10.1 Interpunkce
10.1.1 Tečka
Tečka se píše:
Mluvnice. Část III.
25. vydání
atd.
atp.
apod.
aj.
s.
Tečka se nepíše:
Nejvěrnější člověku je kočka, pes apod.
… v nařízení se doplňuje nová věta: „Tato směrnice se zrušuje.“
Jméno výrobce
Sídlo výrobce
10.1.2 Středník
Středník stojí svojí platností mezi čárkou a tečkou, naznačuje významnější předěly. Píše se těsně za předcházejícím slovem.
V publikacích se středníku užívá zejména ve výčtech, viz oddíl 3.5.1.
10.1.3 Čárka
Čárkou se oddělují věty v souvětí, složky několikanásobných větných členů a výrazy, které jsou do věty vloženy nebo k ní volně připojeny.
Pozice čárky v některých složitějších spojeních:
…, a tedy…
…, a tudíž…
…, a tak…
…, a proto…
…, a nikoli…
Úspěšní uchazeči budou informováni dopisem nebo telefonicky.
ale:
Pospěš si, nebo přijdeš pozdě.
teprve
právě
jen
zvláště
pozice čárky ve větě pak bude takováto:
Dejte se do psaní, teprve když jste věc dobře zvážili.
…, pouze pokud…
…, a když…
…, a pokud…
…, a je-li…
pozice čárky ve větě pak bude takováto:
V rámci této výměny informací se před odesláním zprávy, a je-li to nezbytné, po jejím obdržení provede analýza rizik.
… kandidát, který bude úspěšný, se ujme funkce…
od 1. do 10. včetně
Velké nároky na zásobování vodou mají průmyslové a hustě zalidněné oblasti, jako Podkrkonoší, Ostravsko, Kladensko a velká města.
Avšak jestliže výraz uvozený spojkou jako omezuje významový rozsah předcházejícího členu, jde o těsný vztah, takže se čárka nepíše:
Jazyky jako čeština a latina mají velmi rozvinuté skloňování a časování.
Je zřejmé – dnes již i z ohlasu celé akce –, že jde o čin v plném smyslu průkopnický.
… prosím…
… pokud možno…
Čárka se také užívá jako interpunkce ve výčtech, a to v odrážkách, viz oddíl 3.5.1.
10.1.4 Závorky
Jsou užívány k vyjádření textu, který nějakým způsobem doplňuje obsah výpovědi. Používají se také například v nadpisu rozhodnutí:
(oznámeno pod číslem K(2007) 567)
10.1.5 Hranaté závorky
V textech se obvykle nevyskytují. Používají se například v citacích, pokud je třeba v češtině citovat i část textu, která není ocitována v originále. Do hranatých závorek se dává trojtečka značící vypuštění textu. Lze je použít také při psaní výslovnosti cizích slov.
10.1.6 Uvozovky
V češtině lze užít tři typy uvozovek: „xxx“ (Alt 0132, Alt 0147)‚ ‚xxx‘ (Alt 0130, Alt 0145) a »xxx« (Alt 0187, Alt 0171) (viz oddíl 4.2.3).
Uvozovky se píší podle českých pravidel, tzn. první dole, druhé nahoře (nelze kopírovat anglickou variantu). Jednoduché uvozovky originálu se v češtině nahrazují dvojitými. V případě nutnosti použít dvojí uvozovky lze použít kombinaci dvojitých uvozovek pro širší část textu a jednoduchých pro část užší (jestliže je třeba ve výraze v uvozovkách užít další uvozovky, lze využít jako další typ – » «).
Tuto možnost však nelze využít v případech, kdy se v novele vkládá pozměněné ustanovení. Máme-li například text ve znění:
Na společnosti podle dánského práva nazvané „aktiebolag“ se použije obdobně článek 16.
a novelu ve znění:
V čl. 35 odst. 5 se za slova „podle dánského práva nazvané „aktiebolag“ “ vkládají slova „a podle českého práva nazvané „akciová společnost“ “.
V tomto případě nelze použít u vnitřních uvozovek jiný typ uvozovek (tj. jednoduché), neboť v prvním případě jde o citaci, která musí být přesná i co do typu uvozovek, a ve druhém případě musí být vkládaný text v takové formě – i co do uvozovek –, aby mohl být integrálně včleněn do původního textu. Mezi dvojími uvozovkami, které následují bezprostředně za sebou, se píše mezera.
Je-li v uvozovkách celá věta, píše se tečka, čárka, vykřičník nebo otazník na konci této věty před druhým uvozovacím znaménkem.
Jestliže se do výpovědi začleňuje část jiného textu, aniž se uvádí větou uvozovací, klade se druhé uvozovací znaménko před tečku, čárku, středník, otazník nebo vykřičník:
Sloveso abstenovat znamená „zdržet se hlasování“.
V uvozovkách také píšeme některé názvy:
„Rejstřík chráněných názvů rostlin“
Viz též oddíl 5.10.
Obecnou zásadou je uvozovky nepoužívat, pokud se tím nenaruší celková srozumitelnost textu. Do uvozovek se nesmějí vkládat mimo jiné:
10.1.7 Spojovník, pomlčka
Při korekturách je třeba odlišovat spojovník (spojovací čárku), který je kratší a nevkládá se mezi něj a další text mezera, od pomlčky, která má zpravidla mezeru po obou stranách. V případě, že jsou oba pomlčkou oddělené výrazy jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer. Pokud je alespoň jeden z výrazů víceslovný, oddělujeme pomlčku mezerami z obou stran.
Používají se tři různé typy:
s. 12–28
1995–1996
leden–březen
EU–AKT
kulatý stůl EU–Indie
–25 °C
ale:
21. března 1995 – 21. března 1996
14. 5. – 17. 8. 2012
železniční trať Lucemburk – Kolín nad Rýnem
Joliot-Curie
Frýdek-Místek
Rh-faktor
α-záření
zemědělsko-potravinářské
je-li
nastane-li
10.1.8 Dvojtečka
Dvojtečka uvozuje přímou řeč a také část textu, která svým obsahem z předcházející části vyplývá nebo ji rozvádí, doplňuje apod. Dvojtečku píšeme:
nařízení se mění takto:
a) …;
b) …;
c) …
Výrobce: …
Dvojtečka se píše těsně za předcházející slovo a následuje po ní mezera. Je vhodné se vyhnout několika dvojtečkám v jednom celku a omezit jejich výskyt v názvech.
Pravidla pro použití dvojtečky v uvozovacím textu:
Z používání tohoto opatření může členská země po konzultaci s Komisí vyjmout některé formy úvěru, které splňují tyto podmínky:
Od daně se osvobozuje toto zboží:
Orgán odpovědný za kontrolu—získá na požádání přístup…,—může požádat…,—může vybrat zkušební vzorek…
Nejsou-li položky výčtu zakončeny tečkou, začínají malým písmenem, i když mají formu věty, nebo větu/věty obsahují.
V tabulkách, v celním sazebníku a v některých dalších zvláštních případech (například seznamy slov) začínají položky výčtu buď velkým, nebo malým písmenem (podle systému stanoveného autorem) a nemusí po nich následovat žádné interpunkční znaménko.
10.1.9 Tři tečky
Třemi tečkami se naznačuje, že text není dokončený nebo že je nějaká část textu vypuštěna. Píší se těsně za slovo, pokud jsou položeny před větou, oddělují se mezerou. Nemají členicí funkci, takže je nutné za nimi užít náležité členicí znaménko (kromě tečky). Je vhodné vyhnout se užívání tří teček místo zkratek atd. a apod.:
… a zejména na články 2 a 3…
Typograficky třem tečkám odpovídá trojtečka (Alt-Ctrl-tečka (.) / Alt 0133). Je to samostatný grafém, který se liší od tří po sobě jdoucích teček. Ve funkci výpustky se trojtečka často uzavírá do kulatých nebo hranatých závorek (Část textu (…) a jeho pokračování. Také část textu […] a jeho pokračování). Závorky se od okolního textu oddělují mezerou, uvnitř závorek se mezery nepíší. V případě, že trojtečka stojí na začátku nebo na konci citace nebo přímé řeči oddělené uvozovkami, oddělíme ji mezerou od textu, ale k počátečním nebo koncovým uvozovkám, příp. před nimi psanému interpunkčnímu znaménku ji píšeme těsně. Ve funkci odmlky ji píšeme těsně k předchozímu slovu.
Viz také oddíl 5.10.
10.1.10 Lomítko
Lomítko se užívá pro vyjádření varianty, vyjádření „za“ (např. za hodinu) nebo zlomku. Odděluje-li lomítko jednoslovné varianty, neodděluje se mezerami. Pokud je jeden z výrazů dvou- a víceslovný, volíme lomítko s mezerami:
podnik/y
dovozce/vývozce
km/h
19/100
výkon/napětí 1 500 kW / 220/380 V
Lomítko se také užívá pro psaní hospodářského roku:
1991/92
Při psaní hospodářského roku znovu neopakujeme všechny čtyři číslice, ale pouze poslední dvě – 1998/99; jedinou výjimku tvoří hospodářský rok 1999/2000.