ± 0,03 nebo odpovídá specifikacím výrobce.

9.   Výrobce zajistí, aby při zkoušce typu 3 stanovené v příloze V větrací systém motoru zabraňoval emisím jakýchkoli plynů z klikové skříně do atmosféry.

10.   Zkouška typu 6 pro měření emisí při nízkých teplotách, stanovená v příloze VIII, se nepoužije na vozidla se vznětovým motorem.

Při žádosti o schválení typu výrobci nicméně schvalovacímu orgánu předloží informace prokazující, že zařízení pro následné zpracování NOx dosahuje dostatečně vysoké teploty pro účinné fungování, a to před uplynutím 400 sekund po studeném startu za teploty –7 °C, jak je popsáno ve zkoušce typu 6.

Kromě toho výrobce schvalovacímu orgánu poskytne informace o strategii fungování systému recirkulace výfukových plynů, včetně jeho fungování za nízkých teplot.

Tyto informace rovněž zahrnou popis veškerých dopadů na emise.

Schvalovací orgán neudělí schválení typu, pokud poskytnuté informace dostatečně neprokážou, že zařízení pro následné zpracování skutečně dosahuje dostatečně vysoké teploty pro účinné fungování ve stanoveném časovém úseku.

Schvalovací orgán na žádost Komise poskytne informace o výkonu zařízení pro následné zpracování NOx a systému recirkulace výfukových plynů za nízkých teplot.

11.   Výrobce zajistí, že po celou dobu běžné životnosti vozidla, jehož typ byl schválen podle nařízení (ES) č. 715/2007, jeho emise, jak byly určeny v souladu s požadavky stanovenými v příloze IIIA a emitovány během zkoušky emisí v reálném provozu provedené podle uvedené přílohy, nepřekročí hodnoty naměřené při uvedené zkoušce.

Schválení typu v souladu s nařízením (ES) č. 715/2007 může být vydáno pouze tehdy, je-li vozidlo členem validované rodiny určené pro zkoušky PEMS podle dodatku 7 k příloze IIIA.

Článek 4

Požadavky pro schválení typu týkající se palubního diagnostického systému

1.   Výrobce zajistí, aby veškerá vozidla byla vybavena palubním diagnostickým systémem.

2.   Palubní diagnostický systém musí být navržen, konstruován a instalován ve vozidle tak, aby umožňoval identifikovat druhy zhoršení výkonu nebo chybných funkcí během celé doby životnosti vozidla.

3.   Palubní diagnostický systém musí za běžných podmínek užívání splňovat požadavky tohoto nařízení.

4.   Při zkoušení s vadnou konstrukční částí podle dodatku 1 k příloze XI se musí aktivovat indikátor chybné funkce palubního diagnostického systému.

Indikátor chybné funkce palubního diagnostického systému se během této zkoušky může aktivovat i při úrovni emisí pod mezními hodnotami palubního diagnostického systému uvedenými v bodě 2.3 přílohy XI.

5.   Výrobce zajistí, aby palubní diagnostický systém splňoval požadavky na výkon v provozu stanovené v bodě 3 dodatku 1 k příloze XI tohoto nařízení za všech rozumně předvídatelných podmínek jízdy.

6.   Data související s provozním výkonem, která mají být uložena a ohlášena palubním diagnostickým systémem vozidla podle ustanovení bodu 7.6 dodatku 1 k příloze XI předpisu EHK OSN č. 83, musí dát výrobce kdykoli k dispozici vnitrostátním orgánům a nezávislým provozovatelům, a to v nešifrované formě.

Článek 5

Žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla.

2.   Žádost uvedená v odstavci 1 musí být vypracována podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v dodatku 3 k příloze I.

3.   Kromě toho výrobce předloží tyto informace:

a)

v případě vozidel vybavených zážehovými motory prohlášení výrobce o minimálním procentu selhání zapalování z celkového počtu zážehů, která by buď vedla k překročení mezních hodnot emisí stanovených v bodě 2.3 přílohy XI, pokud by uvedené procento selhání bývalo bylo přítomno od začátku zkoušky typu 1 vybrané pro předvedení podle přílohy XI tohoto nařízení, nebo by mohla způsobit přehřátí jednoho či více katalyzátorů, což by vedlo k nenapravitelným škodám;

b)

podrobný popis všech funkčních vlastností palubního diagnostického systému, včetně seznamu odpovídajících částí systému pro regulaci emisí vozidla, které jsou monitorovány palubním diagnostickým systémem;

c)

popis indikátoru chybné funkce, který používá palubní diagnostický systém, aby signalizoval řidiči vozidla chybu;

d)

prohlášení výrobce o tom, že palubní diagnostický systém splňuje ustanovení bodě 3 dodatku 1 k příloze XI vztahující se na výkon v provozu za všech rozumně předvídatelných podmínek jízdy;

e)

nákres s podrobným popisem technických kritérií a zdůvodnění zvýšení čitatele i jmenovatele každého monitorovacího systému, který musí splňovat požadavky bodů 7.2 a 7.3 dodatku 1 k příloze XI předpisu EHK OSN č. 83, jakož i vyřazení čitatelů, jmenovatelů a společného jmenovatele za podmínek popsaných v bodě 7.7 dodatku 1 k příloze XI předpisu EHK OSN č. 83;

f)

popis opatření přijatých k tomu, aby se zabránilo nedovoleným úpravám a zásahům do počítače pro regulaci emisí a počítadla ujetých kilometrů, včetně zaznamenávání hodnot ujetých kilometrů pro účely požadavků v přílohách XI a XVI;

g)

případně specifikaci rodiny vozidel podle dodatku 2 k příloze 11 předpisu EHK OSN č. 83;

h)

případně kopie dalších schválení typu s příslušnými údaji, které umožní rozšířit schválení a stanovit faktory zhoršení.

4.   Pro účely odst. 3 písm. d) výrobce použije vzor prohlášení výrobce o splnění požadavků týkajících se výkonu palubních diagnostických systémů v provozu podle dodatku 7 k příloze I.

5.   Pro účely odst. 3 písm. e) schvalovací orgán, který uděluje schválení, na žádost zpřístupní informace uvedené ve zmíněném odstavci schvalovacím orgánům nebo Komisi.

6.   Pro účely odst. 3 písm. d) a e) schvalovací orgány neschválí vozidlo, pokud informace předložené výrobcem nepostačují ke splnění požadavků bodu 3 dodatku 1 k příloze XI.

Body 7.2, 7.3 a 7.7 dodatku 1 k příloze XI předpisu EHK OSN č. 83 platí za všech rozumně předvídatelných jízdních podmínek.

V rámci posouzení provedení požadavků stanovených v uvedených odstavcích schvalovací orgány zohlední stav vývoje techniky.

7.   Pro účely odst. 3 písm. f) opatření přijatá v zájmu toho, aby se zabránilo nedovoleným úpravám a zásahům do počítače pro regulaci emisí, zahrnou i zařízení pro aktualizaci využívající výrobcem schválený program či kalibraci.

8.   U zkoušek popsaných na obrázku I.2.4 přílohy I výrobce poskytne technické zkušebně odpovídající za zkoušky schválení typu vozidlo, jež je reprezentativním představitelem typu, který má být schválen.

9.   Žádost o schválení typu jednopalivových a dvoupalivových (bi-fuel) vozidel a vozidel flex fuel musí splňovat dodatečné požadavky stanovené v bodech 1.1 a 1.2 přílohy I.

10.   Změny značky systému, konstrukční části nebo samostatného technického celku, k nimž dojde po schválení typu, platnost tohoto schválení automaticky neruší, pokud nedojde ke změně původních vlastností či technických parametrů způsobem, který ovlivní funkčnost motoru či systému k regulaci znečišťujících látek.

11.   Výrobce poskytne rovněž rozšířenou složku dokumentace obsahující tyto informace:

a)

informace o fungování všech AES a BES včetně popisu parametrů, které se mění kteroukoli AES, dále mezní podmínky, za kterých AES funguje, a údaje o tom, které AES nebo BES budou pravděpodobně aktivní v podmínkách zkušebních postupů podle tohoto nařízení;

b)

popis logiky řízení palivového systému, způsob časování a okamžiky sepnutí ve všech pracovních režimech;

c)

popis režimu dojezdu, existuje-li, podle bodu 4.2.1.8.5 dílčí přílohy 4 k příloze XXI, a popis provozního režimu vozidlového dynamometru, existuje-li, podle bodu 1.2.4 dílčí přílohy 6 k příloze XXI.

12.   Rozšířená složka dokumentace uvedená v odst. 11 písm. a) a b) musí zůstat přísně důvěrná. Schvalovací orgán si ji může ponechat, případně si ji může se svolením schvalovacího orgánu ponechat výrobce. V případě, že si složku dokumentace ponechá výrobce, musí ji schvalovací orgán po kontrole a schválení identifikovat a datovat. V okamžiku schválení nebo kdykoli po dobu platnosti schválení musí být tato dokumentace k dispozici schvalovacímu orgánu ke kontrole.

Článek 6

Správní ustanovení pro ES schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   V případě splnění všech odpovídajících požadavků schvalovací orgán udělí ES schválení typu a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy VII směrnice 2007/46/ES, část 3 čísla schválení typu bude vypracován podle dodatku 6 k příloze I tohoto nařízení.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

2.   Odchylně od odstavce 1 lze na žádost výrobce vozidlo s palubním diagnostickým systémem přijmout ke schválení typu z hlediska emisí a informací o opravách a údržbě vozidla, i když systém vykazuje jeden či více nedostatků, takže nejsou zcela splněny konkrétní požadavky přílohy XI, a to za předpokladu, že jsou splněna konkrétní správní ustanovení obsažená v bodě 3 uvedené přílohy.

Schvalovací orgán o rozhodnutí udělit takové schválení typu uvědomí všechny schvalovací orgány v ostatních členských státech v souladu s požadavky článku 8 směrnice 2007/46/ES.

3.   Schvalovací orgán při udělení ES schválení typu podle odstavce 1 vydá certifikát ES schválení typu s použitím vzoru uvedeného v dodatku 4 k příloze I.

Článek 7

Změny schválení typu

Články 13, 14 a 16 směrnice 2007/46/ES se použijí na veškeré změny schválení typu udělených podle nařízení (ES) č. 715/2007.

Ustanovení uvedená v bodě 3 přílohy I se bez potřeby dodatečných zkoušek použijí na žádost výrobce pouze na vozidla téhož typu.

Článek 8

Shodnost výroby

1.   Opatření vedoucí k zajištění shodnosti výroby jsou přijímána v souladu s ustanoveními článku 12 směrnice 2007/46/ES.

Kromě toho se použijí ustanovení uvedená v bodě 4 přílohy I tohoto nařízení a příslušná statistická metoda v dodatcích 1 a 2 k uvedené příloze.

2.   Shodnost výroby se kontroluje na základě údajů v certifikátu schválení typu, jehož vzor je uveden v dodatku 4 k příloze I tohoto nařízení.

Článek 9

Shodnost v provozu

1.   Opatření týkající se shodnosti v provozu u vozidel, jejichž typ byl schválen podle tohoto předpisu, se přijímají v souladu s přílohou X směrnice 2007/46/ES a přílohou II tohoto nařízení.

2.   Opatření týkající se shodnosti v provozu musí být přiměřená, aby potvrzovala funkčnost zařízení k regulaci znečisťujících látek během doby běžné životnosti vozidel za běžných podmínek používání, jak uvádí příloha II tohoto nařízení.

3.   Opatření týkající se shodnosti v provozu se kontrolují do uplynutí maximálně 5 let nebo po ujetí 100 000 km, podle toho, co nastane dříve.

4.   Výrobce není povinen ověřit shodnost typu vozidla v provozu, pokud počet prodaných vozidel vylučuje možnost získat dostatečný počet vzorků ke zkoušce. Ověření se proto nepožaduje, je-li roční prodej daného typu vozidla nižší než 5 000 kusů na území celé Unie.

Výrobce takové malé řady vozidel nicméně poskytne schvalovacímu orgánu zprávu o veškerých reklamacích a žádostech o opravu a závadách palubního diagnostického systému v souvislosti s emisemi, jak je stanoveno v bodě 9.2.3 předpisu EHK OSN č. 83. Kromě toho může schvalovací orgán u takových typů vozidel požadovat zkoušky v souladu s dodatkem 3 k předpisu EHK OSN č. 83.

5.   Pokud jde o vozidla, jejichž typ byl schválen podle tohoto nařízení, není-li schvalovací orgán spokojen s výsledky zkoušek podle kritérií definovaných v dodatku 4 k předpisu EHK OSN č. 83, rozšíří se nápravná opatření uvedená v čl. 30 odst. 1 a v příloze X směrnice 2007/46/ES na vozidla v provozu náležející k témuž typu vozidla, u nichž je pravděpodobné, že by se u nich mohly vyskytovat téže závady podle bodu 6 dodatku 3 k předpisu EHK OSN č. 83.

Plán nápravných opatření předložený výrobcem podle bodu 6.1 dodatku 3 k předpisu EHK OSN č. 83 schválí schvalovací orgán. Výrobce odpovídá za provedení schváleného plánu nápravných opatření.

Schvalovací orgán musí oznámit své rozhodnutí všem členským státům do 30 dnů. Členské státy mohou požadovat, aby se stejný plán nápravných opatření vztahoval na všechna vozidla daného typu registrovaná na jejich území.

6.   Jestliže schvalovací orgán zjistí, že typ vozidla není v souladu s platnými požadavky dodatku 3 k předpisu EHK OSN č. 83, oznámí to neprodleně členskému státu, který udělil původní schválení typu, a to v souladu s požadavky čl. 30 odst. 3 směrnice 2007/46/ES.

Po uvedeném oznámení a s výhradou čl. 30 odst. 6 směrnice 2007/46/ES schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, informuje výrobce, že typ vozidla nesplňuje požadavky těchto ustanovení a že se od výrobce očekávají určitá opatření. Do dvou měsíců po tomto oznámení předloží výrobce tomuto orgánu plán opatření k odstranění závad, jehož základ by měl odpovídat požadavkům bodů 6.1 až 6.8 dodatku 3 k předpisu EHK OSN č. 83. Schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, do dvou měsíců konzultuje výrobce s cílem zajistit dohodu o plánu nápravných opatření a o provedení plánu. Jestliže schvalovací orgán, který udělil původní schválení typu, zjistí, že dohody nelze dosáhnout, zahájí se postup podle čl. 30 odst. 3 a 4 směrnice 2007/46/ES.

Článek 10

Zařízení k regulaci znečišťujících látek

1.   Výrobce zajistí, aby náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek, jež mají být namontována do vozidel s ES schválením typu spadajících do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 715/2007, měla ES schválení typu jakožto samostatné technické celky ve smyslu čl. 10 odst. 2 směrnice 2007/46/ES v souladu s článkem 12, článkem 13 a přílohou XIII tohoto nařízení.

Katalyzátory a filtry pevných částic se pro účely tohoto nařízení považují za zařízení k regulaci znečišťujících látek.

Příslušné požadavky se považují za splněné, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v článku 13;

b)

náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek byla schválena podle předpisu EHK OSN č. 103 (8).

V případě uvedeném v třetím pododstavci se použije rovněž článek 14.

2.   Původní náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek, která patří k typu, na nějž se vztahuje bod 2.3 doplňku k dodatku 4 k příloze I, a která jsou určena k montáži na vozidlo, k němuž odkazuje příslušný dokument o schválení typu, nemusejí splňovat požadavky přílohy XIII za podmínky, že splňují požadavky bodů 2.1 a 2.2 uvedené přílohy.

3.   Výrobce zajistí, aby původní zařízení k regulaci znečišťujících látek nesla identifikační značení.

4.   Identifikační značení uvedená v odstavci 3 musí zahrnovat:

a)

název či ochrannou známku výrobce vozidla nebo motoru;

b)

značku a identifikační číslo původního zařízení k regulaci znečišťujících látek uvedeného v informacích podle bodu 3.2.12.2 dodatku 3 k příloze I.

Článek 11

Žádost o ES schválení typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku

1.   Výrobce předloží schvalovacímu orgánu žádost o ES schválení typu pro typ náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku.

Žádost musí být vypracována podle vzoru informačního dokumentu uvedeného v dodatku 1 k příloze XIII.

2.   Kromě požadavků stanovených v odstavci 1 výrobce předloží technické zkušebně odpovědné za provedení zkoušek schválení typu následující:

a)

vozidlo či vozidla typu schváleného v souladu s tímto nařízením vybavená novým původním zařízením k regulaci znečišťujících látek;

b)

jeden vzorek typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek;

c)

další vzorek typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek v případě náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek určeného k montáži na vozidlo vybavené palubním diagnostickým systémem.

3.   Pro účely odst. 2 písm. a) vybere žadatel po dohodě s technickou zkušebnou zkušební vozidla.

Zkušební vozidla musí splňovat požadavky stanovené v bodě 3.2 přílohy 4a předpisu EHK OSN č. 83.

Zkušební vozidla musejí vyhovovat všem těmto požadavkům:

a)

nesmí mít závady na systému pro regulaci emisí;

b)

veškeré nadměrně opotřebované nebo nefunkční původní díly související s emisemi musí být opraveny nebo vyměněny;

c)

vozidla musí být před zkouškami emisí řádně seřízena a nastavena podle pokynů výrobce.

4.   Pro účely odst. 2 písm. b) a c) musí být tento vzorek zřetelně a nesmazatelně označen obchodním názvem žadatele nebo jeho značkou a obchodním označením.

5.   Pro účely odst. 2 písm. c) musí být vzorek poškozen, jak je stanoveno v čl. 2 bodě 25.

Článek 12

Správní ustanovení pro ES schválení typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku

1.   V případě splnění všech odpovídajících požadavků schvalovací orgán udělí ES schválení typu pro náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatný technický celek a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek.

Totéž číslo schválení typu může platit pro použití tohoto typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek pro několik rozdílných typů vozidel.

2.   Pro účely odstavce 1 schvalovací orgán vydá certifikát ES schválení typu podle vzoru uvedeného v dodatku 2 k příloze XIII.

3.   Jestliže žadatel o schválení typu může prokázat schvalujícímu orgánu nebo technické zkušebně, že náhradní zařízení k regulaci znečišťujících látek je typu uvedeného v bodě 2.3 doplňku k dodatku 4 k příloze I, nezávisí udělení schválení typu na ověření, zda jsou splněny požadavky podle bodu 4 přílohy XIII.

Článek 13

Přístup k informacím palubního diagnostického systému vozidla a k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Výrobci v souladu s články 6 a 7 nařízení (ES) č. 715/2007 a přílohou XIV tohoto nařízení zavedou nezbytná opatření a postupy, které zajistí snadnou přístupnost informací palubních diagnostických systémů vozidla a informací o opravách a údržbě vozidla.

2.   Schvalovací orgány udělí schválení typu až poté, co od výrobce obdrží certifikát o přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a k informacím o opravách a údržbě vozidla.

3.   Certifikát o přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla slouží jako důkaz splnění požadavků čl. 6 odst. 7 nařízení (ES) č. 715/2007.

4.   Certifikát o přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla musí být vypracován podle vzoru stanoveného v dodatku 1 k příloze XIV.

5.   Nejsou-li informace z palubního diagnostického systému vozidla a informace o opravách a údržbě vozidla v době podání žádosti o schválení typu dostupné nebo neodpovídají-li článku 6 a 7 nařízení (ES) č. 715/2007 a příloze XIV tohoto nařízení, poskytne výrobce uvedené informace do šesti měsíců od ode dne schválení typu.

6.   Povinnost poskytnout informace ve lhůtě uvedené v odstavci 5 se použije pouze tehdy, je-li na základě schválení typu vozidlo uvedeno na trh.

Uvede-li se vozidlo na trh později než šest měsíců po schválení typu, musí se poskytnout informace o datu, kdy bylo vozidlo na trh uvedeno.

7.   Schvalovací orgán může předpokládat, že výrobce zavedl uspokojivá opatření a postupy, pokud jde o přístup k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla, a to na základě vyplněného certifikátu o přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla za předpokladu, že se neobjevila žádná stížnost a že výrobce tyto informace poskytne ve lhůtě stanovené v odstavci 5.

8.   Kromě požadavků na přístup k informacím palubního diagnostického systému vozidla, jež jsou uvedeny v bodě 4 přílohy XI, výrobce zpřístupní zúčastněným stranám tyto informace:

a)

příslušné informace, které umožní výrobu náhradních dílů, jež jsou kritické pro správné fungování palubního diagnostického systému;

b)

informace, které umožní výrobu standardních diagnostických nástrojů.

Pro účely písmene a) nesmí být vývoj náhradních dílů omezen: nedostatkem potřebných informací, technickými požadavky týkajícími se strategií indikace chybné funkce v případě, že dojde k překročení mezních hodnot palubního diagnostického systému, nebo není-li palubní diagnostický systém schopen splnit základní požadavky tohoto nařízení, pokud jde o monitorování prostřednictvím palubního diagnostického systému; konkrétními změnami pro zpracovávání informací palubního diagnostického systému tak, aby se nezávisle vyhodnotilo fungování vozidla na benzinový nebo na plynný pohon, a schválením typu vozidel na plyn vykazujících omezený počet menších nedostatků.

Pro účely písmene b), pokud výrobci používají v rámci svých franšízovaných sítí diagnostické a zkušební nástroje podle normy ISO 22900 „Modular Vehicle Communication Interface“ (MVCI) a normy ISO 22901 „Open Diagnostic Data Exchange“ (ODX), musí být soubory ODX přístupné nezávislým provozovatelům na webových stránkách výrobce.

9.   Fórum pro přístup k informacím o vozidle (dále jen „fórum“).

Fórum zváží, zda přístup k informacím nemá dopad na stávající pokrok ve snižování počtu krádeží vozidel, a poskytne doporučení pro zlepšení požadavků týkajících se přístupu k informacím. Fórum zejména poradí Komisi ohledně zavádění postupu schvalování a udělení oprávnění pro nezávislé provozovatele akreditovanými organizacemi k přístupu k informacím o bezpečnostních prvcích vozidla.

Komise se může rozhodnout považovat debaty a zjištění fóra za důvěrné.

Článek 14

Splnění povinností týkajících se přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a k informacím o opravách a údržbě vozidla

1.   Schvalovací orgán může kdykoli z vlastního podnětu, na základě stížnosti nebo na základě posouzení technickou zkušebnou zkontrolovat, zda výrobce plní povinnosti stanovené nařízením (ES) č. 715/2007 a tímto nařízením a podmínky stanovené certifikátem o přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla.

2.   Pokud schvalovací orgán zjistí, že výrobce povinnosti týkající se přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla neplní, schvalovací orgán, který udělil příslušné schválení typu, učiní vhodné kroky k napravení situace.

3.   Kroky uvedené v odstavci 2 mohou zahrnovat odebrání nebo pozastavení schválení typu, pokuty či další opatření přijatá v souladu s článkem 13 nařízení (ES) č. 715/2007.

4.   Schvalovací orgán přistoupí ke kontrole za účelem ověření, zda výrobce plní povinnosti týkající se přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a k informacím o opravách a údržbě vozidla, pokud samostatný provozovatel nebo obchodní sdružení zastupující samostatné provozovatele předloží schvalovacímu orgánu stížnost.

5.   Schvalovací orgán může při provádění kontroly požádat technickou zkušebnu nebo jakéhokoli jiného nezávislého odborníka o provedení posouzení za účelem ověření, zda jsou tyto povinnosti plněny.

Článek 15

Přechodná ustanovení

1.   Výrobci vozidel mohou požádat, aby bylo schválení typu uděleno v souladu s tímto nařízením, a to do 31. srpna 2017 v případě vozidel kategorií M1, M2 a kategorie N1 třídy I, a do 31. srpna 2018 v případě vozidel kategorie N1 třídy II a III a vozidel kategorie N2. Pokud není taková žádost podána, použije se nařízení (ES) č. 692/2008.

2.   S účinkem od 1. září 2017 v případě vozidel kategorií M1, M2 a kategorie N1 třídy I a od 1. září 2018 v případě vozidel kategorie N1 třídy II a III a vozidel kategorie N2 odmítnou vnitrostátní orgány novým typům vozidel, které nesplňují požadavky tohoto nařízení, udělit ES schválení typu nebo vnitrostátní schválení typu z důvodů týkajících se emisí nebo spotřeby paliva.

3.   S účinkem od 1. září 2018 v případě vozidel kategorií M1, M2 a kategorie N1 třídy I a od 1. září 2019 v případě vozidel kategorie N1 třídy II a III a vozidel kategorie N2 budou vnitrostátní orgány z důvodů týkajících se emisí nebo spotřeby paliva, pokud jde o nová vozidla, která nesplňují požadavky tohoto nařízení, považovat prohlášení o shodě za již neplatná pro účely článku 26 směrnice 2007/46/ES a zakáží registraci, prodej a uvedení těchto vozidel do provozu.

4.   Do tří let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 715/2007 se u nových typů vozidel a do čtyř let po datech uvedených v čl. 10 odst. 5 uvedeného nařízení v případě nových vozidel použijí tato ustanovení:

a)

požadavky bodu 2.1 přílohy IIIA se nepoužijí;

b)

požadavky přílohy IIIA, kromě požadavků v bodě 2.1, včetně požadavků týkajících se měření emisí v reálném provozu, která mají být provedena, a údajů, jež mají být zaznamenány a zpřístupněny, platí pouze pro nová schválení typu udělená podle nařízení (ES) č. 715/2007 od 27. července 2017;

c)

požadavky přílohy IIIA se nepoužijí pro schválení typu udělená malým výrobcům;

d)

pokud jsou požadavky uvedené v dodatcích 5 a 6 k příloze IIIA splněny pouze pro jednu ze dvou metod hodnocení údajů popsaných v uvedených dodatcích, provede se jeden dodatečný test emisí v reálném provozu;

pokud jsou uvedené požadavky opět splněny pouze pro jednu metodu, zaznamená se analýza úplnosti a normality pro obě metody a výpočet podle bodu 9.3 přílohy IIIA lze omezit na metodu, u níž jsou splněny požadavky na úplnost a normalitu; údaje ze zkoušky emisí v reálném provozu a analýzy úplnosti a normality se zaznamenají a zpřístupní pro přezkum rozdílů ve výsledcích obou metod vyhodnocování údajů;

e)

výkon na kolech zkušebního vozidla se určí buď měřením točivého momentu v náboji kola, nebo z hmotnostního toku CO2 s využitím specifických emisních křivek CO2 vozu („Velines“) podle bodu 4 dodatku 6 k příloze IIIA.

5.   Do 8 let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 715/2007:

a)

zkoušky typu 1/I provedené a dokončené v souladu s nařízením (ES) č. 692/2008 do tří let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 715/2007 platí pro účely splnění požadavků přílohy VII a/nebo dodatku 1 k příloze XI tohoto nařízení;

b)

postupy provedené v souladu s bodem 3.13 přílohy III nařízení (ES) č. 692/2008 do tří let po datech uvedených v čl. 10 odst. 4 nařízení (ES) č. 715/2007 budou schvalovacím orgánem přijaty pro účely splnění požadavků druhého pododstavce bodu 1.1 dodatku 1 k dílčí příloze 6 k příloze XXI tohoto nařízení.

6.   V zájmu zajištění spravedlivého zacházení s předchozími schváleními typu Komise přezkoumá důsledky kapitoly V směrnice 2007/46/ES pro účely tohoto nařízení.

Článek 16

Změny směrnice 2007/46/ES

Směrnice 2007/46/ES se mění v souladu s přílohou XVIII tohoto nařízení.

Článek 17

Změny nařízení (ES) č. 692/2008

Nařízení (ES) č. 692/2008 se mění takto:

1)

V článku 6 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   V případě splnění všech odpovídajících požadavků schvalovací orgán udělí ES schválení typu a vydá číslo schválení typu v souladu se systémem číslování stanoveným v příloze VII směrnice 2007/46/ES.

Aniž jsou dotčena ustanovení přílohy VII směrnice 2007/46/ES, část 3 čísla schválení typu bude vypracován podle dodatku 6 k příloze I tohoto nařízení.

Schvalovací orgán nesmí přidělit stejné číslo jinému typu vozidla.

Požadavky nařízení (ES) č. 715/2007 se považují za splněné, jsou-li splněny všechny následující podmínky:

a)

jsou splněny požadavky stanovené v čl. 3 odst. 10 tohoto nařízení;

b)

jsou splněny požadavky stanovené v článku 13 tohoto nařízení;

c)

vozidlo bylo schváleno podle předpisu EHK OSN č. 83, série změn 07, č. 85 a jeho dodatků, č. 101, revize 3 (zahrnuje sérii změn 01 a jeho dodatky), a v případě vozidel se vznětovým motorem č. 24 části III, série změn 03;

d)

jsou splněny požadavky stanovené v čl. 5 odst. 11 a 12.“

2)

Vkládá se nový článek 16a, který zní:

„Článek 16a

Přechodná ustanovení

S účinkem od 1. září 2017 v případě kategorií vozidel M1, M2 a kategorie N1 třídy I a od 1. září 2018 v případě kategorie vozidel N1 třídy II a III a kategorie vozidel N2 se toto nařízení použije pouze pro účely posouzení následujících požadavků na vozidla typů schválených v souladu s tímto nařízením před uvedenými daty:

a)

shodnosti výroby podle článku 8;

b)

shodnosti v provozu podle článku 9;

c)

přístupu k informacím palubního diagnostického systému vozidla a informacím o opravách a údržbě vozidla podle článku 13.

Toto nařízení se rovněž použije pro účely srovnávacího postupu stanoveného v prováděcích nařízeních Komise (EU) 2017/1152 (*1) a (EU) 2017/1153 (*2).

(*1)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1152 ze dne 2. června 2017, kterým se stanoví metodika pro stanovení korelačních parametrů nezbytných pro zohlednění změny v regulačním zkušebním postupu, pokud jde o lehká užitková vozidla, a kterým se mění nařízení (EU) č. 293/2012 (viz strana 644 v tomto čísle Úředního věstníku)."

(*2)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/1153 ze dne 2. června 2017, kterým se stanoví metodika pro stanovení korelačních parametrů nezbytných pro zohlednění změn v regulačním zkušebním postupu a kterým se mění nařízení (EU) č. 1014/2010 (viz strana 679 v tomto čísle Úředního věstníku).“"

3)

Příloha I se mění v souladu s přílohou XVII tohoto nařízení.

Článek 18

Změny nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 (9)

V nařízení (EU) č. 1230/2012 se čl. 2 odst. 5 nahrazuje tímto:

„5)

„hmotností volitelného vybavení“ se rozumí maximální hmotnost kombinací volitelného vybavení, jež může být namontována na vozidle vedle standardního vybavení podle specifikací výrobce;“

Článek 19

Zrušení

Nařízení (ES) č. 692/2008 se od 1. ledna 2022 zrušuje.

Článek 20

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. června 2017.

Za Komisi

předseda

Jean-Claude JUNCKER


(1)  Úř. věst. L 171, 29.6.2007, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

(3)  Nařízení komise (ES) č. 692/2008 ze dne 18. července 2008 kterým se provádí a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 715/2007 o schvalování typu motorových vozidel z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 5 a Euro 6) a z hlediska přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla (Úř. věst. L 199, 28.7.2008, s. 1).

(4)  Nařízení Komise (EU) 2016/427 ze dne 10. března 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 82, 31.3.2016, s. 1).

(5)  Nařízení Komise (EU) 2016/646 ze dne 20. dubna 2016, kterým se mění nařízení (ES) č. 692/2008 z hlediska emisí z lehkých osobních vozidel a z užitkových vozidel (Euro 6) (Úř. věst. L 109, 26.4.2016, s. 1).

(6)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 83 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel z hlediska emisí znečišťujících látek podle požadavků na motorové palivo [2015/1038] (Úř. věst. L 172, 3.7.2015, s. 1).

(7)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 85 – Jednotná ustanovení pro schvalování spalovacích motorů nebo elektrických hnacích ústrojí určených k pohonu motorových vozidel kategorie M a N z hlediska měření netto výkonu a maximálního 30minutového výkonu elektrických hnacích ústrojí (Úř. věst. L 323, 7.11.2014, s. 52).

(8)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 103 – Jednotná ustanovení pro schvalování typu náhradních katalyzátorů motorových vozidel (Úř. věst. L 158, 19.6.2007, s. 106).

(9)  Nařízení Komise (EU) č. 1230/2012 ze dne 12. prosince 2012, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 661/2009, pokud jde o požadavky pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel týkající se jejich hmotností a rozměrů, a mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES (Úř. věst. L 353, 21.12.2012, s. 31).


SEZNAM PŘÍLOH

PŘÍLOHA I

Správní předpisy pro ES schválení typu

Dodatek 1

Ověření shodnosti výroby v případě zkoušky typu 1 – statistická metoda

Dodatek 2

Výpočty pro účely kontroly shodnosti výroby v případě elektrických vozidel

Dodatek 3

Vzor informačního dokumentu

Dodatek 4

Vzor certifikátu ES schválení typu

Dodatek 5

Informace vztahující se k palubní diagnostice

Dodatek 6

Systém číslování certifikátů ES schválení typu

Dodatek 7

Certifikát výrobce o splnění požadavků týkajících se výkonu palubního diagnostického systému v provozu

Dodatek 8a

Vzor protokolu o zkoušce typu 1 (včetně ATCT) s minimálními požadavky na obsah údajů

Příloha pro účely vykazování údajů Co2mpass

Dodatek 8b

Vzor protokolu o zkoušce jízdního zatížení s minimálními požadavky na obsah údajů

Dodatek 8c

Vzor záznamového archu zkoušky

PŘÍLOHA II

Shodnost v provozu

Dodatek 1

Kontrola shodnosti v provozu

Dodatek 2

Statistický postup zkoušek shodnosti vozidel v provozu pro výfukové emise

Dodatek 3

Povinnosti týkající se shodnosti v provozu

PŘÍLOHA IIIA

Emise v reálném provozu

PŘÍLOHA IV

Údaje o emisích požadované při schvalování typu pro účely technické prohlídky

Dodatek 1

Měření emisí oxidu uhelnatého při volnoběžných otáčkách motoru (zkouška typu 2)

Dodatek 2

Měření opacity kouře

PŘÍLOHA V

Ověření emisí plynů z klikové skříně (zkouška typu 3)

PŘÍLOHA VI

Stanovení emisí způsobených vypařováním (zkouška typu 4)

PŘÍLOHA VII

Ověření životnosti zařízení k regulaci znečišťujících látek (zkouška typu 5)

Dodatek 1

Standardní cyklus na zkušebním stavu (SBC)

Dodatek 2

Standardní cyklus na zkušebním stavu pro vznětové motory (SDBC)

Dodatek 3

Standardní jízdní cyklus na silnici (SRC)

PŘÍLOHA VIII

Ověřování střední hodnoty emisí z výfuku při nízkých teplotách okolí (zkouška typu 6)

PŘÍLOHA IX

Specifikace referenčních paliv

PŘÍLOHA X

Vyhrazeno

PŘÍLOHA XI

Palubní diagnostický systém (OBD) pro motorová vozidla

Dodatek 1

Funkční aspekty palubních diagnostických systémů

Dodatek 2

Základní vlastnosti rodiny vozidel

PŘÍLOHA XII

Schválení typu vozidel vybavených ekologickými inovacemi a stanovení emisí CO2 a spotřeby paliva v případě vozidel kategorie N1 předaných k vícestupňovému schválení typu

PŘÍLOHA XIII

ES schválení typu náhradního zařízení k regulaci znečišťujících látek jako samostatného technického celku

Dodatek 1

Vzor informačního dokumentu

Dodatek 2

Vzor certifikátu ES schválení typu

Dodatek 3

Vzor značky ES schválení typu

PŘÍLOHA XIV

Přístup k informacím palubního diagnostického systému vozidla a k informacím o opravách a údržbě vozidla

Dodatek 1

Prohlášení o shodě

PŘÍLOHA XV

Vyhrazeno

PŘÍLOHA XVI

Požadavky na vozidla, která v systému následného zpracování výfukových plynů používají činidlo

PŘÍLOHA XVII

Změny nařízení (ES) č. 692/2008

PŘÍLOHA XVIII

Změny směrnice 2007/46/ES

PŘÍLOHA XIX

Změny nařízení (EU) č. 1230/2012

PŘÍLOHA XX

Měření netto výkonu motoru

Příloha XXI

Postupy zkoušky emisí typu 1


PŘÍLOHA I

SPRÁVNÍ PŘEDPISY PRO ES SCHVÁLENÍ TYPU

1.   DODATEČNÉ POŽADAVKY PRO UDĚLENÍ ES SCHVÁLENÍ TYPU

1.1   Dodatečné požadavky pro jednopalivová a dvoupalivová vozidla na plyn

1.1.1

Dodatečné požadavky pro udělení ES schválení typu pro jednopalivová a dvoupalivová vozidla na plyn jsou stanoveny v bodech 1, 2 a 3 a v dodatcích 1 a 2 k příloze 12 předpisu EHK OSN č. 83, přičemž platí níže stanovené výjimky.

1.1.2

Odkazem na referenční paliva podle přílohy 10a uvedeným v bodech 3.1.2 a 3.1.4 přílohy 12 předpisu EHK OSN č. 83 se rozumí odkaz na příslušné specifikace referenčních paliv v oddílu A přílohy IX tohoto nařízení.

1.2   Dodatečné požadavky pro vozidla flex fuel

Dodatečné požadavky pro udělení schválení typu pro vozidla flex fuel jsou stanoveny v bodě 4.9 předpisu EHK OSN č. 83.

2.   DODATEČNÉ TECHNICKÉ POŽADAVKY A ZKOUŠKY

2.1   Malí výrobci

2.1.1

Seznam legislativních aktů podle čl. 3 odst. 3

Legislativní akt

Požadavky

The California Code of Regulations (Kalifornská sbírka předpisů), část 13, oddíly 1961(a) a 1961(b)(1)(C)(1) platné pro modelový rok 2001 a pro pozdější modelové roky vozidel, 1968.1, 1968.2, 1968.5, 1976 a 1975, vydáno nakladatelstvím Barclay’s.

Schválení typu musí být uděleno podle Kalifornské sbírky předpisů platné pro poslední modelový rok lehkého užitkového vozidla.

2.2   Hrdla palivových nádrží

2.2.1

Požadavky týkající hrdel palivových nádrží jsou stanoveny v bodech 5.4.1 a 5.4.2 přílohy XXI a v bodě 2.2.2 níže.

2.2.2

Musí se učinit opatření k zamezení nadměrných emisí způsobených vypařováním a úniku paliva v důsledku chybějícího víčka plnicího hrdla palivové nádrže. Toho lze dosáhnout některým z těchto opatření:

a)

neodnímatelné, automaticky se otvírající a zavírající víčko plnicího hrdla palivové nádrže;

b)

konstrukční opatření, která zabrání nadměrným emisím způsobeným vypařováním v případě chybějícího víčka plnicího hrdla palivové nádrže;

c)

jakékoli jiné opatření, které má stejný účinek. Jako příklad může kromě jiného sloužit připoutané víčko plnicího hrdla, víčko připevněné řetízkem nebo využití stejného klíčku pro víčko plnicího hrdla a zapalování vozidla. V takovém případě musí být možno klíček vyjmout jen v poloze zamknuto.

2.3   Ustanovení pro bezpečnost elektronického systému

2.3.1

Ustanovení pro bezpečnost elektronického systému jsou obsažena v bodě 5.5 přílohy XXI a v bodech 2.3.2 a 2.3.3 níže.

2.3.2

U vznětových motorů s mechanickým vstřikovacím čerpadlem paliva musí výrobce podniknout odpovídající kroky, aby u vozidel v provozu nebylo možno nedovoleně upravovat maximální přívod paliva.

2.3.3

Výrobci musí účinným způsobem zabránit falšování stavu počitadla ujetých kilometrů, a to v palubní síti vozidla, ve všech řídicích jednotkách hnacího ústrojí a případně i v jednotce pro přenos dat na dálku. Pro zajištění integrity údajů o počtu ujetých kilometrů použijí výrobci systematické ochranné strategie proti neoprávněným zásahům a ochranné funkce proti zápisu. Schvalovací orgán schválí metody, které poskytují přiměřenou úroveň ochrany proti neoprávněným zásahům.

2.4   Způsob provedení zkoušek

2.4.1

V tabulce I.2.4 jsou znázorněny požadavky na provedení zkoušek pro schvalování typu vozidla. Konkrétní postupy zkoušek jsou popsány v přílohách II, 111A, IV, V, VI, VII, VIII, XI, XVI1, XX a XXI.

Tabulka I.2.4

Požadavky na zkoušky pro schválení typu a jeho rozšíření

Kategorie vozidla

Vozidla se zážehovým motorem včetně hybridních1

Vozidla se vznětovým motorem včetně hybridních

Výhradně elektrická vozidla

Vozidla s vodíkovými palivovými články

 

Jednopalivová

Dvoupalivová3

Flex fuel3

 

 

 

Referenční palivo

Benzin

(E10)

LPG

NG/biomethan

Vodík (ICE)

Benzin (E10)

Benzin (E10)

Benzin (E10)

Benzin (E10)

Motorová nafta

(B7)5

Vodík (palivový článek)

LPG

NG/biomethan

Vodík (ICE)4

Ethanol

(E85)

Plynné znečišťující látky

(zkouška typu 1)

ano

ano

ano

ano4

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

PM

(zkouška typu 1)

ano2

ano2

(pouze benzin)

ano2

(pouze benzin)

ano2

(pouze benzin)

ano2

(obě paliva)

ano

PN

ano2

ano2

(pouze benzin)

ano2

(pouze benzin)

ano2

(pouze benzin)

ano2

(obě paliva)

ano

Plynné znečišťující látky, emise v reálném provozu (zkouška typu 1A)

ano

ano

ano

ano(4)

ano (obě paliva)

ano (obě paliva)

ano (obě paliva)

ano (obě paliva)

ano

PN, emise v reálném provozu (zkouška typu 1A)

ano

ano (obě paliva)

ano (obě paliva)

ano (obě paliva)

ano (obě paliva)

ano

Emise při volnoběhu

(zkouška typu 2)

ano

ano

ano

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(pouze benzin)

ano

(obě paliva)

Emise z klikové skříně

(zkouška typu 3)

ano

ano

ano

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

Emise způsobené vypařováním

(zkouška typu 4)

ano

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

Životnost

(zkouška typu 5)

ano

ano

ano

ano

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

Emise při nízké teplotě

(zkouška typu 6)

ano

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(pouze benzin)

ano

(obě paliva)

Shodnost v provozu

ano

ano

ano

ano

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

Palubní diagnostický systém

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

Emise CO2, spotřeba paliva a elektrické energie a elektrický akční dosah

ano

ano

ano

ano

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

(obě paliva)

ano

ano

ano

Opacita kouře

ano

Výkon motoru

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

ano

3.   ROZŠÍŘENÍ SCHVÁLENÍ TYPU

3.1   Rozšíření v souvislosti s výfukovými emisemi (zkoušky typu 1 a typu 2)

3.1.1   Schválení typu se rozšíří na vozidla, která splňují kritéria stanovená v čl. 2 odst. 1.

3.1.2   Vozidla s periodicky se regenerujícími systémy

V případě zkoušek za účelem stanovení faktoru Ki podle dodatku 1 k dílčí příloze VI k příloze XXI (WLTP) se schválení typu rozšíří na vozidla, která splňují kritéria bodu 5.9 přílohy XXI.

V případě zkoušek za účelem stanovení faktoru Ki podle přílohy 13 předpisu EHK OSN č. 83 (NEDC) se schválení typu rozšíří na vozidla podle požadavků bodu 3.1.4 přílohy I nařízení č. 692/2008.

3.2   Rozšíření v souvislosti s emisemi způsobenými vypařováním (zkouška typu 4)

3.2.1

Schválení typu se rozšíří na vozidla vybavená systémem regulace emisí způsobených vypařováním, která splňují tyto podmínky:

3.2.1.1

Základní princip dávkování paliva/vzduchu (např. jednobodové vstřikování) je stejný.

3.2.1.2

Tvar palivové nádrže, materiál nádrže a hadic pro kapalné palivo jsou shodné.

3.2.1.3

Zkouší se vozidlo, které z hlediska příčného průřezu a přibližné délky hadic představuje nejnepříznivější případ. O tom, zda jsou přijatelné neshodné separátory pára/kapalina, rozhodne technická zkušebna odpovědná za zkoušky schválení typu.

3.2.1.4

Objem palivové nádrže musí být v rozmezí ± 10 %.

3.2.1.5

Seřízení přetlakového ventilu palivové nádrže musí být shodné.

3.2.1.6

Metoda hromadění palivových par musí být shodná, tj. musí se shodovat tvar zachycovače a jeho objem, úložné médium, čistič vzduchu (je-li užit pro regulaci emisí způsobených vypařováním) atd.

3.2.1.7

Metoda odvádění shromážděných par musí být shodná (např. průtok vzduchu, bod spuštění nebo objem výplachu během stabilizačního cyklu).

3.2.1.8

Metoda těsnění a odvzdušnění systému dávkování paliva musí být shodná.

3.2.2

Schválení typu se rozšíří na vozidla, která mají:

3.2.2.1

odlišné zdvihové objemy motoru;

3.2.2.2

odlišné výkony motoru;

3.2.2.3

automatické a manuální převodovky;

3.2.2.4

pohon dvou a čtyř kol;

3.2.2.5

odlišné styly karoserie, a

3.2.2.6

odlišné rozměry kol a pneumatik.

3.3   Rozšíření v souvislosti s životností zařízení k regulaci znečisťujících látek (zkouška typu 5)

3.3.1   Schválení typu se rozšíří na různé typy vozidla za předpokladu, že níže specifikované parametry vozidla, motoru nebo systému k regulaci znečišťujících látek jsou identické nebo zůstávají v mezích předepsaných odchylek:

3.3.1.1   Vozidlo:

 

Kategorie setrvačné hmotnosti: nejbližší dvě vyšší kategorie setrvačné hmotnosti a kterákoliv nižší kategorie setrvačné hmotnosti.

 

Celkové jízdní zatížení při rychlosti 80 km/h: + 5 % nad a jakákoli nižší hodnota.

3.3.1.2   Motor:

a)

objem válců motoru (± 15 %);

b)

počet a řízení ventilů;

c)

palivový systém;

d)

typ chladicího systému;

e)

spalovací proces.

3.3.1.3   Parametry systému k regulaci znečišťujících látek:

a)

katalyzátory a filtry pevných částic:

 

počet katalyzátorů, filtrů a částí,

 

rozměr katalyzátorů a filtrů (objem monolitu ± 10 %),

 

druh činnosti katalyzátoru (oxidační, třícestný, zachycovač NOx pro chudé směsi, selektivní katalytická redukce (SCR), katalyzátor NOx pro chudé směsi nebo jiný),

 

obsah drahých kovů (identický nebo vyšší),

 

druh a poměr drahých kovů (± 15 %),

 

substrát (struktura a materiál),

 

hustota kanálků,

 

rozdíly teplot na vstupu do katalyzátoru nebo filtru maximálně 50 K. Tyto teplotní rozdíly se ověřují v ustálených podmínkách při rychlosti 120 km/h a při zatížení nastaveném pro zkoušku typu 1;

b)

vstřikování vzduchu:

 

ano, nebo ne,

 

typ (pulzující vzduch, vzduchová čerpadla, jiný);

c)

EGR (recirkulace výfukových plynů):

 

ano, nebo ne,

 

typ (chlazený nebo nechlazený, aktivní nebo pasivní řízení, vysoký nebo nízký tlak).

3.3.1.4   Zkouška životnosti může být provedena s vozidlem, jehož druh karoserie, převodovka (automatická nebo manuální) a rozměry kol nebo pneumatik jsou jiné než u typu vozidla, pro který se žádá o schválení typu.

3.4   Rozšíření v souvislosti s palubním diagnostickým systémem

3.4.1

Schválení typu se rozšíří na různá vozidla s identickým motorem a systémy regulace emisí, jak jsou definovány v dodatku 2 k příloze XI. Schválení typu se rozšíří bez ohledu na tyto prvky vozidla:

a)

příslušenství motoru;

b)

pneumatiky;

c)

ekvivalentní setrvačná hmotnost;

d)

chladicí systém;

e)

celkový převodový poměr;

f)

druh převodového ústrojí, a

g)

druh karoserie.

3.5   Rozšíření v souvislosti se zkouškou za nízké teploty (zkouška typu 6)

3.5.1   Vozidla s různou referenční hmotností

3.5.1.1

Schválení typu se rozšíří pouze na vozidla s referenční hmotností vyžadující použití nejbližších dvou vyšších ekvivalentních setrvačných hmotností nebo jakékoli nižší ekvivalentní setrvačné hmotnosti.

3.5.1.2

U vozidel kategorie N se schválení rozšíří pouze na vozidla s nižší referenční hmotností, pokud emise již schváleného vozidla nepřekračují rámec mezních hodnot předepsaných pro vozidlo, pro něž se požaduje rozšíření schválení.

3.5.2   Vozidla s rozdílnými celkovými převodovými poměry

3.5.2.1

Schválení typu se rozšíří na vozidla s rozdílnými převodovými poměry pouze za určitých podmínek.

3.5.2.2

K určení, zda lze schválení typu rozšířit, se u každého převodového poměru použitého při zkoušce typu 6 stanoví podíl

Formula

kde při otáčkách motoru 1 000 min–1 je V1 rychlostí vozidla, jehož typ je schválen, a V2 rychlostí vozidla, pro jehož typ se požaduje rozšíření schválení.

3.5.2.3

Jestliže pro každý převodový poměr platí E ≤ 8 %, udělí se rozšíření bez opakování zkoušky typu 6.

3.5.2.4

Pokud pro alespoň jeden převodový poměr platí E > 8 % a jestliže pro každý převodový poměr platí E ≤ 13 %, zkouška typu 6 se zopakuje. Zkoušky mohou být provedeny ve výrobcem vybrané laboratoři, kterou ovšem musí schválit technická zkušebna. Protokol o zkouškách musí být zaslán technické zkušebně odpovědné za zkoušky schválení typu.

3.5.3   Vozidla s rozdílnými referenčními hmotnostmi a převodovými poměry

Schválení typu se rozšíří na vozidla s různými referenčními hmotnostmi a převodovými poměry, pokud jsou splněny všechny podmínky předepsané v bodech 3.5.1 a 3.5.2.

4.   SHODNOST VÝROBY

4.1.   Úvod

4.1.1.

Každé vozidlo vyráběné na základě schválení typu v souladu s tímto nařízením musí být vyrobeno tak, aby splňovalo požadavky tohoto nařízení týkající se schválení typu. Za účelem ověření shody se schváleným typem musí výrobce zavést vhodná opatření a dokumentované kontrolní plány a v intervalech stanovených podle tohoto nařízení provádět nezbytné emisní zkoušky a zkoušky palubního diagnostického systému. Schvalovací orgán tato opatření a kontrolní plány výrobce ověří a schválí a jako součást opatření pro shodnost výrobků a opatření pro průběžná ověřování popsaných v příloze X směrnice 2007/46/ES provede v konkrétních intervalech stanovených podle tohoto nařízení kontroly a emisní zkoušky a zkoušky palubního diagnostického systému v prostorách výrobce, a to včetně jeho výrobních a zkušebních zařízení.

4.1.2.

Výrobce shodnost výroby kontroluje na základě zkoušky emisí znečišťujících látek (podle tabulky 2 v příloze I nařízení (ES) č. 715/2007), emisí CO2 (spolu s měřením spotřeby elektrické energie, EC), emisí z klikové skříně, emisí způsobených vypařováním a palubního diagnostického systému. Ověřování proto zahrnuje zkoušky typu 1, 3 a 4 a zkoušku palubního diagnostického systému, jak jsou popsány v bodě 2.4 této přílohy a příslušných přílohách v něm zmíněných. Konkrétní postupy kontroly shodnosti výroby jsou stanoveny v bodech 4.2 až 4.7 a v dodatcích 1 a 2.

4.1.3

Pro účely kontroly shodnosti výroby prováděné výrobcem se pojmem „rodina“ rozumí v případě zkoušek typu 1 a 3 interpolační rodina CO2, přičemž u zkoušky typu 4 zahrnuje také rozšíření popsaná v bodě 3.2 této přílohy a rodinu OBD s rozšířeními popsanými v bodě 3.3 této přílohy pro zkoušky OBD.

4.1.4

Četnost ověřování výrobků prováděných výrobcem se stanoví metodou posuzování rizik podle mezinárodní normy ISO 31000:2009 – Management rizik – Principy a směrnice, přičemž alespoň v případě typu 1 činí minimální četnost jedno ověření na 5 000 vozidel vyrobených v rámci rodiny nebo jednou za rok, podle toho, co nastane dřív.

4.1.5

Schvalovací orgán, který udělil schválení typu, může kdykoli ověřit metody kontroly shodnosti používané v každém výrobním zařízení.

Pro účely tohoto nařízení schvalovací orgán prostřednictvím kontroly ověřuje opatření a dokumentované kontrolní plány výrobce v jeho prostorách metodou posuzování rizik podle mezinárodní normy ISO 31000:2009 – Management rizik – Principy a směrnice, a to vždy s minimální četností jedné kontroly za rok.

V případě, že schvalovací orgán shledá kontrolní postupy výrobce jako nevyhovující, provedou se fyzické zkoušky přímo na vozidlech ze sériové výroby, jak je popsáno v bodech 4.2 až 4.9.

4.1.6

Obvyklá četnost fyzických zkoušek prováděných schvalovacím orgánem závisí na výsledcích kontrolního postupu výrobce na základě metodiky posuzování rizik, v každém případě však musí být provedena alespoň jedna ověřovací zkouška za tři roky. Schvalovací orgán provádí tyto fyzické emisní zkoušky a zkoušky OBD na vozidlech ze sériové výroby, jak je popsáno v bodech 4.2 až 4.9.

V případě, že fyzické zkoušky provádí výrobce, musí být v jeho prostorách osobně přítomen zástupce schvalovacího orgánu.

4.1.7

O výsledcích všech kontrol a fyzických zkoušek provedených v rámci ověřování shody výrobce vyhotoví schvalovací orgán zprávu, kterou musí archivovat po dobu minimálně 10 let. Tyto zprávy by měly být na vyžádání k dispozici jiným schvalovacím orgánům a Evropské komisi.

4.1.8

V případě neshody se použije článek 30 směrnice 2007/46/ES.

4.2   Kontrola shodnosti vozidla v případě zkoušky typu 1

4.2.1   Zkouška typu 1 se provede na vozidlech ze sériové výroby platného člena interpolační rodiny CO2, na základě údajů v certifikátu schválení typu. Mezní hodnoty znečišťujících látek, jež se použijí pro účely kontroly shodnosti, jsou stanoveny v tabulce 2 v příloze I nařízení (ES) č. 715/2007. Pokud jde o emise CO2, mezní hodnotu stanoví pro vybrané vozidlo výrobce podle interpolační metody stanovené v dílčí příloze 7 k příloze XXI. Správnost výpočtu za použití interpolace ověří schvalovací orgán.

4.2.2   V rámci rodiny se namátkou vybere vzorek tří vozidel. Po výběru vzorků schvalovacím orgánem nesmí výrobce provádět na vybraných vozidlech žádné úpravy.

4.2.2.1   Výběr se provádí pouze z dokončených vozidel ze sériové výroby, která mají ujeto maximálně 80 km, přičemž tato vozidla se pro účely kontroly shodnosti na základě zkoušky typu 1 považují za vozidla, jež mají ujeto 0 km. Vozidlo se zkouší podle vhodného celosvětově harmonizovaného zkušebního cyklu pro lehká vozidla (WLTC) popsaného v příloze XXI tohoto nařízení bez ohledu na požadavky na opakování zkoušky nebo na počet ujetých kilometrů vozidla. Za výsledky zkoušky se považují hodnoty po provedení všech korekcí podle tohoto nařízení.

4.2.3   Statistická metoda pro výpočet zkušebních kritérií je popsána v dodatku 1.

Výrobky určité rodiny se považují za neshodné, pokud bylo dosaženo kritéria nevyhovění u jedné nebo více hodnot znečišťujících látek a CO2 podle zkušebních kritérií uvedených v dodatku 1.

Výrobky určité rodiny se považují za shodné, pokud bylo dosaženo kritéria vyhovění u všech hodnot znečišťujících látek a CO2 podle zkušebních kritérií uvedených v dodatku 1.

Pokud bylo dosaženo hodnoty kritéria vyhovění pro určitou znečišťující látku, tato dosažená hodnota se nemění žádnými doplňkovými zkouškami ke zjištění vyhovění či nevyhovění u hodnot ostatních znečišťujících látek a CO2.

Jestliže nebylo dosaženo kritéria vyhovění u všech hodnot znečišťujících látek a CO2, provede se zkouška na jiném vozidle (zkouší se až 16 vozidel), přičemž se opakuje postup pro dosažení kritéria vyhovění nebo nevyhovění popsaný v dodatku 1 (viz obrázek I.4.2).

Obrázek I.4.2

Image

Zkouška tři vozidel

Statistické vyhodnoceni zkoušky

Souhlasi statistické vyhodnoceni zkoušky podle dodatku 1 s odpovidajicimi kriterii nevyhověni rodiny pro nejméně jednu znečišťující látky/CO2?

ANO

Rodina zamítnuta

NE

NE

Souhlasí statistické vyhodnoceni zkoušky pudle dodatku 1 s odpovidajicirni kritérii vyhověni rodiny pro nejméně jednu znečišťujici látku/CO2?

ANO

Bylo do saženo hodnoty odpovidajici kritériu vyhoveni pro jednu nebo vice znečišťujici látku/CO2

Bylo do saženo hodnoty odpovidajici kritériu vyhověni pro všechny znečišťujici látku/CO2?

ANO

Rodina přijata

NE

Zkouška dalšiho vozidla (celkem max. 16 vozidel)

4.2.4   Na žádost výrobce a se souhlasem schvalovacího orgánu mohou být zkoušky prováděny na vozidle rodiny s maximálním počtem 15 000 ujetých kilometrů za účelem stanovení měřených součinitelů vývoje (EvC) pro znečišťující látky / CO2 za každou rodinu. Záběh provede výrobce, který však nesmí na těchto vozidlech provést žádné úpravy.

4.2.4.1   Ke stanovení měřeného součinitele vývoje u vozidla podrobeného záběhu se použije tento postup:

a)

znečišťující látky / CO2 se změří při nejvýše 80 a při „x“ ujetých kilometrů u prvního zkoušeného vozidla;

b)

součinitel vývoje (EvC) znečišťujících látek / CO2 mezi 80 a „x“ ujetých kilometrů se vypočítá takto:

Formula

c)

další vozidla interpolační rodiny se nepodrobí záběhu, avšak jejich hodnoty emisí / znečišťujících látek / CO2 při 0 km se vynásobí součinitelem vývoje prvního vozidla podrobeného záběhu. V tomto případě se pro účely zkoušení podle dodatku 1 dosadí tyto hodnoty:

i)

hodnoty při „x“ km u prvního vozidla;

ii)

hodnoty při 0 km vynásobené příslušným součinitelem vývoje u dalších vozidel.

4.2.4.2   Všechny tyto zkoušky se provedou s komerčním palivem. Na žádost výrobce lze však použít referenční paliva popsaná v příloze IX.

4.2.4.3   Při kontrole shodnosti výroby, pokud jde o emise CO2, může výrobce jako alternativu k postupu uvedenému v bodě 4.2.4.1 použít fixní hodnotu součinitele vývoje EvC rovnající se 0,98 a tímto faktorem vynásobit veškeré hodnoty CO2 naměřené při 0 km.

4.2.5   Zkoušky shodnosti výroby vozidel s pohonem na LPG nebo NG/biomethan lze provést s komerčním palivem, jehož poměr C3/C4 má hodnotu, která leží v rozmezí hodnot tohoto poměru u referenčních paliv v případě LPG, nebo u některého z paliv s velkou výhřevností nebo s malou výhřevností v případě NG/biomethanu. V každém případě musí být schvalovacímu orgánu předložena analýza paliva.

4.2.6   Vozidla vybavená ekologickými inovacemi

4.2.6.1

U typu vozidla vybaveného jednou nebo více ekologickými inovacemi ve smyslu článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009 v případě vozidel kategorie M1 nebo článku 12 nařízení (EU) č. 510/2011 v případě vozidel kategorie N1 se shodnost výroby s ohledem na ekologické inovace prokáže ověřením, zda je vozidlo danou ekologickou inovací (danými ekologickými inovacemi) skutečně vybaveno.

4.3   Výhradně elektrická vozidla

4.3.1   Opatření k zajištění shodnosti výroby, pokud jde o spotřebu elektrické energie, se kontrolují na základě certifikátu schválení typu stanoveného v dodatku 4 této přílohy.

4.3.2   Ověření spotřeby elektrické energie pro účely shodnosti výroby

4.3.2.1

V průběhu postupu kontroly shodnosti výroby se kritérium pro přerušení postupu zkoušky typu 1 podle bodu 3.4.4.1.3 dílčí přílohy 8 k příloze XXI tohoto nařízení (postup po sobě následujících cyklů) a bodu 3.4.4.2.3 dílčí přílohy 8 k příloze XXI tohoto nařízení (postup zkrácené zkoušky) nahradí tímto:

Kritéria pro přerušení postupu pro účely kontroly shodnosti výroby je dosaženo dokončením prvního příslušného zkušebního cyklu WLTP.

4.3.2.2

V průběhu prvního příslušného zkušebního cyklu WLTP se energie stejnosměrného proudu ze systému (systémů) REESS změří metodou popsanou v dodatku 3 k dílčí příloze 8 k příloze XXI tohoto nařízení a vydělí se vzdáleností ujetou v rámci tohoto příslušného zkušebního cyklu WLTP.

4.3.2.3

Hodnota stanovená podle bodu 4.3.2.2 se porovná s hodnotou určenou podle bodu 1.2 dodatku 2.

4.3.2.4

Shodnost, pokud jde o spotřebu elektrické energie, se kontroluje s použitím statistických postupů popsaných v bodě 4.2 a v dodatku 1. Pro účely této kontroly shodnosti se výrazy „znečišťující látky“, resp. „CO“„2“ nahradí výrazem „spotřeba elektrické energie“.

4.4   Hybridní elektrická vozidla s externím nabíjením

4.4.1   Opatření k zajištění shodnosti výroby, pokud jde o hmotnostní emise CO2 a spotřebu elektrické energie z hybridních elektrických vozidel s externím napájením, se kontrolují na základě údajů v certifikátu schválení typu stanoveném v dodatku 4 k této příloze.

4.4.2   Ověření hmotnostních emisí CO2 pro účely shodnosti výroby

4.4.2.1

Vozidlo se zkouší postupem zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-udržování, který je popsán v bodě 3.2.5 dílčí přílohy 8 k příloze XXI tohoto nařízení.

4.4.2.2

V průběhu této zkoušky se zjistí hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování podle tabulky A8/5 v dílčí příloze 8 k příloze XXI tohoto nařízení, které se porovnají s hmotnostními emisemi CO2 v režimu nabíjení-udržování podle bodu 2.3 dodatku 2.

4.4.2.3

Shodnost, pokud jde o emise CO2, se kontroluje s použitím statistických postupů popsaných v bodě 4.2 a v dodatku 1.

4.4.3   Ověření spotřeby elektrické energie pro účely shodnosti výroby

4.4.3.1

V průběhu postupu kontroly shodnosti výroby se konec postupu zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-vybíjení podle bodu 3.2.4.4 dílčí přílohy 8 k příloze XXI tohoto nařízení nahradí tímto:

Konce postupu zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-vybíjení pro účely kontroly shodnosti výroby je dosaženo dokončením prvního příslušného zkušebního cyklu WLTP.

4.4.3.2.

V průběhu prvního příslušného zkušebního cyklu WLTP se energie stejnosměrného proudu ze systému (systémů) REESS změří metodou popsanou v dodatku 3 k dílčí příloze 8 k příloze XXI tohoto nařízení a vydělí se vzdáleností ujetou v rámci tohoto příslušného zkušebního cyklu WLTP.

4.4.3.3

Hodnota stanovená podle bodu 4.5.3.2 tohoto nařízení se porovná s hodnotou určenou podle bodu 2.4 dodatku 2.

4.4.1.4

Shodnost, pokud jde o spotřebu elektrické energie, se kontroluje s použitím statistických postupů popsaných v bodě 4.2 a v dodatku 1. Pro účely této kontroly shodnosti se výrazy „znečišťující látky“, resp. „CO2“ nahradí výrazem „spotřeba elektrické energie“.

4.5.   Kontrola shodnosti vozidla v případě zkoušky typu 3

4.5.1

Má-li být provedeno ověření zkoušky typu 3, musí se provést v souladu s těmito požadavky:

4.5.1.1

Pokud schvalovací orgán usoudí, že jakost výroby je neuspokojivá, odebere se namátkově jedno vozidlo z rodiny a podrobí se zkouškám popsaným v příloze V.

4.5.1.2

Výroba se pokládá za shodnou, pokud toto vozidlo splňuje požadavky zkoušek popsaných v příloze V.

4.5.1.3

Pokud zkoušené vozidlo nesplňuje požadavky bodu 4.5.1.1, odebere ze z téže rodiny další náhodný vzorek čtyř vozidel a podrobí se zkouškám popsaným v příloze V. Zkoušky se mohou provádět na vozidlech, která mají ujeto maximálně 15 000 km bez jakýchkoli provedených změn.

4.5.1.4

Výroba se pokládá za shodnou, pokud nejméně tři vozidla splňují požadavky zkoušek popsaných v příloze V.

4.6   Kontrola shodnosti vozidla v případě zkoušky typu 4

4.6.1

Má-li být provedeno ověření zkoušky typu 4, musí se provést v souladu s těmito požadavky:

4.6.1.1

Pokud schvalovací orgán usoudí, že jakost výroby je neuspokojivá, odebere se namátkově jedno vozidlo z rodiny a podrobí se zkouškám popsaným v příloze VI, nebo alespoň zkouškám popsaným v bodě 7 přílohy 7 předpisu EHK OSN č. 83.

4.6.1.2

Výroba se pokládá za shodnou, pokud toto vozidlo splňuje požadavky zkoušek popsaných v příloze VI, nebo v bodě 7 přílohy 7 předpisu EHK OSN č. 83, podle toho, která zkouška byla provedena.

4.6.1.3

Pokud zkoušené vozidlo nesplňuje požadavky bodu 4.6.1.1, odebere ze z téže rodiny další náhodný vzorek čtyř vozidel a podrobí se zkouškám popsaným v příloze VI, nebo alespoň zkouškám popsaným v bodě 7 přílohy 7 předpisu EHK OSN č. 83. Zkoušky se mohou provádět na vozidlech, která mají ujeto maximálně 15 000 km bez jakýchkoli provedených změn.

4.6.1.4

Výroba se pokládá za shodnou, pokud nejméně tři vozidla splňují požadavky zkoušek popsaných v příloze VI, nebo v bodě 7 přílohy 7 předpisu EHK OSN č. 83, podle toho, která zkouška byla provedena.

4.7   Kontrola shodnosti vozidla, pokud jde o palubní diagnostický systém (OBD)

4.7.1

Má-li být provedeno ověření činnosti systému OBD, musí se provést v souladu s těmito požadavky:

4.7.1.1

Pokud schvalovací orgán usoudí, že jakost výroby je neuspokojivá, odebere se namátkově jedno vozidlo z rodiny a podrobí se zkouškám popsaným v dodatku 1 k příloze XI.

4.7.1.2

Výroba se pokládá za shodnou, pokud toto vozidlo splňuje požadavky zkoušek popsaných v dodatku 1 k příloze XI.

4.7.1.3

Pokud zkoušené vozidlo nesplňuje požadavky bodu 4.7.1.1, odebere ze z téže rodiny další náhodný vzorek čtyř vozidel a podrobí se zkouškám popsaným v dodatku 1 k příloze XI. Zkoušky se mohou provádět na vozidlech, která mají ujeto maximálně 15 000 km bez jakýchkoli provedených změn.

4.7.1.4

Výroba se pokládá za shodnou, pokud nejméně tři vozidla splňují požadavky zkoušek popsaných v dodatku 1 k příloze XI.


Dodatek 1

Ověření shodnosti výroby v případě zkoušky typu 1 – statistická metoda

1.

Tento dodatek popisuje postup, který se použije k ověření požadavků na shodnost výroby v případě zkoušky typu 1, pokud jde o znečišťující látky / CO2, včetně požadavků na shodnost v případě výhradně elektrických vozidel a hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením.

2.

Měření hodnot znečišťujících látek uvedených v tabulce 2 v příloze I nařízení (ES) č. 715/2007 a emisí CO2 se provádí s minimálně třemi vozidly, přičemž jejich počet se postupně zvyšuje až do dosažení kritéria vyhovění nebo nevyhovění.

Z počtu N zkoušek se ze všech N měření zjistí x1, x2, … xN, průměr Xtests a rozptyl VAR:

Formula

a

Formula

3.

U jakéhokoli počtu zkoušek může být, pokud jde o znečišťující látky, dosaženo jednoho z následujících tří výsledků (viz podbody i) až iii) níže), a to na základě mezní hodnoty L pro příslušnou znečišťující látku a průměrné hodnoty ze všech N zkoušek: Xtests , rozptyl výsledků zkoušek VAR a počet zkoušek N:

i)

rodina vyhověla, jestliže

Formula

ii)

rodina nevyhověla, jestliže

Formula

iii)

je třeba provést další měření, jestliže:

Formula

Aby byly zohledněny nepřesnosti měření, faktor A se v případě měření znečišťujících látek dosadí v hodnotě 1,05.

4.

Pokud jde o hodnoty CO2 a spotřebu elektrické energie (EC), použijí se normalizované hodnoty CO2 a spotřeby elektrické energie (EC):

Formula

Formula

V případě CO2 a spotřeby elektrické energie se faktor A dosadí v hodnotě 1,01 a hodnota L se rovná 1. Kritéria vyhovění a nevyhovění jsou tedy v případě CO2 a spotřeby elektrické energie zjednodušena do této podoby:

i)

rodina vyhověla, jestliže

Formula

ii)

rodina nevyhověla, jestliže

Formula

iii)

je třeba provést další měření, jestliže:

Formula

Hodnoty A pro znečišťující látky, spotřebu elektrické energie a CO2 se zkontrolují a na základě dostupných důkazů mohou být změněny. Z tohoto důvodu budou schvalovací orgány muset poskytnout Komisi veškeré příslušné údaje alespoň na období prvních pěti let.


Dodatek 2

Výpočty pro účely kontroly shodnosti výroby elektrických vozidel

1.   Výpočty pro účely kontroly shodnosti výroby v případě výhradně elektrických vozidel

1.1   Interpolace individuální spotřeby elektrické energie výhradně elektrických vozidel

Formula

kde:

ECDC–ind,COP

je spotřeba elektrické energie jednotlivého vozidla pro účely kontroly shodnosti výroby, Wh/km;

ECDC–L,COP

je spotřeba elektrické energie vozidla L pro účely kontroly shodnosti výroby, Wh/km;

ECDC–H,COP

je spotřeba elektrické energie vozidla H pro účely kontroly shodnosti výroby, Wh/km;

Kind

je interpolační koeficient zkoušeného jednotlivého vozidla pro příslušný zkušební cyklus WLTP.

1.2   Spotřeba elektrické energie v případě výhradně elektrických vozidel

Pokud jde o spotřebu elektrické energie, pro účely ověření shodnosti výroby se deklaruje a použije tato hodnota:

Formula

kde:

ECDC,COP

je spotřeba elektrické energie vyplývající z míry vybití systému REESS v rámci prvního příslušného zkušebního cyklu WLTC, která se použije pro účely ověření v průběhu postupu kontroly shodnosti výroby;

ECDC,CD,first WLTC

je spotřeba elektrické energie vyplývající z míry vybití systému REESS v rámci prvního příslušného zkušebního cyklu WLTC podle bodu 4.3 dílčí přílohy 8 k příloze XXI, v Wh/km;

AFEC

je korekční faktor, kterým se vyrovnává rozdíl mezi hodnotou spotřeby elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení deklarovanou po provedení zkoušky typu 1 během procesu schvalování a hodnotou naměřenou při zkoušce v průběhu postupu kontroly shodnosti výroby

a

Formula

kde

ECWLTC,declared

je deklarovaná hodnota spotřeby elektrické energie v případě výhradně elektrických vozidel podle bodu 1.1.2.3 dílčí přílohy 6 k příloze XXI;

ECWLTC

je naměřená hodnota spotřeby elektrické energie podle bodu 4.3.4.2 dílčí přílohy 8 k příloze XXI.

2.   Výpočty pro účely kontroly shodnosti výroby v případě hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením

2.1   Individuální hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování v případě hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením pro účely kontroly shodnosti výroby

Formula

kde:

MCO2–ind,CS,COP

jsou hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování u jednotlivého vozidla pro účely kontroly shodnosti výroby, g/km;

MCO2–L,CS,COP

jsou hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování u vozidla L pro účely kontroly shodnosti výroby, g/km;

MCO2–H,CS,COP

jsou hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování u vozidla H pro účely kontroly shodnosti výroby, g/km;

Kind

je interpolační koeficient zkoušeného jednotlivého vozidla pro příslušný zkušební cyklus WLTP.

2.2   Individuální spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení v případě hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením pro účely kontroly shodnosti výroby

Formula

kde:

ECDC–ind,CD,COP

je spotřeba elektrické energie jednotlivého vozidla v režimu nabíjení-vybíjení pro účely kontroly shodnosti výroby, Wh/km;

ECDC–L,CD,COP

je spotřeba elektrické energie vozidla L v režimu nabíjení-vybíjení pro účely kontroly shodnosti výroby, Wh/km;

ECDC–H,CD,COP

je spotřeba elektrické energie vozidla H v režimu nabíjení-vybíjení pro účely kontroly shodnosti výroby, Wh/km;

Kind

je interpolační koeficient zkoušeného jednotlivého vozidla pro příslušný zkušební cyklus WLTP.

2.3   Hodnota hmotnostních emisí CO2 v režimu nabíjení-udržování pro účely kontroly shodnosti výroby

Pokud jde o hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování, pro účely ověření shodnosti výroby se deklaruje a použije tato hodnota:

Formula

kde:

MCO2,CS,COP

je hodnota hmotnostních emisí CO2 v režimu nabíjení-udržování v rámci zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-udržování, která se použije pro účely ověření v průběhu postupu kontroly shodnosti výroby;

MCO2,CS

jsou hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování v rámci zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-udržování podle bodu 4.1.1 přílohy XXI, g/km;

AFCO2,CS

je korekční faktor, kterým se vyrovnává rozdíl mezi hodnotou deklarovanou po provedení zkoušky typu 1 během procesu schvalování a hodnotou naměřenou při zkoušce v průběhu postupu kontroly shodnosti výroby

a

Formula

kde

MCO2,CS,c,declared

jsou deklarované hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování v rámci zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-udržování podle kroku 7 tabulky A8/5 v dílčí příloze 8 k příloze XXI;

MCO2,CS,c,6

jsou naměřené hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování v rámci zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-udržování podle kroku 6 tabulky A8/5 v dílčí příloze 8 k příloze XXI.

2.4   Spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení pro účely kontroly shodnosti výroby

Pokud jde o spotřebu elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení, pro účely ověření shodnosti výroby se deklaruje a použije tato hodnota:

Formula

kde:

ECDC,CD,COP

je spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení vyplývající z míry vybití systému REESS v rámci prvního příslušného zkušebního cyklu WLTC zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-vybíjení, která se použije pro účely ověření v průběhu postupu kontroly shodnosti výroby;

ECDC,CD,first WLTC

je spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení vyplývající z míry vybití systému REESS v rámci prvního příslušného zkušebního cyklu WLTC zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-vybíjení podle bodu 4.3 dílčí přílohy 8 k příloze XXI, Wh/km;

AFEC,AC,CD

je korekční faktor pro spotřebu elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení, kterým se vyrovnává rozdíl mezi hodnotou deklarovanou po provedení zkoušky typu 1 během procesu schvalování a hodnotou naměřenou při zkoušce v průběhu postupu kontroly shodnosti výroby

a

Formula

where

ECAC,CD,declared

je deklarovaná spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení v rámci zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-vybíjení podle bodu 1.1.2.3 dílčí přílohy 6 k příloze XXI;

ECAC,CD

je naměřená spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení v rámci zkoušky typu 1 v režimu nabíjení-vybíjení podle bodu 4.3.1 dílčí přílohy 8 k příloze XXI.


Dodatek 3

VZOR

INFORMAČNÍ DOKUMENT č. …

TÝKAJÍCÍ SE ES SCHVÁLENÍ TYPU VOZIDLA Z HLEDISKA EMISÍ A PŘÍSTUPU K INFORMACÍM O OPRAVÁCH A ÚDRŽBĚ VOZIDLA

Následující informace, přicházejí-li v úvahu, se spolu se soupisem obsahu předkládají v trojím vyhotovení. Předkládají-li se výkresy, musí být dodány ve vhodném měřítku a s dostatečnými podrobnostmi na archu formátu A4, nebo musí být na tento formát složeny. Předkládají-li se fotografie, musí zobrazovat dostatečně podrobně.

Mají-li systémy, konstrukční části nebo samostatné technické celky elektronické řízení, musí být dodány informace o jeho vlastnostech.

0.

OBECNÉ INFORMACE

0.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

0.2.

Typ: …

0.2.1.

Případný obchodní název (názvy): …

0.4.

Kategorie vozidla (c): …

0.8.

Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů): …

0.9.

Název a adresa případného zástupce výrobce: …

1.

OBECNÉ KONSTRUKČNÍ VLASTNOSTI

1.1.

Fotografie a/nebo výkresy představitele typu vozidla / konstrukční části / samostatného technického celku (1):

1.3.3.

Hnací nápravy (počet, umístění, propojení): …

2.

HMOTNOSTI A ROZMĚRY(f) (g) (7)

(v kg a mm) (případně uveďte odkaz na výkres)

2.6.

Hmotnost vozidla v provozním stavu (h)

a)

maximální a minimální hodnota pro každou variantu: …

b)

hmotnost pro každou verzi (musí být poskytnuta tabulka): …

2.8.

Maximální technicky přípustná hmotnost naloženého vozidla podle výrobce (i) (3): …

3.

MĚNIČ HNACÍ ENERGIE(k)

3.1.

Výrobce měniče (měničů) hnací energie: …

3.1.1.

Kód výrobce (jak je vyznačen na měniči hnací energie, nebo jiný způsob identifikace): …

3.2.

Spalovací motor

3.2.1.1.

Princip činnosti: zážehový/vznětový/dvoupalivový (1)

Cyklus: čtyřtakt/dvoutakt/rotační (1)

3.2.1.2.

Počet a uspořádání válců: …

3.2.1.2.1.

Vrtání (l): … mm

3.2.1.2.2.

Zdvih (l): … mm

3.2.1.2.3.

Pořadí zapalování: …

3.2.1.3.

Zdvihový objem motoru (m): … cm3

3.2.1.4.

Objemový kompresní poměr (2): …

3.2.1.5.

Výkresy spalovací komory, hlavy pístu a u zážehových motorů pístních kroužků: …

3.2.1.6.

Normální volnoběžné otáčky motoru (2): … min–1

3.2.1.6.1.

Zvýšené volnoběžné otáčky motoru (2):… min–1

3.2.1.8.

Jmenovitý výkon motoru (n): … KW při … min–1 (hodnota uváděná výrobcem)

3.2.1.9.

Maximální přípustné otáčky motoru podle výrobce: … min–1

3.2.1.10.

Maximální netto točivý moment (n): … Nm při … min–1 (hodnota uváděná výrobcem)

3.2.2.

Palivo

3.2.2.1.

Lehká užitková vozidla: motorová nafta / benzin / LPG / NG nebo biomethan / ethanol (E85) / bionafta / vodík / H2NG (1) (6)

3.2.2.1.1.

RON, bezolovnatý benzin: …

3.2.2.4.

Typ vozidla podle paliva: jednopalivové, dvoupalivové, vícepalivové (flex fuel) (1)

3.2.2.5.

Maximální přípustný obsah biopaliva v palivu (hodnota uváděná výrobcem): … % obj.

3.2.4.

Dodávka paliva

3.2.4.1.

Karburátorem (karburátory): ano/ne (1)

3.2.4.2.

Vstřikem paliva (pouze u vznětových nebo dvoupalivových motorů): ano/ne (1)

3.2.4.2.1.

Popis systému (common rail / sdružené vstřikovací jednotky / rozdělovací čerpadlo atd.): …

3.2.4.2.2.

Princip činnosti: přímé vstřikování / předkomůrka / vířivá komůrka (1)

3.2.4.2.3.

Vstřikovací/dopravní čerpadlo

3.2.4.2.3.1.

Značka/značky: …

3.2.4.2.3.2.

Typ/typy: …

3.2.4.2.3.3.

Maximální dodávka paliva (1) (2): … mm3 /zdvih nebo cyklus při otáčkách motoru:…min–1 nebo alternativně charakteristický diagram:… (Je-li použita regulace plnicího tlaku, uveďte charakteristickou dodávku paliva a plnicí tlak vztažený k otáčkám motoru.)

3.2.4.2.4.

Regulace omezování otáček motoru

3.2.4.2.4.2.1.

Otáčky, při kterých začíná regulátor při zatížení omezovat: … min–1

3.2.4.2.4.2.2.

Maximální otáčky při nulovém zatížení: … min–1

3.2.4.2.6.

Vstřikovač/vstřikovače:

3.2.4.2.6.1.

Značka/značky: …

3.2.4.2.6.2.

Typ/typy: …

3.2.4.2.8.

Pomocné startovací zařízení

3.2.4.2.8.1.

Značka/značky: …

3.2.4.2.8.2.

Typ/typy: …

3.2.4.2.8.3.

Popis systému: …

3.2.4.2.9.

Elektronicky řízené vstřikování: ano/ne (1)

3.2.4.2.9.1.

Značka/značky: …

3.2.4.2.9.2.

Typ/typy:

3.2.4.2.9.3

Popis systému: …

3.2.4.2.9.3.1.

Značka a typ řídicí jednotky (ECU): …

3.2.4.2.9.3.1.1.

Verze softwaru ECU: …

3.2.4.2.9.3.2.

Značka a typ regulátoru paliva: …

3.2.4.2.9.3.3.

Značka a typ čidla průtoku vzduchu: …

3.2.4.2.9.3.4.

Značka a typ rozdělovače paliva: …

3.2.4.2.9.3.5.

Značka a typ komory škrticí klapky: …

3.2.4.2.9.3.6.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla teploty vody: …

3.2.4.2.9.3.7.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla teploty vzduchu: …

3.2.4.2.9.3.8.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla tlaku vzduchu: …

3.2.4.3.

Vstřikem paliva (pouze u zážehových motorů): ano/ne (1)

3.2.4.3.1.

Princip činnosti: vstřik do sacího potrubí (jednobodový / vícebodový / přímý vstřik (1) / jiný (uveďte jaký): …

3.2.4.3.2.

Značka/značky: …

3.2.4.3.3.

Typ/typy: …

3.2.4.3.4.

Popis systému (v případě jiného přívodu paliva, než je plynulé vstřikování, uveďte odpovídající podrobnosti): …

3.2.4.3.4.1.

Značka a typ řídicí jednotky (ECU): …

3.2.4.3.4.1.1.

Verze softwaru ECU: …

3.2.4.3.4.3.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla průtoku vzduchu: …

3.2.4.3.4.8.

Značka a typ komory škrticí klapky: …

3.2.4.3.4.9.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla teploty vody: …

3.2.4.3.4.10.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla teploty vzduchu: …

3.2.4.3.4.11.

Značka a typ nebo princip činnosti čidla tlaku vzduchu: …

3.2.4.3.5.

Vstřikovače

3.2.4.3.5.1.

Značka: …

3.2.4.3.5.2.

Typ: …

3.2.4.3.7.

Systém pro studený start

3.2.4.3.7.1.

Princip/principy činnosti: …

3.2.4.3.7.2.

Pracovní omezení / seřízení (1) (2): …

3.2.4.4.

Palivové čerpadlo

3.2.4.4.1.

Tlak (2): … KPa nebo charakteristický diagram (2): …

3.2.4.4.2.

Značka/značky: …

3.2.4.4.3.

Typ/typy: …

3.2.5.

Elektrický systém

3.2.5.1.

Jmenovité napětí: … V, kladný/záporný pól na kostře (1)

3.2.5.2.

Generátor

3.2.5.2.1.

Typ: …

3.2.5.2.2.

Jmenovitý výkon: … VA

3.2.6.

Systém zapalování (jen u zážehových motorů)

3.2.6.1.

Značka/značky: …

3.2.6.2.

Typ/typy: …

3.2.6.3.

Princip činnosti: …

3.2.6.6.

Zapalovací svíčky

3.2.6.6.1.

Značka: …

3.2.6.6.2.

Typ: …

3.2.6.6.3.

Nastavení mezery: … mm

3.2.6.7.

Zapalovací cívka/cívky:

3.2.6.7.1.

Značka: …

3.2.6.7.2.

Typ: …

3.2.7.

Chladicí systém: chlazení kapalinou/vzduchem (1)

3.2.7.1.

Jmenovité seřízení mechanismu regulace teploty motoru: …

3.2.7.2.

Chlazení kapalinou

3.2.7.2.1.

Druh kapaliny: …

3.2.7.2.2.

Oběhové čerpadlo/čerpadla: ano/ne (1)

3.2.7.2.3.

Vlastnosti: …nebo

3.2.7.2.3.1.

Značka/značky: …

3.2.7.2.3.2.

Typ/typy: …

3.2.7.2.4.

Převodový poměr/poměry pohonu: …

3.2.7.2.5.

Popis ventilátoru a mechanismu jeho pohonu: …

3.2.7.3.

Chlazení vzduchem

3.2.7.3.1.

Ventilátor: ano/ne (1)

3.2.7.3.2.

Vlastnosti: …nebo

3.2.7.3.2.1.

Značka/značky: …

3.2.7.3.2.2.

Typ/typy: …

3.2.7.3.3.

Převodový poměr/poměry pohonu: …

3.2.8.

Systém sání

3.2.8.1.

Přeplňování: ano/ne (1)

3.2.8.1.1.

Značka/značky: …

3.2.8.1.2.

Typ/typy: …

3.2.8.1.3.

Popis systému (např. maximální plnicí tlak: … kPa; popřípadě odpouštěcí zařízení): …

3.2.8.2.

Mezichladič: ano/ne (1)

3.2.8.2.1.

Typ: vzduch-vzduch / vzduch-voda (1)

3.2.8.3.

Podtlak v sání při jmenovitých otáčkách motoru a při 100 % zatížení (pouze u vznětových motorů)

3.2.8.4.

Popis a výkresy sacího potrubí a jeho příslušenství (vstupní komora, ohřívací zařízení, přídavné přívody vzduchu atd.): …

3.2.8.4.1.

Popis sacího potrubí motoru (přiložte výkresy a/nebo fotografie): …

3.2.8.4.2.

Vzduchový filtr, výkresy: … nebo

3.2.8.4.2.1.

Značka/značky: …

3.2.8.4.2.2.

Typ/typy: …

3.2.8.4.3.

Tlumič sání, výkresy: … nebo

3.2.8.4.3.1.

Značka/značky: …

3.2.8.4.3.2.

Typ/typy: …

3.2.9.

Výfukový systém

3.2.9.1.

Popis a/nebo výkres výfukového potrubí motoru: …

3.2.9.2.

Popis a/nebo výkres výfukového systému: …

3.2.9.3.

Maximální přípustný protitlak výfuku při jmenovitých otáčkách motoru a při 100 % zatížení (pouze u vznětových motorů): … kPa

3.2.10.

Minimální průřezy vstupních a výstupních průchodů: …

3.2.11.

Časování ventilů nebo rovnocenné údaje

3.2.11.1.

Maximální zdvih ventilů, úhly otvírání a zavírání nebo podrobnosti o nastavení alternativních systémů rozvodu vzhledem k úvratím. Maximální a minimální hodnoty časování u systémů s proměnným časováním: …

3.2.11.2.

Referenční a/nebo seřizovací rozsahy nastavení (1): …

3.2.12.

Opatření proti znečišťování ovzduší

3.2.12.1.

Zařízení pro recyklaci plynů z klikové skříně (popis a výkresy): …

3.2.12.2.

Zařízení k regulaci znečišťujících látek (pokud nejsou uvedena pod jinými položkami)

3.2.12.2.1.

Katalyzátor

3.2.12.2.1.1.

Počet katalyzátorů a jejich částí (níže požadované informace uveďte pro každou samostatnou jednotku): …

3.2.12.2.1.2.

Rozměry, tvar a objem katalyzátoru/katalyzátorů: …

3.2.12.2.1.3.

Druh katalytické činnosti: …

3.2.12.2.1.4.

Celková náplň drahých kovů: …

3.2.12.2.1.5.

Poměrná koncentrace: …

3.2.12.2.1.6.

Nosič (struktura a materiál): …

3.2.12.2.1.7.

Hustota kanálků: …

3.2.12.2.1.8.

Druh pouzdra katalyzátoru/katalyzátorů: …

3.2.12.2.1.9.

Umístění katalyzátoru/katalyzátorů (místo a vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí): …

3.2.12.2.1.10.

Tepelný kryt: ano/ne (1)

3.2.12.2.1.11.

Běžné rozmezí provozní teploty: …°C

3.2.12.2.1.12.

Značka katalyzátoru: …

3.2.12.2.1.13.

Identifikační číslo dílu: …

3.2.12.2.2.

Čidla

3.2.12.2.2.1.

Kyslíková sonda: ano/ne (1)

3.2.12.2.2.1.1.

Značka: …

3.2.12.2.2.1.2.

Umístění: …

3.2.12.2.2.1.3.

Regulační rozsah: …

3.2.12.2.2.1.4.

Typ nebo princip činnosti: …

3.2.12.2.2.1.5.

Identifikační číslo dílu: …

3.2.12.2.2.2.

Sonda NOx: ano/ne (1)

3.2.12.2.2.2.1.

Značka: …

3.2.12.2.2.2.2.

Typ: …

3.2.12.2.2.2.3.

Umístění

3.2.12.2.2.3.

Snímač pevných částic: ano/ne (1)

3.2.12.2.2.3.1.

Značka: …

3.2.12.2.2.3.2.

Typ: …

3.2.12.2.2.3.3.

Umístění: …

3.2.12.2.3.

Vstřikování vzduchu: ano/ne (1)

3.2.12.2.3.1.

Druh (pulsující vzduch, vzduchové čerpadlo atd.): …

3.2.12.2.4.

Recirkulace výfukových plynů (EGR): ano/ne (1)

3.2.12.2.4.1.

Vlastnosti (značka, typ, průtok, vysoký tlak / nízký tlak / kombinovaný tlak atd.): …

3.2.12.2.4.2.

Vodou chlazený systém (je třeba uvést pro každý systém EGR, např. nízký tlak / vysoký tlak / kombinovaný tlak): ano/ne (1)

3.2.12.2.5.

Systém pro regulaci emisí způsobených vypařováním (pouze u benzinových motorů a motorů na ethanol): ano/ne (1)

3.2.12.2.5.1.

Podrobný popis zařízení: …

3.2.12.2.5.2.

Výkres systému pro regulaci emisí způsobených vypařováním: …

3.2.12.2.5.3.

Výkres nádoby s aktivním uhlím: …

3.2.12.2.5.4.

Hmotnost dřevěného uhlí: … g

3.2.12.2.5.5.

Nákres palivové nádrže s udáním objemu a materiálu (pouze u benzinových motorů a motorů na ethanol): …

3.2.12.2.5.6.

Popis a nákres tepelného krytu mezi nádrží a výfukovým systémem: …

3.2.12.2.6.

Filtr pevných částic: ano/ne (1)

3.2.12.2.6.1.

Rozměry, tvar a objem filtru pevných částic: …

3.2.12.2.6.2.

Konstrukce filtru pevných částic: …

3.2.12.2.6.3.

Umístění (vztažná vzdálenost ve výfukovém potrubí): …

3.2.12.2.6.4.

Značka filtru pevných částic: …

3.2.12.2.6.5.

Identifikační číslo dílu: …

3.2.12.2.7

Palubní diagnostický systém (OBD): ano/ne (1)

3.2.12.2.7.1.

Písemný popis a/nebo výkres indikátoru chybné funkce (MI): …

3.2.12.2.7.2.

Seznam a účel všech konstrukčních částí monitorovaných systémem OBD: …

3.2.12.2.7.3.

Písemný popis (obecné principy činnosti) těchto prvků:

3.2.12.2.7.3.1

Zážehové motory

3.2.12.2.7.3.1.1.

Monitorování katalyzátoru: …

3.2.12.2.7.3.1.2.

Detekce selhání zapalování: …

3.2.12.2.7.3.1.3.

Monitorování kyslíkové sondy: …

3.2.12.2.7.3.1.4.

Ostatní konstrukční části monitorované systémem OBD: …

3.2.12.2.7.3.2.

Vznětové motory: …

3.2.12.2.7.3.2.1.

Monitorování katalyzátoru: …

3.2.12.2.7.3.2.2.

Monitorování filtru pevných částic: …

3.2.12.2.7.3.2.3.

Monitorování elektronického systému dodávky paliva: …

3.2.12.2.7.3.2.5.

Ostatní konstrukční části monitorované systémem OBD: …

3.2.12.2.7.4.

Kritéria pro aktivaci indikátoru chybné funkce (MI) (stanovený počet jízdních cyklů nebo statistická metoda): …

3.2.12.2.7.5.

Seznam všech výstupních kódů systému OBD a použitých formátů (s vysvětlením každého z nich): …

3.2.12.2.7.6.

Výrobce vozidla poskytne následující doplňkové informace, aby umožnil výrobu náhradních dílů a dílů pro údržbu kompatibilních se systémem OBD a diagnostických přístrojů a zkušebních zařízení.

3.2.12.2.7.6.1.

Popis typu a počtu stabilizačních cyklů, které byly použity pro původní schválení typu vozidla.

3.2.12.2.7.6.2.

Popis typu předváděcího cyklu OBD použitého při původním schválení typu vozidla pro konstrukční část monitorovanou systémem OBD.

3.2.12.7.6.3.

Obsáhlý dokument popisující všechny konstrukční části sledované v rámci strategie zjišťování chyb a aktivace indikátoru chybné funkce (MI) (stanovený počet jízdních cyklů nebo statistická metoda), včetně seznamu odpovídajících parametrů sledovaných sekundárně pro každou konstrukční část monitorovanou systémem OBD. Seznam všech výstupních kódů OBD a použitých formátů (s vysvětlením každého z nich) pro jednotlivé konstrukční části hnacího ústrojí, které souvisejí s emisemi, a pro jednotlivé konstrukční části, které nesouvisejí s emisemi, pokud se monitorování dané konstrukční části používá k rozhodnutí o aktivaci indikátoru chybné funkce (MI), a to zejména vyčerpávající vysvětlení údajů z modu $05 Test ID $21 až FF a údaje z modu $06.

U typů vozidel, které používají spojení k přenosu údajů podle normy ISO 15765-4 „Road vehicles, diagnostics on controller area network (CAN) – Part 4: Requirements for emissions-related systems“, musí být podrobně vysvětleny údaje z modu $06 Test ID $00 až FF pro každý podporovaný identifikátor monitorování systému OBD.

3.2.12.2.7.6.4.

Informace požadované výše mohou být poskytnuty s využitím níže uvedené tabulky.

3.2.12.2.7.6.4.1.

Lehká užitková vozidla

Konstrukční část

Chybový kód

Strategie monitorování

Kritéria zjištění chyb

Kritéria pro aktivaci MI

Sekundární parametry

Stabilizace

Prokazovací zkouška

Katalyzátor

P0420

Signály kyslíkových sond 1 a 2

Rozdíl mezi signály sondy 1 a sondy 2

Třetí cyklus

Otáčky a zatížení motoru, režim A/F, teplota katalyzátoru

Dva cykly typu I

Typ I

3.2.12.2.8.

Jiný systém: …

3.2.12.2.8.2.

Systém upozornění řidiče

3.2.12.2.8.2.3.

Typ systému upozornění: žádný opětovný start motoru po odpočítávání / žádný start po doplnění paliva / uzamknutí palivového systému / omezení výkonu

3.2.12.2.8.2.4.

Popis systému upozornění

3.2.12.2.8.2.5.

Odpovídající průměrnému dojezdu vozidla s plnou palivovou nádrží: … Km

3.2.12.2.10.

Periodicky se regenerující systém: (níže požadované informace uveďte pro každou samostatnou jednotku)

3.2.12.2.10.1.

Metoda nebo systém regenerace, popis a/nebo nákres: …

3.2.12.2.10.2.

Počet pracovních cyklů typu 1 nebo rovnocenných cyklů na zkušebním stavu, mezi dvěma cykly, kdy probíhají regenerační fáze v podmínkách rovnocenných zkoušce typu 1 (vzdálenost „D“ na obrázku A6.App1/1 v dodatku 1 k dílčí příloze 6 k příloze XXI nařízení (EU) 2017/1151, nebo případně na obrázku A13/1 v příloze 13 předpisu EHK OSN č. 83): …

3.2.12.2.10.2.1.

Příslušný cyklus typu 1 (uveďte příslušný postup: příloha XXI, dílčí příloha 4 nebo předpis EHK OSN č. 83): …

3.2.12.2.10.3.

Popis metody použité ke stanovení počtu cyklů mezi dvěma cykly, kdy probíhají regenerační fáze: …

3.2.12.2.10.4.

Parametry pro stanovení požadované úrovně zatížení předtím, než dojde k regeneraci (tj. teplota, tlak atd.): …

3.2.12.2.10.5.

Popis metody použité k zatížení systému při zkoušce popsané v bodě 3.1 přílohy 13 předpisu EHK OSN č. 83: …

3.2.12.2.11.

Systémy katalyzátorů používající spotřební činidla (níže požadované informace uveďte pro každou samostatnou jednotku) ano/ne (1)

3.2.12.2.11.1.

Druh a koncentrace potřebného činidla: …

3.2.12.2.11.2.

Běžné rozmezí provozní teploty činidla: …

3.2.12.2.11.3.

Mezinárodní norma: …

3.2.12.2.11.4.

Četnost doplňování činidla: průběžně / při údržbě (v příslušných případech)

3.2.12.2.11.5.

Ukazatel stavu činidla: (popis a umístění)

3.2.12.2.11.6.

Nádrž s činidlem

3.2.12.2.11.6.1.

Objem: …

3.2.12.2.11.6.2.

Systém vytápění: ano/ne

3.2.12.2.11.6.2.1.

Popis nebo výkres

3.2.12.2.11.7.

Řídicí jednotka činidla: ano/ne (1)

3.2.12.2.11.7.1.

Značka: …

3.2.12.2.11.7.2.

Typ: …

3.2.12.2.11.8.

Vstřikovač činidla (značka, typ a umístění): …

3.2.13.

Opacita kouře

3.2.13.1.

Umístění symbolu s koeficientem absorpce (pouze u vznětových motorů): …

3.2.14.

Podrobnosti o veškerých zařízeních konstruovaných k ovlivnění spotřeby paliva (pokud nejsou uvedeny v jiných bodech):.

3.2.15.

Palivový systém LPG: ano/ne (1)

3.2.15.1.

Číslo schválení typu podle nařízení (ES) č. 661/2009 (Úř. věst. L 200, 31.7.2009, s. 1): …

3.2.15.2.

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo LPG

3.2.15.2.1.

Značka/značky: …

3.2.15.2.2.

Typ/typy: …

3.2.15.2.3.

Možnosti seřizování z hlediska emisí: …

3.2.15.3.

Další dokumentace

3.2.15.3.1.

Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na LPG a naopak: …

3.2.15.3.2.

Uspořádání systému (elektrické spoje, podtlakové spoje, kompenzační hadice atd.): …

3.2.15.3.3.

Nákres symbolu: …

3.2.16.

Palivový systém NG: ano/ne (1)

3.2.16.1.

Číslo schválení typu podle nařízení (ES) č. 661/2009: …

3.2.16.2.

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo NG

3.2.16.2.1.

Značka/značky: …

3.2.16.2.2.

Typ/typy: …

3.2.16.2.3.

Možnosti seřizování z hlediska emisí: …

3.2.16.3.

Další dokumentace

3.2.16.3.1.

Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na NG a naopak: …

3.2.16.3.2.

Uspořádání systému (elektrické spoje, podtlakové spoje, kompenzační hadice atd.): …

3.2.16.3.3.

Nákres symbolu: …

3.2.18.

Palivový systém pro vodík: ano/ne (1)

3.2.18.1.

Číslo ES schválení typu podle nařízení (ES) č. 79/2009: …

3.2.18.2.

Elektronická řídicí jednotka motoru používajícího jako palivo vodík

3.2.18.2.1.

Značka/značky: …

3.2.18.2.2.

Typ/typy: …

3.2.18.2.3.

Možnosti seřizování z hlediska emisí: …

3.2.18.3.

Další dokumentace

3.2.18.3.1.

Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na vodík a naopak: …

3.2.18.3.2.

Uspořádání systému (elektrické spoje, podtlakové spoje, kompenzační hadice atd.): …

3.2.18.3.3.

Nákres symbolu: …

3.2.19.4.

Další dokumentace

3.2.19.4.1.

Popis ochrany katalyzátoru při přepínání z benzinu na H2NG a naopak: …

3.2.19.4.2.

Uspořádání systému (elektrické spoje, podtlakové spoje, kompenzační hadice atd.): …

3.2.19.4.3.

Nákres symbolu: …

3.2.20.

Údaje o akumulaci tepla

3.2.20.1.

Zařízení pro aktivní akumulaci tepla: ano/ne (1)

3.2.20.1.1.

Entalpie: … (J)

3.2.20.2.

Izolační materiály

3.2.20.2.1.

Izolační materiál: …

3.2.20.2.2.

Objem izolace: …

3.2.20.2.3.

Hmotnost izolace: …

3.2.20.2.4.

Umístění izolace: …

3.3.

Elektrický stroj

3.3.1.

Typ (vinutí, buzení): …

3.3.1.2.

Provozní napětí: … V

3.4.

Kombinace měničů hnací energie

3.4.1.

Hybridní elektrické vozidlo: ano/ne (1)

3.4.2.

Kategorie hybridního elektrického vozidla: externí nabíjení / jiné než externí nabíjení: (1)

3.4.3.

Přepínač pracovního režimu: je/není (1)

3.4.3.1.

Volitelné režimy

3.4.3.1.1.

Výhradně elektrický: ano/ne (1)

3.4.3.1.2.

Výhradně se spotřebou paliva: ano/ne (1)

3.4.3.1.3.

Hybridní režimy: ano/ne (1)

(pokud ano, stručný popis): …

3.4.4.

Popis zásobníku energie: (REESS, kondenzátor, setrvačník/generátor)

3.4.4.1.

Značka/značky: …

3.4.4.2.

Typ/typy: …

3.4.4.3.

Identifikační číslo: …

3.4.4.4.

Druh elektrochemického článku: …

3.4.4.5.

Energie: … (u REESS: napětí a kapacita v Ah na 2 h, u kondenzátoru: J, …)

3.4.4.6.

Nabíječka: palubní / externí / bez nabíječky (1)

3.4.5.

Elektrický stroj (popište každý typ elektrického stroje samostatně)

3.4.5.1.

Značka: …

3.4.5.2.

Typ: …

3.4.5.3.

Primární využití jako: trakční motor / generátor (1)

3.4.5.3.1.

Při využití jako trakční motor: jednotlivý motor / více motorů (počet) (1): …

3.4.5.4.

Maximální výkon: … kW

3.4.5.5.

Princip činnosti

3.4.5.5.5.1

Stejnosměrný proud / střídavý proud / počet fází: …

3.4.5.5.2.

Cizí buzení / sériové / kompaundní (1)

3.4.5.5.3.

Synchronní/asynchronní (1)

3.4.6.

Řídicí jednotka

3.4.6.1.

Značka/značky: …

3.4.6.2.

Typ/typy: …

3.4.6.3.

Identifikační číslo: …

3.4.7.

Regulátor výkonu

3.4.7.1.

Značka: …

3.4.7.2.

Typ: …

3.4.7.3.

Identifikační číslo: …

3.4.9.

Doporučení výrobce pro stabilizaci: …

3.5.

Výrobcem udávané hodnoty pro stanovení emisí CO2 / spotřeby paliva / spotřeby elektrické energie / elektrického akčního dosahu a podrobné údaje o ekologických inovacích (ve vhodných případech)(o)

3.5.7.

Výrobcem udávané hodnoty

3.5.7.1.

Parametry zkušebního vozidla

3.5.7.1.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle high)

3.5.7.1.1.1.

Energetická náročnost cyklu (J): …

3.5.7.1.1.2.

Koeficienty jízdního zatížení

3.5.7.1.1.2.1.

f0, N: …

3.5.7.1.1.2.2.

f1, N/(km/h): …

3.5.7.1.1.2.3.

f2, N/(km/h)2: …

3.5.7.1.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech)

3.5.7.1.2.1.

Energetická náročnost cyklu (J)

3.5.7.1.2.2.

Koeficienty jízdního zatížení

3.5.7.1.2.2.1.

f0, N: …

3.5.7.1.2.2.2.

f1, N/(km/h): …

3.5.7.1.2.2.3.

f2, N/(km/h)2: …

3.5.7.1.3.

Střední úroveň (VM – Vehicle M) (v příslušných případech)

3.5.7.1.3.1.

Energetická náročnost cyklu (J)

3.5.7.1.3.2.

Koeficienty jízdního zatížení

3.5.7.1.3.2.1.

f0, N: …

3.5.7.1.3.2.2.

f1, N/(km/h): …

3.5.7.1.3.2.3.

f2, N/(km/h)2: …

3.5.7.2.

Kombinované hmotnostní emise CO2

3.5.7.2.1.

Hmotnostní emise CO2 u spalovacích motorů

3.5.7.2.1.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … g/km

3.5.7.2.1.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … g/km

3.5.7.2.2.

Hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-udržování v případě hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením a hybridních elektrických vozidel s jiným než externím nabíjením

3.5.7.2.2.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … g/km

3.5.7.2.2.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … g/km

3.5.7.2.2.3.

Střední úroveň (VM – Vehicle M) (v příslušných případech): … g/km

3.5.7.2.3.

Hmotnostní emise CO2 v režimu nabíjení-vybíjení v případě hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením

3.5.7.2.3.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … g/km

3.5.7.2.3.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … g/km

3.5.7.2.3.3.

Střední úroveň (VM – Vehicle M) (v příslušných případech): … g/km

3.5.7.3.

Elektrický akční dosah v případě elektrických vozidel

3.5.7.3.1.

Akční dosah výhradně na elektřinu (Pure Electric Range – PER) v případě výhradně elektrických vozidel

3.5.7.3.1.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … km

3.5.7.3.1.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … km

3.5.7.3.2.

Elektrický akční dosah na baterii (All Electric Range – AER) v případě hybridních elektrických vozidel s externím nabíjením

3.5.7.3.2.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … km

3.5.7.3.2.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … km

3.5.7.3.2.3.

Střední úroveň (VM – Vehicle M) (v příslušných případech): … km

3.5.7.4.

Spotřeba paliva v režimu nabíjení-udržování (FCCS) v případě hybridních vozidel s palivovými články

3.5.7.4.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … kg/100 km

3.5.7.4.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … kg/100 km

3.5.7.4.3.

Střední úroveň (VM – Vehicle M) (v příslušných případech): … kg/100 km

3.5.7.5.

Spotřeba elektrické energie v případě elektrických vozidel

3.5.7.5.1.

Kombinovaná spotřeba elektrické energie (ECWLTC) v případě výhradně elektrických vozidel

3.5.7.5.1.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … Wh/km

3.5.7.5.1.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … Wh/km

3.5.7.5.2.

Spotřeba elektrické energie v režimu nabíjení-vybíjení ECAC,CD vážená faktorem použití UF (kombinovaná)

3.5.7.5.2.1.

Vysoká úroveň (VH – Vehicle High): … Wh/km

3.5.7.5.2.2.

Nízká úroveň (VL – Vehicle Low) (v příslušných případech): … Wh/km

3.5.7.5.2.3.

Střední úroveň (VM – Vehicle M) (v příslušných případech): … Wh/km

3.5.8.

Vozidlo vybavené ekologickou inovací ve smyslu článku 12 nařízení (ES) č. 443/2009 v případě vozidel kategorie M1 nebo článku 12 nařízení (EU) č. 510/2011 v případě vozidel kategorie N1: ano/ne (1)

3.5.8.1.

Typ/varianta/verze základního vozidla, jak je uvedeno v článku 5 nařízení (EU) č. 725/2011 v případě vozidel kategorie M1 nebo článku 5 nařízení (EU) č. 427/2014 v případě vozidel kategorie N1 (v příslušných případech): …

3.5.8.2.

Vzájemné působení různých ekologických inovací: ano/ne (1)

3.5.8.3.

Údaje o emisích související s použitím ekologických inovací (pro každé zkoušené referenční palivo musí být vypracována samostatná tabulka) (w1)

Rozhodnutí, kterým byla ekologická inovace schválena (w2)

Kód ekologické inovace (w3)

1.

Emise CO2 základního vozidla (g/km)

2.

Emise CO2 vozidla s danou ekologickou inovací (g/km)

3.

Emise CO2 základního vozidla při zkušebním cyklu typu 1 (w4)

4.

Emise CO2 vozidla s danou ekologickou inovací při zkušebním cyklu typu 1

5.

Faktor použití (UF), tj. časový podíl využívání příslušné technologie při běžných provozních podmínkách

Výsledné snížení emisí CO2 ((1 – 2) – (3 – 4))*5

xxxx/201x

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Celkové snížení emisí CO2 (g/km)(w5)

 

(w)

Ekologické inovace.

(w1)

V případě potřeby přidejte řádky v tabulce tak, aby byla každá ekologická inovace na samostatném řádku.

(w2)

Číslo rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušná ekologická inovace.

(w3)

Přidělený podle rozhodnutí Komise, kterým se schvaluje příslušná ekologická inovace.

(w4)

Pokud je se souhlasem schvalovacího orgánu místo zkušebního cyklu typu 1 použita metoda modelování, uvede se údaj zjištěný pomocí metody modelování.

(w5)

Celkové snížení emisí CO2 dosažené použitím všech ekologických inovací.

3.6.

Přípustné teploty podle výrobce

3.6.1.

Chladicí systém

3.6.1.1.

Chlazení kapalinou

Maximální výstupní teplota: … K

3.6.1.2.

Chlazení vzduchem

3.6.1.2.1.

Vztažný bod: …

3.6.1.2.2.

Maximální teplota ve vztažném bodě: … K

3.6.2.

Maximální výstupní teplota mezichladiče plnicího vzduchu: … K

3.6.3.

Maximální teplota výfukových plynů ve výfukovém potrubí (potrubích) v blízkosti výstupní příruby (přírub) sběrného výfukového potrubí nebo turbodmychadla: … K

3.6.4.

Teplota paliva

Minimální: … K — maximální: … K

U vznětových motorů ve vstupu do vstřikovacího čerpadla, u plynových motorů v koncovém stupni regulátoru tlaku

3.6.5.

Teplota maziva

Minimální: … K – maximální: … K

3.8.

Systém mazání

3.8.1.

Popis systému

3.8.1.1.

Umístění nádrže maziva: …

3.8.1.2.

Systém dodávky maziva (čerpadlem / vstřikem do sání / směsi s palivem atd.) (1)

3.8.2.

Čerpadlo maziva

3.8.2.1.

Značka/značky: …

3.8.2.2.

Typ/typy: …

3.8.3.

Směs s palivem

3.8.3.1.

Procentuální podíl: …

3.8.4.

Chladič oleje: ano/ne (1)

3.8.4.1.

Nákres/nákresy: … nebo

3.8.4.1.1.

Značka/značky: …

3.8.4.1.2.

Typ/typy: …

4.

PŘEVODOVÉ ÚSTROJÍ(p)

4.3.

Moment setrvačnosti setrvačníku motoru: …

4.3.1.

Přídavné momenty setrvačnosti při nezařazeném převodu: …

4.4.

Spojka/spojky

4.4.1.

Typ: …

4.4.2.

Maximální změna točivého momentu: …

4.5.

Převodovka

4.5.1.

Druh (manuální/automatická/CVT (s plynule měnitelným převodem)) (1)

4.5.1.1.

Primární režim: ano/ne (1)

4.5.1.2.

Nejlepší režim (není-li žádný primární režim): …

4.5.1.3.

Nejhorší režim (není-li žádný primární režim): …

4.5.1.4.

Jmenovitý točivý moment: …

4.5.1.5.

Počet spojek: …

4.6.

Převodové poměry

Rychlostní stupeň

Vnitřní převody (poměr otáček hřídele motoru k otáčkám výstupního hřídele převodovky)

Koncový převod/převody (poměr otáček výstupního hřídele převodovky k otáčkám hnaných kol)

Celkové převody

Maximum u převodovky CVT

 

 

 

1

 

 

 

2

 

 

 

3

 

 

 

 

 

 

Minimum u převodovky CVT

 

 

 

Zpětný chod

 

 

 

4.7.

Maximální konstrukční rychlost vozidla (v km/h) (q): …

6.

ZAVĚŠENÍ

6.6.

Pneumatiky a kola

6.6.1.

Kombinace pneumatika/kolo

6.6.1.1.

Nápravy

6.6.1.1.1.

Náprava 1: …

6.6.1.1.1.1.

Označení rozměru pneumatiky

6.6.1.1.2.

Náprava 2: …

6.6.1.1.2.1.

Označení rozměru pneumatiky

 

atd.

6.6.2.

Horní a dolní mez poloměru valení

6.6.2.1.

Náprava 1: …

6.6.2.2.

Náprava 2: …

6.6.3.

Tlak/tlaky v pneumatikách podle doporučení výrobce vozidla: … kPa

9.

KAROSERIE

9.1.

Druh karoserie podle kódů stanovených v části C přílohy II směrnice 2007/46/ES: …

9.10.3.

Sedadla

9.10.3.1.

Počet míst k sezení (s): …

16.

PŘÍSTUP K INFORMACÍM O OPRAVÁCH A ÚDRŽBĚ VOZIDLA

16.1.

Adresa hlavní internetové stránky pro přístup k informacím o opravách a údržbě vozidla: …

16.1.1.

Datum, od kterého jsou tyto informace k dispozici (nejpozději 6 měsíců od data schválení typu): …

16.2.

Podmínky přístupu na internetovou stránku: …

16.3.

Formát informací o opravách a údržbě vozidla přístupných na zmíněné internetové stránce: …


Dodatek k informačnímu dokumentu

INFORMACE O ZKUŠEBNÍCH PODMÍNKÁCH

1.   Použitá maziva

1.1   Mazivo motoru

1.1.1

Značka: …

1.1.2

Typ: …

1.2   Mazivo převodovky

1.2.1

Značka: …

1.2.2

Typ: …

(uveďte procentuální podíl oleje ve směsi, jsou-li mazivo a palivo smíšeny)

2.   Údaje o jízdním zatížení

2.1   Druh převodovky (manuální/automatická/CVT)

VL (pokud existuje)

VH

2.2

Typ karoserie vozidla (varianta/verze)

2.2

Typ karoserie vozidla (varianta/verze)

2.3

Použitá metoda stanovení jízdního zatížení (měření nebo výpočet na základě rodiny podle jízdního zatížení)

2.3

Použitá metoda stanovení jízdního zatížení (měření nebo výpočet na základě rodiny podle jízdního zatížení)

2.4

Údaje o jízdním zatížení z provedené zkoušky

2.4

Údaje o jízdním zatížení z provedené zkoušky

2.4.1

Značka a typ pneumatik:

2.4.1

Značka a typ pneumatik:

2.4.2

Rozměry pneumatik (přední/zadní):

2.4.2

Rozměry pneumatik (přední/zadní):

2.4.4

Tlak v pneumatikách (přední/zadní) (kPa):

2.4.4

Tlak v pneumatikách (přední/zadní) (kPa):

2.4.5

Valivý odpor pneumatik (přední/zadní) (kg/t):

2.4.5

Valivý odpor pneumatik (přední/zadní) (kg/t):

2.4.6

Hmotnost vozidla při zkoušce (kg):

2.4.6

Hmotnost vozidla při zkoušce (kg):

2.4.7

Delta Cd.A ve srovnání s VH (2)

 

2.4.8

Koeficient jízdního zatížení f0, f1, f2

2.4.8

Koeficient jízdního zatížení f0, f1, f2


Dodatek 4

VZOR CERTIFIKÁTU ES SCHVÁLENÍ TYPU

(Maximální formát: A4 (210 × 297 mm))

CERTIFIKÁT ES SCHVÁLENÍ TYPU

Razítko správního orgánu

Sdělení týkající se:

ES schválení typu (1),

rozšíření ES schválení typu (1),

odmítnutí ES schválení typu (1),

odejmutí ES schválení typu (1),

systému/vozidla z hlediska systému (1) s ohledem na nařízení (ES) č. 715/2007 (2) a nařízení (EU) 2017/1151 (3)

ES schválení typu č.: …

Důvod rozšíření: …

ODDÍL I

0.1.

Značka (obchodní název výrobce): …

0.2.

Typ: …

0.2.1.

Případný obchodní název (názvy): …

0.3.

Způsob označení typu, je-li na vozidle vyznačen (4)

0.3.1.

Umístění tohoto označení: …

0.4.

Kategorie vozidla (5)

0.5.

Název a adresa výrobce: …

0.8.

Název (názvy) a adresa (adresy) montážního závodu (závodů): …

0.9.

Zástupce výrobce: ….

ODDÍL II –   údaje v tomto oddíle je třeba uvést zvlášť za každou interpolační rodinu, jak je definována v bodě 5.6 přílohy XXI

0.

Identifikátor interpolační rodiny podle definice v bodě 5.0 přílohy XXI

1.

Doplňující informace (přicházejí-li v úvahu): (viz doplněk)

2.

Technická zkušebna odpovědná za provádění zkoušek: …

3.

Datum protokolu o zkoušce typu 1: …

4.

Číslo protokolu o zkoušce typu 1: …

5.

Poznámky (jsou-li nějaké): (vizdoplněk)

6.

Místo: …

7.

Datum: …

8.

Podpis: …

Přílohy:

Schvalovací dokumentace (6).


Doplněk k certifikátu ES schválení typu č. …

týkající se schválení typu vozidla z hlediska emisí a přístupu k informacím o opravách a údržbě vozidla podle nařízení (ES) č. 715/2007

Pro správné vyplnění certifikátu schválení typu nestačí pouze uvést odkaz na údaje obsažené ve zkušebním protokolu nebo v informačním dokumentu.

0.   IDENTIFIKÁTOR INTERPOLAČNÍ RODINY PODLE DEFINICE V BODĚ 5.0 PŘÍLOHY XXI...

1.   DOPLŇUJÍCÍ INFORMACE

1.1

Hmotnost vozidla v provozním stavu: …

1.2

Maximální hmotnost: …

1.3

Referenční hmotnost: …

1.4

Počet sedadel: …

1.6

Druh karoserie:

1.6.1

u kategorií M1, M2: sedan / hatchback / kombi / kupé / kabriolet / víceúčelové vozidlo (1)

1.6.2

u kategorií N1, N2: nákladní automobil, skříňový nákladní automobil (1)

1.7

Hnací kola: přední, zadní, 4 × 4 (1)

1.8

Výhradně elektrické vozidlo: ano/ne (1)

1.9

Hybridní elektrické vozidlo: ano/ne (1)

1.9.1

Kategorie hybridního elektrického vozidla: s externím nabíjením / bez externího nabíjení / s palivovým článkem (1)

1.9.2

Přepínač pracovního režimu: je/není (1)

1.10

Označení motoru:

1.10.1

Zdvihový objem motoru:

1.10.2

Systém dodávky paliva: přímé vstřikování / nepřímé vstřikování (1)

1.10.3

Výrobcem doporučené palivo:

1.10.4.1

Maximální výkon: kW při min–1

1.10.4.2

Maximální točivý moment: Nm při min–1

1.10.5

Zařízení k přeplňování: ano/ne (1)

1.10.6

Systém zapalování: vznětový/zážehový (1)

1.11

Hnací ústrojí (u výhradně elektrických vozidel nebo hybridních elektrických vozidel) (1)

1.11.1

Maximální netto výkon: … kW, při: … až … min–1

1.11.2

Maximální 30minutový výkon: … kW

1.11.3

Maximální netto točivý moment: … Nm, při … min–1

1.12

Trakční baterie (u výhradně elektrických vozidel nebo hybridních elektrických vozidel)

1.12.1

Jmenovité napětí: V

1.12.2

Kapacita (2hodinový proud): Ah

1.13

Převodové ústrojí: …, …

1.13.1

Druh převodovky: manuální / automatická / s plynule měnitelným převodem (1)

1.13.2

Počet rychlostních stupňů:

1.13.3

Celkové převodové poměry (včetně obvodu valení zatížených pneumatik): (rychlost vozidla (km/h)) / (otáčky motoru (1 000 (min–1))

První rychl. stupeň: …

Šestý rychl. stupeň: …

Druhý rychl. stupeň: …

Sedmý rychl. stupeň: …

Třetí rychl. stupeň: …

Osmý rychl. stupeň: …

Čtvrtý rychl. stupeň: …

Rychloběh: …

Pátý rychl. stupeň: …

 

1.13.4

Převodový poměr koncového převodu:

1.14

Pneumatiky: …, …, …

Typ: radiální/diagonální/… (2)

Rozměry: …

Obvod valení při zatížení:

Obvod valení pneumatik použitých pro zkoušku typu 1

2.   VÝSLEDKY ZKOUŠEK

2.1   Výsledky zkoušek výfukových emisí

Klasifikace emisí: Euro 6

Výsledky zkoušky typu 1 (v příslušných případech)

Číslo schválení typu, nejedná-li se o kmenové vozidlo (1): …

Zkouška 1

Výsledek pro typ 1

CO

(mg/km)

THC

(mg/km)

NMHC

(mg/km)

NOx

(mg/km)

THC + NOx

(mg/km)

PM

(mg/km)

PN

(#.1011/km)

Naměřená hodnota (8) (9)

 

 

 

 

 

 

 

Ki * (8) (10)

 

 

 

 

(11)

 

 

Ki + (8) (10)

 

 

 

 

(11)

 

 

Průměrná hodnota vypočtená s faktorem Ki (M.Ki nebo M+Ki) (9)

 

 

 

 

(12)

 

 

DF (+) (8) (10)

 

 

 

 

 

 

 

DF (*) (8) (10)

 

 

 

 

 

 

 

Konečná průměrná hodnota vypočtená s faktorem Ki a DF (13)

 

 

 

 

 

 

 

Mezní hodnota

 

 

 

 

 

 

 

Zkouška 2 (případně)

Přidejte další tabulku zkoušky 1 a vyplňte do ní výsledky druhé zkoušky.

Zkouška 3 (případně)

Přidejte další tabulku zkoušky 1 a vyplňte do ní výsledky třetí zkoušky.

Zopakujte zkoušku 1, zkoušku 2 (případně) a zkoušku 2 (případně) pro VL (Vehicle Low) (v příslušných případech) a pro VM (Vehicle M) (v příslušných případech)

Informace o strategii regenerace

D

počet pracovních cyklů mezi dvěma cykly, kdy probíhají regenerační fáze: …

d

počet pracovních cyklů potřebných pro regeneraci: …

Příslušný cyklus typu 1: (dílčí příloha 4 k příloze XXI nebo předpis EHK OSN č. 83) (3): …

Zkouška ATCT

Emise CO2 (g/km)

Kombinace

ATCT (14 °C) MCO2,Treg

 

Typ 1 (23 °C) MCO2,23 °

 

Korekční faktor rodiny (FCF)

 

Rozdíl mezi konečnou teplotou chladicí kapaliny motoru a průměrnou teplotou odstavného místa za poslední 3 hodiny ΔT_ATCT (°C): …

Minimální doba odstavení tsoak_ATCT (s): …

Umístění čidla teploty: …

Typ 2: (včetně údajů požadovaných při technických prohlídkách):

Zkouška

Hodnota CO

(% obj.)

Lambda (7)

Otáčky motoru

(min–1)

Teplota oleje v motoru

(°C)

Zkouška při nízkých volnoběžných otáčkách

 

Nepoužije se

 

 

Zkouška při zvýšených volnoběžných otáčkách

 

 

 

 

Typ 3: …

Typ 4: ... g/zkouška

Typ 5:

Zkouška životnosti: zkouška celého vozidla / zkouška stárnutí na zkušebním stavu / žádná (1)

Faktor zhoršení DF: vypočtený/přidělený (1)

Uveďte hodnoty: …

Příslušný cyklus typu 1 (dílčí příloha 4 k příloze XXI nebo předpis EHK OSN č. 83) (3): …

Typ 6

CO (g/km)

THC (g/km)

Naměřená hodnota

 

 

2.1.1

U dvoupalivových vozidel se u zkoušek typu 1 uvede pro každé z paliv samostatná tabulka. U vozidel flex fuel, má-li být podle obrázku I.2.4 v příloze I provedena zkouška typu 1 u obou paliv, a u vozidel na LPG nebo NG/biomethan, buď jednopalivových nebo dvoupalivových, se uvede samostatná tabulka pro různé referenční plyny použité při zkoušce a dále se uvede tabulka nejhorších naměřených výsledků. V relevantních případech se v souladu s bodem 3.1.4 přílohy 12 předpisu EHK OSN č. 83 uvede, zda byly výsledky naměřeny či vypočteny.

2.1.2

Písemný popis a/nebo výkres indikátoru chybné funkce (MI): …

2.1.3

Seznam a funkce všech součástí monitorovaných systémem OBD: …

2.1.4

Písemný popis (obecné principy činnosti) těchto prvků: …

2.1.4.1

Detekce selhání zapalování (4): …

2.1.4.2

Monitorování katalyzátoru (4): …

2.1.4.3

Monitorování kyslíkové sondy (4): …

2.1.4.4

Ostatní konstrukční části monitorované systémem OBD (4): …

2.1.4.5

Monitorování katalyzátoru (5): …

2.1.4.6

Monitorování filtru pevných částic (5): …

2.1.4.7

Monitorování spouštěče elektronického systému dodávky paliva (5): …

2.1.4.8

Ostatní konstrukční části monitorované systémem OBD: …

2.1.5

Kritéria pro aktivaci indikátoru chybné funkce (MI) (stanovený počet jízdních cyklů nebo statistická metoda): …

2.1.6

Seznam všech výstupních kódů systému OBD a použitých formátů (s vysvětlením každého z nich): …

2.2   Vyhrazeno

2.3   Katalyzátory ano/ne (1)

2.3.1

Katalyzátor původní výbavy zkoušený podle všech odpovídajících požadavků tohoto nařízení ano/ne (1)

2.4   Výsledky zkoušky opacity kouře (1)

2.4.1   Za ustálených otáček motoru: viz číslo zkušebního protokolu technické zkušebny: …

2.4.2   Zkoušky při volné akceleraci

2.4.2.1

Naměřená hodnota koeficientu absorpce: … m–1

2.4.2.2

Korigovaná hodnota koeficientu absorpce: … m–1

2.4.2.3

Umístění symbolu s koeficientem absorpce na vozidle: …

2.5   Emise CO2 a výsledky zkoušky na spotřebu paliva

2.5.1   Vozidlo se spalovacím motorem a hybridní elektrické vozidlo s nabíjením jiným než externím (NOVC)

2.5.1.1   Vysoká úroveň (VH – Vehicle High)

2.5.1.1.1   Energetická náročnost cyklu: … J

2.5.1.1.2   Koeficienty jízdního zatížení

2.5.1.1.2.1

f0, N: …

2.5.1.1.2.2

f1, N/(km/h): …

2.5.1.1.2.3

f2, N/(km/h)2: …

2.5.1.1.3   Hmotnostní emise CO2 (uveďte hodnoty pro každé zkoušené referenční palivo, pro fáze: naměřené hodnoty, pro kombinované výsledky: viz body 1.1.2.3.8 a 1.1.2.3.9 dílčí přílohy 6 k příloze XXI)

Emise CO2 (g/km)

Zkouška

Nízká hodnota

Střední hodnota

Vysoká hodnota

Velmi vysoká hodnota

Kombinovaná hodnota

MCO2,p,5 / MCO2,c,5

1

 

 

 

 

 

2

 

 

 

 

<